Německo na vládní úrovni potvrdilo, že plánuje snížit do roku 2030 výrobu svých uhelných elektráren na polovinu. Sám Peter Altmaier, ministr pro energetiku, připustil, že nebude jednoduché vypořádat se s dvojím úkolem, tedy odstavit jaderné elektrárny do roku 2022 a současně snížit výrobu uhelných zdrojů do roku 2030.

Je Německo se svými cíli nepoučitelné, nebo tentokrát dojde na splnění ambiciózních cílů? Není pochyb o tom, že cíle kolem odstavení uhelných elektráren se zdají nejméně pravděpodobné, přesto je ministr pro energetiku Peter Altmeier opět potvrdil v původním rozsahu. Závazek snížit výrobu elektřiny z černého a hnědého uhlí na polovinu do roku 2030 tedy stále platí.

Nicméně ministr připustil, že Německo stojí před dvojí výzvou v podobě odstavení jaderných a zároveň i uhelných elektráren. O velikosti výzvy není pochyb a v této souvislosti se dá z prohlášení ministra dovozovat, že do roku 2022 se významného snižování podílu výroby elektřiny z uhlí nedočkáme.

Pro kontext je nutné dodat, že Německo stále disponuje cca 9,5 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách a cca 46 GW v elektrárnách uhelných. Odstavení zbývajících jaderných zdrojů je již zřejmě nevyhnutelné, je ale otázkou, kolik GW výkonu uhelných elektráren bude muset být odstaveno, aby byla produkce elektřiny z uhlí poloviční. Průměrná výroba uhelných elektráren se totiž nyní pohybuje v průměru okolo 25 GW. Je tudíž možné, že uhelné elektrárny nebudou kompletně odstaveny, ale pouze bude vyvíjen tlak na snížení využití jejich instalovaného výkonu

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-03-22″,“to“:“2018-04-22″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu za poslední měsíc“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-03-22″,“end_date“:“2018-04-22″}

Zajímavé bude nepochybně sledovat, jak se po roce 2022 bude uhelným elektrárnám ekonomicky dařit s ohledem na cenu emisní povolenky. Poptávka po ní bude, alespoň ze strany Německých výrobců, stále silná, což podpoří její cenu. Ekonomicky se však cena povolenky podepíše nejvíce právě na uhelných elektrárnách, na které se bude chtít Německo těsně po odstavení jádra spolehnout. Jaká bude profitabilita výroby elektřiny z uhlí tak zůstává otázkou.

Vzhledem k propojenosti trhů s elektřinou nelze opomenout ani dopad na Českou republiku, která je na Německo zejména cenami elektřiny podstatně navázána. Jestliže se má k rostoucí ceně emisní povolenky, u které se nárůst ceny dá obecně předpokládat, přidat i úbytek výrobních kapacit, budou ceny elektřiny i nadále růst.

Kdo na politice odstupu od uhlí může vydělat je Daniel Křetínský. Pokud bude Německo odstavovat uhelné elektrárny stejným způsobem jako v roce 2016, budou elektrárny inkasovat ještě několik let poté, co budou odstaveny.

Německo tak stojí před mimořádně těžkým úkolem, pokud tedy má své sliby skutečně splnit. Nelze opomenout, že právě jaderné a uhelné elektrárny tvoří velkou část výrobního mixu této země.

Výroba elektřiny v roce 2017 v Německu
Výroba elektřiny v roce 2017 v Německu

Pokud mají být oba tyto plány skutečně naplněny, bude muset dojít k obměně 32% podílu výroby elektřiny. Pokud by to měly být pouze obnovitelné zdroje, musela by jejich výroba podle dnešního mixu dosahovat cca 70 % výroby elektřiny. Aktualizovaný německý cíl pro rok 2030 v podílu OZE v energetickém mixu byl přitom stanoven na úrovni 65 %.

Zdroj úvodního obrázku: Flickr @Thilo Hilberer

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *