Německo uhelná elektroenergetika

Greenpeace: Klimatické cíle Německa 2020 jsou dosažitelné, z exportéra se však stane importér

Studie německého Fraunhoferova institutu energetické ekonomie prezentovaná zástupci hnutí Greenpeace poukazuje na možnosti, jak lze splnit německé klimatické cíle do roku 2020. Německo totiž v jejich plnění značně zaostává a pravděpodobně je nesplní. Studie navrhuje snížit výkon uhelných zdrojů až o 15 %. V tom případě by se však od roku 2020 stalo Německo importérem elektřiny.

Německo zatím směřuje k tomu, že cíl na omezení emisí skleníkových plynů o 40 %  do roku 2020 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 nesplní. Poslední odhady z loňského podzimu naznačují, že za současných podmínek Německo sníží emise skleníkových plynů zhruba o 32 %. Studie představená minulý týden zástupci hnutí Greenpeace však přichází s dvěma scénáři, které by dosažení 40% snížení emisí skleníkových plynů umožnily.

Staré uhelné elektrárny mají jít z kola ven

Jednou z alternativ je prosté odstavení 7,4 GW německých hnědouhelných elektráren starších než 20 let. Studie počítá s tím, že doba využití instalovaného výkonu těchto hnědouhelných elektráren je 6000 hodin ročně. Druhou alternativou je odstavit „pouze“ 6,1 GW. Součástí druhé varianty je také výstavba dodatečných 4 GW fotovoltaik a 5 GW větrných elektráren.

V obou zmíněných variantách se však z Německa stává již od roku 2020 čistý importér elektřiny. Přitom v minulém roce činil přebytek salda německé soustavy více než 60 TWh. Prosté odstavení uhelných elektráren by však znamenalo záporné saldo německé soustavy na úrovni 24 TWh. Varianta uvažující s navýšením instalovaného výkonu v OZE by znamenala čistý import elektřiny do Německa okolo 15 TWh. Pro srovnání, hrubá spotřeba elektřiny v loňském roce v ČR dosáhla hodnoty 72,4 TWh.

Klimatické cíle vs. energetická bezpečnost

Před navyšováním závislosti na importu elektřiny související s odstavováním jaderných a uhelných elektráren však varuje například Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW). Dle BDEW nelze v obdobích s vysokou spotřebou či nízkou výrobou elektřiny z OZE spoléhat na dovoz ze sousedních zemí. Státy sousedící s Německem totiž budou tou dobou v obdobné situaci z pohledu zajištění výkonové rovnováhy jako Spolková republika.

Bude-li Německo chtít klimatické cíle naplnit, bude se postupně ocitat ve stále větších kleštích z pohledu zajištění bezpečnosti dodávek. Jedním z možných řešení této ošemetné situace je výstavba plynových elektráren, ani ty však nemají v Německu na růžích ustláno.



17 odpovědí na Greenpeace: Klimatické cíle Německa 2020 jsou dosažitelné, z exportéra se však stane importér

  1. Milan Vaněček napsal:

    Současný stav vědy a výpočetní techniky umožňuje spočítat (s danou pravděpodobností) řadu scénářů energetiky Německa nebo i ČR. Pro OZE lze vzít obrovská nashromážděná meteorologická data z posledních 50 let, přidat data z reálného provozu FVE a VtE i vodních elektráren a spočítat pravděpodobnou výrobu každých 15 minut, po celý rok. I spočítat nutné emise klasické energetiky pro dokrytí výroby OZE.
    Musí to dělat skutečně vědecké pracoviště, bez lobystického ovlivňování vstupních dat.
    A pak už je to jen o politických rozhodnutích (já říkám nejlépe podpořených referendem). Politici stanoví “milestony”, třeba snížení emisí CO2 do roku 2020 či 2030 o 20% či o 40 % jako chce Greenpeace ( ale oni asi nepředstavují názor většiny??).
    Každopádně dosažení milestone 40% za cenu dovozu elektřiny je špatné, to jen přenáší problém z jedné země na země okolní. Proto myslím že na základě kvalitních dat z Fraunhofer institutu se Němci rozhodnou pro variantu bez čistého importu, s milestone trochu pod 40% (ale s co nejvyšším, i proti přání DBEW loby). Rozhodnutí má padnout do konce roku.

    • loudil napsal:

      Se stále stoupající teplotou v Evropě /například léta 2015 a 2018/ se vynořují stále více znepokojivé otázky. Pokud je například pravdivý článek v odkazu o tom, že JE Paks v Maďarsku chlazená vodou z Dunaje, byla nyní jen dvě desetinky stupně !! od svého úplného odstavení , pak mne tedy jímá hrůza ! PAKS dodává zhruba 40 % maďarské spotřeby elektřiny. Nyní máme v Evropě už celkem běžně delší dobu + 36 % stupňů ve stínu, a JE chlazené vodou z řek melou – „skoro z posledního“ !!! Co až budeme mít v Evropě po roce 2020 běžné teploty kolem 40 stupňů ?? A je to velmi pravděpodobné ! Kdo pak bude Maďarům dodávat těch 40 % výroby a spotřeby ?? Co takhle začít makat na diverzifikaci zdrojů ??

      • Carlos napsal:

        Věže, suché chlazení, nebo se vyfláknout na JE a udělat si kombinaci OZE a třeba plynu, uhlí, nebo zkusit GTE, mají tam možná vhodné podloží. Jestlipak víte proč tam Dunaj mění směr.

      • Vláďa napsal:

        Problém okolo elektrárny Paks je hlavně s nárůstem teploty vody v Dunaji za elektrárnou. Sladkovodní rybičky začínají zdechat. To oteplení roste hlavně proto že v Dunaji je minimální průtok a když každý kondenzátor potřebuje 32000 m3/hod tak stoka jménem Dunaj přestává fungovat jako normální řeka. Maďaři si mysleli že ušetří a ono ne. Na konci minulého stolení odmítli stavět elektrárenský stupeň Nagmaros který měl spolupracovat se Slovenským Gabčíkovem. Postavili plynovou parní elektrárnu Dunamenti (6×200 MW) která je též chlazená z Dunaje.

      • Martin Hájek napsal:

        A co třeba postavit chladící věže, jako je mají JE v ČR?

        • Milan Vaněček napsal:

          To by Dunaj nebyl ohřátý na 30 C ale rovnou odpařený do vzduchu, viděl jste ty obrázky Dunaje?
          Průtočné chlazení má výhodu že nic neodpaří do mraků, proto ho frantíci často používají.

          • Martin Hájek napsal:

            Samozřejmě úplný nesmysl, pane Vaněčku. Vezměte si kalkulačku, a spočtěte si, kolik vody by odpařily všechny elektrárny na Dunaji. Ono je potřeba vidět, že na rozdíl od průtočného chlazení, kde využíváte rozdíl pár stupňů teploty vody tak u chladicích věží využíváte celé skupenské teplo, takže k ochlazení stačí jen velmi malé množství odpařené vody. Mimochodem celé Dukovany chladí malá říčka Jihlava. Ale je to samozřejmě investičně podstatně nákladnější, to je pravda.

          • Milan Vaněček napsal:

            To doufám že mi to někdo kdo se vyzná spočítá. Jihlava by nic neuchladila kdyby nad Dukovany nebyla přehrada. Stejně tak Lipno nad Temelínem. Na Dunaji myslím že Maďaři přehrady nechtějí.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, u daného toku je pro jeho využívání podstatné, jaký je jeho průtok. Tedy, kolik vody můžete odebrat nebo ohřát, aniž by to ohrozilo dostatek vody na jeho toku pod elektrárnou. To je dáno dominantně jeho přítokem z horního toku nad elektrárnou a minimálně tím, jestli je tam přehrada nebo ne. Přehrada pomůže jedině tím, že částečně dokáže vyrovnávat výkyvy v přítoku, ale to není klíčové.
            Pro dané poměrně jednoduché porovnání, které si můžete udělat i sám, (nemusíte čekat na odborníka), stačí, když si uvědomíte, že měrné tepelná kapacita vody je zhruba 4200 J/kg/K a ohřev může být tak 3 stupně. Měrné skupenské teplo vypařování vody je zhruba 2,4 MJ/kg.

          • Milan Vaněček napsal:

            Bez přehrady by byly výkyvy v průtoku extrémní (řádové rozdíly).

          • Martin Pácalt napsal:

            Sympatičtější je mi tvrzení pánů Wagnera a Hájka. Pan Vaněček tentokrát sklouznul k dojmologii. Ale dal bych mu za pravdu, pokud by tvrdil, že FVT je minimálně součást řešení výpadků jaderné energetiky v obdobích sucha v zemích, kde se spolehli na její dostatek či nadbytek nebo jako prevence v zemích jako je Česko, kde na tyto věci mysleli v době, kdy se mohl najít mamlas tvrdící, že sucho nikdy nebude, protože zrovna skončily povodně .

        • Vláďa napsal:

          Výstavba chladících věží má jednu nevýhodu. Jsou docela drahé. Vyžadují instalaci celého chemického hospodářství které taky není nic levného. Dunaj je už opravdu stoka se všemi důsledky.

  2. Martin Hájek napsal:

    To si ovšem měli chlapci a děvčata z Greenpeace rozmyslet, když prosazovali uzavření Německých jaderných elektráren. Importní závislost si Německo v roce 2020 jednoduše nemůže dovolit, když má do roku 2022 odstavit všechny zbývající jaderné elektrárny, které dnes stále vyrobí nějakých 80 TWh. Takové množství elektřiny už dovézt Německo v žádném případě nedokáže a rostoucí cena elektřiny začne už brzy devastovat tamní průmysl, zejména chemický, kde ceny energií tvoří podstatnou položku nákladů.

  3. Radek napsal:

    A bude ta importovaná elektřina zelená?

    • Vinkler napsal:

      Dobrý: Když vypnu uhlí, musím dovážet.
      A tak by mě zajímalo by mě, kolik stála ta odborná expertiza, na kterou stačí selský rozum zadara.
      Co se týče chlazení řekou u Mělníka stojí 30let velká věž, co obvykle nejede. Ono v té elektrárně jde o pár procent nákladů na postavení, zejména u jádra.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *