elektrické vedení, sloup

Německo v minulém týdnu po 3 letech dováželo elektřinu

Německo se minulý týden (20. týden letošního roku) stalo poprvé po třech letech čistým dovozcem elektřiny. I přes rekordní výrobu vodních elektráren bylo hodnota čistého dovozu elektřiny 0,1 TWh. Důležitými faktory byla nižší výroba solárních a větrných elektráren a silná výroba vodních elektráren v sousedních alpských zemí.

Ve dvacátém týdnu letošního roku (14.5.-20.5.) se v Německu stalo něco, co se již pár let nepamatuje. Stalo se čistým dovozcem elektřiny na týdenní bázi. Naposledy se Německo stalo čistým importérem elektřiny na týdenní bázi v roce 2015. Ačkoliv v minulém týdnu náš soused zaznamenal rekordní výrobu elektřiny z vodních zdrojů, na pokrytí vlastní spotřeby to nestačilo.

Voda nestačila

Od roku 2011, od kterého jsou k dispozici podrobnější data, dosáhly německé vodní zdroje minulý týden zatím nejlepší výroby vůbec. Díky tajícímu sněhu v Alpách a dešti vyprodukovaly za celý týden okolo 750 GWh elektřiny, a připsaly si tak nový rekord. Samozřejmě velmi vysokých hodnot vyrobené elektřiny elektřiny dosáhly i jiné alpské země jako je Švýcarsko a Rakousko.

Vysoká výroba v sousedních alpských zemích byla jedním z faktorů, proč Německo bylo za minulý týden čistým dovozcem elektřiny. Celková hodnota čistého dovozu elektřiny byla 0,1 TWh.

Dalším faktorem byla nižší výroba ze solárních a větrných zdrojů. Jejich kombinovaná výroba za minulý týden klesla poprvé za čtyři týdny pod hodnotu 3 TWh. Také díky tomu vyskočila výroba z uhelných zdrojů a elektráren na zemní plyn na nejvyšší hodnotu za poslední čtyři týdny. Dle dat německých provozovatelů přenosových soustav (TSO) dosáhla výroba ze zemního plynu 0,3 TWh, černouhelné zdroje vyrobily zhruba 1 TWh.

Podíly jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie v Německu v minulém týdnu. Více na: Energostat

Minulý týden je další ukázkou, jak silná výroba elektřiny z vodních elektráren na letošním jaře drží výrobu uhlí a zemního plynu na nižších hodnotách i přes nižší kombinovanou výrobu solárních a větrných elektráren.

Exportní velmoc

Dle dat německých TSO reportovaných do systému ENTSO-E ohledně fyzických toku elektřiny se Německo  stalo podruhé za sebou v roce 2017 největším čistým vývozcem elektřiny v Evropě s celkovou hodnotou přes 50 TWh. Z toho více než 30 TWh putovalo právě do Švýcarska a Rakouska, jejichž vodní elektrárny dosáhly v minulém týdnu velmi vysoké výroby.

Vodní elektrárny pokryjí zhruba dvě třetiny poptávky po elektřině v Rakousku a Švýcarsku. Oproti nim má Německo ve vodních zdrojích značně menší roční výrobu, okolo 20 TWh v minulém roce.

Autor:



7 odpovědí na Německo v minulém týdnu po 3 letech dováželo elektřinu

  1. manasek napsal:

    Spíš „Německo mělo po třech letech jeden týden se zápornou bilancí importu/exportu elektřiny“. Dovážejí několikrát denně, přes 8 GW, stejně tak vyváží přes 10 GW, záleží dle produkce (a to beru střízlivé hodnoty vývoz/dovoz). Že mají veliké výkyvy v importu/exportu (výkyv 12 GW během pěti hodin není zase tak vzácné, třeba v pondělí výkyv 11 GW mezi třetí a sedmou hodinou odpolední) je IMO důležitější parametr. Pro porovnání ČR by měla v přepočtu na výrobu srovnatelné výkyvy někde kolem 1,8 GW, což nemá, a výkyvy v naší síti v současnosti způsobuje především právě ono Německo, kterému pomáháme se stabilizací jejich sítě.

    • energetik napsal:

      Když byla levnější tak proč ne? A vy jste tu Německou exportovanou energii nespotřebovával a odpojil jste všechny spotřebiče? Neteče náhodou ta energie z místa výroby do místa spotřeby?

      • manasek napsal:

        Samozřejmě, že teče. A ne, skutečně nevidím jako příznivce stabilní přenosové soustavy a stabilních zdrojů nutnost spotřebovávat podle toho, jak svítí slunce a fouká vítr, tuto čest přenechávám příznivcům nestabilních zdrojů.

        A proč byla levnější? Protože jí byl „přebytek“ způsobený nulovou regulovatelností a zálohovaností těchto zdrojů. Kdyby jakýkoliv jiný zdroj vyráběl, „jak se mu zlíbí“, tak by jej odpojili od sítě. Firmy, které takové zdroje staví a vydělávají na nich by měly být povinny zajistit jejich zálohovanost alespoň na několik hodin, aby v případě potřeby jiné zdroje dokázaly naběhnout i z nuly, popř. aby kvůli jejich přebytkům nemusely jiné zdroje měnit svůj výkon o desítky procent během hodiny.

        Problém je, že kvůli Německému politickému rozhodnutí musí zbytek evropy provádět technická řešení jejich průserů, zatímco u jiných zdrojů takový přístup neexistuje. Nedovedu si představit, jak by se tvářili Rakušané, kdybychom my do Slovinska přes ně posílali celý výkon Temelína nebo Dukovan, zatímco musíme zajišťovat nejen přenos z Němemecka do Rakouska, ale i z Německa do Německa, protože Němci nejsou schopni si udělat schopnou přenosovou soustavu.

        • Petr Hariprasad Hajič napsal:

          Zálohovanost zdrojů řeší a vyřeší, kromě jiného, bateriová úložiště. Než stavět další zdroje, je mnohem efektivnější lépe hospodařit s těmi zdroji (byť nestabilními), které máme. Zatím dokážeme (fakticky ne, skoro se u nás nic nestaví) řešit jenom stabilizaci, případně zabránit blackoutu, ale jak bude narůstat kapacita bateriových úložišť, začnou fungovat i jako střednědobá úlpžiště. V ČR na pokrytí celého dne bychom potřebovali asi 200GWh. Čistě teoreticky, při odhadované ceně v r. 2020 100$/kWh by to přišlo na asi 450 mld. To je srovnatelné, s výstavbou několika bloků JE. I když životnost buse kratší (odhaduji cca 10-15 let), stále je to i ekonomicky zvládnutelný proces transformace energetiky.

          • Petr napsal:

            Obávám se, že bateriová úložiště bez stabilních zdrojů energie jádro nenahradí. Teď bylo hodně vody, ale vzpomeňme na prosinec a leden, kdy v Německu nesvítilo, nefoukalo a vody také moc nebylo. Investice 450 mld. do úložiště s kapacitou 1 den… věřím, že za pár let to technologicky nebude problém, ale teď mi to jako zvládnuté ještě nepřijde.

          • manasek napsal:

            No ona je otázka, zda ta jednodenní záloha bude stačit. Vydrží nabité úložiště na dva dny spotřeby? Nejspíše ano, neboť nějaká minimální výroba bude vždy. Vydrží 4 dny spotřeby? Vydrží 10 dní spotřeby? Téměř tak dlouhá byla letos zatím nejdelší doba s nízkou výrobou z VtE v Německu, kde ještě jsou off-shore elektrárny, které u nás z pochopitelných důvodů nemůžeme mít, a které mají nejvyšší koeficient ročního využití z tria on-shore, off-shore VtE a FVE. Stejně jako tyto zdroje bude proto potřeba úložiště předimenzovat, je to jako příprava na zimu ve středověku, v srpnu ještě netušíte, jak dlouhá bude. My sice odhadneme, zda zítra bude svítit slunce a foukat vítr, nicméně když nebude a budeme mít 40 GW v těchto zdrojích (minimum pro nulovou roční balanci výroby a spotřeby a to bych poté bych nerad viděl stavy českých a moravských kopců, natož při předimenzování s ohledem na minimální republikový výkon VtE a jejich úložiště) s minimem zdrojů ostatních (mimo to v podstatě jen ve vodě), tak už s tím těžko něco naděláme.
            K ceně – stále jde jen o úložiště, ne o výrobnu. K tomu připočíst cenu VtE, FVE, náklady na přestavbu a regulaci přenosové soustavy, její údržbu (více drátu = více problémů) a dostáváme se ještě někam jinam.

      • Pavel napsal:

        Levnější je, proto že je dotovaná, srandaenergetiku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *