Německým aukcím pro větrné a solární elektrárny se nedaří dále snižovat ceny, v posledním kole opět vzrostly

V Německu proběhlo na začátku října další kolo aukcí pro výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren. Po prudkém poklesu cen v loňských kolech se letos ceny zatím výrazně snižovat nedaří. Na vyšší ceně se v případě větrných elektráren podepisuje i nedostatek projektů, které o podporu soutěží. V případě fotovoltaických elektráren však cena oproti minulému kolu, navzdory velkému zájmu investorů, rovněž mírně vzrostla.

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil výsledky letošní čtvrté aukce pro výstavbu onshore větrných elektráren a třetí aukce pro fotovoltaické elektrárny, které proběhly na začátku tohoto měsíce. Ačkoliv aukce proběhly ve stejný den, jednalo se o separátní tendry. Německo nicméně testuje i společné aukce, kdy první kolo proběhlo letos v dubnu, další je naplánováno na začátek listopadu.

Zájemci o podporu pro výstavbu větrných elektráren v posledním kole mohli soutěžit o celkem 670 MW výkonu, do aukce byly nicméně přihlášeny projekty o souhrnném výkonu pouhých 400 MW. V aukci nakonec obdrželo podporu 57 projektů o výkonu 363 MW, jelikož 5 projektů musel regulátor z aukce vyřadit. Největší objem projektů byl vysoutěžen v Bavorsku (69 MW), Většina výkonu byla nicméně soustředěna na větrnějším severu Německa, kdy v jižní části země bylo podle regulátora vysoutěženo celkem 100 MW.

„Navzdory teoreticky dostatečnému počtu projektů s povolením se toto kolo aukce jednoznačně nenaplnilo,“ uvedl k nízkému počtu projektů přihlášených do aukce pro větrné elektrárny Jochen Homann, prezident německého regulátora Bundesnetzagentur.

Vysoutěžené ceny se pohybovaly od 50 do 63 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 62,6 EUR/MWh, tedy téměř horní hranice ceny 63 EUR/MWh, se kterou se developeři mohli do aukce přihlásit. Oproti srpnovému kolu, ve kterém byla vysoutěžena průměrná cena 61,6 EUR/MWh, se tak jedná o mírný nárůst. V poslední loňské aukci se přitom soutěžily ceny i pod hranicí 40 EUR/MWh.

Další stlačení ceny se v posledních kolech nedaří ani u fotovoltaiky

Na rozdíl od aukce pro větrné elektrárny, která se v posledním kole ani nezaplnila, panuje o fotovoltaiku větší zájem. V říjnovém kole německý regulátor nabídl k soutěžení celkem 182 MW, do aukce developeři přihlásili 76 projektů o výkonu 551 MW, tedy zhruba trojnásobek soutěženého výkonu. Podporu nakonec obdrží 37 projektů o výkonu 192 MW, z toho opět nejvíce v Bavorsku.

V aukci uspěly nabídky s cenou od 38,6 do 51,5 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 46,9 EUR/MWh. Ve srovnání s minulým kolem, kdy průměrná cena dosáhla 45,9 EUR/MWh, se jedná o další mírný nárůst. Vysoutěžené ceny pro fotovoltaiku tak vzrostly i navzdory ukončení opatření omezujících dovoz solárních panelů z Číny do EU a omezení podpory pro výstavbu fotovoltaických elektráren v Číně, od kterého analytici očekávali pokles cen fotovoltaických panelů na globálních trzích.



80 odpovědí na Německým aukcím pro větrné a solární elektrárny se nedaří dále snižovat ceny, v posledním kole opět vzrostly

  1. Milan Vaněček napsal:

    Vypadá to že se investoři mezi sebou dohodli že se budou držet horní hranice aukční ceny. Takže nejen v ČR ale i v „spořádaném“ Německu dochází k takovým manipulacím. Jsem zvědav jak na to pořadatel aukcí zareaguje.

    • Jan Veselý napsal:

      Je přehřátý trh, malá konkurence. Chce to hlavně nevyměknout a zjednodušit a standardizovat povolovací procedury. O to větší potom bude následný sešup dolů, viz polysilikon kolem roku 2008.

      • Milan Vaněček napsal:

        Ono 38,6 EUR za MWh pro nejnižší nabídku ve fotovoltaice v Německu – o tom se jaderné loby ani nesni. 😀🌞

      • Ondra napsal:

        Tak teď jen aby to nedopadlo jako vaše prognózy o konci uhlí a neustálým poklesu cen v německejch aukcích. Ani jedno z toho zatím moc nevyšlo … 🙁

        • Milan Vaněček napsal:

          Já vždy prognosoval konec uhlí v Německu okolo 2040. A cena 38,60 Eur za MWh ještě v Německu nebyla, je vidět že ceny padají nejen v Indii a Číně.👍🌞

          • Ondra napsal:

            Sorry jestli sem vás zmátl ale to bylo na pana Veselýho. Jinak podle odkazu v článku byla v minulý aukci nejnižší cena pro fotovoltaiku 38,9 euro za MWh takže jestli nejnižší cena podle vás „spadla“ o 0,3 euro ale průměr šel nahoru o 1 euro tak bych to za žádnej velkej pokles nepovažoval – spíš naopak. Jinak by mně zajmalo jak je teda možný že cena fotovoltaiky šla zase nahoru když měla jít s levnějšíma panelama dolů???

          • Jan Veselý napsal:

            ad Ondra) Konec bude, ale bude to postupná záležitost. Kdy to bude v německu se dozvíme v prosinci. Já ve svém očekávání neodhadl dvě věci. Neodhadl jsem vliv současné globální ekonomické konjunktury a neodhadl jsem vliv toho, že regionální vlády v Číně kašlou na státní energetickou politiku. Kdo by to byl čekal?
            Ohledně aukcí považuju nárůst průměrné ceny instalací za chybu ze strany německé vlády. Kdy nemá nastavený regulatorní rámec umožňující efektivní schvalování nových zdrojů. Kvůli tomu teď nejsou schopni naplnit aukce a docílit skutečné konkurence. Ale to se dá spravit.
            A cena FVE a VtE jako takových se stále drží trendu poklesu ceny a u VtE i nárůstu koeficientu využití.

      • Qwertz napsal:

        Skromny dotaz pane Vesely. Tim polysilikonem. Nemyslite tim prsni implantaty? Pochopte , ze trollove nam tu skaci do oboru ktere naprosto nesouvisi s tematem clanku.
        Dekuji. Toz tak

        • Jan Veselý napsal:

          Polysilikon = Polykrystalický křemík, anglicky Polycrystalic silicone nebo Polysilicone.
          Jestli Vám teda vadí moje anglicismy.

          • Qwertz napsal:

            Diky. Anglikanismi mi vubec nevadi a kdyby, co bych s tim udelal. Ja s tim Polysiliconem jsem si nemohl vybavit nic jineho nez ta zenska prsa. To je ten nas udel pozdniho(?) stari.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Pořád lepší než si vybavovat tmelící hmotu.

  2. energetik napsal:

    Počkejte až doplují lodě bez dodatečného cla.

  3. miro novak napsal:

    Je vidiet, ze je medzi nami dost takych, co veria v pokles vyrobnych nakladov FVE a VT na nulu. Komunisticka minulost a viera v nadprirodzenst je u nas hlboko zakorenena.

    • Milan Vaněček napsal:

      Je vidět že vůbec nechápete co je to “learning curve”. Ta na nulu klesnout nikdy nemůže.

    • Jan Veselý napsal:

      Podsunutý argument (straw man): Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat.

  4. Ant napsal:

    „Německo vydalo na podporu větrných a solárních elektráren 580 miliard dolarů, aniž dokázalo od roku 2009 snížit produkci CO2. Pokud by Německo tuto sumu investovalo do jaderné energetiky, mohlo všechny fosilní zdroje v energetice a dopravě nahradit,“ zdůraznil Shellenberger. Více na: https://www.euro.cz/politika/v-mnichove-se-konala-akce-nuclear-pride-na-podporu-jadra-ma-zastavit-oteplovani-1426158#utm_source=euro&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=eurorss#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

    • Jan Veselý napsal:

      Pan Shellenberger je profesionální překrucovač reality. Tahle lež například míchá podporu OZE na výrobu elektřiny a emise CO2 z celé ekonomiky. A je kombinovaná se lží ekonomickou, která zaměňuje cash flow s náklady. A je kombinovaná se lží matematickou, protože srovnání s rokem 2009, kdy globální ekonomika/průmyslová (a německá taky) produkce skoro stála je taky podfuk, podívejte se na jakýkoliv graf ekonomických ukazatelů po rocích a uvidíte všude ten „zub“ roku 2009.
      V reálu emise CO2 z výroby elektřiny v Německu každý rok mírně klesají a je jasná perspektiva jak v tom pokračovat. Pokud by Němci začali kolem roku 2005 investovat do jaderné energetiky, tak by dodnes měli akorát výdaje, ani elektron v síti a nakrknuté obyvatelstvo, které jadernou energetiku nesnáší. To, co Němci rozjeli, ušetří světu každý rok „jedno Německo navíc“ v emisích CO2 z výroby elektřiny.

      • Ant napsal:

        Vy jste taky překrucovač reality, ale ne profesionální v pravém a pozitivním smyslu toho slova. Pokud je vůle a peníze, tak jadernou elektrárnu lze postavit za méně než Vámi udávaných 13 let. Co se týče toho mýtického CO2, tak např.

        „Fotovoltaika horší než uhlí?
        Pochybnosti se vyrojily také okolo ekologického přínosu solárních panelů. První problém je, že se vyrábějí hlavně v Číně, kde mimo jiné 80 procent elektřiny pochází z uhelných elektráren. „Solární elektrárny vyvolávají vysoké emise skleníkových plynů. Ne ve fázi provozu, emise vznikají při jejich výrobě,“ tvrdí švýcarský inženýr Ferrucio Ferroni.
        Konkrétně se jedná o fluorid dusitý a fluorid sírový vznikající při zpracování křemíku. První z nich je dle vědců sedmnácttisíckrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, druhý dokonce čtyřiadvacettisíckrát. Na každou kilowatthodinu elektřiny vyrobené ze slunečního záření tak podle Ferroniho připadá 978 gramů skleníkových plynů v ekvivalentu oxidu uhličitého, jež vznikly při výrobě a přepravě fotovoltaických panelů.
        To by znamenalo, že solární panely škodí životnímu prostředí více než uhlí. Moderní uhelné bloky s účinností přes 40 procent se totiž dostávají pod hranici 850 gramů oxidu uhličitého připadajícího na jednu vyrobenou kilowatthodinu.
        Ferroni tak reagoval na nedávné propočty Mezivládního panelu pro klimatické změny, který zařadil solární elektrárny mezi nízkoemisní zdroje. Ovšem sami autoři zprávy IPCC varují před emisemi spojenými s jejich výrobou. „Na obnovitelné zdroje je často nahlíženo jako na bezproblémové, ale ve skutečnosti se žádná technologie neobejde bez dopadu na životní prostředí,“ upozorňuje zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny. Dokument zmiňuje další negativa, která při výrobě energie z obnovitelných zdrojů vznikají: větrné elektrárny zabíjejí dravce a netopýry, nádrže velkých vodních elektráren narušují vzácné ekosystémy a unikají z nich do ovzduší nemalé emise skleníkového plynu metanu.
        Množství emisí uvolněných z přehradních nádrží či při průtoku turbínou může v některých případech zdatně konkurovat emisím ze spalování uhlí. Tvrdí to alespoň mezinárodní tým vědců, který v létě 2011 vydal zprávu o emisích nové vodní elektrárny v brazilské Amazonii. Vysoké emise metanu se týkají výhradně hydroelektráren na místě vykáceného tropického pralesa, v ostatních oblastech je lze považovat za zanedbatelné.“

        • Jan Veselý napsal:

          Tomu se, milé děti, říká typické trollí chování. Jako reakce na cizí názor se pomocí metody Ctrl+C, Ctrl+V vloží dlouhatanánský text, který píše o něčem jiném. Prostě klasický whataboutismus:
          USA: Je pravda, že v obchodech nic nemáte?
          SSSR: A vy zase bijete černochy.

          • Ant napsal:

            Já mám aspoň důvěryhodné zdroje a neargumentuji domněnkami ze svojí hlavy.
            Je to přímá reakce na vaše „To, co Němci rozjeli, ušetří světu každý rok „jedno Německo navíc“ v emisích CO2 z výroby elektřiny.“
            a „Pokud by Němci začali kolem roku 2005 investovat do jaderné energetiky, tak by dodnes měli akorát výdaje, ani elektron v síti“
            Vážně nejde postavit jaderku dříve, než za 13 let? Jste lháře a jako takový nemáte rád, když vás někdo usvědčí.

            To jediné co jste správně odhadl, je úroveň vašich příspěvků – dětská.

          • Carlos napsal:

            Důvěryhodný zdroj? Ten chlap v posledním článku co jsem od něj četl všechno pomotal a napsal tak aby to vypadalo naprosto jinak než co bylo v jeho zdrojích, které nešťastně linkoval. Věty typu „Germany threatened Belgium to stop fuel supply“ které navozují dojem zlého Německa které zavře kohoutky s ropou a plynem, přičemž se jednalo jen o jaderné palivo pro problematické bloky, nebo věty o tom jak němečtí politici tlačí na uzavření belgických JE, které evokují že všechny a že je nějaký nátlak, přičemž se jednalo jen o vyjádřené obavy ohledně dvou JE a pod. Takže to s důveryhodností toho zdroje to tak horké není.

            Stejně jak pan Veselý už uvedl, tak proponenti jaderné energetiky ohledně Německa a vůbec Evropy, protože se jim to hodí, operují s růstem kompletních emisí ekonomiky, nikoliv jen energetiky, aby mohli ukázat jak je to v zemích s přechodem na OZE hrozné, přičemž vesele ignorují konjunkturu, měrné emise a X dalších věcí, jen aby něco našli.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Carlosi, takže data týkající se pouze elektroenergetiky a přepočtené na jednotku vyrobené elektřiny. Tedy nezávislé na absolutním počtu obyvatel a v jaké fázi cyklu je zrovna průmysl. Francie má v současné době produkci oxidu uhličitého 66 gCO2ekv/kWh. Německo má 419 gCO2ekv/kWh. A to je právě teď v Německu i u nás docela větrno. Většinou je to Německo nad 500 gCO2ekv/kWh. Takže emise z německé elektroenergetiky na jednotku vyrobené elektřiny jsou téměř o řád větší než francouzské. A takto nízké emise ve Francii jsou hlavně díky využití jádra. A to Německo ještě jádro docela využívá, ale do tří let je odstaví. A kam se pohne velikost emisí CO2 v elektroenergetice?

          • Milan Vaněček napsal:

            To je tak těžké pochopit že po havarii ve Fukušimě Němci dávají přednost tomu že u nich od roku 2022 taková havarie už nemůže nastat? Tomu dávají přednost před rychlým snížením CO2.
            To sníží, bez hysterie, až v další fázi, do roku 2050. Ani největší emitenti CO2 (Čína a USA) s tím mnoho nenadělají teď hned, taky jim redukce bude trvat několik desetileti.
            Kdyby jaderná energetika historicky nepodceňovala bezpečnost provozu a možné chyby obsluhy, tak by na světě jaderných elektráren přibývalo. Ale všichni vidí že současná snaha o vyšší bezpečnost zničila ekonomiku JE, žádný soukromý investor je bez státních záruk nemůže postavit.
            Tož tak, je to zcela pochopitelné.

          • Carlos napsal:

            Pane Wagnere,
            čísla máte hezká, to musím uznat, ale tu šlo spíše o to že se vezme, zcela pitomě, suma za celou ekonomiku, tam je růst, prostě vlakem to zboží nejezdí, jede to hlavně po silnici stejně jako růst v opravě obecně jde povětšinou nahoru ve všech sektorech zároveň, a hodíte to do textu tak aby to z toho nebylo patrné a pak mluvíte o elektroenergetice. To je obrovský problém mnoha zahraničních textů na toto téma, zejména těch snažících se bojovat za JE.

            Jinak ta čísla dost odpovídají tomu kolik mají v současnosti Němci podílu jakých zdrojů, u nás jsou, pokud se pamatuji, čísla podobná a je to jenom tím že v obou zemích je +-40-50% z JE+OZE, když jsem se díval na nějaká čísla z roku 2016, tak se podíl produkce OZE+JE udržoval skrze uzavírání stále +- konstantní. Pokud by používali více paroplyn, bude tam něco jako 250-300g/kWh, nebo kdyby dosáhli 75% podílu nízkoemisních zdrojů, bude to podobné. Při poměru +-60:40 to tragédie není.

            Co bude problém je pokud nebude dále dodržen poměr 60:40 (nebo kolik to přesně je) a zároveň těch 60% bude hlavně uhlí. Pokud budou umět měnit poměr směrem k nízkoemisním zdrojům, pak tento poměr přirozeně bude klesat. A ještě tedy bude vhodné rozlišovat do budoucna fosilní emisi a e-gasovou emisi CO2, kde, když to přeženu, se budeme bavit o fluktuaci pár ppm ročně, což je nic, a CO2 tedy do emisí nebude započteno. Ideální by bylo, ať se pořád lidi nehádají pak o zcela marginální hodnoty, stanovit „práh nezájmu“, tedy takovou hodnotu emisí CO2 na kWh, kdy to lze pohodlně ignorovat, viděl bych tento práh nezájmu v nějakých 100-200g CO2 na kWh. Odpovídá to redukci emisí o 80-90% oproti výchozímu stavu. Odhadem je to 50:50 OZE či JE a plyn. Jinak nevím jak emisní on-line mapa počítá importy/exporty. Ty mohou hrát dost velkou roli.

            Jistě je k tomu ale třeba ještě provést reformu emisenkvého trhu a eventuálně zavést uhlíkovou daň na paliva pro malospotřebu, jako se du dnes dožadoval pan Hájek, což ale asi nebude lék na rozpadající se soustavy CZT.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, já ale neříkám, že si Němci nepřáli zavření jaderných elektráren. Vybrali si mezi jádrem a fosilními zdroji ty fosilní. A místo rychlé cesty k nízkoemisní energetice naopak dlouhodobé využívání fosilních zdrojů s odpovídajícími emisemi. I Vy říkáte to stejné. A přesně toto tvrdí ti, které kritizuje pan Carlos. A snaží se naznačovat, že nemají pravdu. Tak jsem mu ukázal jasná čísla, která to dokumentují. Nikdo netvrdí, že by německá bezjaderná cesta nebyla dobrovolná, jediné co tvrdí zmiňovaní, já a ostatně i Vy, že je dlouhodobě fosilní a s vysokými emisemi. A v tom mají pravdu.

          • Carlos napsal:

            Pane Wagnere,
            teď jste to pomotal trochu, nerozporuji čísla, ale velmi se mi nelíbí pokud někdo na číslech emisí za celé Německo, všechny sektory hospodářství, zkouší ukázat jak jim to s OZE nejde. Když si vezmu že elektřina tvoří nějakých 15-25% energetické potřeby, tak je to sice významný díl, ale snadno s tím zamává doprava, topení a další.

            Kdyby vzali čísla jen za elektroenergetiku, budiž, tam se dá pak sledovat více zajímavých trendů, ale brát to za celou ekonomiku a pak se bavit o OZE nevypovídá nic. (A netvrdím že to tu někdo dělá, ale od jaderných fanboyů je to v anglických diskusích celkem častý faul) Pokud se chceme bavit o číslech za celou ekonomiku, pak je nutné se podívat na měrné emise na jednotku HDP.

          • Qwertz napsal:

            p. Vesely. Nic ve zlem z Antova prispevku jsem se neco poucil na rozdil z prispevku Vasich.
            Toz tak

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Carlosi, diskuse je snad o tom, jestli v případě, že by Německo neprovádělo odchod od jádra a místo toho, aby investovali obrovské peníze do Energiewende, tak by stejné prostředky investovali do cesty s využitím i jádra, tak by už nízkoemisní energetiku měli. To tvrdí Shellenberger a další. Já jsem Vám ukázal jasná čísla, která to dokazují. Vy je nerozporujete a souhlasíte s nimi. Takže prosím nezastírejte tuto skutečnost různými tanečky o tom, jak šikovně nebo nešikovně tento fakt někdo na nějakých anglických diskuzích ukazuje. Stejně tak na této skutečnosti nic nezmění neustálé opakování pana Vaněčka, že si Němci tuto cestu sami vybrali. To nikdo nepopírá. Jiná věc je ovšem, jestli byli srozuměni s jejími důsledky. Tedy s tím, že budou místo lídrů ve snižování emisí někde na chvostu a že budou mít jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Když jim proponenti Energiewende tvrdili opak

          • Emil napsal:

            Pane Vaněčku, Německo se asi bude muset rozhodnout, zda je pro něj důležitější snižování emisí nebo ochrana svého území před následky tsunami. Obojí evidentně v současnosti není možné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Emile to jste opravdu tak hloupý a nevíte že JE V Fukušimě vydržela i zemětřesení i tsunami? Řekněte panu Wagnerovi ať Vám jako fyzik vysvětlí proč ve Fukušimě došlo k výbuchu a proč došlo k protavení reaktoru.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, nedělejte z Němců nepřátele Zeměkoule kteří dostatečně nebojují proti CO2. Opak je pravda, Energiewende a nástup obnovitelných zdrojů je tu především kvůli Němcům. Ti zaplatili počáteční vysoké náklady fotovoltaiky a větrua vybudovali silný nový průmysl, který sníží emise CO2. Nerozšiřujte tu lži, prosím Vás. Francie se svými jadernými reaktory dokázala po roce 2000 akorát Flamanville a tu elektrárnu ve Finsku.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, pan Emil opravdu není hloupý. Zemětřesení ustála elektrárna bez jakýchkoliv problémů. To, co způsobilo havárii bylo cunami, které zničilo klíčové bezpečnostní prvky. A přesně to má pan Emil na mysli. Pochopitelně, že podíl měla nejen přírodní katastrofa, ale i lidský faktor. Ta klíčová zařízení byla na nevhodném místě.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano pane Wagner tsunami ukázala pouze spoustu hrubých bezpečnostních chyb na jaderných elektrárnách a jejich obsluze v Japonsku, které Japonci nyní už 7 let opravují a spoustu JE raději vyřadili z provozu navždy.
            A tyto hrubé chyby způsobily zpřísnění bezpečnostních standardůpo celém světě jež mělo za následek prudké zdražení jaderné energetiky. Proč si stále lžete a nepřiznáte si realitu?

          • Emil napsal:

            Pane Vaněčku, Vy tedy tvrdíte, že k havárii ve Fukušimě by došlo i v případě, že by k zemětřesení ani následné vlně tsunami nedošlo, nebo jak si to mám vykládat?

          • Milan Vaněček napsal:

            Zeptejte se paní Drábové když Vám pan Wagner mlží. Ta Vám to vysvětlí, obdobně jako vysvětlila v TV jak aféra se sváry v Dukovanech a Temelíně pomohla (zvýšit bezpečnost elekráren našich).

          • Emil napsal:

            Já se neptám paní Drábové, já se ptám Vás. Evidentně nejste schopen na tak jednoduchou otázku odpovědět.
            Pane Wagnere, obdivuji Vás, jakou máte s tímto člověkem trpělivost.

      • Emil napsal:

        Skutečně je jasná perspektiva, jak bude v Německu pokračovat pokles emisí po odstavení 72TWh z JE?
        Ale chápu jak to myslíte. Asi něco ve stylu: Já myslím, že si musíme přiznat, že ty emise nemáme takové jako jsme si slibovali, ale já bych to neviděl tak černě. Ten celkový obraz není samozřejmě nijak růžový. Ovšem, jsou tu už zárodky toho pozitivního. Mám na mysli ten pěkný pokles z 909,4 tuny na 904,7 tuny za rok 2017. To jsou takové ty první vlaštovky.

        • Carlos napsal:

          Kdyby se Německo rozhodlo že bude platit o pár Euro více, tak emise jsou dole zítra, jenže to samozřejmě neudělá, nemá k tomu ekonomický důvod a možná ani dostatek PPE, jenže toto jen tak neudělá. Ale možné to je.

          • Emil napsal:

            A těch dalších pár Euro, to myslíte řádově kolik, když to zatím bylo půl bilionu Euro prakticky bez efektu?

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Carlosi, kdyby to bylo o pár EUR více, tak to němečtí politici už dávno udělali. Oni do toho vložili sumy, které opravdu nereprezentují jen pár EUR, a dostali se do stavu, který vidíme. Aby postoupili alespoň o kousek dál, tak těch EUR budou potřebovat opravdu hodně. Možná více, než unese i německý spotřebitel a volič. A docela si to začínají uvědomovat.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vy nedokážete pochopit že 80% občanů Německa vidí to největší riziko v jaderné energetice a teprve jako druhé v pořadí vidí růst CO2. Zatímco toho prvého rizika se mohou v Německu zbavit do roku 2022, to druhé riziko ovlivní jen nepatrně a celému světu to bude trvat mnohem déle, minimálně do 2050

          • Emil napsal:

            Zapomínáte ale na jednu naprosto zásadní věc. Pokud jsou zprávy klimatologů pravdivé, je potřeba „omezit emise CO2 o 45 % do roku 2030 oproti roku 2010 a do roku 2050 je omezit téměř na nulu“. Viz zde
            http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/zprava-ipcc-nutne-zabranit-zvyseni-teploty-uz-15-oc-roku-2100/
            Jinými slovy, pokud jsou předpovědi pravdivé, nelze čekat ani hodinu, natož na rok 2050. Pokud nejsou pravdivé, je ta snaha naprosto zbytečná. Podle některých dřívějších zpráv dokonce už včera bylo pozdě.

  5. Martin Hájek napsal:

    Kde jenom udělali soudruzi v BRD chybu? Napřed měly regulátorem nastavené ceny a přišel solární boom, tak je snížili a pak ty poslední zoufalce, co nestihli pevnou cenu, vypekli aukcí. No a teď už zase investoři vypekli vládu a budou v tom nepochybně pokračovat i nadále. Oni totiž i když se povolování zrychlí (o čemž tedy velmi pochybuji), tak tu bude pořád tlak na uměle rychlý růst OZE a ten si prostě investoři nechají zaplatit. Naštěstí se to děje za hranicemi, ale budiž to pro nás poučením. A pokud tu pan Vaněček zase vykládá, jak je fotovoltaika levná proti jádru, tak zase srovnává jablka s hruškami. Fotovoltaika má reálnou cenu pouze proměnných nákladů fosilních elektráren protože žádný zabezpečený výkon na zimu neposkytuje. Ve skutečnosti je tak stále velmi drahá a na trhu by se bez berlí neprosadila. A to ani v situaci, kdy už máme povolenku za 20 euro a tomu odpovídá i cena elektřiny.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Hájku, fotovoltaika v Německu už je v současnosti i třikrát levnější než současně dokončovaná jaderná elektrárna v sousední Francii. Fotovoltaika potřebuje podporu v zimě a v Německu má především trojí: většinu zimy vítr a když ten nefouká tak je tu uhlí a plyn. Ale pro uhlí a plyn využití klesá a bude stále klesat, až na cca jednu desetinu u uhlí ve srovnání se současností, během 10-20 let.
      Dnes paní Drábová na ČT2 říkala, že se nový reaktor v Dukovanech může stihnout nejdříve v 2037-8, tj bude nutno překlenout období bez starých Dukovan. Prý to dokáže plyn, já bych dal přednost nové nedotované fotovoltaice (38,6 Eur/MWh je méně než současná tržní cena) větru vodě a plynu jen jako doplněk, využívaný jen po část roku.
      Co Vy na to?

    • Jan Veselý napsal:

      Chcete mi snad namluvit, že ta elektřina z FVE a VtE není opravdová?
      A taky si nemyslím, že by nutně musely zapadat do tržních konstruktů vytvořených na míru velkým tepelným elektrárnám.

      • Martin Hájek napsal:

        Elektřina z fotovoltaiky je opravdová, ale není vždycky a musíte k ní držet 100 % zálohy, to něco stojí. Reálně musí stát úplně stejný instalovaný výkon v klasických elektrárnách, jako když tu fotovoltaiku nemáte. Takže ta fotovoltaika má cenu pouze toho, co se v klasických elektrárnách ušetří, když náhodou zrovna vyrábí a to je palivo. Je to jednoduché jako facka, ale spousta lidí to stále odmítá pochopit.

        • Milan Vaněček napsal:

          To jsem rád pane Hájek že jste to pochopil, ez ironie. Ano nmoho lidí stále nedovede pochopit že když svítí slunce a/nebo hodně fouká tak že ušetřím spoustu uhlí i plynu.
          A já přidám ještě za b) s akumulací a s řízenou spotřebou přes chytrou sít v budoucnu ušetřím ještě mnohem více.
          A celá otázka zní: mohu ušetřit 100% uhlí, nafty a plynu? V příštim desetiletí určitě ne. V roce 2050 to už může být tak 60-80% ušetřených. A ještě pozdeJi- to uvidíme. Fyzikální omezení pro to není, ekonomické – to se teprve uvidí.

  6. Jan Veselý napsal:

    Bojím, bojím, sešlo se „několik set aktivistů“. A Zelení právě dostali v Bavorsku 18% (2 377 766) hlasů, historický rekord.

    • Ant napsal:

      Tak zrovna členové strany Zelených jsou takoví levičáčtí idioti, že ani vy byste neměl být rád….

      I ty komunisti dokázali mnohé vybudovat a ukočírovat, ale tihle idioti jen rozdávají co není jejich a nikdy nic velkého nevybudovali, protože jsou technicky hloupí. Jejich postoj k migrantům je unikátní debilitou možnou jen v EU.

      • Jan Veselý napsal:

        Myslím, že už je čas: Troll, nekrmit!

        • Ant napsal:

          Jste trapný.

          • Jan Veselý napsal:

            Vraťte se až se budete schopen držet tématu.

          • Ant napsal:

            Vy neurčujete, kdy se vrátím nebo nevrátím. Od tématu jste odběhl svojí stupidní radostí z úspěchu straný Zelených/Pošuků.

          • Jan Veselý napsal:

            To není odbíhání od tématu. Ti nejtvrdší nepřátelé jaderné energie v Bavorsku dostali ve volbách hodně přes 2 miliony hlasů. Příznivci jaderné energie dali dohromady s bídou pár set lidí na jednu akci. Myslím, že i chovatelé poštovních holubů nebo filatelisté by byli schopni lepších výkonů. Jediný důvod proč o téhle akcičce v Bavorsku informuje český časopis Euro, je ten, že chtějí budit dojem něčeho (u Hájka a Anta se jim to povedlo), že je v Bavorsku jakési silné projaderné hnutí, které má přesvědčivé argumenty. V reálu přijel z USA do Mnichova profesionální PRista a překrucovač reality a vyhecoval s bídou pár nadšenců, aby se ukázali.

          • Ondra napsal:

            Průzkum z letošního roku – pětina Němců je pro zachování provozu jadernejch elektráren jestli jim to sníží platby za elektřinu. Už je ty neustále rostoucí ceny asi taky nebaví…
            https://www.verivox.de/presse/wegen-teurem-strom-jeder-fuenfte-will-atomkraft-zurueck-120231/

          • Jan Veselý napsal:

            Jo, to se mi zdá pravděpodobné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano pětina je 20%. Ti jsou pro jádro, 4/5 to je 80% jsou pro odstranění JE a podporují OZE.

          • Ondra napsal:

            Ano pane Vaněčku, souhlasím s Vámi že pětina je 20 % 🙂 Aspoň v něčem se shodujem. Ale tohle automaticky neznamená že 80 % je proti JE protože spoustě lidí to může být šumák. To Vás nenapadlo??? nebo je to zase Vaše oblíbená účelová hra s čísly?. Tohle sem sem dal hlavně jako protipól k výrokům pana Veselýho o podpoře zelenejch v Bavorsku a jeho srovnávání s „příznivci jaderný energetiky“. Tož tak

          • Emil napsal:

            Pane Vaněčku, jestli jste už opustil svůj bezpečný úkryt za paní Drábovou, mohl byste mi konečně odpovědět na tu otázku, kterou jsem Vám položil? Pro jistotu Vám ji zopakuji:
            Tvrdíte, že k havárii ve Fukušimě by došlo i v případě, že by k zemětřesení ani následné vlně tsunami nedošlo?
            A k Vašemu dalšímu příspěvku/omylu: že je 20% pro, rozhodně neznamená, že je 80% proti. Pokud jste kdy viděl nějaký průzkum čehokoliv, nemohla Vám uniknout vždy poměrně početná skupina „nevím/je mi to jedno“.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ad Ondra i Emil: v jednom rozsáhlém průzkumu bylo 80 % pro Energiewende, tj OZE a zavření JE.
            Ve Vámi citovaném průzkumu zase 20 % pro JE. To že to dává přesné 100% je samozřejmě náhoda 😀, to že pro OZE a proti jádru je několikanásobně víc lidí v Německu než pro JE to náhoda není (ať si Vy myslíte cokoliv).

          • Emil napsal:

            Aha, takže argumentujete nějakým průzkumem, ve kterém se shodou okolností také vyskytovalo slovo „Energiewende“ a shodou okolností byl výsledek 80%. To už podle Vás skutečně nemůže být náhoda, že to dohromady dává přesně 100%.
            Takové nepodstatné věci, jako na co se ten průzkum přesně ptal, z jakého byl roku, nebo dokonce zdroj toho průzkumu, to je pochopitelně pod Vaši rozlišovací úroveň.
            Já si nepamatuji, kdo mě od dob Felixe Holzmanna takhle bavil.

  7. Qwertz napsal:

    Ale ale pane Vesely. Ant Vam nesedi? Nemel jste dat „zlutou kartu“ uz davno p. Vaneckovi (?) a jeho „vlhkym“ snum.
    Citace p.Vanecka: „Ano nmoho lidí stále nedovede pochopit že když svítí slunce a/nebo hodně fouká tak že ušetřím spoustu uhlí i plynu.
    A já přidám ještě za b) s akumulací a s řízenou spotřebou přes chytrou sít v budoucnu ušetřím ještě mnohem více.“
    Par skromych dotazu p. Vanecku add a) Prosim Vas poucte mne? Mohu si to predstavit jako; FVe ,Vte dolu klasika hops nahoru a vice versa? Dovedete si p. Vanecek vubec predstavit kolik je naakumulovane tepelne energie v prutlacnem kotly PG650. Je Vase predstava, ze se to da regulovat pres pojistovaky nebo sestrikem pres bypassy. Nejvyssi ucinost ma kotel na jmenovitem vykonu nebo tesne v jeho okoli. 200MWe = 650t prehrate pary o teplote 530stC. Do kotle jde 165tun uhli o vyhrevnost 2350kcal. Kotel ma znacnou tepelnou setrvacnost!!!!
    aad b) No mate sanci oslovit Mr Billa Gatese, ten takove zazraky umi a nejenom to. Predpokladam, ze by zrealisoval nejake novinky jako „oskenovani“ Je, Klasik a neco by zbylo i na Fve. Sice. Prace v realnem case by byla tak trochu problem. Wokna 10 obcas zmeni cas o nekolik hodin mezi dvema zapnutimi. Mohl by jste tvrdit „Billik udelal zase zazrak. Podivejte jak nase stresni Fv elektrarny hezky vyrabi po pulnoci“
    Toz tak.

    • Vláďa napsal:

      Pokusím se pár drobností doplnit. Máme zdroje které startují relativně rychle a pomalu. Opravdu rychlý zdroj je diesel generátor. Když by měly nahradit TG 200MW tak jich při jednotkovém výkonu 10 MW bude 20 kusů. Pokud budou pod jednou el. rozvodnou tak jejich provoz při všem možném tlumení vydá skoro na zemětřesení. Jedna věc která se opomíjí je že při dlouhodobém provoz DG je spojkový hřídel velmi namáhaný rozdílným průběhem kroutícího momentu motoru a generátoru. Další relativně rychlý zdroj je spalovací turbína. Spalovačky velkých výkonů nejsou schopny rozjetí bez vnějšího zdroje, další jejich nevýhodou je jejich životnost. Při trvalém provozu jsou cca na 30% životnosti parních turbín. Při denním startu je jejich životnost limitována teplotním namáháním. Zatím nikdo nevymyslel materiál který by dlouhodobě snesl kolísání o 800stC v řádu minut. Následují klasické bloky na plyn a na uhlí. Obě zařízení mají dobu staru na plný výkon 4-8 hod podle stupně vychlazení a s různě dlouhou dobou přípravného provozu pro dosažení tepelných parametrů. Protože přípravný provoz vyžaduje dodávku paliva tak klesá uvedenému zařízení významným způsobem účinnost. Nakonec jsou zde jaderky které je možno provozovat od cca 20% (při provozu by-passů) do plného výkonu, těch 20% je nutných pro zamezení vzniku ventilací na posledním stupni před vstupem páry do kondenzátoru.

      • Qwertz napsal:

        Diky za doplneni, naprosto s Vami souhlasim. Kotel PG650 jsme obcas najizdeli celou smenu a nova smena fazovala. U JE havarijni odstaveni + nekolik hodin oprava = jodova jama a reaktor stal i nekolik dni. O problemu jodove jamy muze pohovorit Dr Wagner. Ja uz si podrobnosti tak presne nepamatuji. Zminka o kontrolovanem odpousteni tricia by mohla take otupit ostri tvrzeni, ze p.W tu neco taji. Predem dik.Rozhodne by mohl udelat radost p.Vaneckovi
        Diky. Toz tak

        • Vláďa napsal:

          Odstávky jsou trojího druhu. 1 je řízená, 2 výpadek ochranou, 3 odstávka řízená pro zajištění nutné opravy. Každý reaktor má svoji dobu nutnou k potřebné regeneraci. Nevýhoda reaktorů je tzv. pád do stavu kdy jeho opětné ztížení vyžaduje jiné nastavení regulačních tyčí – doba tzv. jodové jámy. Když provedete obdobnou manipulaci u plynového kotle zjistíte že je v časovém průběhu najetí obdobný děj. Nemůžete najíždět turbínu pokud není dosaženo odpovídajících parametrů dle najížděcího diagramu. Toto srovnání parametrů vyžaduje provoz bez výroby el. energie. Vlastní spotřeba bloku je zhruba stejná (podobné procento jmenovitého výkonu).

          • Qwertz napsal:

            Vlado diky. To je snad poprve kdy se tu neco uzitecneho o energetice i dozvim.
            Mate u mne +++++

    • Jan Veselý napsal:

      Zase stavíte slaměné panáky. Svoje představy prezentujete jako cizí. A teď k reálných technickým řešením.
      1) Existují věci jako je předpověď počasí, na 1-2 dny dopředu víte velmi přesně kolik v jaký čas budou FVE a VtE vyrábět. Podle toho můžete mít nahřátou/utlumenou/vypnutou pružnou výrobu.
      2) Tepelná energie se dá dobře akumulovat. Solárně termální elektrárny mají běžně zásobníky na 4-12 hodin provozu (i ty o výkonu ve stovkách MW), proč nemít stejnou věc v tepelné elektrárně a oddělit od sebe to, co se děje v kotli a to, co se děje na turbogenerátoru?
      3) Dejte do tepelné elektrárny dostatek akumulátorů a podstatně zvýšíte její flexibilitu a snížíte její opotřebení, i když bude rychleji najíždět, nebude se muset při dojezdu vyhazovat energie a bude moct poskytovat systémové služby i se studeným kotlem. Takové elektrárny už třeba GE běžně staví.
      Závěrem) To jsou jen některé ukázky toho co jde a běžně se už dělá, Gatese netřeba. Jsou to možnosti jak odstranit chyby v konstrukci velkých tepelných elektráren. Chyby, které vznikly tím, že prostě projektanti nepředpokládali, že tyhle velké mrchy nebudou mít v systému nejvyšší prioritu.

      • Pavel napsal:

        Leda tvoje a vaněčkovy vlhké představy a ne panáky. Představy jak se plánuje výroba elektřina s oze parodií na elektrárny podle předpovědi počasí jsou už leda tak srandovní.
        Mírné změny rychlosti a turbulence větru, které nikdo nedokáže předvídat, mají významný vliv na produkci el. energie z větrníků. Viz https://phys.org/news/2013-04-turbines-great-turbulence-consequences-grid.html
        To samé platí o solárních parodiích na elektrárny.
        Bez masivní akumulace, bez masivních záloh a bez mnohem robustnější sítě (tedy bez dalších bilionových nákladů, na které oze tuneláři tvého typu vždy zapomínají) se tvz. oze neobejdou. Nebo nastanou výpadky jako v Jižní Austrálii.

        • Carlos napsal:

          Zajímavý článek, ale z pohledu sítě je třeba znát dynamiku toho chování a kolik, jak vzdálených farem a pod. pod to ovlivňuje. A to že to platí i pro FVE máte kde? Nebo zkoušíte napsat větu v podobě argumentačního klamu? Ano, výkyv produkce pro systém na malém území bude, ale už někde na úrovni okresu by se to mělo srovnat. Nehledě na to je to pořád velkém snadno řešitelný problém.

          Jo co akumulace a záloh se týče, tak ty vyjdou možná tak na sumu srovnatelnou s cenou jedné JE. Což je trocha vzhledem k tomu že v případě potřeby mohou převzít kompletní výrobu, na rozdíl od jedné JE.

          Co se robustnosti sítě týče, tak OZE budou napojené zejména na síť 22kV či 110kV, ne na 400kV, takže v podmínkách ČR by s robustností neměl být problém, pokud někoho nenapadne to zapojovat stejně jako parní elektrárny a vůbec tu síť zapojovat postaru a postaru to plánovat.

  8. Petr napsal:

    Já to říkal 🙂

  9. Milan Vaněček napsal:

    Moje resume z obšírné diskuse kterou jsem zahájil 3 neutrálními větami:
    1) cena z fotovoltaických nových elektráren v Německu dosáhla 38 Eur/MWh a je zhruba třetinová oproti právě dostavovaným dvěma JE v EU
    2) emise CO2 v EU budou klesat, zcela nedostatečně z hlediska reportu klimatického panelu a pařížské dohody, ale právě zveřejněný scénář OECD (zdvojnásobení emisi v roce 2060) se též neuskuteční, v EU emise poklesnou méně než na polovinuv roce 2050
    Bude to následek vytěsňování uhelných elektráren obnovitelnými zdroji. Nebude to důsledek rozsáhlé výstavby nových JE.
    3) jaderná energetika v EU je v pasti zvyšujících se nároků na bezpečnost, rostoucí ceny a neskutečně dlouhých termínů realizace (viz prohlášení pí. Drábové na ČT2 že Dukovany můžeme dostavět nejdříve v 2037-8. Ten poslední bod zcela likviduje možnost komerční výstavby JE.

    • Jan Veselý napsal:

      Kus toho rozhovoru s paní Drábovou jsem viděl a zarazila mě jedna věc. Podle ní fakticky stále ještě v elektroenergetice funguje a má fungovat „socík“ státního molochu pod vládou centrálního plánovače.
      Já osobně dávám přednost kapitalističtějším formám hospodářství.

    • Vláďa napsal:

      Máme rok 2018. Jak dlouho trvá projekční příprava nové výstavby? Jak dlouho trvá vlastní výstavba? Jak dlouho trvá vlastní najetí a předání? Paní Drábová je hodně optimistická. Emise v Německu jsou měřené na výstupu z komína jako u nás. Jaké je emisní pozadí ze zemí třetího světa? To nikdo nedokáže posoudit.

  10. Carlos napsal:

    Pane Wagnere,
    hlavně se to vlákno načalo drobnou roztržkou o serióznosti zdroje, přičemž, pokud se podíváte na Shellenbergerův článek z nedávné doby (link dodám někdy v průběhu dne), tak je tak nešťastně napsaný, že buď pan autor neměl zrovna den, nebo to udělal schválně. Dále jsem poukázal na další velmi oblíbený klam, kdy se růst (a neříkám schválně měrné emise) emisí CO2 použije jako argument že to v Německu nejde (kdo tu jsme jsme to tak nikdy nepoužili, ale nevím zda Ant a Emil neberou náhodou ze zdrojů, které toto dělávají), přičemž se zignorují věci jako ekon. růst, doprava a pod.

    Nevím a nevíte to ani Vy, nebo pánové Veselý a Vaněček a ani pan Shellenberger, jestli by suma za OZE stačila na náhradu veškeré produkce elektřiny v Německu pomocí JE, ty elektrárny nestojí, neplánovaly se a nejsou k nim tedy ani cenovky. Máme asi tak dvě ne moc dobré reference ve Francii a Finsku. Flamanville se prodražila na dvojnásobek, bůh ví jestli je to inflací, nebo čím, ale není do dobré, pohne to s úroky a X dalšími ukazateli, které chcete mít cool a green a happy.

    Když tu udělám od oka odhad, tak jestliže bude blok u nás stát 150mld, prodraží se na dvojnásobek, jsme na 300mld, bez obsluhy dluhu, s ní minimálně na 400, možná 500mld, za 9.46TWh ročně, tedy asi 11 %, Velmi vtipné je že za peníze co jdou u nás na OZE, kde na FVE jde asi 20mld ročně, by dnes nebyly cca 2TWh, ale asi 20TWh z FVE, což je asi 23% produkce. Bohužel nevím kolik je cena instalace, vím jen cenu proudu, která má v sobě i jakýsi zisk zahrnutý, takže teď nedám dohromady kolik to je, aby se to dalo srovnat s JE, ale kdyby 10%, garance byla tuším na 20 let (je prý min. 25), tak to máme 20*20, tedy 400mld, v konstantních korunách, cenovka takové FVE by byla asi 360mld, obdobné JE 300-600mld korun. Dát dohromady nějaká čísla pod různými scénáři není tak lehké jak se zdá. Stačí abych já vzal pesimistický scénář pro JE, Vy optimistický a jsme od sebe o 300 mld za ekvivalent jedné JE. Teď je třeba to násobit na 100%, tedy krát 5, a lítáme od sebe klidně o 1 500 mld korun. Kdo si to vezme na triko?

    Pokud vezmeme OZE scénář, kde prostě budou nějaké náklady na akumulaci, plynovou zálohu, eventuálně zplyňování uhlí, E-gas… můžete mi tvrdit že jsem udělal škodu třeba 500mld, já že jsem ušetřil 1000mld, náklady na celých 10GW PPE by byly asi 150mld, na nějakých 6GW/48GWh PVE, dalších 150mld (odhaduji-li dobře), tedy i s FVE (z hlediska diagramu a produkce absolutní nesmysl taková konfigurace, trochu overkill), jsem na 2100mld korun, jaderný scénář na 1500-3000 mld korun. Něco takového si nikdo na triko nevezme.

    Co jsem tímto chtěl ukázat je že pro obrovský rozptyl ceny kterým JE trpí, je složité, ba přímo nemožné říct „Za peníze za OZE by tu JE vyřešily vše“. Taky by to mohlo dost uletět.

    • Carlos napsal:

      *oprava: JE min…
      P.S. JE vs. OZE jsou bez obsluhy dluhu u JE, FVE by to měly mít v ceně pro jiný původ dat (cenovka vs. co se zhruba platí).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *