Větrné a fotovoltaické elektrárny.

V první společné aukci fotovoltaika v Německu zcela převálcovala větrné elektrárny

První, pilotní kolo společné aukce na výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren v Německu přineslo zajímavé výsledky – aukci zcela ovládly projekty fotovoltaických elektráren, větrná elektrárna neuspěla ani jedna. Na riziko výrazného převážení jedné technologie nad druhou již dříve upozorňovaly německé asociace, avšak výsledek měl být podle původních očekávání opačný.

Za totálním vítězstvím fotovoltaických elektráren nad větrnými stojí jediná věc, a to výše nabízené ceny. Do společné aukce developeři přihlásili celkem 54 projektů, 36 pro fotovoltaické elektrárny a 18 pro větrné. Zatímco průměrná nabízená cena pro fotovoltaické elektrárny podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) činila 48,2 EUR/MWh, v případě větrných elektráren byl vážený průměr nabízených cen s 72,3 EUR/MWh o polovinu vyšší.

„Garantovanou cenu obdržely pouze nabídky na solární systémy. V konkurenčním prostředí se prosadí právě ta technologie, která může nabídnout nejnižší náklady. Pro úspěch Energiewende je nicméně nezbytný mix různých technologií,“ komentoval výsledky aukce Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora.

V pilotním kole německý regulátor nabídl celkem 200 MW výkonu, objem přihlášených projektů jej s 396 MW téměř dvojnásobně převýšil. Díky výrazně nižším nabízeným cenám ve společné aukci nakonec uspěly pouze projekty fotovoltaických elektráren, a to 32 elektráren o celkovém výkonu 210 MW. Vážený průměr vysoutěžených cen dosáhl 46,7 EUR/MWh, přičemž nejnižší udělená cena činila 39,6 EUR/MWh a nejvyšší 57,6 EUR/MWh. Pro srovnání, průměr cen vysoutěžených v posledním kole aukce pro fotovoltaické elektrárny byl 43,3 EUR/MWh.

Větrné elektrárny jsou v Německu hlavním bezemisním zdrojem elektrické energie. Více na: Energostat

Na výsledku aukce se projevily i její specifické podmínky. Na rozdíl od standardních aukcí pro větrné elektrárny v tomto případě nebyly kompenzovány nabídky v oblastech s horšími větrnými podmínkami. V aukci byla rovněž zavedena přirážka k nabídkám v oblastech, ve kterých by si další výstavba obnovitelných zdrojů vyžádala rozvoj sítí. Tento nástroj nakonec podle regulátora neměl na výsledek aukce žádný zásadní vliv, bez jeho zavedení by nicméně uspěl jeden projekt výstavby větrné elektrárny.

Z úspěšných projektů bude podle regulátora celkem 8 elektráren o výkonu 48 MW postaveno na zemědělské půdě, loukách či jiných travnatých plochách s nepříznivými podmínkami, tedy v málo úrodných oblastech.

Hlavním rizikem společných aukcí je vznik monokultur

Na možné nedostatky společných aukcí v minulém roce upozorňovaly jak německá Federální asociace pro větrnou energii (BWE), tak i Federální asociace pro obnovitelnou energii (BEE). Velkým rizikem společných aukcí by mohly být případy, kdy bude jedna technologie zcela dominovat na daném území, což by mělo dopady na energetický systém a poměry v síti.

Pilotní kolo tak potvrdilo původní obavy, že aukci bude dominovat pouze jedna technologie. V minulém roce se přitom ještě zdálo, že jasným vítězem by se staly elektrárny větrné.



23 odpovědí na V první společné aukci fotovoltaika v Německu zcela převálcovala větrné elektrárny

  1. Milan Vaněček napsal:

    Ve fotovoltaice se začíná uplatňovat výhoda polovodičové elektroniky. Žádné pohyblivé mechanické součastky, hýbou se jen elektrony. Takže každý rok dostaneme za stejné peníze vyšší výkon nebo stejný výkon za méně peněz. U počítačů to platí již 60 let. A navíc seriová výroba přináší další snižování ceny.
    V bateriích je to trochu obtížnější, tam se hýbou ionty, ale zase akumulace bez jakékoliv mechaniky nakonec musí být nejvýhodnější.
    Chemická akumulace je opět trochu složitější, ale má výhodu obrovské stability.
    Tož tak.

  2. Petr napsal:

    To zabírání zemědělské půdy v Německu je úděsné, měli by dále už platit takové soláry jen v Bavorsku, a ještě jim všude nařídit to stavět tak, aby mezi těmi panely mohli alespoň místní muslimští odborníci pást kozy.

    • C napsal:

      Petře,
      už Vám někdo řekl že to jak mícháte migranty a podobně, naprosto všude je otravné a trapné? Panely daleko aby se tam mohly pást kozy? Nojo, jděte se první podívat na FVE jak jsou panely daleko a pak kozy se do FVE nahodí, žere to kabely.

      Zabírání zemědělské půdy je úděsné? Jděte se podívat co u nás mechanizované zemědělství s půdou a krajinou udělalo, najděte si co se děje se schopností krajiny zadržet vodu, právě díky zemědělství. To že se v krajině náhodně zaberou různě velké kusy na FVE, která odpovídá typu stanoviště louka, je jen a pouze dobře.

      • Petr Hariprasad Hajič napsal:

        Máte reference o tom, že konkrétně kozy žerou kabely? Kozy jsou dost chytré na to, aby se naučily, že izolace se neokusuje. V každém případě jsem viděl, jak se kolem panelů popásaly ovce. Vzhledem k tomu, že ovce nelezou do výšek a tedy nebudou na panely skákat to bude asi lepší varianta. Co se týče kabelů a ovcí nevím. Pomohly by asi ocelové chráničky a vhodná adjustace. Taková investice navíc to asi nebude, většina toho je pod zemí. Jde o pár metrů od panelů dolů.

        • Carlos napsal:

          Z fotovoltaiky ne, ale od příbuzenstva trochu. Víte asi sám jaký máme na Moravě nepořádek v označování příbuzných, že všichni jsou různě strýcové, synovci, neteře, tety, sestřenice… Takže to si tak jeden takový synovec, vydupal kozu, takovou tu malou domácí kozu, kuš kozla, co to je za plemeno nevím, rozhodně ne klasické na mléko, že ho bude mít na zahradě u domu, no samozřejmě v létě kozel nejenom posvačil zahradu, ale vlezl do baráku a jak se pást se na elektrickém kabelu. Kozla museli strčit do chlévka.

          Jinak si za boha nevzpomenu kde, ale někde jsem ty sežrané chráničky od nich viděl, ale kde to bylo. Ona se tím ta zvířata mimochodem i třeba baví.

  3. Martin Hájek napsal:

    „Z úspěšných projektů bude podle regulátora celkem 8 elektráren o výkonu 48 MW postaveno na zemědělské půdě, loukách či jiných travnatých plochách s nepříznivými podmínkami, tedy v málo úrodných oblastech.“ A na čem bude postavený ten zbytek? Když průměrný výkon fotovoltaické elektárny v této aukci činí 6,5 MW. Tedy další děsivé megastavby zcela devastující krajinu v počtu 32 kusů. Povídačky o fotovolatice na střechách jsou jen kecy pro veřejnost, reálně to samozřejmě vypadá úplně jinak.

    • C napsal:

      Vás možná děsí „megastavby FVE“ mne zase děsí to jak se k půdě chová moderní zemědělství.

      A nemusím snad dodávat že dopady moderního zemědělství se napravují hůře než na zemních vrutech udělané FVE.

      Carlos.

      • Martin Hájek napsal:

        Naprosto souhlasím, že se moderní zemědělství chová k půdě naprosto šíleným způsobem. Ale to není úplně téma pro tento server. Tady se bavíme o tom, jak se k přírodě chovají různé technologie výroby energie a fotovoltaika je tu obecně považována za jednou z nejšetrnějších. Ovšem pokud masivně zabírá zemědělskou půdu a ničí ráz krajiny, tak to ani zdaleka neplatí. Ono všechny ty zelené technologie vypadají krásně, dokud jsou v malém. Průmyslové měřítko masové výroby už najednou tak pěkné není. A to se samozřejmě zdaleka netýká jen fotovoltaiky, ale i ostatních takzvaně zelených technologií. A žádám každého, kdo chce mít za vesnicí 6 MW fotovoltaickou elektrárnu obehnanou ostnatým drátem, aby se přihlásil.

        • Vinkler napsal:

          Co se týče reverzibility půdy, pokládám FVE za podmínečně vratné, na rozdíl od skladovacích hal kolem měst. Estetika pláče, ale vsakování a údržba půdy je celkem v klidu – tedy pokud není pravda, že těžké kovy se z panelů do půdy uvolňují během koroze ve venkovním prostředí.

          • Petr napsal:

            Samozřejmě, že tam bude uvolňovat koroze těžké kovy.
            Soláry jsou stavěné na dvacet let podobně jako větrníky, a podle toho budou taky na údržbu postupně čím dál víc kašlat.
            A cokoliv pěstovaného i kukuřice a řepka zadržují lépe vodu než běžné solární pole často taky stříkané.
            Proto jsem navrhoval, aby tam aspoň museli mít povinně trávu ve velikosti, aby na ní živili teda ovce, když jsou i líní lépe chránit kabely.

          • Martin Hájek napsal:

            Ono nejde jen o estetiku. Jde o to, že máte obrovský lán obehnaný ostnatým drátem, znepřístupněnou krajinu, zaseklé migrační koridory zvěře atd. Na návrat těch polí do původního stavu jsem tedy věru zvědav. To totiž bude stát peníze a kdo dožene vlastníky těch elektráren, aby to udělali?

          • Vinkler napsal:

            No jak píšete stát peníze to bude stát.
            Ale jde, jako vždy jak nás učili na vojně, o průzkum bojem.
            Politici nevědí co vybrat , tak se zkusí co to udělá a pak jiní politici špatný výsledek korigují, často na ještě horší. Nehledejte v tom vědu, plán,…..

          • Milan Vaněček napsal:

            Už je to tady, myslil jsem že v našich klimatických podmínkách budeme muset čekat za rok 2020 kdy fotovoltaika předběhne velmi úspěšné německé větrné elektrárny. A tak náš trojlístek začal vyrábět katastrofické vize. Těžké kovy (nemyslí tím radioaktivní odpad???), pole devastované (asi vyvážením popílku a škváry z tepláren), nebohá zvěř nemající kam jít, zkrátka Sodoma Gomora.
            Pan Hájek píše, cituji: „A žádám každého, kdo chce mít za vesnicí 6 MW fotovoltaickou elektrárnu obehnanou ostnatým drátem, aby se přihlásil“. Myslím že by se přihlásila většina vesnic, ale určitě se nikdo nepřihlásí na JE, úložiště jaderného odpadu či spalovnu odpadků.
            Tož tak.

          • Vláďa napsal:

            Téma článku je že cena za energii z FV převálcovala energii z větrníků. Autor už nedodal že cena na aukci je dána zájmem to znamená aby se prodala musí jít dolů.

          • C napsal:

            Petře, kdy jste viděl naposledy solární elektrárnu?! Já si můžu objet za jedno odpoledne několik a ani jedna není stříkaná a krom středové cesty, která je štěrkovaná, tam roste tráva.

            Životnost panelu je dána dobou kdy poklesne výroba na 80 %, pan Vaněček poví více, stejně jako asi poví více o tom „uvolňování“ těžkých kovů, které mě osobně přijde jako blbost, jinak jsou tam běžné konstrukční materiály, zejména Hliník, železo, sklo, polyethylen, polypropylen a polyvinylchlorid na izolacích. Těžký kov je olovo, kadmium, rtuť… I když jsou nějaké náznaky že oxidy hliníku způsobují zdravotní problémy, bylo to vždy až po té co byly připraveny aerosoly, jinak se hliník pasivuje a je ve venkovních podmínkách v podstatě netečný.

            Problém pro vodu není vegetační období, problém je polovička roku bez krytu a orba po spádnici.

            Pane Hájku,
            původní stav je ta louka 🙂 a migrační koridory zasekali myslivci oplocenkami dávno.

            Pane Vinklere,
            Otázka je jestli to bude mít smysl vracet, za 10 let budou panely s dvojnásobnou účinností, přibližně, máte tam nataženou přípojku, máte to už zanesené na katastru myslím že nic nebude bránit tomu aby se koupilo silnější trafo, pokud to kabely zvládnou, staré panely se prodaly za zbytkovou cenu a pořídila se elektrárna nová.

          • Petr Hariprasad Hajič napsal:

            Pane jmenovče Petře, těžké kovy jsou ve FVE v tak mizivém množství, že byste musel odleptat celou aktivní vrstvu, aby se z toho něco významného uvolnilo, ale to už bude panel dávno nefunkční. Klasické křemíkové panely mají sendvičovou strukruru, na vrchu je speciální sklo nebo nějaká umělá hmota, často ve vrstvách oboje. Je to primárně proto, aby se zachovala trvanlivost, sekundárně, aby se nic neuvolňovalo. Je to dost přísně testované. Pak to vydrží oněch 25-35 let, než materiál zdegraduje, ale ani pak by se nic uvolňovat nemělo. I perovskity, které obsahují Pb určitě nebudou někaké signifikantní množství olova uvolňovat. Všechno to bude perfektně deponované a zakryté.
            Víte například, že v každém LCD monitoru jsou tekuté krystaly, což jsou, pokud je mi známo, dioxiny a/nebo bifenyly? Je to tam deponované tak, že i při rozlomení nebo roztříštění se to nesmí uvolňovat. Doporučuji nosit použitou elektroniku do sběrného dvora a modlit se, aby to opravdu nějaká firma poctivě zrecyklovala. 🙂

          • C napsal:

            Když jste nakousl perovskitové články:
            cleantechnica. com/2018/04/16/more-good-news-about-coal-killing-perovskite-solar-cells/

            Carlos

        • C napsal:

          Pane Hájku, nevím která část republiky je Vaším domovským krajem, ale doufám že víte jak vypadá krajina jižní Moravy po dekádách intenzivního průmyslového zemědělství a v porovnání s tím si opravdu raději zvolím mít ne 6MW ale klidně 60MW FVE za městem. Ono je pěkné mít starost o migrační trasy, jenže je třeba aby na nich mělo co migrovat, bohužel zemědělství a myslivost to dořídily k tomu že tu migrují akorát kanci a siky. Ale to je opravdu na jiný server. FVE nebudou, nemohou, mít horší efekt na zvěř než tolik milované oplocenky a že jich je až až. Jestli nemáte co srovnat, tak doporučuji nějakým ranním expresem vyrazit do Břeclavi, můžete si plotománii elektrárníků a myslivců srovnat je to jen asi 300m od sebe. Pak si můžete půjčit kolo a udělat si pěkný výlet do Rakouska pro srovnání.

          • Martin Hájek napsal:

            Opravdu jsem netvrdil, že přírodě škodí jen fotovoltaické elektrárny. Jenom jsem upozornit na fakt, že se tu nebavíme o těch miloučkých minielektrárničkách na domech, které jsou zpravidla používány k propagaci fotovoltaiky, ale o průmyslových projektech s masivním záborem zemědělské půdy a zásadně měnícím ráz krajiny na průmyslovou. To je vše. Každý má právo na své preference, jaká krajina se mu líbí. Já si ale myslím, že pokud se dokážeme těmto zrůdnostem v ČR ubránit, tak časem velmi získáme na turistickém ruchu, protože budeme moci nabídnout krajinu, která nebude průmyslová, což třeba v sousedním Německu začíná být velký problém. A mezi tím třeba někdo vymyslí fotovoltaickou střešní krytinu a začne být opravdu zajímavé dělat fotovoltaiku na domech a neničit si krajinu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Naprostý keci pane Hájku. Němci postavili do roku 2017 40 GW fotovoltaiky i když v Německu nebyly povoleny stavby na polích. To je umožněno až poslední rok, v některých spolkových zemích, na méně kvalitní půdě.
            U nás jsme postavili v letech 2009-10 2GW fotovoltaiky z 95% na polích.

          • C napsal:

            No nevím kdo si ještě v tento moment myslí že to bude možné bez velkoplošných záborů.

            Samozřejmě se nedá se to nastěhovat do nějakého národního parku, nebo vedle Hradčan, ale pokud máme už místy krajinu taktéž dost zprůmyslněnou, tak to už zase tolik vadit nebude.

            Představa že bychom se stali turistickou velmocí i po stránce krajiny mi přijde jako poněkud nebezpečná, z ekonomického hlediska by to byla asi větší závislost než je ta současná. Nehledě na to na to abychom byli i takto atraktivní tak by se musela krajina stát takovým zábavním parkem a zase jenom průmyslovou, jen jinak a nevím co je horší, jestli klasický, nebo turistický průmysl.

            Ale máte pravdu možná mi názor ovlivňuje to že mám rád takovou poloopuštěnost hranice mezi civilizací a divočinou, karbolem vonící nádražíčka, opuštěné části fabrik, staré cesty kde jede jednou za den traktor… (Díky že jste mi to připomenul, budu muset zase vyrazit fotit) Taky to že masový turismus neskutečně ujídá z míst, na mnoho míst kam jsem ještě před deseti lety mohl jít či jet a nepotkat nohu celé hodiny se to nedá aniž by člověk nepotkal lufťáky, desítky rodinek co jely vlakem někdy kolem sedmé z Prahy a vrací se vlakem ve 4-5, jejichž děti neumí jezdit a rodiče na ně nedávají pozor…

            Carlos

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Vaněčku, ale já jsem vůbec nepsal, že by to bylo jinak, než tvrdíte. Ale poslední tendry ukazují, že zkrátka se většina FVE bude v Německu stavět na zemědělské půdě, pokud se něco nezmění, protože to je nejlevnější a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Německo chtělo změnit směr a devastaci svojí krajiny zastavit. Jenom jsem napsal, kam vede trend, který Německo aktuálně nasadilo, tak nevím, proč se tak čertíte.

          • Petr Hariprasad Hajič napsal:

            Žil a pracoval jsem víc jak 4 roky na Moravě v oblasti Chřibů. Kolem je FVE celkem dost, u vesnic, i na zemědělské půdě. Někteří se tady pozastavují nad estetikou. No, mě tu černé plochy zase až tak neestertické nepřipadají a nerušily mě, pokud to nebylo příliš velké, a to nebylo snad nikde. Ani na fotkách to nevypadá zase tak nepřirozeně. Z Chřibů jsou místa, kde je dobrý výhled. To by mě musela vadit i oka rybníků, která působí v krajině dost podobně. Další věc je, že ty FVE mají jeden pozitivní efekt. Zasahují do polí a uměle, ale často účelně člení velké obdělané plochy. Místo mezí a remízků, které zemědělci pořád víc likvidují, se tím do jisté míry omezuje možnost vytváření velkých monokultur. Na travnatých plochách vně se mohou uchytit různé ekosystémy. Samozřejmě to bude záviset i na tom, jak se pole vedle stříkají a práškují, ale jistá šance tady je. Zajímavé jsou i obslužné komunikace, nedají se také rozorat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *