Aukce na fotovoltaiku ve Francii přinesla průměrnou cenu 58,2 EUR/MWh

O takové ceně se novým jaderným elektrárnám může jen snít, je to pro ně nedosažitelné.

A ještě jeden trend, vhodný i pro ČR bych rád zmínil: v Nizozemí od nynějška každá fotovoltaická elektrárna či větrná elektrárna musí být více než z 50% vlastněna místní komunitou nebo farmářem na jehož pozemku stojí.

Tož tak je to.

Zase demagogie Vaněčkovka. A proč se ty FVE musí dotovat, když jsou tak levné?

Technologie je to pořád relativně nová, 10 let komerčně použitelná. Ovšem problém trochu nastává v konkurenci cca 50 let starých uhelných elektráren, které vyrábí proud za buráky. Nicméně je úspěch cena mezi 50 a 60€/MWh, tím se dostáváme do oblasti blízké klasickým elektrárnám, dokonce do oblasti pod cenou z PPE, tedy možná během 3-5 aukcí bychom se mohli dostat na cenu cca 40€, pak bude důležité co se bude dít po stránce akumulace, potřebujeme i z důvodů změn klimatu navýšit počet přečerpávacích elektráren, v Německu by bylo třeba aby konečně změnili zákon, který je zbytečně zatěžuje nesmyslným poplatkem (ten by měl skutečně koncový spotřebitel, ne ten kdo elektřinu jen ukládá).

V SA se už dostali s větrem na ceny kolem 25-30€/MWh, což už je zajímavé i z pohledu syntetických paliv. Když se odrazím od grafu zde (lbst. de/news/2016_docs/161005_uba_hintergrund_ptl_barrierrefrei.pdf) na straně 19 a budu předpokládat pokles ceny OZE v dané oblasti na 20€/MWh a hustotu paliva asi na 0,7kg/l, pak by 1t paliva stála asi 1000€/t, tedy asi 0,7€/l, tedy asi 18Kč/l.

Tak zrovna tenhle trend bych za vhodnej teda nepovažoval. Jestli je tohle pravda tak mi to přijde jako další zbytečnej zásah do vlastnickejch práv. Proč by se farmář nemohl svobodně rozhodnout že ten pozemek prostě pronajme nějakýmu developerovi?

Neznám přesně situaci v daných zemích, ale je šance že v Nizozemí, stejně jako ve Francii, je velký důraz na zemědělství. Nicméně je takové omezování pitomost.

Toto omezení je důležité pro větrné elektrárny. Když se místní rozhodnou že je zrealizují tak odpadne spousta sporů že jim to vadí že to není estetické, že to není bezhlučné atd.

Samozřejmě Ondro vlastnická práva to nenarušuje, naopak. Když nepožaduješ podporu tak si stav, když jí chceš(=politika státu) tak se podřiď pravidlům (státu).

Pro pana Hájka: takových Vaněčkovek bude stále přibývat. Protože jsou nejlevnější zdroj čisté bezodpadové bezemisní elektřiny. Může se Vám to nelíbit ale s tim nic nenaděláte.

Tož tak.

- "Když se místní rozhodnou že je zrealizují tak odpadne spousta sporů že jim to vadí že to není estetické, že to není bezhlučné atd." - tak to nevim protože jestli je jediná změna že tu elektrárnu musí vlastnit z větší části vlastník pozemku tak lidi co žijou v okolí a nemaj s tím konkrétním pozemkem nic společnýho o tom stejně rozhodovat nebudou. A pokud to vadilo těm který to vlastní tak si tam ty větrný elektrárny nemuseli nechat stavět ani předtím.

- "vlastnická práva to nenarušuje, naopak" - jak jako naopak? To vůbec nedává smysl - takhle přicházíte o další možnost jak nakládat se svojim majetkem. To jestli ten pozemek vlastník pronajme nebo se domluví s developerem na společným vlastnictví elektrárny snad jde i bez takovýho nesmyslnýho a zbytečnýho nařízení.

- Jen bych dodal že pokud tam fakt zavedli něco takovýho tak to může způsobit dost velkej propad v novejch instalacích. Vemte si že ti farmáři a komunity o budování velkejch elektráren moc neví takže to celý musí vyřídit nějakej developer. Ten si teď ty pozemky normálně koupí nebo pronajme, vyřídí si všechny papíry a domluví všechno s dodavateli turbín. Takhle pokud bude muset víc jak polovinu svýho projektu sdílet s někým kdo mu s ničím nepomůže tak se na to buď rovnou vykašle nebo bude muset zvýšit cenu za elektřinu protože víc jak polovinu zisku mu ukrojí vlastník pozemku.

Pane Vaněčku nemáte pravdu, předpokládaná cena elektřiny z finské elektrárny Hanhikivi je 50 EUr/MWh a u elektrárny Paks II 55 EUR/MWh.

Pane Wagnere, je rozdíl mezi skutečně vysoutěženou cenou v aukci na FVE která bude realizována během cca 2 let a Vaši "předpokládanou" cenou JE, ty přepokládané ceny byly zatím u v současnosti téměř dokončených JE překračovány 2-3 krát (Flamanville, Olkiluoto, Mochovce). Takže realita bude 100-150 EUR/MWh ???

Nejpřenější srovnání je vždy to pro stejnou zemi a stejnou dobu dokončení, tak pro Francii to s Flamanville.

Takže, pokud berete Flamanville a Olkiluoto, tak tam neplatí žádné garantované ceny a žádná garantovaná ani dotovaná cena není. Elektřina z těchto elektráren se bude prodávat za čistě tržní ceny. tedy bez dotace a garance. Což je podstatný rozdíl od všech fotovoltaických a větrných projektů.

Totéž ostatně platí i pro ty Mochovce.

Takže výroba bude ztrátová pro daný stát po celých 60 let.

Proto ČEZ chce aby u nás vybudoval nové JE stát, současný ČEZ je budovat odmítá.

Zatím co ve Španělsku už máte nedotované projekty FVE soukromých investorů stavěné pro zisk.

A kdypak se tedy ty elektrárny zaplatí a na čí riziko byly stavěny? Něco mi říká že EDF s 84.5% podílem státu ta firma nemá tak úplně tržní chování, respektive že si může dovolovat podobné zhůvěřilosti jako třeba ČD, podobně ve Finsku kde je ale struktura vlastníků JE a kolik tam tvoří stát, špatně dohledatelná, respektive ne internetem na 7 kroků a na Slovensku je to rozhodnutí z minulosti s tím že realizaci, jak sám víte, posunuly problémy a vzhledem k tomu v jakém stavu elektrárny byla to je spíš o minimalizaci ztrát.

Pane Vaněčku zdvojnásobení nebo ztrojnásobení investičních nákladů neznamená to samý navýšení nákladů na MWh protože tam jsou taky nějaký provozní náklady. Tohle by jste jako vzdělanej člověk měl vědět a mám podezření že to moc dobře víte ale děláte tady "hlupáka" aby jste sem mohl házet takový cifry. Snad Vám na to nikdo neskočí. Já sám třeba nevim kolik bude kvůli dražší investici ta elektřina nakonec stát ale když to nevim tak se k tomu nevyjadřuju.

Když Britové viděli jak je drahé Flamanville 3 tak si vymínili že CfD (pro stejný typ a stavitele) pro jejich Hinkley point 3 bude "jen" 92 GBP/MWh po 35 let. Takže ano, pro Flamanville zde máte přesný DOLNÍ odhad ceny za MWh, pane Wagnere.

Důležité je to slovo předpokládaná, sám víte že se to umí dost šeredně zvrhnout, nehledě na to že pokud si na to budete půjčovat normálně na trhu, tak se nedoplatíte za úroky, pro rok 2020 má být úroková sazba ČNB 2,4%, mám trochu pochybnosti že na JE někdo za toto půjčí. (A důvod proč by na to měl půjčovat stát nevidím, zvlášť když si musí půjčovat na běžný chod, opravy lepí z peněz na rozvoj atp.) Pak stačí jenom pouhé prodražení o 20 %, vyletí to dost nahoru, z 50-55€ na minimálně 60€ i s provozními náklady. Stejně tak s tím pohnou dost zásadním způsobem změny úrokové sazby a další záležitosti. Nehledě na to předpokládat i těch 2,4 %, ne pro investici která má objem asi poloviny současné hodnoty celého ČEZu.

Nejsem nějakým finančním odborníkem, na druhou stranu asi mne, Vy i pan Závodský, donutíte k tomu si mechanismy finančních trhů nastudovat do detailu, ale úrok bych hádal na mnohem vyšší, minimálně 3,5 %. A to se pořád bavíme o situaci že to půjde dobře.

Nehledě na to 2 reaktory jsou naprosto nic z pohledu vývoje elektroenergetiky u nás a na o moc více tu nebudou prostředky, to by se musel sehnat velký strategický, geopoliticky bezpečný, partner aby se dalo postavit více. Sám víte že 4,6GW JE není nic moc, kde reálně chcete vzít těch dalších X procent, odhadem tak 55-60%? Vím co je psáno v ASEK, ale vzhledem k nečinnosti vlády a současnému faktickému stopstavu na OZE, nerozvoji PVE (což může v dohledných letech znamenat propálení mnohem více plynu skrz problémy hydroelektráren) se nedá očekávat moc velký nárůst z této strany, to by muselo dojít k tomu že se povolí brzda a nastaví se například roční aukce na 100MW výkonu OZE s požadavkem na ukončení spoluspalování uhlí a biomasy vzhledem k naprosto jiným vlastnostem popela, uhelný se musí skládkovat, z čisté biomasy by snad mohl být použitelný jako hnojivo. Neděje se tak.

Pokud se neudělá změna, tak buď se bude dále pálit uhlí či plyn a dost možná i více než v OZE scénářích (dle toho kdo to dělá bývá odhad podílu OZE 60-80 %), což ale bude znamenat dovoz například z Austrálie, nebo se udělá nějaká klička, staré bloky v Dukovanech budou sloužit 60-80 let a postaví se tam opravdu nový, čímž se dostaneme na 3200MW a 3400MW v Temelíně, nebo se postaví nějaké velké reaktory 1400MW+, nebo s končíme se situací ještě horší než kdybychom se v tento moment rozhodli že kašleme na JE protože jsou s tím problémy, necháme staré dojet a postavíme raději PVE a OZE.

Další obrovská výhoda fotovoltaiky je v tom, že investované peníze Vám vydělávají již za rok či dva (FVE postavíte za rok či dva) a ne za 10-15 let jako v případě JE. To je pro každého investora naprosto zásadní výhoda.

Pane Carlosi, z půjček na PVE a OZE by se úroky neplatily? Vzhledem k tomu, že PVE je akumulace a ne výroba elektřiny, tak by to pochopitelně byly investice i úroky navíc a OZE jsou investičně dražší na vyrobenou kWh než jaderné zdroje, tak by těch investic i úroků muselo být mnohem více, než při využití jádra.

Pane Carlosi, pan Wagner má odpověď na svoje tvrzení o pár řádků výše v mém příspěvku. V tom je obrovská výhoda z pohledu bankéře a investora pro budování FVE nebo VtE.

V první řadě na FVE, větrník etc. se může celkem snadno složit několik lidí/firem, obcí a na úvěr u banky se vykašlat, eventuálně se půjčí poloviny, třetina atd. Rozhodně ne aby z toho šlo odhadem 90-100 % stavby, protože zrušení dividend zbytek akcionářů nepřipustí. Dále se velikost úroku odvíjí od různých rizik, těch je u stavby JE násobně více že u FVE, nebo větrníku.

Ano, PVE jsou akumulace, ale také statek který si můžete dovolit postavit buď draze, třeba Dlouhé Stráně, nebo levněji - Štěchovice, nebo extra levně - Pastviny. A opět se bavíme o investicích v řádu miliard oproti investicím v řádu stamiliard se vším z toho plynoucím.

PVE Dlouhé stráně stála v roce dokončení 1996 6,5 mld korun, po prohnání inflační kalkulačkou to odpovídá 11,79 miliardám, zaplatila se za 7 let. 11-15mld je suma kde se běžně pohybují různé projekty které nevyžadují financování ze strany státu.

Nezdá se mi, že by postavení přečerpávací elektrárny v Evropě bylo časově a "papírově" méně náročné, než je tomu u jaderné. Ano, fotovoltaika se dá stavět i s malým výkonem a rychleji, což ji dává z investorského hlediska výhodu, ovšem i zde jsou úvěry a úroky z nich.

Pane Carlosi, takže malé srovnání. Cena Dlouhých Strání 6,5 miliardy Kč, cena Temelína 100 miliard Kč. Temelín byl tak 15krát dražší. Za prvních deset let vyrobily Dlouhé stráně 2,67 TWh elektřiny a Temelín pak 105, 8 TWh. Tedy Temelín vyrobil 40krát více elektřiny. Můžete mi říci, které z těchto zařízení se zaplatilo dříve?

Že by fyzik nevěděl že přečerpávací elektrárna elektřinu nevyrábí ale na rozdíl od Temelína ji skladuje, to je na pováženou. A tu nejméně cennou (baseload) elektřinu z Temelína může pak prodat ne třikrát dráž než ten baseload ale často i mnohem dráže.

Pritom provozní náklady má nižší.

Takže se jednoznačně víc vyplatí ta přečerpávačka, že ano, pane Wagnere?

Stačila jedna moje věta na začátku diskusí k tomuto článku, jaderníci okamžitě naskočili a ukázalo se že nemají žádné argumenty, jádro je zkrátka drahé, nepružné a 10-20 let do toho cpete peníze než Vám to začne vyrábět.

Tož tak.

Pane Vaněčku, to, že VPE elektřinu nevyrábí, ale pouze akumuluje, jsem panu Carlosovi před chvíli připomínal. Takže, napřed elektřinu nakoupí a pak ji prodá. Tržba je tak pouze rozdíl. Temelín má tržbu z plné ceny. Temelín vyrábí jak v době špiček, tak jindy. Ani v současné době nejsou ceny ve špičce více než dvojnásobkem baseload moc často (v té době je rozdíl mezi cenou prodané a nakoupené elektřiny alespoň takový, že je cenou toho baseloadu či o něco vyšší). Takže průměrný zisk za prodanou kWh z přečerpávací elektrárny opravdu bude jen těžko významně větší, než průměrná zisk z kWh u jaderného bloku. A je nepravděpodobné, aby to ovlivnilo násobné rozdíly, které vyplývají z čísel, které jsem uvedl před chvílí.

Když jsem ještě jezdil do Švýcar (do francouzsky mluvíci části) tak mi místní říkali že tu elektřinu co levně v noci ve Francii nakoupí jim pak z přečerpávaček ve špičce prodají desetkrát dráž.

A když se podívám na Agorameter na to jak lítá v Německu cena tak za poslední 3 dny od 20 Eur v noci po 70 Eur v maximu. Tak nám tady neříkejte co je nepravděpodobné .... Nějak Vám docházejí argumenty.

Tož tak.

Vidim že ste opět nezklamal a pěkně si vybral jeden den kdy cena šla v noci pod 20 euro za MWh. V Německu jsou ceny podle toho jak fouká takže se na spotovým trhu dá těžko nějak předpovídat dopředu (tím myslim víc jak několik dní) jak to bude. Jeden tejden klidně můžou být ceny v noci záporný další tejden klidně 60 euro. Radši si překlikněte na posledních 31 dni a uvidíte že pod 40 euro to šlo málo kdy. Nějakej prostor mezi nižší cenou během noci a vyšší ranní a večerní špičkou tam je ale za poslední měsíc nejčastěj spíš tak 15-20 euro (ne 50 euro jak tady prezentujete vy).

Můžu se ještě zeptat kdy ste jezdil do Švýcar? Protože za posledních pár let se toho hodně změnilo a už to není tak že vždycky je levnější elektřina v noci než přes den a desetinásobně už vůbec ne.

Jak se každý může přesvědčit a AGORA serveru, je to přesně, jak popisuje Ondra. To ale za poslední měsíc znamená minimum zmíněných 40 EUR/MWh a maximum do 60 EUR/MWh. Takže jaderka má zisk nejméně 40 MWh a v maximu 60 MWh , tedy vždy více než je rozdíl mezi 60 a 40, tedy 20, což je maximální zisk PVE.

Pokud se člověk podívá na denní diagramy Švýcarska , Francie a Německa (a pokud vím, tak fluktuace byly spíše v minulosti menší, dnes se zvyšují stále větším podílem na počasí závislých zdrojů), tak vidí, že o desetinásobcích opravdu nemůže být řeči a nemá to asi nic společného s realitou.

4 GW v jádru je u nás mnohem víc než třeba 10 GW v solárech.

A právě to stavění každoročně zajištěně ziskovým ČEZem má tu velkou výhodu, že tam žádné půjčky a úroky být vůbec nemusí.

Tak proč to Petře ten ČEZ sám nepostaví ze svého zisku, proč to pořád chce po státu? Už mohl dávno začít. Třeba by nám to vysvětlil pan Závodský.