Česko vsází na větrnou energii: MPO vypíše aukce na podporu v objemu 1000 MW

Jsme stále dostatečně bohatí, abychom dotovali občas produkující větrné elektrárny, které vždy budou nekonkurenceschopné v porovnání s Německem a Polskem, a to za ceny, které nás nebude stát ani jádro a které se v porovnání s |Německem dotýkají hvězd. Získáme tak další velmi draze elektřinu v době, kdy je jí dostatek či nadbytek. Jaký to má smysl ví snad jen vláda a větrní baroni.

Solarnim baronum pry uz nechceme tolik platit za solarni tunel (a stejne budeme muset). A protoze podpora solarnim baronum za 5let skonci, muzeme si v klidu dovolit dalsi tunel, tentokrat vetrny.

Uršula neuršula, meli bychom se radeji vrhnout na jadro. To by aspon melo smysl. I Uršula jednou skonci.

Na jádro jsme se vrhli. Sice tím nejhloupějším způsobem ze všech zemí, ale vrhli. Vy máte dojem, že jádro nemá svá rizika?

Ale jo, rozika to samozrejme ma.

Ale podivejte se kam vedou přehnané investice do OZE (konkretne do větrníků) ve Švédsku https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/svedsko-vetrna-energetika-turbiny-rozvoj-finance-ceny.A241206_143200_eko-zahranicni_jla#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ekonomikah&utm_content=main

Tak směle v jejich šlépějích !

Že by to treba zrovna u nas dopadlo uplne jinak?

Ale provozni podpora (dalsi tunel) bude zase na spousty let.

To bychom dopadli věru velmi špatně, kdybychom tu řešili problém velmi levné energie - jako v tom Švédsku. Nebo o čem jiném ten článek je?

Minulé aukce na větrné elektrárny byly vskutku pekelně drahé. Není to proto, že by to byla nutná cena, ale proto, že mezi nabízejícími byla nepatrná konkurence. Prosekat se tou džunglí všelijakých povolení je skoro nemožné, tak ten nepatrný počet úspěšných si řekne o pořádnou odměnu. Kdyby byly akcelerační zóny, ceny by šly hodně dolu.. Vždyť v Německu nefouká dvakrát více než u nás, abychom tady ty ceny za vítr měli dvojnásobné!

U nás nejsou ceny dvojnásobné než v Německu, v Německu se soutěží pouze tržní prémie a ještě je ta cena upravovaná podle větrných podmínek, takže ceny vysoutěžené v Německu a ČR nejde porovnávat.

V Německu se soutěží garantovaná výkupní cena s tím, že se složitě počítá a zohledňují se místní podmínky. Nicméně když v Německu vysoutěží 73 EUR/MWh, tak finální získaná cena za dodanou MWh je přibližně v této oblasti. Není to tak, že by získali tržní cenu + tržní příplatek 73 EUR/MWh.

V Německu se soutěží plovoucí tržní prémie, která je vyšší ze dvou cen: tržní, vysoutěžená. Nelze to tedy vůbec srovnávat s dvoustranným rozdílovým kontraktem, navíc méně větrné lokality získávají tzv. korekční faktor, který skutečnou vysoutěženou cenu navyšuje klidně o desítky Eur za MWh.

Přebytků v době přízně energie z jakýchkoli OZ i např. z těch vodních elektráren, které pouštějí vodu mimo turbíny v době nezájmu není důvodu se vůbec obávat, ale naopak jí podporovat větší výstavbou těchto zdrojů. Ten důvod není docílit kolaps ekonomiky do promarněných investic, ale právě naopak. Až bude těchto zdrojů větší množství začnou investoři přemýšlet o využití této energie do jejího uskladnění nejenom do baterek, přečerpávacích nově budovaných takových zdrojů, které budou moci plnit úlohu vodního nedostatku či přebytku v případě ohrožení vodou, které nás budou ohrožovat v budoucnu stále čím dál tím víc. Začne být zajímavé hlavně ekonomicky ukládání takové levné energie do roztavených např. solí o vysoké teplotě a následně využití výrobou vodní páry přes parní turbíny. Opačný způsob je např.ve zkapalnění CO2 a při využití zpětným zplynění provozem přes speciální turbíny již vyvinuté pro tento účel v uzavřeném cyklu pro výrobu potřebné cenově výhodnější energie. Podmínky pro takové vhodné investice musí stanovit stát, jako že by to mělo být v jeho zájmu. Ten si však volí ulehčenou cestu pomocí kontraverzního velkého jádra s nejistým dlouhodobým potřebným efektivním provozem pro návratnost státem vložených nemalých investic. A to se nezmiňuji o nebezpečnosti takových jaderných technologií, které zajistit nikdy 100% nejde, neboť lidský faktor, který zde hraje nezanedbatelnou roli a vždycky bude je věc nepředvídatelná, což nám historie mnohokráte dokázala.

Já tomu nerozumím přehrady se nestaví, ale tahle uchylárna jo, to zas si kamarádi namastí kapsu. Kdyby se stavěli přehrady myslím, že jich v plánu jich bylo asi 20 tak tomu zatleskám. Přehrady by částečně zabránili povodním a ještě by stabilizovali sít.. Třeba Orlík má výkon 364MW na, který je schopen najet za 2 minuty. Tohle je cesta ne ty obludné vrtule co hyzdí krajinu. Když si vezmu že by každá z 20 přehrad měla výkon 100MW taky vychází 100x20=2000MW a myslím, že celá energetika byla vyřešena a kdo chce stavět OZE, tak za své stejně jen ničí jen vyrovnanost sítě.

Orlík má výkon 364 MW a roční výrobu 398 GWh. Tzn., že využití nominálního výkonu je 1093 hodin ročně, tj. asi 12,5 %. To je jen o fous lepší, než fotovoltaika.

Nemůžete čekat, že když postavíte 2000 MW ve vodních elektrárnách, tak to bude kontinuálně dodávat do sítě 2 GW jako třeba JE. A nakonec ani 2 GW stabilního výkonu by českou energetiku nevyřešilo, když se má výhledově odstavovat cca 9 GW uhelných zdrojů.

Já netvrdím, že není potřeba stavět nové zdroje jen by to vyřešilo rozkolísanost sítě což je krásně vidět u sousedů v Německu. Ano je potřeba postavit cca 5000 - 7000 MW tzv. tvrdých stabilních zdrojů což odpovídá plánu CEZ na JE Dukovany 2000 MW a 10 modulárních reaktorů s celkovým výkonem mezi 3000-5000 MW.

A k těm procentům není potřeba dodávat mimo špičku noc, svátky, soboty a neděle a tedy letní měsíce, kdy z Německa budou brutální přetoky, takže když toto odečteme vychází nám cca to % co píšete.

A když to tak spočtete, tak by jsme měli defackto bezemisní výrobu krom plynových záloh, kdyby se něco potento.

A kdo chce ad si na střechu dá klidně soláry, ale za své max. bych částečně dotoval baterii, hotovo vyřešeno. Jako, když se člověk podívá na ty vrtule v krajině tak je to fakt strašný humus, už jen z pohledu krajinného rázu bych to zakázal. Instalace někde v moři asi OK, ale jinak si hyzdit naši krásnou krajinu fakt ne, když jsem to viděl v Rakousku chtělo se mi zvracet.

A položil jste si otázku, proč je využití VE tak nízké? Kvůli nedostatku vody to není. Hlavním důvodem je vyrovnávání výkyvů v síti. V době nadbytku výroby, především FVE, teče ta voda bez užitku mimo turbínu, aby pak mohla výroba se západem slunce rychle najet.

Nesmysl. Fotovoltaika opravdu nemůže za to, že Orlík má tak nízké využití svého nominálního výkonu. Je to dáno tím, že instalovaný výkon VE Orlík je mnohem vyšší, než jaký by odpovídal průměrnému průtoku. Díky tomu může krátkodobě dodávat do sítě větší množství elektřiny, což je výhodné - může dodávat hlavně ve špičkách.

Orlík má 4 turbíny po 91 MW. Každá má maximální hltnost 150 m3/s. Tedy 600 m3/s celkem. Jenže průměrný průtok Orlíku je jen 84 m3/s. Tedy logicky nemůže kontinuálně jet na plný výkon, když půměrný průtok vody pokryje jen 14 % hltnosti.

Tak vypadá hospodaření bohaté země, která dosahuje rozpočtových přebytků. Ta si může dovolit podporovat i ekonomické nesmysly. Jsem rád, že se Česko dostalo mezi takové státy.

A jaký levný zdroj byste postavil?

Přece jaderné elektrárny. A zvolil bych spolehlivého dodavatele. Energetika je moc vážná věc na to, abych si ji nechali rozvrátit. Dostatek levné energie je totiž nezbytný pro fungování vyspělé společnosti.

Pane Vacku, jaderné elektrárny jsou dobrá diverzifikace, ale proč si propána myslíte, že jsou levné? Budou stát 80-90 EUR/MWh, pokud ČEZ dostane bezúročnou půjčku (tj. všichni její cenu zaplatíme v daních, což na té koncové ceně vidět nebude, ale v realitě tam ten náklad je) a taky pokud se to stihne postavit v plánovaném čase. A to je v Evropě dost problém. Moc by mě zajímalo, kolik budou náklady na elektřinu z Flamanville... a Hinkley Point C taky není úplné finanční terno :-(

Ad Antonín Mikeš, 9. prosinec 2024, 21:48

"A proč nemáme podobnou OZE akcii? Příznivci vloží 200 000 kč a v roce 2050 až bude ta neutralita dostanou to co jim bude schopný ten OZE mix + akumulace dodat, v létě klidně 15MWh v zimě 0,1 MWh."

To je přece úplně jiný příběh... Tady nejde o dekarbonizaci,takže ani ta jaderka se nezačíná splácet k roku 2050, ale ke spuštění. To je ten velký rozdíl: výstaba každého OZE trvá v řádu vyšších měsíců, takže náklady na kapitál jsou mnohem menší. Když někdo zvoř výstavbu a ta se protáhne n dvojnásobek, tak to pořád není moc času. A když to zvoře a výstaba zkrachuje, tak se je to skoro lhostejné: je to jen jedna ze stovek instalací.

Analog je splácet ihned po spuštění, což tedy na vysoutěženou garantovanou cenu dělá kdekdo.

"Problém vidím v tom, že náklady na jádro se snažíte kapitalizovat ale socializace nákladů OZE vám nevadí" Naopak, vadí mi strašně. Jenže s debilními pravidly nastavenými politiky v 2008-10 už se nedá nic moc dělat. Současná pravidla pro OZE jsou docela rozumná. Takže socializace nákladů běží u jádra i u OZE, jen u toho jádra zatím strašně podceňujeme ta rizika.

Ad Emil

"3) Tady není řeč o německé burze ale o situaci v ČR, takže nepadají. Dlouhé forwardy téměř vždy byly níž než ty krátké, ale právě kvůli nízké likviditě to nic moc neznamená."

Česká cena sleduje německou jako pejsek... A do té debaty i fundameálních příčinách se Vám nechce, když se pořád točíte jen na likviditě?

"Ad 4) Definujte levnou elektřinu, proč by to levná elektřina být neměla a co podle vás ta levná elektřina je? Co ten levný zajištěný výkon z nízkoemisního zdroje bude poskytovat jiného?"

Definice: Levná elektřina je pod 90 EUR/MWh.

Levná elektřina by to být nemusela, protože i když se materializuje jen část rizik spojených s výstavbou, tak celkové náklady na dodanou MWh vysoce přesáhnou uvedenou hodnotu

"Ad 5) Německé fotovoltaiky podobně jako větrníky dostávají minimálně cenu jakou si vysoutěžily, to "minimálně" právě znamená, že skutečná cena je vyšší. Ty "lokalitní bonusy" jsou i v desítkách €/MWh, tedy jde často o podstatně vyšší ceny než uváděné."

Někdy jsou bonusy, jinde malusy... Chtějí rovnoměrnější rozhození větrníků po celém Německu, takže to dává smysl.

"Ad 6) Zajímavé že v Německu tu vyšší tržní než vysoutěženou cenu zanedbáváte ale u nás najednou díky ní prý "stát má fůru peněz". Situace kdy žádné OZE téměř nic nevyrábí zas tak výjimečná není, i v Německu je zhruba pětinu času výroba jen v jednotkách procent maxima, u nás ještě více. Kdyby to opravdu bylo tak že i pokud pokryjí OZE 90 % a přesto bude stanovovat cenu elektrárna na vodík, tak to znamená extrémně vysoké ceny elektřiny a pak už vůbec nechápu ty vaše starosti o cenu elektřiny z jaderných elektráren."

Ve spojení s vodíkem jsem nikde nerozděloval situaci na německou a českou, to přece bude platit kdekoli. Když mám 90 % elektřiny pod obousměrným CfD, tak je přece pro těch 90 % úplně jedno, jaká cena se ustanoví na burze.

Jaderka bude mít obousměrný CfD, jenže jeho výše se de facto nestanoví předem, ale až po výstavbě. Až po všech potenciálních prodraženích atd. Takže proto mám starost o vysoké ceny elektřiny z jaderných elektráren.

@Pavel Pavel

Ad 3) Jako pejsek se značným odstupem, jak sám můžete vidět na tom rozdílu cen, takže nepadají. Na ničem se netočím, uvádím pouze fakt který ani sám nerozporujete. U toho "levnějšího" plynu je problém s likviditou úplně stejný jako u elektřiny a efekt nových OZE na stlačování ceny je dost sporný, stlačují cenu v době kdy už je nízká tak jako tak a naopak tím roste cena v době kdy je cena už tak vysoká.

Ad 4) Hezky jste se vyhnul odpovědi na otázku "Co ten levný zajištěný výkon z nízkoemisního zdroje bude poskytovat jiného".

Tvrzení "i když se materializuje jen část rizik spojených s výstavbou, tak celkové náklady na dodanou MWh vysoce přesáhnou uvedenou hodnotu" není pravdivé, například v Olkiluoto se těch rizik materializovalo víc než dost a náklady na dodanou MWh zůstaly i tak nízké (cca 50 €/MWh). Není důvod proč by tady tomu mělo být jinak.

Ad 5) Já neříkám že to nedává smysl, ale že tu nemáme dvojnásobné ceny, jak jste tvrdil ("Vždyť v Německu nefouká dvakrát více než u nás, abychom tady ty ceny za vítr měli dvojnásobné"), kdyby se započítal korekční faktor u srovnatelně větrných lokalit a vzal v úvahu rozdíl mezi tržní prémií a rozdílovým kontraktem, tak se ty ceny oproti Německu nijak zásadně lišit nebudou. Nehledě na to, že energie větru roste s třetí mocninou rychlosti větru, dvakrát větší energii má vítr třeba jen s o čtvrtinu vyšší rychlostí, takže kdyby v Německu foukalo "dvakrát více než u nás", neznamenalo by to poloviční ceny ale ještě mnohem nižší.

Ad 6) Nepíšu že jste rozděloval situaci na německou a českou, ale upozorňuji na zvláštní dvojí metr, kdy v Německu berete plovoucí tržní prémii jako výslednou cenu a tím zanedbáváte rozdíl v případě vyšších tržních cen, ale ten samý rozdíl který jste zanedbal najenou v případě rozdílového kontraktu vyzdvihujete s tím že "stát má fůru peněz".

Předpoklad "Když mám 90 % elektřiny pod obousměrným CfD" je už sám o sobě mimořádně odvážný, ale "úplně jedno, jaká cena se ustanoví na burze" rozhodně není, naopak je to zásadní pro to, kolik bude k tržním cenám doplácet nebo získávat daňový poplatník.

Není pravda že výše CfD pro jaderku se stanoví až po výstavbě, naopak smlouva o výkupu se bude podepisovat dávno před výstavbou a "všechna potenciální prodražení" na jeho výši rozhodně vliv nemají. Rizika na straně dodavatele nese dodavatel a rizika na straně investora nese investor. Oba si už svá rizika do výše kontraktu počítají předem. Takže vaše starost je lichá, překvapující je spíš to, že nemáte starost o cenu elektřiny z toho zmiňovaného vodíku, u kterých je už teď jisté, že bez nějakého zásadního technologického průlomu budou mnohem vyšší.

"Ad 3) Jako pejsek se značným odstupem, jak sám můžete vidět na tom rozdílu cen, takže nepadají. Na ničem se netočím, uvádím pouze fakt který ani sám nerozporujete. U toho "levnějšího" plynu je problém s likviditou úplně stejný jako u elektřiny a efekt nových OZE na stlačování ceny je dost sporný, stlačují cenu v době kdy už je nízká tak jako tak a naopak tím roste cena v době kdy je cena už tak vysoká."

Česká cena sleduje německou takřka okamžitě, nikoli s odstupem. Takže máte pravdu v tom, že české forwardy nepadají, protože tam vůbec nejsou :-) a nemáte pravdu, protože německá cena padá a ta česká ji následuje. Respektive ten rozdíl k Německu bude pořád větší, protože nebudeme mít dost OZE :-(

Plyn bude levnější nikoli kvůli forwardům, ale protože se na mnoha místech po světě staví nové zkapalňovací LNG terminály

"Ad 4) Hezky jste se vyhnul odpovědi na otázku "Co ten levný zajištěný výkon z nízkoemisního zdroje bude poskytovat jiného"."

Nevyhnul... to jsem šetrně přeskočil, protože mi to přišlo zmatené :-) Jaký levný výkon mát na mysli? Levný zajištěný výkon je přece plynovka , stojí to pár miliard a proto se pro zajištění výkonu staví

"Tvrzení "i když se materializuje jen část rizik spojených s výstavbou, tak celkové náklady na dodanou MWh vysoce přesáhnou uvedenou hodnotu" není pravdivé, například v Olkiluoto se těch rizik materializovalo víc než dost a náklady na dodanou MWh zůstaly i tak nízké (cca 50 €/MWh). Není důvod proč by tady tomu mělo být jinak."

Náklady na dodanou MWh zcela určitě nezůstaly na úrovni 50 EUR/MWh, čistě matematicky ze složeného úročení to je nemožné. Pokud Finové podepsali dobrou smlouvu s Arevou, tak to zatáhli Francouzi (asi jo, protože Arevu musela zachránit EDF). Nicméně z pitomých smluv se poučují jak odběratelé, tak i dodavatelé. Těžko věřit, že Korejci vezmou všechno na sebe...

Ad 5) Já neříkám že to nedává smysl, ale že tu nemáme dvojnásobné ceny, jak jste tvrdil ("Vždyť v Německu nefouká dvakrát více než u nás, abychom tady ty ceny za vítr měli dvojnásobné"), kdyby se započítal korekční faktor u srovnatelně větrných lokalit a vzal v úvahu rozdíl mezi tržní prémií a rozdílovým kontraktem, tak se ty ceny oproti Německu nijak zásadně lišit nebudou. Nehledě na to, že energie větru roste s třetí mocninou rychlosti větru, dvakrát větší energii má vítr třeba jen s o čtvrtinu vyšší rychlostí, takže kdyby v Německu foukalo "dvakrát více než u nás", neznamenalo by to poloviční ceny ale ještě mnohem nižší.

I ve srovnatelných oblastech jsou ty německé ceny nižší: prostě tady schází konkurence, tak proč si neříct o víc.

S tou rychlostí větru máte recht, to přirovnání jsem měl zformulovat lépe.

"Ad 6) Nepíšu že jste rozděloval situaci na německou a českou, ale upozorňuji na zvláštní dvojí metr, kdy v Německu berete plovoucí tržní prémii jako výslednou cenu a tím zanedbáváte rozdíl v případě vyšších tržních cen, ale ten samý rozdíl který jste zanedbal najenou v případě rozdílového kontraktu vyzdvihujete s tím že "stát má fůru peněz"."

Tady se pořád nějak míjíme... Pojem "plovoucí tržní prémie" vyvolává dojem, že provozovatel prodá na trh za nějakou cenu a k tomu dostane navíc nějakou další prémii. Provozovatel dostane takovou prémii, aby k realizované měsíční ceně spočítané jako vážený průměr za výrobu daném měsíci dostal celkově to, co si vysoutěžil (plus nebo mínus korekce na foukání v lokalitě).

Když bude cena vyšší, tak vydělá víc protože CfD v Německu byl jednosměrný. Od 2027 bude i v Německu CfD obousměrný, a proto se při vysokých cenách stát k těm prachům dostane

"Předpoklad "Když mám 90 % elektřiny pod obousměrným CfD" je už sám o sobě mimořádně odvážný, ale "úplně jedno, jaká cena se ustanoví na burze" rozhodně není, naopak je to zásadní pro to, kolik bude k tržním cenám doplácet nebo získávat daňový poplatník."

To není předpoklad, ale příklad, klidně to může být 99 % nebo 1 % :-)

"Není pravda že výše CfD pro jaderku se stanoví až po výstavbě, naopak smlouva o výkupu se bude podepisovat dávno před výstavbou a "všechna potenciální prodražení" na jeho výši rozhodně vliv nemají. Rizika na straně dodavatele nese dodavatel a rizika na straně investora nese investor. Oba si už svá rizika do výše kontraktu počítají předem. Takže vaše starost je lichá, překvapující je spíš to, že nemáte starost o cenu elektřiny z toho zmiňovaného vodíku, u kterých je už teď jisté, že bez nějakého zásadního technologického průlomu budou mnohem vyšší."

Zatím není známá smlouva, uvidíme, až ji uvidíme. Čekal bych, že pokud to navýšení jde za Korejci, zaplatí to Korejci, a pokud to půjde za českou stranou, zaplatí to česká strana. Je zdánlivá otázka, jestli ta česká strana je ČEZ nebo stát. Ale když si představíte fakt megaprůšvih, tak na tom ČEZ zkrachuje, protože na to nebude mít dost peněz (už teď je pěkně zadlužený), a zaplatí to nakonec zase jen český stát. Pak už to tedy asi nebude v CfD, ale rovnou ve státním rozpočtu :-)

@Pavel Pavel:

Ad 3) Samozřejmě nepíšu o odstupu časovém ale o odstupu cenovém. Ani české dlouhé forwardy, a bavíme se o ČR, prostě k 70 €/MWh nepadají, takže pravdu nemáte vy.

Že bude plyn levnější je jen spekulace, zvlášť v Evropě to s tím vznikem nových terminálů není nijak žhavé, naopak spíš bude problém s přepravními trasami, Němci už chtějí některé předělávat na vodík. Psal jsem o tom že ani dlouhé forwardy na plyn nemají valnou vypovídací hodnotu kvůli nízké likviditě podobně jako je to u elektřiny.

Ad 4) Plynovka neposkytuje ani levnou elektřinu (podle vaší vlastní definice), ani to není nízkoemisní zdroj a žádné plynovky se nestaví, protože to bez dotací vůbec nevychází.

Samozřejmě že zůstaly na úrovni cca 50 €/MWh, nic nemožného ani matematicky na tom není, toto číslo uvádí i ratingová agentura Fitch, která dělala TVO audit. Ano, zatáhla to Areva a stejně tak by to musel zatáhnout i dodavatel v ČR, který má však podstatně lepší CV než Areva. Z "pitomých smluv" se poučili Francouzi tak že tu zakázku nezískali a samozřejmě že Korejcům nic jiného než případné vlastní pochybění při výstavbě vzít na sebe nezbývá. Nikdo jiný za jejich chyby platit nebude, stejně jako je tomu v případě Olkiluota nebo i jiných staveb na klíč.

Ad 5) Nejsou nižší zas tak zásadně, ale logicky na velkém trhu jako v Německu vždycky nižší budou než na malém, zvlášť když si v Německu dokážou půjčit výrazně levněji než na východních trzích, např. IRENA uváděla před pár lety průměrný WACC pro onshore VtE v Německu 2,4 % a v sousedním Polsku 5,8 %, tak takový rozdíl se samozřejmě v ceně musí projevit. V ČR to bude spíš blízké Polsku než Německu.

Ad 6) Nevím co ten pojem v kom vyvolává, já jsem si ho nevymyslel, ale takhle se ta provozní dotace nazývá. Nějakou prémii skutečně ty zdroje dostávají, nikdy nemůže být záporná jako v případě oboustranného CfD, proto se to asi nazývá prémie. Klidně by se to ale mohlo nazývat jednostranný rozdílový kontrakt, asi by to bylo výstižnější.

Jak to bude od roku 2027 ještě myslím není schválené, pokusy přejít na oboustranné CfD v minulosti už byly a narazily, takže to není vůbec jisté. Těžko to bude platit retroaktivně pro stávající zdroje, takže se ještě dlouho nedostane k převážné části těch peněz ani německý stát.

Pokud je to jen příklad, tak opravdu hodně hypotetický, podobně jako s tím krachem ČEZu. :-)

Jinak ty odpovědnosti ošetřuje myslím rámcová smlouva, která už mezi státem a ČEZem podepsaná je. ČEZ má mezi ostatními evropskými utilitami zadlužení poměrně nízké, jak jste přišel na to, že "už teď je pěkně zadlužený"?

"To je přece úplně jiný příběh... Tady nejde o dekarbonizaci,takže ani ta jaderka se nezačíná splácet k roku 2050, ale ke spuštění. To je ten velký rozdíl: výstaba každého OZE trvá v řádu vyšších měsíců, takže náklady na kapitál jsou mnohem menší." Koukněme vedle přes hranici, jak dlouho už Německo staví OZE? Kolik to stálo peněz? Uvědomte si, že ekvivalent výroby JE v OZE určitě nepostavíte za pár měsíců a bude to taky drahé a pokud započítáte akumulaci a zálohy, tak dražší.

Pokud se bude spouštět postupně tak můj návrh upravme: "Kupte OZE akcii! Příznivci vloží 10 000 Kč ročně (každý rok se platba zvedne o inflaci) po dobu 20 let a a průběžně budou každý rok dostávat o nějakou desetinu MWh víc než rok předchozí." - Že to bude trvat klidně dvacet let zas vidíme v tom Německu.

Socializací nákladů OZE jsem nemyslel jen solární tunel, s tím už jsem se nějak smířil ale hlavně peníze za emisní povolenky, taky je platí stejný občan který bude platit vámi kritizovanou podporu pro jádro (jak CfD, tak nízký úrok).

Výstavba každého OZE určitě netrvá měsíce, viz třeba VE. Kdež se zvoře výstavba OZE v ekvivalentu výroby JE tak už to jedno nebude a už se to projeví v nákladech také. Srovnávejme srovnatelné, nevadím vám obří dotace OZE ale vadí vám mírné dotace do JE, přesně jak jsem psal. Současná pravidla pro OZE se vám zdají rozumná, ale pro JE to kritizujete, i když pro JE jsou pravidla přísnější.

"jen u toho jádra zatím strašně podceňujeme ta rizika" ale vy podceňujete i ta rizika OZE, tedy rizika mixu s velkým podílem OZE = velká spotřeba plynu (cena?) a platba za povolenky (cena?) nebo nákup vodíku (cena?), případně zůstat u uhlí a nebo v nepřízni omezování spotřeby a regulační stupně ale to bych opravdu nechtěl.

PS: Mohl by admin upravit řazení komentářů tak, aby se ten odeslaný 10. prosince zařadil pod ten který byl odeslán 9. prosince, asi nejsnáze změnit datum na 09. prosince pak by to asi fungovalo správně.

ČEZ dostane bezúročnou půjčku pouze po dobu výstavby, prvních 30 let provozu bude naopak splácet půjčku s vyšším úrokem než si stát půjčí, právě proto abychom to neplatili v daních.

A máte levnější spolehlivou elektřinu, než za 80-90 EUR/MWh?

P.s. spotová cena dnes 22 hod. je u nás 106 €/MWh, a velmi podobná i v okolní Evropě. Zajímavější

větší rozdíly pak v 17 hod. U nás 149, Německo 143, ale třeba Rumunsko, Itálie, Řecko 181. Jen Švédsko, Norsko 54 a 71.

Ad Emil 22:33 - V principu není důvod, proč by si komerční firma měla půjčovat za stejný úrok jako stát. I firmy s ratingem AAA (a to ČEZ není) platí vyšší rok než bezrizikové státní dluhopisy. Když stát po firmě tu investici chce, tak je OK, že jí vytvoří podmínky, ale neznamená to, že tam ten náklad není. Jen ho platí někdo jiný (=občani).

Ad Bob 23:03 - Za 80-90 EUR/MWh by se mi to líbilo... fakt si myslíte, že to bude postavené ve slíbeném čase a za slíbené náklady? A za kolik už se Vám to přestává líbit? 110? 150? 200?

Paroplyn by baseload vyráběl za cenu kolem 100 EUR/MWh a dal by se stáhnout, kdyby svítilo a foukalo. Výstavbové riziko mizivé. Jasně, není tam ta bezpečnost dodávky. Měli bychom srozumitelně artikulovat, že za bezpečnost jsme ochotní zaplatit x EUR/MWh, nebo y EUR/MWh, což by bylo rozumné téma pro politické rozhodnutí v tom nejsprávnějším slova smyslu.

To Pavel Pavel 7. prosinec 2024, 11:43

Korejci to umí za, nebo jen minimálně překročený, rozpočet a dobu stavby.

Nemám křišťálovou kouli, ale průměrná roční cena elektřiny bude díky inflaci určitě nad 100 €/MWh.

Mimo to si představte (k čemuž možná dojde) hypotetickou jadernou divizi ČEZ. Ta může prodávat elektřinu za vážený průměr ze starých a nových bloků JE a to bude výrazně pod 90 €/MWh a to i s případnou podporou. Je ale také reálně možné, že cena elektřiny stoupne tak, že naopak nové bloky budou platit, místo aby podporu dostávaly.

Naopak, když porovnáváme s cenou OZE, je nutno vždy připočíst i ty po dobu 20 let trvající provozní podpory. Třeba nyní stále platíme ještě za FV instalace z let 2009-10 12 500 Kč/kWh = skoro 500 €/MWh. Naštěstí to už brzo skončí, ale jsou i provozní podpory novější, které budeme platit dále.

U paroplynu záleží na ceně povolenek, která bude stoupat. Po přechodu na zelený vodík to bude zdaleka nejdražší elektřina. Bohužel bude určovat cenu veškeré elektřiny po značný počet hodin v roce.

V principu je důvod "proč by si komerční firma měla půjčovat za stejný úrok jako stát", je to proto aby měl stát z toho zdroje levnější elektřinu, bohatě se mu to vyplatí.

Náklad nikdo jiný platit nemusí, naopak by úplně zbytečně platil spotřebitel náklad na komerční úrok, protože by z elektrárny vycházela mnohem vyšší cena - viz Hinkley Point.

Paroplyn za 100 €/MWh nevychází ani náhodou, to číslo je úplně mimo, zvlášť kdyby se měl stahovat. Viz nedávné aukce na teplárny. Za 100 Eur můžete mít problém nakoupit při současných cenách i palivo a povolenky, o ostatních nákladech ani nemluvě.

Ad Emil 7. prosinec 2024, 12:25

Jestli to Korejci umí i v Česku, teprve uvidíme. Snad jo... Každý stavebník si na začátku myslí, že to umí. Dlouhé forwardy padají spíš někam k 70 EUR/MWh, než že by se držely kolem 100. Můžeme říct, že je tam malá likvidita, ale jsou důvody, proč to dává smysl: jednak přibydou kapacity ve zkapalněném LNG a zlevní plyn a jednak v EU naroste OZE.

Kdyby ČEZ prodával za "namíchanou cenu elektřiny", jak to popisujete, tak bych mu jako akcionář nakopal zadek. A pokud si někteří myslí, že to má stát vykoupit a pak to prodávat za "namíchanou cenou", tak je to taky vedle: nejprve by stát musel zaplatit tu nenamíchanou cenu stávajícím akcionářům, protože ta představuje budoucí výnosy, určující hodnotu akcie.

Fotovoltaické dotace z let 2008-10 jsou národní neštěstí a historická pitomost. Určitě ale víte, že současné německé aukce jsou na úrovni 51 EUR/MWh, což je tedy hodně nízká cena a elektřinu z nového zdroje. A to i když vyrábí jen dle matky přírody.

S podporou OZE dle obousměrných CfD - což začíná být standard - tak moc nevadí, že marginální cena z vodíkových elektráren bude vysoká: Stát ty prachy od OZE zase vybere zpátky. (ale těžko věřit, že se dá masivně přejít na vodík při jeho stávajících cenách)

Ad Emil 7. prosinec 2024, 13:48

To vypadá jako ekonomické perpetuum mobile... V každém oboru si stát půjčuje levněji než firmy, ale tím se ta rizika přece neeliminují ani nemizí, jen se přesunou jinam (=na stát). V každém oboru by šlo říct, že se to státu bohatě vyplatí.

Jen už jsme dostatečně vyzkoušeli, že i když je všechno státní , tak to je spíš cesta k zaostávání, než ke prosperitě.

Plyn na dlouhých forwardech klesá na 25 EUR/MWh, to je na variabilních nákladech pro elektřinu 50 EUR/MWh. Povolenka bude třeba za 100 EUR/t, to vyjde na elektřinu asi 35 EUR/MWh. Fixní náklady - investice rozpočtená na dodanou MWh v baseloadovém provozu je kolem 20 EUR/MWh a náklady na zaměstnance (skoro žádní tam nejsou) vyjde třeba 5 EUR/MWh. Pak by to vycházelo 110 EUR/MWh. Proto jsem v diskusi nad cenami pro nové plynové teplárny upřímně žasnul, na jaké ceny stát přistoupil, když dodavatelé mají ještě navíc příjem z tepla.

A jak jsem se ptal - za kolik už se Vám jaderka přestává líbit? 110? 150? 200?

1) Emil nic 7. prosinec 2024, 12:25 nepsal, to jste si spletl s Bobem.

2) Ano, jestli to Korejci umí i v Česku, teprve uvidíme, proto nikdo nemůže tvrdit že neumí, jak se tu neustále objevuje.

3) Dlouhé forwardy nepadají k 70 €/MWh a dlouhé forwardy vzhledem k mizivé likviditě stejně nemají prakticky žádnou vypovídací hodnotu.

4) ČEZ nepotřebuje ani nemůže prodávat "namíchanou elektřinu", když bude mít na nové bloky rozdílový kontrakt, který návratnost investice zajišťuje.

5) Opět připomínám, že německé aukce neříkají cenu kterou ty zdroje skutečně dostávají, je to pouze hodnota plovoucí tržní prémie, a hlavně to vzhledem k výrobě koncentrované do relativně malého počtu hodin a dalším okolnostem téměř nijak neřeší vysokou koncovou cenu elektřiny pro spotřebitele.

6) Samozřejmě že vysoká marginální cena z vodíkových elektráren vadí a stát nic od OZE nevybere, protože když budou vodíkové elektrárny stanovovat tržní cenu, OZE zrovna jako na potvoru téměř nic nevyrobí a není od nich tím pádem co vybírat.

To Pavel-Pavel

Když píšu, že může prodávat za "namíchanou" cenu, tak to neznamená, že ji za tu cenu prodává. To stejné ostatně platí i o cenách elektřiny z OZE, když se píše o cenách (nákladech na výrobu).

Prodává se vždy podle ceny na burze, která se určuje pro všechny dle nejdražšího zdroje potřebného pro pokrytí poptávky (merit order).

Na rozdíl od toho, provozní podpory musíme platit v každém případě, bez ohledu na cenu na burze, pokud je ta cena na burze nižší.

Koneckonců zisky z prodeje elektřiny ze "starých" jaderných bloků ČEZu by mohly pěkně průběžně financovat většinu nákladů na stavbu bloků nových.

Jenže to je neprůchodné:

1) Stát by nemohl odsávat ten zisk ve formě dividend

2) Protestovali by i minoritní akcionáři. Zisk ze stávajících bloků jim je dobrý, ale investovat do nových se jim nechce.

p.s. Zhruba by to mohlo vypadat nějak takto:

Divideda ČEZ (ne jen za jádro) byla za minulý rok 28 mld Kč.

Plánovaná dostavba 2 bloků za 400 mld je v roce 2038.

Za 14 let by mohlo být z dividend zhruba 390 mld = téměř všechny potřebné peníze a bez nutnosti si půjčovat a tedy bez dalších nákladů na financování.

No a potom už by následovaly zisky pro stát i ostatní akcionáře.

Ad Emil - 8. prosinec 2024, 09:53

1) Emil nic 7. prosinec 2024, 12:25 nepsal, to jste si spletl s Bobem.

omlouvám se

2) Ano, jestli to Korejci umí i v Česku, teprve uvidíme, proto nikdo nemůže tvrdit že neumí, jak se tu neustále objevuje.

Ta nejistota má dva konce... jeden,. co píšete Vy, a druhý ten, že nikdo nemůže tvrdit, že to v evropském prostředí umí :-)

3) Dlouhé forwardy nepadají k 70 €/MWh a dlouhé forwardy vzhledem k mizivé likviditě stejně nemají prakticky žádnou vypovídací hodnotu.

Na německé burze jsou vidět ceny i pod 70 EUR/MWh, takže padají... A protože jsem očekával námitku k likviditě, tak jsem tam psal o příčínách: o levnějším plynu a o novém OZE, přičemž obojí přece stlačuje velkoobchodní cenu elektřiny.

4) ČEZ nepotřebuje ani nemůže prodávat "namíchanou elektřinu", když bude mít na nové bloky rozdílový kontrakt, který návratnost investice zajišťuje.

jo, souhlas.. jen to tedy není levná elektřina, ale co by člověk neudělal pro diverzifikaci energetického mixu

5) Opět připomínám, že německé aukce neříkají cenu kterou ty zdroje skutečně dostávají, je to pouze hodnota plovoucí tržní prémie, a hlavně to vzhledem k výrobě koncentrované do relativně malého počtu hodin a dalším okolnostem téměř nijak neřeší vysokou koncovou cenu elektřiny pro spotřebitele.

Německé fotovoltaiky dostávají cenu, jakou si vysoutěžily. Dostávají to formou příplatku k vážené ceně všech fotovoltaik za předchozí měsíc (a bude upraveno za rok). V tomto smyslu to je plovoucí, ale příjem fotovoltaik je za dodanou MWh fixní (anebo vyšší, pokud berou vysoké tržní ceny, ale není snadné na měsíčním průměru přebít vysoutěžené ceny. V zimních měsících tedy ano, ale zase ty objemy elektřiny jsou maličké)

S větrem to je podobné, jen tam navíc mají lokalitní bonusy a malusy na menší a větší foukání, než je průměr

6) Samozřejmě že vysoká marginální cena z vodíkových elektráren vadí a stát nic od OZE nevybere, protože když budou vodíkové elektrárny stanovovat tržní cenu, OZE zrovna jako na potvoru téměř nic nevyrobí a není od nich tím pádem co vybírat.

To je dost nepřesné: Když OZE pokryje 90 % a zemní plyn nebo vodík jen 10 %, tak se cena pro všechny MWh v dané hodině stanoví dle té plynovky/vodíkovky a OZE si chrochtá blahem.. S oboustranným CfD má smůlu a stát má fůru peněz, ze kterých těch 10 % může pomoci zaplatit. Situace, kdy žádné OZE nevyrábí, je přece dost výjimečná!

Ad Bob, 8. prosinec 2024, 13:21

Matematicky to je srozumitelné, ale investorsky nechutné :-) Aspoň já bych si tedy takovou akcii - nebo dluhopis s takovou strukturou splácení - rozhodně nekoupil.

Třeba by to mohla být cesta pro jaderné Čechy: ať si zájemci koupí svůj 1 kW za 200.000 Kč, za který od roku 2036 (nebo libovolně později) bude každoročně dostávat za provozní náklady na poměrně nízké úrovni svých 8 MWh ročně. (Nebo třeba jen 1-2 MWh, pokud to dopadne standardně evropsky a bude zapotřebí dosypat další prachy...)

To Pavel Pavel 9. prosinec 2024, 21:14

Zásadní je, že při takovém průběžném financování by nebyl potřeba (téměř) žádný úvěr, ušetřila by se velká částka za financování úvěru (úroky) a tím pádem by ani nemusel být rozdílový kontrakt, protože provozní náklady jsou velmi nízké. Podobně jako u starých bloků JE, které nemají problém konkurovat cenou ostatním zdrojům a to především při dlouhodobých kontraktech.

Oni i ti akcionáři by na tom v dlouhodobém součtu vydělali. Jen by se museli na dobu stavby vzdát dividend.

Samozřejmě by to šlo také částečně. Třeba polovinu dividend a polovinu financování na úvěr.

Nějaká emise dluhopisů na stavbu JE pro občany i finanční instituce by také nebyla od věci.

A proč nemáme podobnou OZE akcii? Příznivci vloží 200 000 kč a v roce 2050 až bude ta neutralita dostanou to co jim bude schopný ten OZE mix + akumulace dodat, v létě klidně 15MWh v zimě 0,1 MWh.

Problém vidím v tom, že náklady na jádro se snažíte kapitalizovat ale socializace nákladů OZE vám nevadí.

@Pavel Pavel:

Ad 3) Tady není řeč o německé burze ale o situaci v ČR, takže nepadají. Dlouhé forwardy téměř vždy byly níž než ty krátké, ale právě kvůli nízké likviditě to nic moc neznamená.

Ad 4) Definujte levnou elektřinu, proč by to levná elektřina být neměla a co podle vás ta levná elektřina je? Co ten levný zajištěný výkon z nízkoemisního zdroje bude poskytovat jiného?

Ad 5) Německé fotovoltaiky podobně jako větrníky dostávají minimálně cenu jakou si vysoutěžily, to "minimálně" právě znamená, že skutečná cena je vyšší. Ty "lokalitní bonusy" jsou i v desítkách €/MWh, tedy jde často o podstatně vyšší ceny než uváděné.

Ad 6) Zajímavé že v Německu tu vyšší tržní než vysoutěženou cenu zanedbáváte ale u nás najednou díky ní prý "stát má fůru peněz". Situace kdy žádné OZE téměř nic nevyrábí zas tak výjimečná není, i v Německu je zhruba pětinu času výroba jen v jednotkách procent maxima, u nás ještě více. Kdyby to opravdu bylo tak že i pokud pokryjí OZE 90 % a přesto bude stanovovat cenu elektrárna na vodík, tak to znamená extrémně vysoké ceny elektřiny a pak už vůbec nechápu ty vaše starosti o cenu elektřiny z jaderných elektráren.

Málokdy se stane, že by foukalo u nás a v Německu ne. Třeba dnes v noci. Německo, Holandsko, Dánsko, Belgie měly cenu elektřiny blížící se nule a u nás cena elektřiny neklesla pod 110 EUR/MWh. Místo nesmyslného vyhazování peněz za větrníky je o mnoho levnější postavit další vedení z Německa a brát od nich přebytky.

Nevím, jak u Vás, ale u nás je už od včerejška docela vichřice. Pohledem na meteostanici poryvy 10 m/s a klouzavý průměr 6 m/s.

Takže ano, když fouká v Německu, fouká i u nás a naopak.

Větrná energie a navíc s provozní podporou určitě nebude levná, ale zase na rozdíl od FV bude alespoň někdy i v zimě.

Problém s dodávkami ze zahraničí je ten, že když té elektřiny bude např. pro Němce "tak akorát", nezbude pro nás. To znamená, že u nás bude podstatně více hodin za rok a častěji nedostatek elektřiny.

Problém je, že tohle české větrníky neřeší. Když fouká tak, aby se u nás z větrníků něco nezanedbatelného vyrábělo, je v Německu přebytek. Závislost na dovozu je nepříjemná a riziková, ale to riziko je právě především v době, kdy nefouká. Jakmile se zavřou uhelky, bude naše závislost na dovozu denní chleba, ale ohrožovat nás bude když nefouká. Jiná věc je, že přeshraniční kapacity potřebují péči a hlavně tlak na Německo, aby dostí´álo svým závazkům a neřešilo si na náš úkor svoje problémy s vnitřní sítí.

To Jind5ich Weiss 6. prosinec 2024, 13:28

Nemůžu tak úplně souhlasit.

Když se podíváte na výrobu elektřiny v Německu - odkaz:

oenergetice.cz/energostat/power/generation-online/germany/2024-11-06/2024-12-06

a odmyslíte si výrobu z uhlí (které brzy z běžné denní výroby zmizí i v Německu) a vezmete v úvahu, že ani plánované plynové elektrárny je výkonem nenahradí, tak je zřejmé, že nedostatek elektřiny by byl v Německu celý minulý měsíc.

Zvláště se to týká doby špiček odběru. Takže i pro naše VtE by tam nějaká příležitost byla a to i pří růstu instalací VtE a FVE v Německu. Ale, jak už jsem psal, levné to nebude a ani levná elektřina z nich nebude, protože investiční + provozní podpora.

V tom grafu je dobře vidět Dunkelflaute, neboli čas kdy nefouká (nefoukalo ani u nás).

To Petr Prochaska 6. prosinec 2024, 18:27

Ale jsou tam taky období, kdy foukalo, ale Německo bez uhlí bude i tak mít málo elektřiny, takže nějaké naše VtE by se hodily. Levná elektřina to nebude, ale alespoň nějaká.

Myslím, že podceňujete Německo v jeho odhodlání postavit plynovky a off-shore parky. Určitě podceňujete vůli Německa zajistit bezpečnost domácí dodávky, uhlí nevypnou podle kalendáře green dealu, ale v situaci, kdy budou mít zdrojově zajištěnou soustavu. Uvědomte si, že přes všechnu zelenou propagandu dokázali Němci vypnout jádro na úkor prodloužení výroby uhlí jen kvůli populistickým politickým zájmům. Pokud věříte, že Německo nebude schopno pokrýt svou výrobou a dovozem elektřinu ani v listopadu, pak předpokládáte totální kolaps v centrální Evropě. Pokud vypneme uhelky, dojde u nás ke kolapsu soustavy dramaticky dřív než v Německu. Otázka dostatečné přiměřenosti soustavy v kontextu domácí výroba vs dovoz je sice legitimní, ale tuzemské větrníky to neřeší, i když by se mohly v nějakém počtu hodin chytit. Za listopad pokryly větrníky 1% spotřeby, ale v cca třetině hodin listopadu vyráběly cca třetinu procenta. K tomu, abychom pokryli - bez záruky - tuto třetinu hodin, bylo by třeba instalovat neuvěřitelných a nerealistických 48 TW větrníků a náklad na vyrovnání této části spotřeby by nás stál 4,5x více, než její pokrytí jádrem. Takže, nějaké větrníky by se v období, kdy v Německu fouká méně, než teď vyrábí z uhlí, chytly, ale větrníky nemají šanci ani za extrémně nehospodárné náklady řešit naší jistotu dodávky.

sorry překlepú v mé odpovědi, má být samozřejmě GW, nikoli TW

Bobe 10:17, energetický trh nefunguje tak, že by se nejprve saturovala poptávka v Německu, a pak teprve začali vyvážet. Trh funguje tak, že se vytvoří cenová křivka pro výrobu dle nabídek výrobců a cenová křivka dle nabídek odběratelů a ty se někde protnou. Až do výše kapacity přeshraničního propojení je úplně fuk, jestli ten zákazník je v Německu nebo v Česku.

Jednak němečtí odběratelé mají více peněz, aby nás přeplatili, takže tu nedostatkovou elektřinu dostanou místo nás, i kdyby ta přeshraniční kapacita byla. A za druhé, už jsme se přesvědčili, že když "půjde do tuhého", tak solidarita končí.

Bobe, s tim preplacenim bych to pochopil, kdyby ceny v Nemecku byli vyssi nez tady. Ale vetsinou je to naopak.

Vubec je to cele jakesi divne ty spotove ceny, a navic to nejak odporuje tomu, co nam tvrdi o lipske burze (vyrabime levnou, ale lipska to zdrazi i nam). Nam to zdrazi a jim zlevni ?

Němečtí i čeští odběratelé nakonec platí podle přidané hodnoty, kterou na svém zboží mají. Zdaleka ne všichni čeští odběratelé se nechají přeplatit těmi německými...Kdy jste se přesvědčil, ž když půjde do tuhého, tak solidarita končí? Já jsem naopak viděl, že když Gazprom porušil dlouhodobé smlouvy a přestal dodávat plyn do EU, tak německý Uniper dostál svým závazkům i vůči českým zákazníkům, i když na tom efektivně zkrachoval a musela ho sanovat německá vláda. A i potom Německo ani Francie ani jiné země nezavřely přeshraniční obchod s plynem, ale normálně se obchodovalo. Přitom v Německu by ty ceny plynu byly zcela jistě nižší, kdyby od nich na východ neteklo nic.

Většina elektřiny pro naše spotřebitele se neobchoduje na Lipské burze. Výrobce prodává přímo obchodníkovi (který prodává dál odběratelům), ale řídí se přitom cenou na burze s přihlédnutím k místním podmínkám. Třeba propustností propojení se zahraničím. Taky proč by výrobce prodával za méně, než by mohl prodat na burze a naopak proč by obchodník nakupoval za víc, než by mohl nakoupit na burze?

To přeplácení se projeví jen v krizových situacích, kdy je té elektřiny opravdu málo všude v okolí.

Dávám odkaz, kde si nastavte asi nejhorší období dunkelflaute 7.11. 178:00

oenergetice.cz/energostat/commodity/map-spot-price/eu/2024-11-07/2024-12-07

Z blízkého okolí mají nejvyšší cenu v Německu 408 €/MWh, u nás 387, Slovensko 371. Francie třeba 123.

Ekonomicky by bylo nejlevnější dovážet, pro bezpečnost dodávky je lepší mít zdroje tady. Po období "nevítí nefouká" teď přišlo jiné, kdy tedy fouká dost a proto cena elektřiny v Německu je od začátku prosince o desítky EUR/MWh nižší než v Česku. Takže by bylo moc prima tady ty větrníky taky mít.

"Moc príma" by to mohlo být v případě, že jejich cena za MWh po započtení dotace nebude vyšší než ta už tak vysoká tržní...

Souhlas, ale na druhé straně, je lepší mít dražší elektřinu, nebo jí nemít dost a vyhlašovat regulační stupně?

Lepší je samozřejmě mít elektřinu drahou než žádnou, problém je v tom, že zrovna tyto zdroje nijak nezaručují že ta elektřina bude a stejně jsou k tomu potřeba ještě jiné, řiditelné zdroje.

Není lepší mít drahou elektřinu, ta ničí průmysl ve světové konkurenci, v největších světových ekonomikách je elektřina (mnohem) levnější i tu většinu lidí s podprůměrným příjmem.

Není potřeba vyvolávat další "dotační tunely" (ta podpora VtE u nás je jenom drobeček ve srovnání s nimi), stačí přestat s klimatickou hysterií a pokutováním emisí čistého CO2. Máme pokutovat (zakazovat) nebezpečné odpady.

Nemam tlacitko odpovedet tam kde je potreba, takze

Bob

7. prosinec 2024, 11:58

Tak si zkuste nastavit treba 23.11. od 23:00 (pokud se vam to nedari jako me, tak 22:00 je to "levnejsi")

130€ u nas, u nich 18.

https://reports.coreflowbased.eu/day_ahead_prices/2024-11-23/