EIA: Náklady na solární elektrárny klesají, různé zdroje však uvádí odlišné údaje

Náklady na budování velkých fotovoltaických elektráren v posledních letech stabilně klesají, podle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration se však různé zdroje ve svých odhadech mohou značně lišit. Za rozdílem podle agentury stojí zejména různé metodiky, pomocí kterých jsou průměrné náklady odhadovány.

Cena elektřiny z velkých (takzvaných utility-scale) fotovoltaických elektráren v posledních letech výrazně klesá – podle různých zdrojů se meziroční pokles nákladů vztažených na watt instalovaného výkonu elektráren budovaných ve Spojených státech pohyboval mezi lety 2010 a 2015 okolo 10 až 15 %. Podle EIA se nicméně odhady v některých letech výrazně liší, rozdíl podle agentury vychází z užívání různých metodik.

Pro určení kapitálových nákladů pro jednotlivé technologie výroby elektrické energie se dle EIA využívají běžně dvě metody – celkové náklady projektů a agregované náklady komponent.

V případě celkových vykazovaných nákladů jsou využívána empirická data z reálných projektů, přičemž je nutné zohlednit různorodost jednotlivých projektů, včetně jejich umístění a časového rámce jejich realizace. Hlavním z nedostatků této metody je nejistota struktury vykázaných nákladů projektu, tedy zda zahrnují cenu připojení zdroje či zohledňují způsob jeho financování.

Druhý způsob, který vychází z agregace dílčích nákladů projektu, lépe zachycuje technologický i cenový vývoj jednotlivých komponent zdroje. Tento přístup nicméně rovněž nemusí zachycovat všechny části celkové ceny zdroje, například marži developerů či náklady na financování.

Americká vládní agentura EIA vyhodnocuje data přímo od developerů projektů od roku 2013, přičemž jako výsledné náklady pro každý rok uvádí vážený průměr nákladů na projekty dokončené v daném roce. Mezi tyto takzvané utility-scale zdroje agentura zahrnuje elektrárny s instalovaným výkonem alespoň 1 MW (na straně střídavého napětí). Tyto náklady vykazované developery by neměly zahrnovat vládní pobídky ani náklady na financování.

Národní laboratoř v Berkley (LBNL) vychází při určování průměrných nákladů z dat agentury EIA, ta však následně upravuje o další data, například z korporátní reportů či dat amerického energetického regulátora. Na rozdíl od EIA jako utility-scale zdroje klasifikuje elektrárny s výkonem přesahujícím 5 MW.

Americká Národní laboratoř pro obnovitelné zdroje (NREL) naopak vychází při stanovování benchmarku pro cenu fotovoltaických elektráren z nákladů jednotlivých komponent projektu a aktuálních informací z odvětví. NREL podle EIA však do svých odhadů nezahrnuje marži provozovatelů zdrojů a ceny jsou modelovány na zdroje o výkonu 100 MW (stejnosměrných), přičemž u takto rozsáhlých projektů se mohou značně projevit úspory z rozsahu.