Domů
Obnovitelné zdroje
G20: Na fosilní projekty jde čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE
Úvodní fotografie: Elektrárna Mátrai a přilehlý uhelný důl. Autor: FuzosDosszie . Zdroj: wikimedia.org
Úvodní fotografie: Elektrárna Mátrai a přilehlý uhelný důl. Autor: FuzosDosszie. Zdroj: wikimedia.org

G20: Na fosilní projekty jde čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE

Mezi lety 2013 až 2015 vydaly země skupiny G20 téměř čtyřikrát více peněz na projekty spojené s fosilními zdroji než na čisté technologie. Analýza veřejných prostředků 20 ekonomicky nejsilnějších zemí ukázala rovněž i směřování prostředků spíše směrem k ropě a zemnímu plynu než uhlí.  Nejvíce peněz pro fosilní projekty poskytlo Japonsko, následované Čínou a Jižní Koreou.

Země G20 o rozvoji čistých technologií jen hovoří, ale ve skutečnosti podporují fosilní zdroje. Tak by se dala shrnout publikace Talk is cheap: How G20 governments are financing climate disaster, kterou před nedávnem společně vydaly organizace Oil Change International, Friends of the Earth US, WWF European Policy OfficeSierra Club.

Dle analýzy bylo celkově z veřejných zdrojů mezi roky 2013 a 2015 v zemích G20 utraceno na projekty související s ropu, zemním plynemuhlím 215,3 mld. USD. Ročně tak šlo v průměru o 71,8 mld. USD, což reprezentuje 58 % všech veřejných financí zemí G20 na energetické projekty.

Na projekty čistých technologií bylo ve stejném období ročně vydáno v průměru pouze 18,7 mld. USD (přibližně 15 %). Zbylých 26 % pak představovaly projekty, u kterých není možné zcela jasně určit, zdali byly vyvolány rozvojem OZE, či fosilních zdrojů (například posilování elektroenergetické infrastruktury). Projekty související s fosilními zdroji obdržely téměř čtyřikrát více prostředků než rozvoj čistých technologií.

Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů. Zdroj Oil Change International
Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů. Zdroj: Oil Change International

Financování fosilních projektů

Analýza se zaměřila na financování projektů skrze národní rozvojové instituce, exportní agentury, vládní agentury (lokální i národní), rozvojové banky, státem vlastněné banky a státem vlastněné podniky. Jako fosilní projekty byly označeny investice do průzkumu, těžby a energetického zpracování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn), projekty s vysokou uhlíkovou náročností a investice do retrofitů zařízení na fosilní zdroje.

Dopady fosilních investic podle analytiků snižují ceny uhlíku (podkopání emisního obchodování), dělají z ekonomicky nevýhodných projektů projekty výhodné a „betonují“ stávající systém na dlouhou dobu do budoucna. Díky tomu je pak prosazování čistých projektů náročnější a dražší.

Nejvíce financí poskytly fosilním zdrojům dle studie národní exportní agentury (v průměru 38,3 mld. USD ročně). Zhruba polovina ze všech „fosilních peněz“ byla cílena na rozšíření produkce ropy a zemního plynu (62 mld. USD ročně). V rámci financování fosilních projektů šlo ovšem šestkrát více peněz na projekty související s ropou a plynem než na projekty zaměřené na podporu uhlí. U financí poskytovaných skrze Mezinárodní rozvojové banky byl tento poměr ještě vyšší (12 krát více financí pro ropu a plyn).

Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20. Zdroj Oil Change International
Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20. Zdroj: Oil Change International

Při srovnání jednotlivých zemí utratilo na fosilní projekty nejvíce peněz Japonsko (v průměru 16,5 mld. USD ročně), následované Čínou (13,5 mld. USD/rok) a Jižní Koreou (8,9 mld. USD/rok). Spojené státy pak skončily ve srovnání až jako čtvrté s průměrnými investicemi 6 mld. USD/rok do fosilních projektů. Na projekty čistých technologií vydaly stejné země v průměru následující prostředky: Japonsko – 2,7 mld. USD/rok, Čína – 0,085 mld. USD/rok, Jižní Korea – 0,092 mld. USD/rok, USA – 1,3 mld. USD/rok.

Prázdné fráze politiků

Finance pro fosilní zdroje dle autorů dokumentu brzdí rozvoj bezemisních zdrojů a podkopávají přijaté závazky z Paříže.

„Lídři zemí rádi hovoří o klimatu, ale je zcela jasné, že jde pouze o prázdná slova.“

Kate DeAngelis, analytička Friends of the Earth U.S.

Autoři rovněž upozorňují, že má-li být dosaženo udržení maximálního globálního oteplení pod 2°C pak je třeba aby 68 % všech dnes známých rezerv fosilních paliv vůbec nebylo vytěženo. V případě vyššího cíle (oteplení pouze o 1,5°C) jde dokonce o 85 % známých rezerv, které by měly zůstat nedotčeny. Dle dokumentu přitom na průzkum nových zásob fosilních zdrojů šlo ročně v průměru 13,5 mld. USD.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Martin Hájek
20. červenec 2017, 11:34

To je zase zoufalý zelený blábol, který účelové dává do jednoho pytle nenávratné dotace na OZE a návratné exportní úvěrové profinancování výstavby fosilních elektráren v rozvojových zemích, které by se stavěly v každém případě.

Vláďa
21. červenec 2017, 06:18

Dotace vše zkreslují. Když nebudou a chci porovnat výstavbu zařízení o TRVALÉM výkonu 200 MW tak jak to vlastně je? Na jedné straně plynová spalovací turbína doplněná utilizačním kotlem s následnou parní turbínou a na druhé straně FV panely doplněné akumulací se střídači. Předpokládaná doba využití 30 let. Na jedné straně nutnost výměny spalovací turbíny každých cca 5 let, na druhé straně nutnost výměny akumulace po cca 10 letech.

Jan Veselý
21. červenec 2017, 15:00

Pořád neumím pochopit tu fixaci starých energetiků na TRVALÝ výkon. Hlavně když se musí pokrývat značně se měnící poptávka.

Martin Hájek
21. červenec 2017, 15:09

Pane Veselý, není to vůbec fixace na "trvalý výkon", protože samozřejmě i klasické elektrárny mají odstávky, ale na zajištěný výkon. Právě proto, že se poptávka značně mění, a nejde dopředu předvídat jak a výstavba kapacit trvá dlouho, tak potřebujeme mít dostatek zajištěného výkonu s určitou rezervou, pokud tedy chcete zajistit spolehlivou dodávku elektřiny spotřebitelům.

Pokud do toho pustíte elektrárny s občasnou výrobou, které tu bezpečnost zajistit neumí, tak buď je musíte nějak zálohovat (což je ale potom potřeba férově připočítat k jejich nákladům) a nebo musíte přesvědčit stranu spotřeby, aby se uměla dobrovolně uskrovnit. To zatím kromě našeho HDO, které leckdo kritizuje jako zastaralé, nikdo v EU ani na světě ve skutečnosti pořádně neumí a rozhodně ne v tom rozsahu, aby bylo možné dohnat výkyvy ve výrobě elektráren s občasnou výrobou. Takže asi tak.

C
21. červenec 2017, 19:09

Když říkáte A, řekněte také B, flotila elektráren by se tak jako tak musela během relativně krátké doby začít předělávat a to nejen kvůli OZE, ale kvůli závazkům ohledně emisí vyplývajícím z mezinárodních úmluv, hospodárné využití paliva je vedlejší ale ne nezanedbatelné. Takže velká investice do něčeho by byla na spadnutí nejpozději do roku 2030, jenže nikdo to samozřejmě nechce platit moc ze svého. Kolik může běžet velká jaderka modelově ze 70-80. let? 40-50 let? Kolik velká uhelka než se bude muset komplet překopat? 40 let? Poslední velký boom elektráren probíhal někdy v 80. letech, konkrétně poslední západoněmecká JE byla uvedena do provozu 20. června 1989. Odstavena bude po 33 letech k 31. prosinci 2022. V lepším případě by se na ně asi daly aplikovat stejné časové harmonogramy jako na Dukovany, ale to by přidalo kolik? 10-15 let?

A samozřejmě JE jsou nejnákladnější z investic, za cenu jednoho bloku v Temelíně by se dalo postavit dost PPE pro náhradu 100% zimní spotřeby, toto má samozřejmě mnohem vyšší naději na zájem investorů než JE, které se mohou stát finanční noční můrou. 14mld si na úvěr dovolí každá velká firma, některá možná i "za hotové", 140mld si nedovolí ani ČEZ bez státní záruky.

Samozřejmě že se to společnostem nechce platit, takže se hledá jak tu investici oddálit, případně jak zajistit aby to zaplatil někdo jiný. Takže co se udělá? Najde se způsob přes vládu aby to zaplatil někdo jiný. Bohužel se tu jednou provedl precedent s OZE takže se to teď zkouší na cokoliv. Pokud někdo zavede FiT pro PPE, pak to myslím zavání legalizovanou kartelovou dohodou.

Záruky a dotace pro PPE či moderní uhelné elektrárny neplní to co měly plnit pro OZE, tedy zajistit rozhýbání a prosazení nových technologií, toho se už navíc u OZE dosáhlo, cena klesá do rozmezí 30-60€/MWh. Jaký má být nový mechanismus který povede k potřebné rekonstrukci sítě a flotily elektráren? Navíc tento mechanismus musí být kompatibilní s mechanismy EU.

Víme že lze stavět státní elektrárnu, ale prošlo by to pokud by se mělo stavět 10GW nových státních jaderek? Nebo se má udělat "contract of difference" pro komerční stavbu JE? Nebo se to má udělat pro PPE? Nebo se mají dotlačit společnosti k ukončení provozu starých elektráren a stavbě nových tím že se budou relativně tvrdě a rychle (během deseti let) zpřísňovat normy a postihy za jejich neplnění? Uhlíkova daň?

Problémy OZE jsou možná jen akcelerátorem ale zásadní problém tkví právě v tom že se bude muset začít s obnovou zbytku flotily elektráren.

Je otázka jak se budou do tohoto projevovat postupně rostoucí bateriové stanice. Dnes musí být dost elektráren na sebevětší špičku, která se dá tedy rozumě předpokládat, s bateriemi by to mohlo být možná i o řády GW méně než v současnosti, ale pravda není to asi ani počítačově ověřeno. Tím by se dalo asi dost zjednodušit nějaké řízení spotřeby a výroby.

L
29. červenec 2017, 22:15

Pane C, z čeho pramení Váš optimismus ohledně růstu a využití bateriových stanic pro vyrovnávání výkonů v elektr. soustavě? Sdělte mi prosím základní parametry pro porovnání: jednotková cena za instalovanou kapacitu (EUR/MWh), životnost, provozní náklady a spotřebu vzácných prvků s nimiž tyto baterie budou soupeřit s bateriemi pro elektromobily a elektroniku.

Vláďa
21. červenec 2017, 20:36

Základní podmínka provozu je souhlas energie vyrobené s energií spotřebovanou to znamená že to musí být v každém okamžiku v rovnováze. Minulý týden bylo zatížení sítě v pracovní dny od 5900 MW do 8900 MW. FV dala ve špičce až 1500 MW. Při těchto výkonech byla naše spotřeba od 1100 do 1200 MW. To znamená obrovský pohyb výkonů (dle údajů ČEPS) . FV bohužel dává výkon pouze špičkový, ale spotřeba je rozložena na celých 24 hod. Proto je zde požadavek na akumulaci s následnou distribucí. Tak že část zdrojů bude podle potřeby regulovat a zdroje s omezením dle ekonomie provozu pojedou stálý výkon.

Jan Veselý
22. červenec 2017, 06:41

Odpovím Vám a zároveň je to odpověď i pro pana Hájka: V prvé řadě si hoši ujasněte názvosloví. Matláte totiž dohromady TRVALÝ výkon, což normálnímu člověku implikuje elektrárnu, která běží pořád, bez ohledu na cokoliv, dokud se neodstaví/nepokazí (aka JETE), a pružné zdroje elektřiny, které lze dle potřeby zapínat a vypínat.

O nutnosti toho prvního mám vážné pochyby, o nutnosti existence toho druhého jsem nikdy ani slůvkem nepochyboval.

Vláďa
22. červenec 2017, 10:22

Pro provoz sítě je důležité tzv. základní zatížení. To je výkon který bude nutné vždy do sítě dodat. To je TRVALÝ výkon. Jestliže do sítě je připojena FV musí v době kdy svítí sluníčko ostatní zdroje ustoupit (snížit výkon) a když sluníčko zapadne tak musí výkon zvýšit dle okamžité spotřeby. Jinak to prostě nefunguje. Čarování s cenou nic nevypovídá o reálné spotřebě.

C
22. červenec 2017, 10:46

Trvalé zatížení vám ale neimplikuje nutnost elektráren které budou takto běžet skoro celý rok krom odstávek. Toto samozřejmě je možné pokrýt z pružné výroby, taktéž lze opustit mechanismus zvyšování spotřeby v noci, ale to vyžaduje rozšíření dálkového ovládání spotřebičů atd., nevím na kolik je to třeba v Německu rozšířené.

Vláďa
22. červenec 2017, 11:53

Pane C definujte pružnou výrobu.

Jan Veselý
22. červenec 2017, 18:26

Prostě klasický technokolutismus, kdy dochází k míchání pojmů a dojmů. Vřele bych doporučil energetikům kategorie pana Vládi, aby se nejdříve dovzdělali v nějakých humanitních oborech, konkrétně by se jim hodně hodila jazykověda, základy komunikace a rétorika. A pořádná dávka logiky by jim taky neuškodila.

Vláďa
22. červenec 2017, 19:55

Jak je vidět docházejí vám technické argumenty, tak se pokoušíte směrovat ji do vám vědomostmi blízké oblasti. Na mé technické dotazy jste nedokázal odpovídajícím způsobem reagovat. Prostě se vám nehodí do krámu.

C
22. červenec 2017, 21:34

Pane Vláďo,

možná se Vás tam snaží pan Veselý nasměrovat protože matláte trvalý výkon a základní zatížení dohromady. Trvalý výkon totiž opravdu evokuje to k čemu byly původně JE navrženy, tedy dodávání nominálního výkonu bez ohledu na okolnosti. Pokud je něco totiž trvalé pak to znamená že je to přítomno stále. Základní zatížení je pak také nepřesný výraz (lepší je podle mne původní termín období nízkého odběru), nicméně dost dobře zavedený a chápaný aby nebudil rozpory.

Definici pružné výroby jsem Vám napsal dole.

Jinak pokud chcete najít ekvivalent mezi dvěma zdroji co se týká produkce, tak se dají vzít koeficienty využití, ty vydělit a následně podílem vynásobit inst. výkon nahrazovaného zdroje.

Takže řekněme že uhelný blok 250MW má koeficient 0.5, nahrazujeme VtE, ta má koeficient 0.25, 0.5/0.25 = 2, 2*250 = 500. Takže pro produkční náhradu 250MW bloku bude třeba 500MW VtE.

Samozřejmě je třeba ještě nějaká akumulace, ale to je už zase trochu jinak.

Jinak by opravdu mnoha technikům prospělo se vzdělat v základech humanitních oborů, zejména pokud nechtějí být jen u prken. Zastánci klasické energetiky buď neumí či nechtějí mluvit s lidmi. Místo toho aby šli pro podporu za většinovou populací, chodí si pro ni za politiky. Samozřejmě že tam kde není rozvinutá občanská společnost či osvícení politici, tak jim to projde. Tam kde jaksi rozvinutá je, tam to neprojde. Podívejte se kdo plánuje rozvoj JE, státy které jsou často (polo)diktaturami, nebo v nich není plně dokončen demokratizační proces, i jaderné velmoci mají plány na úrovni nejvýše zachování kapacit, výjimka je snad Finsko.

(v zemích býv. východního bloku stále nedoběhl transformační proces, ten potřebuje minimálně 50 let relativního klidu, ten západní Evropa po válce měla, tady bude trvat dalších 25 let než se vyčistí politika, lze to urychlit, ale lidi to často neudělají protože to znamená volit lidi kolem 40 let a přemýšlet u toho)

Vláďa
23. červenec 2017, 06:44

Omlouvám se za přílišné zahledění do technických problémů. Pane C hodně zajímavé je vaše porovnání klasiky a VtE. Podobné porovnání s FV asi nebude protože případná náhrada bude řešena rychle reagujícím zdrojem (spalovací turbína).

C
23. červenec 2017, 12:00

To je přepočet který se dá použít pro odhad jestli se dá vůbec jeden zdroj nahradit jiným a kolik MW inst. výkonu je třeba na ekvivalent. Dá se tak zjistit že kdybychom chtěli 1 blok JE produkčně nahradit FVE tak potřebujeme 8GW FVE, nebo 4GW VtE.

Kdybychom chtěli zjišťovat výkon, který je třeba aby po určitou dobu roku byl zajištěn minimálně jiný daný, tak se musí jít přes histogramy s poměry skutečného a instalovaného výkonu u VtE (To se dá zjistit snadno že se podělí hodinové výroby instalovaným výkonem a pak se to seskupí) Řekněme že chceme mít dostupných 250MW po dobu asi 4000h ročně, pak zjistí kolik procent (či více) dodávají VtE kolem této hodnoty a z toho procenta se dá zjistit kolik MW bude třeba instalovat.

Oboje asi nejsou úplně korektní postupy, ale nějaké odhady to dává. Ten druhý postup není použitelný moc s povinnými výkupy a bez dalších opatření jako krátkodobá akumulace a podobně.

C
22. červenec 2017, 13:07

Definujme pružnou výrobu jako takovou která je sto běžně během desítek minut měnit svůj výkon o minimálně 50%, taktéž je sto velmi rychle najet z klidového stavu. Prozatím této definici nejlépe vyhovují hydroelektrárny a spalovací turbíny, také by se tam daly zařadit v Evropě nepříliš rozšířené spalovací motory, baterie budou ještě rychlejší, ale to nejsou primární zdroje.

Milan Vaněček
22. červenec 2017, 13:12

Pružné výrobě s náběhem ve vteřinách nejlěpe vyhovuje fotovoltaika s akumulací. V roce 2030 Bloomerg očekává výkon fotovoltaiky přes 1 TW a akumulaci v řádu TWhodin.

C
22. červenec 2017, 15:33

Jasně, fotovoltiaka + akumulátor je nejrychlejší zdroj, není tam co roztáčet, jediné co je třeba hlídat jsou pak přechodové jevy a synchronizaci, otázka jestli to lze i na větrných elektrárnách, o nich spolu s bateriemi jsem ještě neslyšel, přičemž větrníky jsou i o desítky € levnější na MWh než FVE. Na druhou stranu existují sice i pomalejší ale mnohem rozšířené elektrárny které se dají považovat za pružné.

Jan Veselý
22. červenec 2017, 18:18

Ale slyšel, ta velká baterie od Tesly v Jižní Austrálii bude součástí v současnosti dokončovaného větrného parku. A existuje i pár podobných projektů jinde po světě.

A s tou cenou to platí jak kde, jsou oblasti kde je výrazně levnější FVE, jinde vychází mnohem lépe VtE, jinde to vyjde zhruba nastejno.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se