Dne 5. října 2016 Evropská unie učinila opatření nutná k ratifikaci Pařížské klimatické dohody. Již 73 států tak nyní ratifikovalo či jinak formálně přijalo tuto úmluvu z prosince 2015 – byl tak překročen limit stanovený pro nabytí platnosti, tedy minimálně 55 stran dohody, které dohromady zodpovídají za 55 % světových emisí skleníkových plynů.

Oficiálně tak dohoda vejde v platnost 30 dní po této události, tedy již 4. listopadu. Od 7. listopadu se navíc koná další konference stran Rámcové dohody o změně klimatu v marockém Marrakeši. Dle úmluvy bude toto setkání sloužit i jako první konference Pařížské dohody (tzv. CMA 1), kde se již státy budou domlouvat na tom, jak ji konkrétně implementovat.

Státy již ale přeci podepsaly?

Aby jakákoli mezinárodní smlouva byla právně vymahatelná, je nutné, aby oficiálně vešla v platnost. Státy si při vyjednávání samy ustanoví, jakým způsobem tato situace nastane. Po pompézní podepisovací ceremonii dohody, která se konala na Den Země 22. dubna 2016, bylo už na jednotlivých státech, aby smlouvu také ratifikovaly na poli domácím. Samotný podpis konaný v sídle OSN v New Yorku měl totiž především symbolický charakter.

Na začátku září oznámili ratifikaci dva klíčoví hráči, Čína a USA, kteří patři mezi top 5 největších znečišťovatelů na světě. Jejich účast tak byla pro překročení 55% hranice pro vstup v platnost (kterou si dohoda sama stanovuje) velmi podstatná. Unie se k nim urychleně přidala na začátku října a to i proto, že čím rychleji toto stát učiní, tím větší slovo bude mít na blížící se marocké konferenci.

rsz_673131
Slavnostní podpis dohody v dubnu 2016 na sebe strhl značnou pozornost. Světoví státníci zde formálně podepsali na čem se v prosinci v Paříži dohodli. Zdroj obrázku: citiscope

První povinnosti již brzy

Co se bude v prvé řadě dít nyní je to, že jednotlivé strany dohody budou muset začít předkládat své NDCs (nationally determined contributions), ve kterých stanoví jak konkrétně budou v implementaci bodů doma postupovat a jaká opatření budou činit. Ty budou muset být předkládány každých pět let, přičemž plán bude muset být vždy o něco ambicióznější. Tento postup bude monitorován komisí fungující v rámci dohody.

indc
První návrhy NDCs pro hlavní světové emitéry. Zdroj: gautier-reporter.com

Konkrétněji na CMA 1

Mezinárodní klimatická dohoda z Paříže má poměrně obecný charakter, proto zástupce stran na marocké konferenci čeká těžká práce co se týče vyjednávání konkrétnějších závazků a postupů. Půjde především o konkretizování požadavků na NDC, stanovení pravidel pro transparentnost (pokud jde o nahlašování dat týkajících se emisí či financování opatření), ale také například to, jak bude kontrolován pokrok jednotlivých států v oblasti snižování emisí.

Úmluva se stala jednou z nejrychleji přijatých multilaterálních smluv v historii mezinárodního práva, například Kyótskému protokolu toto trvalo celých sedm let. Velmi rychlé oficiální přijetí smlouvy ukazuje, že státy rozpoznávají hrozbu plynoucí ze změn klimatu. K tomu nejspíš přispěly i rekordní teploty zaznamenané v roce 2015 a 2016 a zvyšující se výskyt extrémních jevů počasí. Svou roli jistě sehrál i tlak veřejnosti a obecně zvýšený zájem o tuto problematiku.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *