Plovoucí solární elektrárna v Indonésii se stane největší na světě
Plovoucí solární elektrárna v Indonésii, která byla uvedena do provozu minulý měsíc, bude rozšířena a stane se tak světově největší plovoucí fotovoltaickou elektrárnou. Nynější solární park na vodní nádrži Ciatra v západní Jakartě o kapacitě 145 megawattů by měl být rozšířen o dalších 355 megawattů.
Již nyní vyrábí elektrárna dostatek obnovitelné energie pro uspokojení poptávky po elektřině přibližně 50 000 domácností a současně spoří 214 000 tun uhlíkových emisí ročně.
Energetická společnost Masdar ze Spojených arabských emirátů podepsala dohodu o spolupráci s indonéskou státní energetickou společností Perusahaan Listrik Negara (PLN). Společnosti navázaly na předchozí spolupráci a v rámce klimatické konferenci COP28 a představili společnou studii na ztrojnásobení kapacity plovoucí solární elektrárny Cirata až na 500 MW.
Kromě toho se společnosti dohodly na prozkoumání možnosti výstavby dalších nových instalací obnovitelných zdrojů a s tím spojené příležitosti výroby zeleného vodíku.
Dobré podmínky pro solární elektrárny
S dobrými podmínkami pro solární zdroje jsou Spojené arabské emiráty a Indonésie v dobré pozici stát se centry výroby zeleného vodíku. Obě tyto země mají ambiciózní cíle v oblasti dosažení bezuhlíkové energetiky, ke kterým prohlubující se spolupráce mezi společnostmi Masdar a PLN značně přispívají.
"K vyřešení klimatické krize potřebujeme více chytrých projektů, jako je Cirata. Se svou robustní ekonomikou a bohatými obnovitelnými zdroji je jihovýchodní Asie pro Masdar klíčovou investiční destinací. Prostřednictvím naší prohlubující se spolupráce s PLN budeme pokračovat v průkopnických inovacích v oblasti solární energie, zeleného vodíku a dalších klíčových oblastech s cílem podpořit energetický přechod v regionu." uvedl na kooferenci COP28 Mohamed Jameel Al Ramahi, generální ředitel společnosti Masdar.
Mohlo by vás zajímat:
Kdypak začnou v ČR vážně uvažovat o plovoucí fotovoltaice na zatopených lomech po těžbě uhlí v severních Čechách?
Plovoucí FVE podobně špatná jako FVE na zemi. Na střechách je volného místa dost.
Motyčka, pro ty zatopené lomy v budoucnu je to ideální věc. Bude i menší odpařování vody a střechy se jednou zaplní.
Kdyby prostor po skončení těžby uhlí na dole Armáda se nechal pod Krušnýmiušnými horami zatopit na původně planovanou úroveň a pokrylio by se to plánovanými plovoucí fotovoltaikou má me zde výkon 300 MW také. Že není dostatek vody je pouze výmluvou. Při takovém pokrytí fotovoltaikou se značně sníží odpar takže doplňování už nebude problémem. Jednou přijde velká voda a mi budeme opětovně zase počítat ekonomické ztráty. Ve spojení s možnou zde plánovanou přečerpávačkou s doplněnýmí větrníky na vrchu a dalším pokrytím plovoucí fotovoltaikou na horní nádrži by vznikl ucelený místní energetický výhodný komplet pro budoucnost. Chce to jenom odvážnější rozhodnutí, které štěstí přináší. Stávkami se ekonomika budovat nedá.
Odbornikovi to vyjde ako stratova zalezitost, laikovi ako good business. Kde je chyba?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se