Světové penzijní fondy plánují investice do indických energetických projektů
Některé z největších světových penzijních fondů, které hledají dlouhodobé investice do obnovitelných zdrojů, zkoumají situaci na trhu v Indii. Tato země chce v příštích 5 letech investovat do solárního průmyslu 100 mld. dolarů. Uvedlo to agentura Reuters.
Poptávka po elektřině v Indii bude růst spolu s ekonomickým růstem a s trendem stěhování lidí do měst. Dle místních odhadů bude špičková poptávka do 20 let čtyřnásobná oproti dnešnímu stavu. V číslech to znamená téměř 690 GW, což s sebou ponese požadavky na značný rozvoj přenosové soustavy a zdrojové základny.
Díky plánům indické vlády na omezení znečištění a zlevňování solárních technologií se o místní trh zajímají globální hráči z oblasti penzijních fondů jako například: Canada Pension Plan Investment Board (CPPIB), Caisse de depot et placement du Québec (CDPQ) a další. CDPQ, který dle výročních zpráv disponuje aktivy ve výši 200 mld. USD, plánuje v Indii investovat do projektů v různých stádiích o celkovém výkonu 1 GW.
“Plánujeme dělát víc než to. Náš přístup je vybrat opravdu dobrého partnera a pak vybudovat platformu, která muže být udržována několik let.” Anita George, vedoucí jihoasijské pobočky CDPQ
Instalovaný výkon solárních elektráren se v Indii za poslední 3 roky vice než ztrojnásobil na momentálních 12 GW. Dle výkonného ředitele Kotak Investment Banking, která se věnuje poradenství v oblasti OZE, lze očekávat nárůst o dalších 5 GW v příštích letech, financovaných zahraničními investory. Agentura Bloomberg dokonce odhaduje, že minimálně bude letos do sítě připojeno 8,9 GWp solárních elektráren. Momentální instalovaný výkon 12 GW v OZE je stále marginální složkou indického energetického mixu, kde celkový instalovaný výkon činí 315 GW a OZE se na něm podílí cca 4 %.
Mohlo by vás zajímat:
Jelikož bankovní systém funguje tak, že když banka někomu půjčí, tak si může v podstatě 90% těch peněz nově vytisknout, tak nevím proč by Indům na světově nejlevnější čínské panely nepůjčily raději indické nebo čínské banky.
Západní banksterské parazity uvědomělé národy už nepotřebují.
Pokud se Vám nelíbí evropský model půjček, pak se ještě nabízí model arabských šaría půjček, které takové chování bankám zapovídají. Nějaké takové myslím nejblíže poskytuje někdo ve Vídni.
Nicméně je to myslím mnohem zajímavější a lepší model, než současné úroky a podobně. Pokud budou Arabové dost chytří a tohoto využijí, budou i po konci ropných příjmů schopní celkem slušně žít z bankovnictví. Rozhodně je to myslím zajímavý bankovní systém, který by stál za podrobnější průzkum než článek na finmagu, rozhodně produkuje o něco stabilnější bankovní prostředí.
A to jste si všiml, že celý článek se týká investic penzijních fondů? To jsou ty instituce, které potřebují dlouhodobě zhodnocovat peníze svých klientů. Jinými slovy, sedí na velkém balíku reálných peněz svých klientů a hledají investice, které jim dlouhodobě ponesou stabilní mírný zisk.
Jakých reálných peněz? Máte na mysli digitální číslíčka podložená tvrdě potištěným papírem?
USA začali s tištěním biliónů před dvěma generacemi, díky čemuž ale mají taky nejrozežranější obyvatelstvo na světě a rozpadající se průmyslové základy.
EU začala podobně masově tisknout až s eurem, Čína se ovšem připojila už velmi rychle, a tak u Indie záleží jen na jejím pevném rozhodnutí.
Proto když nebudou blbí, tak můžou mít obří kvanta vlastních půjček (a pak i vlastní úrokové zisky) snadno udržitelně minimálně po dvacet let.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se