USA: Nový 400MW offshore větrný park má úzce spolupracovat s přečerpávací vodní elektrárnou

Tady má Ondra příklad větrné elektrárny s dodávkou elektřiny 24 /365, s pružnou změnou výkonu a bez nezbytného zálohování po dobu výměny paliva

Tak hlavně ta přečerpávačka už existuje, takže nenabídne vyšší stabilizaci sítě, není to nic nového.

Co myslíte, jaký je potenciál pro skutečně masivní výstavbu přečerpávaček, které by něco řešily (zálohu aspoň v týdnech)? Minimální, že?

Potenciál je, jenom se na Západě musí změnit stavební zákony a mechanismus výkupů pozemků, ale co vím tak se to v dost státech chystá v rámci podpory reindustrializace.

Nebo by mohli přestat laškovat s takovými zhovadilostmi a spojit si jezera u Niagarských vodopádů, 30km dlouhé tunely půjdou, postavit malou regulační hráz u Buffala a mít tam 5.5-150GW PVE, záleží na délce cyklu. Jestli měsíc, nebo den.

Taky Vláďa zde najde odpověď na své opakované otázky

To myslíte vážně? Udělejte si bilanci a skutek utek.

To těžko ta přečerpávačka je může zachránit maximálně na 2 dny, a né když někdy týden i dva nefouká.

Kompatibilnější k větrníkům jsou velké sériové přehrady na řekách, ke kterým se přidá možnost zpětného toku. Nebo nejednodušeji už vybudované plynové fosilní elektrárny, které hlavně dodávají USA sítím tu obří pružnost, ale kdyby šly dotace jen do OZE, tak se stále masověji nárazově používané plynovky přestanou stavět a i když je někdo v bankrotech získá levně, stejně se nejpozději do 20 let se začnou rozpadat.

Spíš za kratší dobu.

Nebo se dá k přehradním kaskádám dodat přečerpávání z jiného toku, to by šlo u nás na Vltavě. Eventuálně, ale to by byla spíš jenom klasická PVE, kdyby se někdo rozhodl využít Dyji, buď podle plánů z 20.-30. derivační elektrárnou, nebo ji přestavět jako Lipno, tedy s elektrárnou hluboko pod zemí a odpadním kanálem do Znojma, ale nevím jestli by se to vyplatilo, doba provozu by byla asi 4h čerpání 4h výroby z přečerpávání a asi 4h z akumulace, když by to šlo dobře a byla voda, to by ve Znojmě vynutilo ale kolísání hladiny o 3m pravidelně během dne. Spojit za sebe ale Vltavskou kaskádu nezle bez velkého prohloubení Vltavy od Kamýku po vhodné místo ve slapské přehradě, hladiny prostě nevycházejí. A kolísání hladiny by bylo dost značné.

Když už by se hodně plácli v Americe přes kapsu a chtěli jít na zeleno, tak mohou mít malou regulační hráz na odtoku z Erijského jezera a přečerpávat mezi Erijským a Ontarijským jezerem. Vzdálenost mezi St. Catharines a Port Colborn je asi 34km. Je to sice už v Kanadě, ale to je tak nějak jedno tam, sítě se dají propojit. Při dobu běhu měsíc a změně hladiny o 1m je to na výkon asi 5 200MW při odhadovaném spádu nějakých 80m. Pokud by to mělo běžet maximálně jeden den, tak je to nějakých 158 000MW, což je nevím kolik procent jejich sítě ale hádal bych že celkem dost. Horniny by mohly být celkem dobré a toto, pokud se nepletu tak tam jsou relativně měkké usazeniny.

Můžete umístit uzavřenou trubku do řeky.

Skutečně nemá cenu dělat draze krátké rezervy jen na noc, soláry se u nás na severu s velkou oblačností masově v síti díky přednostní globální poptávce minimálně 30 let nemají šanci prosadit, maximálně se tu dostaví kapacity na aktuálně používané klimatizace.

Je potřeba něco vodního s kapacitou více dnů, aby jsem zvládli vyrovnávat německé větrníky.

Globální světová poptávka po solárních panelech není problém ale naopak nutná věc pro další rozvoj protože kapitalismus nemá problémy s nedostatkem výroby ale jen s nadvýrobou.

Jinak do 10 let už budou i pro nás panely velmi levné a velká většina lidí bydlících ve vlastním je bude chtít mít na své střeše. Tomu ČEZ nemůže dlouhodobě bránit.

Je možné, že jednou v budoucnosti jestli vyvinou soláry do podoby fólií nebo nástřiků tak i u nás bude v létě ve dne čistě elektřina zdarma, ale ČEZu budou muset lidé pořát plati podobné peníze celoročně za připojení, aby mohli získávat elektřinu i v zimě.

V USA mají v mnoha oblastech taky bez měřáků placení domácností za vodu jen čistě na připojení, a dlouho jim ten model bez problémů fungoval, jen musejí teď častěji v létě zakazovat kropení trávníků.

Ve Vltavě to nepůjde, trochu jsem se s tím hrál, leda tak separátní čerpací stanice, ale ani tou si nejsme jistý jestli by stačila. Problém je že při těch průtocích jsou to trubky spíš rozměrů tunelů.

Právě proto tu často mluvím o PVE Lipno-Dunaj, ta by dala i týden. Pak, ale to možná napíši už článek by se hodilo takto doplnit Vltavskou kaskádu, ale tam při plnění bude dost režijní produkce elektřiny, minimálně si to ukousne kolem 150MW z akumulace větrníků když nebudeme chtít babrat energii na starém korytě. Prostě se to musí dostat z Lipna do Orlíku. Tady nepomůže ani přepouštěcí ventil do odpadové štoly elektrárny Lipno I. Musely by se přestavět všechny splavy od Lipna po Hněvkovice a vybavit je pořádnými hydroelektrárnami na nějakých 20-30m3/s, jinak se vybabrá až 200m spádu. I tak se jich dost vybabrá, ale třeba to bude už o poznání méně. Musel bych to fakt propočítat celé. Nicméně každý metr orlíku znamená 12,5 hodiny provozu na elektrárně Orlík a tedy 4,5GWh, a 22 hodin na Slapech a tady 3GWh, pro 10m je to pak 45 a 30GWh. Málo ale lepší než nic. Ale je to tak na samostatný článek a pořádné propočty.

Jen mimochodem, fóliové solární články existují, nebo minimálně ve formě ohebných plachet.

Je ale otázka jestli to že na globálním jihu, jak říkáváte, bude možné instalovat hodně výkonu FVE, navíc když tam je hodně velká část populace, znamená že musíme jít do finančně riskantních JE, když oni budou postupně likvidovat spalování fosilních paliv a tím i emise a uvolňovat zdroje energie. Pak pokračování o dekádu či dvě u nás, pokud to bude vyváženo patřičně zrychleným poklesem třeba v Texasu, Brazílii, SA... , nebude snad problém.

Akurát že garantovaný dodávaný výkon 24/365 bude někde kolem 20MW.

Pro skutečný odhad potřebujete analýzu povětrnostních dat z dané lokality po dvě či tři desítky let, takové výpočty už v USA dělají. Když ale přidáte do systému další prvek OZE, třeba bioplyn z bioodpadu tak si řešení zjednodušíte.