Vývoz ruského plynu do Evropy a Turecka v pátek překonal loňský rekord

Ruský Gazprom od začátku roku do pátku dodal do Evropy a Turecka více zemního plynu než za celý rok 2016. Důvodem je zvýšená poptávka po zemním plynu vlivem nízkých teplot. Informaci přinesla agentura Platts.

Při zohlednění nasmlouvaných dodávek pro pátek dosáhly dodávky zemního plynu z Ruska do Turecka a Evropy (bez zemí bývalého sovětského svazu) 179,8 bcm (miliard metrů krychlových). To je více než rekordní objem dodávek Gazpromu za celý loňský rok dosahující 179,3 bcm.

Poptávka po ruském plynu byla v roce 2017 vysoká díky nízkým teplotám v lednu a únoru a doplňování vyčerpaných zásobníků v letním období, nízké teploty v listopadu a na začátku prosince rovněž znamenaly zvýšenou poptávku po zemním plynu.

„Jsme na cestě k novému absolutnímu rekordu v ročním vývozu plynu do dalekého zahraničí za celou historii společnosti Gazprom a plynárenství v Rusku,“ uvedl v pátek generální ředitel společnosti Gazprom Alexej Miller.

Nejnovější prognóza Gazpromu na dodávky plynu do Evropy a Turecka v roce 2017 činí 192 bcm. Gazprom v listopadu uvedl, že očekávaná minimálně stejnou úroveň vývozu i v roce 2018.

Podle dat agentury Platts bylo od počátku roku do pátku skrze plynovod Nord Stream dodáno 44,4 bcm, za celý rok by to dle odhadů mělo být 48 bcm. To při celkové kapacitě 55 bcm/rok znamená využití plynovodu z 87 %. V roce 2016 byl plynovod využit z 80 %, v roce 2015 ze 71 %.

Dalšími významnými plynovodními cestami do Evropy jsou plynovody Jamal a Bratrství, skrz které letos prozatím proudilo 76,5 bcm.



19 odpovědí na Vývoz ruského plynu do Evropy a Turecka v pátek překonal loňský rekord

  1. Martin Hájek napsal:

    Není to trochu paradoxní, že podpora obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, která měla vést k omezení závislosti na dovozu Ruského plynu vede naopak k nárůstu jeho dovozu?

    • Jan Veselý napsal:

      Kouknul jsem se na čísla Eurostatu. Spotřeba plynu v EU opravdu klesla z cca 21 EJ na 18 EJ. V roce 2014 to dokonce bylo 16 EJ, ale to byla extrémně teplá zima, plyn zlevnil, uhlí zdražilo, odstavilo se pěkných pár uhelných elektráren a málokterý stát šel tak intenzivně do zateplování jako ČR.
      Že Rusko tolik dováží? Aby ne, mají nejlevnější dopravu.

      • Martin Hájek napsal:

        Shodneme se na tom, že rok 2014 byl ovlivněn extrémně teplou zimou, rok 2015 také (zima byla jen o málo chladnější než 2014), rok 2016 byl také teplý, až rok 2017 je normální. Potíž je v tom, že spotřeba plynu oproti roku 2013, který byl klimaticky také blízko normálu, docela rychle stoupla a stoupá dál a stoupat bude. Může za to jak rychlejší růst spotřeby, tak propad těžby v EU.

        Podpora OZE a energetické účinnosti stála na dvou základních tezích:
        1. Přinese to pracovní místa – ukazuje se, že tomu tak není
        2. Snížíme závislost na dovozu plynu atd. – ukazuje se, že tomu tak není…

        To je jen suché konstatování faktů, které potvrzují statistiky Eurostatu.

        • Jan Veselý napsal:

          No vidíte, já byl doteď přesvědčený, že hlavním cílem určeným k likvidaci byl a je „velký satan“ – uhlí. Mínus 8 GW instalovaných kapacit za poslední rok svědčí o tom, že to postupuje. Dále bude asi na řadě „střední satan“ – ropa. Plyn by to měl schytat hlavně ze strany energetické účinnosti, konkrétně snižování spotřeby tepla. Jenže to doteď většina zemí EU zanedbávala, čest výjimkám jako je ČR.

          • Kolemjdouci napsal:

            Nastesti uz nebude potreba tolik tepla jako driv, protoze nove domy a byty I verejne budovy budou muset splnovat cim dal tvrdsi energeticke normy tak, az se dostanou postupne na prakticky nulovou spotrebu energie, a to v cele EU.

          • Martin Hájek napsal:

            Potíž je, že uhlí je jediný fosilní zdroj, kterého má EU ještě poměrně velké zásoby, hlavně toho hnědého, které je navíc levným zdrojem energie. Nechci se mýlit, ale mám takový dojem, že dovoz ropy letos také poroste a bude zajímavé zjistit, odkud bude. Prostě evropská energetická politiky slaví úspěchy, kam se člověk podívá…

          • Kolemjdouci napsal:

            Uhli bude, krome Polska, spolehlive vyrazeno zvysujici se cenou emisnich povolenek, jejichz pocet v obehu se zavazne snizuje a uz nebudou jen tak zdarma…a zprisnujicimi se limity emisi CO2 a NOx napr. i u dotovanych zdroju typu kapacitni rezervy.
            Otazka je jen, co je nahradi a kdy…Tipl bych si na obnovitelne zdroje v kombinaci s raketovove rostoucim poctem I kapacitou bateriovych ulozist, jen v CR uz existuji plany na 20 projektu, kde snad 2-3 menzi jsou uz provozu u CEZ, EON a jeste jine privatni firmy. Brzy na to zareaguje I ceska legislativa. Pokud do toho jeste zapojite sitove jako virtualni elektrarnu jeste desitky tisic domacnosti s FVE, individualnimi domacimi bateriemi a bateriemi jejich elektromobilu, uz to nebude jen tak nevyznamne…

          • C napsal:

            Uhlí sice v Evropě máme, ale spíš nebude vůle je těžit, to už nikdo moc nechce, krom uhlobaronů. Neumím si představit že by se někdo v momentě vytěžení současných dolů a lomů pustil o otevírání nového, jedno jestli hlubinného nebo povrchového.

            Problém slavení (ne)úspěchu bych viděl v tom že ještě zdaleka nedošlo ani v tom Německu k dokončení transformace, není dokončená, není dokončená nikde kde začala. Otázka jestli se ji to podaří protože tu jsou jisté překážky, otázka jak velké, pro stavbu potřebné infrastruktury nových elektráren…

            I v tom Německu půjdou ještě dost dlouho přírůstky OZE na eliminaci JE, pak teprve mohou začít vytěsňovat fosilní zdroje. do té doby ale musí najít způsob jak síť udržet a jak do ní dostat více akumulace. Problém je to že nám současný stav ničí PVE, které se sice moc nemusí s VtE, ale dobře by fungovaly s FVE protože jsou stavěné na krátkodobou akumulaci. Pro osu Energiewene je nutné najít kam a jak naakumulovat až vysoké stovky GWh.

          • Martin Hájek napsal:

            Vypadá to, že pan Kolemjdoucí četl Neználka ve slunečním města. Tam už jsou ty světlé zítřky jasně vylíčené někdy od šedesátých let. Kupodivu se je pořád ne a nedaří naplnit. Kde je asi chyba?

          • Jan Veselý napsal:

            Díval jsem se na čísla. Součet OZE+jádro byl v roce 2001 – 210 TWh, v roce 2011 – 230 TWh, v roce 2016 – 276 TWh, letos to vypadá na ~300 TWh. Problém je v tom, že růst bezemisních zdrojů a pokles spotřeby elektřiny nevyústil v redukci spotřeby uhlí a plynu, ale v růst exportu. Takže byla výroba z fosilních zdrojů +- konstantní.

          • Ondra napsal:

            Já jsem teda taky kouknul na nějaký čísla a měl bych jednu poznámku – v Německu se žádnej velkej pokles spotřeby elektřiny nekoná. Jediný, co tak možná pomaličku klesá, je hrubá spotřeba, ale to asi kvůli tomu, že OZE nemaj takovou vlastní spotřebu jako tepelný elektrárny.

            Když ale kouknu sem – https://www.bdew.de/internet.nsf/id/DE_Energiedaten#cat/Daten%2FGrafiken%5CEnergie%20allgemein%5CEnergiedaten%5C3.%20Stromversorgung/3-12-netto-elektrizitaetsverbr-nach-verbrauchergruppen-de (bod 3.12. kdyby to někomu nenajelo dobře) – tak jedinej pokles v čistý spotřebě je vidět v roce 2009 u průmyslu kvůli krizi (domácností se to ani nedotklo). Pak to zas narostlo a 2014-2016 spíš stagnace, ale byly to výrazně teplejší roky, takže s normální zimou by čistá spotřeba spíš rostla – uvidíme na datech za 2017.

          • Jan Veselý napsal:

            Velký ne, ale nějakých 20-30 TWh dolů oproti špičce v letech 2006-2008 to je.

          • Ondra napsal:

            Nemusíme se pohybovat u „nějakejch 20-30 TWh“, můžem se na to podívat konkrétně – podle dat BDEW pro období 2000-2016:
            – maximum (2007): 541 TWh
            – propad v krizi (2009): 509 TWh
            – další rok se německej průmysl a služby celkem vzpamatovaly (2010): 540 TWh
            2011-2013: 535 TWh
            – potom přišel propad o cca 10 TWh (teplý zimy? průmysl má pořád kolem 245 TWh, ale domácnosti a podnikatelé/obchod/služby dohromady z roku na rok 10 TWh dolů)
            2014-2016: 525 TWh
            – takže suma sumárum: 30 TWh dolů bylo fakt jenom během krize, poslední 3 roky je to oproti maximu z roku 2007 asi 15 TWh, ale byly dost teplý zimy a možná německý domácnosti začínaly šetřit, když jim skokově v letech 2013 a 2014 stoupnul poplatek na OZE. Průmysl bere +- pořád stejně. Ekonomika a zaměstnanost v Evropě v posledním roce dost roste, takže uvidíme.

          • Jan Veselý napsal:

            Já vycházím z dat AG-Energiebilanzen. Tam to je z 620 pod 600 TWh.

          • Ondra napsal:

            Tohle je ale brutto spotřeba, takže včetně ztrát v síti a vlastní spotřeby. To se ale exportovat nedá takže pro vaše srovnání změny vývozu a spotřeby je spíš důležitější pokles čistý spotřeby. Na to jsem teda taky koukal a je to asi takhle (taky podle dat BDEW, stejná stránka, bod 3.9:

            Výrazný skoky v saldu a čistý spotřebě:
            2011/2012 – to Německo vyvezlo meziročně asi o 17 TWh víc, ale spotřeba byla v obou letech stejná.
            2012/2013 – další růst čistýho vývozu o 10 TWh, spotřeba pořád beze změny
            2013/2014 – čistá spotřeba šla o 10 TWh dolů, čistej export nahoru jenom o 2 TWh
            2014/2015 – čistá spotřeba v Německu téměř beze změny, čistej export o 15 TWh nahoru

            Podle těhlech dat bych si teda dovolil říct že export v Německu roste spíš s výrobou z OZE, protože to sami všechno nespotřebujou, když se pořádně rozfouká. Tím ale neříkám, že to je špatný – jenom tu vyvezenou elektřinu platí německej průmysl a domácnosti jinejm, ale klidně když jim to nevadí.

          • C napsal:

            Ondra:
            Německý průmysl by měl být větší části poplatků zbaven už nějakou dobu. Na druhou stranu se Němci starají víc o okolí, než o svoje peněženky, to je z pohledu lidí v ČR skoro nepředstavitelné, to je i za tím že podporují ekonomicky jakoby nevýhodné OZE. V jejich současném paradigmatu je podle nich lepší dotovat zelenou energii byť na export, protože to v globále povede k tomu že klesne spotřeba fosilních paliv. Tedy to si mysleli. Když to nadnesu, tak myslí takto: „Hmm, když ti jaderní komunisti z Česka a uhelná ho-a nechtějí OZE u nich, tak je přesvědčíme levným exportem!“

            Vzhledem k tomu že musí platit elektrotechnické zákon, tak to někde vyústí k poklesu výroby NEOZE, tedy cíl je splněn. Toto bude platit do momentu než se podaří vyřešit akumulaci, pak na chvilku budou umořovat spotřebu doma a pak to může začít znova.

            Poku budou přecházet na CfD, pak budou po vyřešení Südlinku hledat způsob jak lépe exportovat aby omezili ztráty, jsem si jistý že raději prodají v takovém případě o zahraničí za 30€ (CfD na 40€), než aby nechali cenu padnout níže, nebo odstavovali elektrárny. Jsem si jistý že i u nás raději stáhnou majitelé dolů výkon uhelek a koupí levnější proud ze zahraničí, než aby zbytečně protáčeli stroje. Ale také by se nám hodily větší akumulační kapacity na toto. Rozhodně ale musíme začít s energetikou něco dělat.

            Taky je možné, jakýsi náznak je i tu, že se na Südlink vykašlou, postaví něco a pořeší exporty a jih nechají na parních elektrárnách, fotovoltaice a pod.

  2. Kolemjdouci napsal:

    Je, takze lze snad jen doufat, ze jde jen o doplneni zvetsenych a prazdnych zasobniku plynu pri cene mnohem nizsi nez 3-5 let zpatky. Proto plyn prakticky temer nezdrazuje, na rozdil od elektriny.

    • Petr napsal:

      Tak zimní plyn Rusko zlevnilo dlouhodobě určitě (ovšem díky tomu už se evropské zásobníky tak nevyplácejí, a do budoucna se nejspíš budou nové a velké rekonstrukce starých muset dotovat) ovšem celkový globální směr vývoje cen plynu do budoucna se uvidí teprve po návratu ropy k běžným hodnotám.
      Levnější než dnes (když dolar i euro půjde vlivem masivního tisku do inflace) už nikdy určitě nebude.

    • Martin Hájek napsal:

      Plyn v tuto dobu dávno levný není a zásobníky se opravdu nedoplňují. Jenom je prostě zima a EU dováží celkově více plynu z Ruska. Jinak plyn samozřejmě od léta také zdražil poměrně rasantně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *