Domů
Přenos elektřiny
ČEPS vydává MAF CZ 2021. Analyzuje dopady různých směrů vývoje energetického mixu do roku 2040
Stožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Stožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Stožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSSZdroj: ČEPSZdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPSStožár kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS.
Zdroj: ČEPS

ČEPS vydává MAF CZ 2021. Analyzuje dopady různých směrů vývoje energetického mixu do roku 2040

Dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2021) analyzuje dopady různých scénářů vývoje zdrojového mixu v České republice ve střednědobém horizontu a upozorňuje na případný nedostatek zdrojů. Navazuje přitom na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává asociace ENTSO-E.

Zdrojová přiměřenost představuje způsobilost zdrojů vyprodukovat dostatečné množství elektrické energie, které uspokojí poptávku zákazníků ve všech hodinách sledovaného období. MAF CZ je od roku 2016 každoročně zpracováván na základě požadavků unijní legislativy, která členským státům stanoví povinnost hodnotit přiměřenost výrobních zdrojů na evropské úrovni a zároveň jim dává možnost doplnit tuto analýzu o vnitrostátní analýzu.

ČEPS v analýzách přednostně používá rozvojové scénáře a postupy definované jednotně v rámci EU. Hodnocení zdrojové přiměřenosti přitom zpracovává ve více scénářích, které stanoví koridory možného vývoje ukazatelů zdrojové přiměřenosti. MAF CZ 21 počítá například s potenciálním vlivem unijního klimatického balíčku Fit for 55, pandemie COVID-19, působením Modernizačního fondu či vývojem cen emisních povolenek.* Novinkou MAF CZ 21 je stanovení trendových indikátorů cen silové elektřiny, síťových poplatků a vývoje emisní ekonomiky v jednotlivých řezech MAF do roku 2040.

Stožár Dunaj provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Stožár Dunaj provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPS

Pro stanovení předpokladů v oblasti střednědobého výhledu provozu zdrojů provádí ČEPS každoroční dotazníkové šetření, které zahrnuje všechny tepelné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MWe. Pro simulaci zdrojové přiměřenosti používá MAF CZ 21 tři scénáře: Progresivní, Konzervativní a Referenční. Při jejich hodnocení je kladen důraz na několik klíčových aspektů:

• Spolehlivost – udržení spolehlivosti dodávky elektřiny (LOLE a EENS)**
• Soběstačnost – zachování výroby elektřiny na území ČR alespoň na úrovni 90 % poptávky po elektřině (max. dovoz do 10 % spotřeby dle požadavku SEK) • Ekonomická oprávněnost – uvažování ekonomicky opodstatněného rozvoje zdrojové základny, především v oblasti rozvoje špičkových a pološpičkových zdrojů nezbytných pro udržení bezpečné a spolehlivé dodávky • Emisní stopa – snižování emisí skleníkových plynů

Z MAF CZ 21 vyplývá, že rychlý odklon od uhelných zdrojů v kombinaci s neexistujícími novými zdroji (dozdrojování) povede ke zcela neuspokojivým hodnotám LOLE, a tedy ke značné zdrojové nepřiměřenosti. Odstavování uhelného výkonu musí být doprovázeno výstavbou nových zdrojů se stabilním výkonem (dozdrojování). V případě urychlení odchodu od uhelné energetiky dříve než v roce 2038 bude potřeba zavést kapacitní mechanismy pro podporu výstavby zdrojů se stabilním výkonem, aby byla dodržena bezpečnost dodávek elektřiny, a to i přes rychlý nárůst podílu OZE, který scénáře MAF CZ 21 obsahují.***

MAF CZ 21 dále ukazuje, že Česká republika bude od roku 2025 výrazně importní s předpokladem velké závislosti na dovozu elektřiny z přebytkových zemí (Francie, severní Evropa), přičemž zůstává otázkou, zda bude v případě přebytku v těchto zemích elektrická energie skutečně exportována nebo bude využita v domácím průmyslu. Po roce 2035 je pak indikováno další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům s přiměřeností soustavy. S ohledem na ohrožení zdrojové přiměřenosti bude třeba opětovně diskutovat o dalším prodloužení doby životnosti Jaderné elektrárny Dukovany nad horizont roku 2045.

Na základě provedených výpočtů a při posuzování dosažitelnosti navrhovaných opatření v oblasti budoucího výrobního mixu ČR ČEPS doporučuje zejména:

• Udržení míry energetické soběstačnosti (max. dovoz do 10 % spotřeby), což se vzhledem k nejasnému vývoji budoucích technologií a využívání dnešních vykazovaných přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích jeví jako nezbytné • Zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje se stabilním výkonem do české legislativy jako pojistky v případě, že nebude možný dovoz výkonu ze zahraničí, nebo bude z neovlivnitelných důvodů zpožděna příprava a realizace zdrojů sloužících k dozdrojování • Koordinaci strategie pro elektroenergetiku s vodíkovou strategií ČR a ostatními členskými zeměmi EU • Prohloubení spolupráce s provozovateli distribučních sítí při zavádění nových nástrojů pro řízení ES ČR v oblasti flexibility, zapojení strany spotřeby, decentrálních zdrojů a digitalizace

Pozn.:

  • * MAF CZ 21 z důvodu uzávěrky vstupních dat k říjnu 2021 vychází z dat ENTSO-E platných k prosinci 2020 a českých dat platných k říjnu 2021. Nezahrnuje otázku taxonomie a změny v německé a francouzské strategii pro energetiku, nárůst spotřeby v návaznosti na výrobu vodíku je zahrnut pouze v omezené míře. Změny a zveřejněné podmínky taxonomie a balíčku Fit for 55 vyvolají zvýšenou spotřebu vodíku (zejména vyrobeného z OZE), což ovlivní dostupné možnosti importu elektřiny ze zahraničí. Tyto trendy budou předmětem doplňující citlivostní analýzy plánované na jaro 2022.
  • **K hodnocení zdrojové přiměřenosti jsou využity indikátory spolehlivosti dodávek elektrické energie. Patří k nim LOLE (Loss of Load Expectation, ztráta očekávaného zatížení), které stanoví počet hodin za rok, kdy produkce zdrojů ČR spolu s importem elektřiny nejsou schopny pokrýt spotřebu ČR. Maximálně přípustná hodnota LOLE v ČR přitom činí 15 hodin za rok. Dalším spolehlivostním ukazatelem pak je EENS (Expected Energy not Served, očekávaná nedodaná energie). Ten indikuje počet GWh elektrické energie za rok, kdy produkce zdrojů ČR spolu s importem elektřiny nejsou schopny pokrýt spotřebu ČR.
  • *** S kapacitními mechanismy jsou provozovatelé zdrojů finančně kompenzováni za držení záložního výkonu mimo trh a jsou připraveni tento výkon v případě nedostatku okamžitě poskytnout.
Partnerem článku je společnost ČEPS a.s.
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se