Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení USA o odstoupení od dohody s Íránem zamířily vzhůru

Ceny ropy dnes výrazně rostou v reakci na rozhodnutí Spojených států odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Cena severomořské ropy Brent tak vystoupila až na 76,75 dolaru za barel, tedy nejvýše od listopadu 2014. Předpokládá se, že krok USA povede k poklesu íránského vývozu ropy.

Kolem 07:30 SELČ vykazovala cena Brentu nárůst o 2,4 procenta na 76,65 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala 2,2 procenta na 70,60 dolaru za barel.

Odstoupení od jaderné dohody v úterý oznámil americký prezident Donald Trump. Smlouva je podle něj neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň uvedl, že obnoví sankce proti islámské republice, a to na „nejvyšší úrovni“. Rovněž varoval zbytek světa před snahou nějak Íránu pomáhat.

„Na Írán budou znovu uvaleny sankce, což ovlivní íránský vývoz ropy,“ uvedl analytik William O’Loughlin ze společnosti Rivkin Securities.

Teherán minulý týden oznámil, že vývoz ropy z Íránu v dubnu dosáhl 2,6 milionu barelů denně, což je nejvyšší úroveň od uzavření mezinárodní jaderné dohody v roce 2015. Írán je nyní třetím největším exportérem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) za Saúdskou Arábií a Irákem, napsala agentura Reuters.

Ropa texas

Ilustrační foto

„Panují obavy, že íránský vývoz ropy by mohl ze současné úrovně klesnout o zhruba milion barelů denně,“ uvedl analytik Tomomiči Akuta ze společnosti Mitsubishi UFJ Research and Consulting.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

BURZA TYP KONTRAKT AKTUÁLNÍ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn – ICE Brent červenec 76,65 74,85
New York – NYMEX WTI červen 70,60 69,06
Autor:

Štítky: , , ,


Jedna odpověď na Ceny ropy po oznámení USA o odstoupení od dohody s Íránem zamířily vzhůru

  1. Josef napsal:

    Možná si řeknete že pro USA je to špatná správa , protože musí také ropu dovážet. Tak proč to vlastně dělají. V roce 2006 dováželi USA asi 13 mil barelů ropných produktů denně . Při těžbě ropy asi 5.1 mil barelů. V následujících letech ovšem zažili USA ekonomickou krizi a po ní začal dovoz ropných produktů klesat , nejdříve kvůli krizi a pak kvůli tomu ,že USA začala ropné produkty vyrábět z plynu a masivně vyvážet. Výsledkem této politiky byl postupný prudký pokles dovozu aniž by ropná produkce významněji rostla za 5 let klesl dovoz ze 13 na 9 mil barelů. Ropa díky OPEGU zůstávala stále drahá a tak Američané pokračovali se syntetizací ropných produktů na jedné straně a k tomu přidali ještě břidlicovou ropu. Za pouhé 4 ropy klesl čistý dovoz o další 4 mil barelů denně na 5 mil barelů ropných produktů. Saudská Arábie si v tu chvíli uvědomila , že aktuální cena ropy způsobí nezávislost Ameriky na dovozech ropných produktů a střední východ tím pro USA ztratí svůj význam , proto se ropní producenti rozhodli že už dále nebudou držet vysoké ceny ropy a pokusili se americké těžaře zničit tím ,že budou nabízet ropu levněji než jsou jejich náklady na těžbu a tím vrátí USA do závislosti na svojí ropě. Tento tah ovšem nereflektoval jednu skutečnost a totiž to ,že USA většinu svého dovozu ropných produktů nahradilo jejich výrobou pomocí zemního plynu. Těžba ropy v USA sice o něco poklesla , jenže dovoz ropných produktů se prakticky nezměnil a ekonomika některých členů OPEC byla před zhroucením nebo se dokonce zhroutila. To vedlo k omezení těžby a opětovnému růstu cen. Výsledkem takového růstu byl růst produkce ropy v USA i další syntetizace ropných produktů pomocí levného zemního plynu a pokles čistého dovozu ropných produktů na aktuální 3 mil barelů denně. . Zatím-co EU a Čína musí drahou ropu dovážet Američané dovážejí dnes jen 15% své spotřeby a případné sankce na Irán způsobí další růst cen a čistý dovoz klesne k nule nejpozději do roku 2020. Čím dražší ropa tím větší ekonomickou výhodu proti ostatním velkým hráčům tedy budou Američani mít. Rusové si tento fakt uvědomili a proto odstoupí do dohody a maximální těžbě ropy se státy OPEC a budou snažit pomoci Iránu aby prodal co nejvíce své ropy zemím, které se k sankcím nepřipojí. USA svojí politikou proti Iránu tedy sledují mnohem více cílů než jen oslabit regionální velmoc , aby mohli sami vládnout střednímu východu – chtějí být navíc na něm nezávislí a těžit z vlastní produkce ropy. Zatím-co Čína si uvědomila svojí slabost proti USA a rozvíjí el. mobilitu, která jí časem přinese ekonomickou výhodu EU nedělá jako obvykle prakticky nic nebo investuje do zelené ideologie a její závislost na dovozech energií dále roste.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *