Větrná elektrárna

Michael Kranhold (50Hertz): Němci sice platí za elektřinu více, ale jsou spokojeni

Michael Kranhold pracuje od roku 2002 ve správci přenosové sítě v bývalém východním Německu, Berlíně a Hamburku (v letech 2002-2007 Vattenfall, od roku 2007 50Hertz). Nyní působí na pozici Head of Customer Management, dříve měl na starosti mimo jiné plánování sítě.

Rozhovor vedli Jakub Kučera, analytik finanční skupiny RSJ, a Michal Vít, výzkumný pracovník v nezávislém think-tanku EUROPEUM.

Na hranicích německé budoucnosti

Rozhovor o trzích s elektřinou a energetické politice obecně vedeme v bývalém východním Německu, které je dnes jakýmsi předobrazem celoněmecké budoucnosti.

Ano, tento rok určitě dosáhneme okolo 50 % pokrytí spotřeby elektřiny obnovitelnými zdroji.

To je „německý sen“ pro rok 2035. Jste si jist, že se tento plán naplní?

Ano. Systém máme plně pod kontrolou a je to reálné. Samozřejmě se objeví nějaké problémy. To je přirozené. Bude potřeba více zásobníků, interkonektorů a nástrojů pro re-dispatch. Otázkou budou i elektrárny, které proud dodají, když zrovna nefouká a nesvítí. Velkokapacitní zásobníky zatím bohužel nemáme.

Jak hodnotíte plány na intenzivnější propojení Německa se severskými zeměmi, konkrétně Norskem, kde by mohly být přebytky elektrické energie skladovány v přečerpávacích elektrárnách?

Z „kontinentu“ existují do Norska už dvě spojení (jedno z Dánska a jedno z Nizozemí) a další propojení, tentokrát přímé z Německa, je ve výstavbě. Také máme propojení s Dánskem, přes které se můžeme dostat i do Švédska, a v plánu je i přímé propojení (projekt Hansa Powerbridge). V tomto ohledu je zajímavý projekt Kriegers Flak (Combined Grid Solution), který realizuje společnost 50Hertz spolu s dánským operátorem přenosové soustavy. Jde o připojení off-shore parků, které budou propojeny nejen se svou domovskou soustavou, německou a dánskou, ale i mezi sebou. Tím vznikne další propojení s Dánskem. Mimochodem tento projekt byl podpořen z prostředků EU a právě české předsednictví nám zde velmi pomohlo.

Zatím ale propojení se Skandinávií nefunguje tak dobře a proud ze severoněmeckých větrných elektráren hlavně proudí na jih země, a to i přes Českou republiku, kde působí problémy. Toto téma je některými českými energetiky vnímáno poměrně ostře. Jak na něj nahlížíte Vy?

Toto téma se v minulosti diskutovalo často. Dnes se mezi východním Německem na straně jedné a Českou republikou, respektive Polskem, na straně druhé staví a koordinovaně provozují transformátory s řízeným posuvem fáze. Tímto způsobem můžeme podobně jako ventilem ovlivnit toky elektřiny a přetoky přes ČR omezit na přijatelnou úroveň. Tak se s tímto problémem vypořádáme.

Německo srůstá pomalu, ale přece

Südlink německo HVDC kabel

HVDC kabel pro vedení SuedLink

Německo má také rozpracované plány na posílení propojení jižní části země s mimo jiné bývalým východním Německem (kde operuje 50Hertz). Výstavba ale nabrala zpoždění a náklady na udržení stabilní sítě rostou.

Situace není samozřejmě úplně ideální, ale musíme se vypořádat s oprávněnými námitkami ze strany postižených občanů a obcí. 50Hertz mimochodem za posledních 5 let postavil a zprovoznil 200 kilometrů nových vedení. Taky si musíme uvědomit, že ony plány se vztahují často k roku 2025. Co se týče nákladů na vyrovnání sítě, tak ty rostou. V roce 2015 to byla přibližně jedna miliarda eur. Nyní by ale mohly poklesnout, protože se opět postavila nová propojení. Celkově ale neočekávám, že by to naši zákazníci finančně neunesli.

Takže podle Vás neohrozí, že by němečtí odběratelé řekli: „Už dost. Už nebudeme platit tak velké sumy.“

Nikdy by se nemělo říkat nikdy, ale elektřina dnes není žádné velké téma. Lidé neříkají, že je to skandál. Platí tyto ceny elektřiny, vědí, že za ně dostanou stále zelenější elektřinu, a jsou s tím spokojeni.

Je pravda, že i v České republice se někteří snažili získat z cen elektřiny politický kapitál a neuspěli.

V Německu jsou ceny elektřiny sice relativně vysoké, ale nesmíme zapomínat, že ve srovnání s příjmem to tak hrozné není. Nehrozí, že by někdo spotřebovával méně energie kvůli cenám elektřiny. Několik málo výjimek, jako jsou staří nebo nezaměstnaní, dostává podporu. Existují sice spolky, které těmto jednotlivcům pomáhají, a trochu propagují onu „energetickou chudobu“, ale nevěřím, že by to v Německu bylo volební téma.

Vraťme se ještě krátce k novým elektrickým vedením. Jak se daří vypořádat se s odporem místních obyvatel, kteří neradi vidí dráty vysokého napětí za svými humny?

Probíhá značná a také včasná komunikace se všemi takzvanými stakeholdery. Dále existují finanční kompenzace pro obce, kde bude vedení procházet. To je dobrý prostředek, protože se tímto způsobem podpoří realizace smysluplných lokálních projektů.

Ano, hledali jsme nové informace o odporu občanů proti novému vedení v Durynsku, ale jakoby to už přes dva roky nebylo žádné téma.

V Duryňsku máme nyní lepší vztahy. Bylo tam mnoho aktivistů, takže naše tehdejší vedení muselo často jednat přímo na místě. Nyní tam vládne Die Linke spolu se Zelenými a sociálními demokraty, přesto vedeme velmi dobrý a otevřený dialog. Přináší už své ovoce a zdržení ve výstavbě jsou menší.

Kromě intenzivní komunikace se zemskými vládami a obcemi, včetně různých finančních lákadel, má také pomoci zakopání některých úseků pod zem.

Kranhold: Ano, kromě využití stávajících tras se v některých úsecích budou kabely zakopávat. To je takové bavorské řešení. Vymohl si ho totiž bavorský ministerský předseda Seehofer, který před tím výstavbu nového vedení dva, tři roky blokoval. Vše bude dražší a komplexnější, také to bude trvat déle. Pro inženýry to bude docela výzva.

To je poměrně drahé řešení a jistě si mnoho lidí v Evropě říká, jestli se Němci nezbláznili. Myslíte, že se bude dát tato technologie využít i jinde v Evropě?

Kranhold: Tak „nezbláznili“… Ona je každá země jiná. Jsou země, které podporují jadernou energii, zatímco v Německu existuje dlouhá tradice odporu k jádru – sedmdesátá léta, pak Černobyl a následně Fukušima. Dnes panuje v německé společnosti konsensus, že to je ustupující model. Odstavení jaderných bloků si pak vyžaduje značné investice do sítě. Kabely pod zemí s tím také souvisejí. Je představitelné, že se lidé v Čechách více dívají na peníze a řeknou si, že se spokojí s klasickým vedením a dají si raději jedno pivo na víc. V Německu se bez něho obejdeme a dáme dráty do země.

Michael Kranhold v Telči, Summer School on Energy Security, srpen 2016

Michael Kranhold v Telči, Summer School on Energy Security, srpen 2016

Velký, jednotný a flexibilní trh

Ve spojitosti s přetoky a novým vedením se také často zmiňuje možnost rozdělit německo-rakouskou jednotnou cenovou zónu. Řada Němců je proti, ale ve Skandinávii mají také jednotný trh Nord Pool s několika cenovými zónami. Jen v rámci Švédska existují čtyři.

Předně je dobré připomenout, že to byl požadavek EU a některých sousedních zemí. Nebyl to švédský nápad.

To je zajímavé. Skoro by se dalo říci, že Evropská komise si tehdy troufla na skandinávské státy, ale na Německo se nyní zatím neodvažuje.

Vytvořit v Německu více cenových zón dosud nepřišlo v potaz. Evropská komise přišla sice s nápadem, že by to mohlo pomoci. Pro Německo by to ale bylo negativní. Ta společná cenové zóna je součástí i jisté solidarity mezi jihem a severem země. Kdyby byly v Německu cenové zóny, tak by po odstavení jaderných reaktorů byl proud v Bavorsku značně drahý. Mimochodem pak by levný severoněmecký proud mohl být dráž prodáván do Bavorska také přes Českou republiku. Možná by to tak dopadlo, ale je to jen spekulace. V blízké budoucnost k tomu stejně nedojde. Nyní probíhají přípravy jen na rozdělení německo-rakouské cenové zóny v roce 2018.

V Evropě se nyní zavádějí takzvané kapacitní trhy, které by měly v síti udržet zdroje, potřebné pro vyvážení neflexibilních obnovitelných zdrojů. Co si o nich myslíte?

V Německu je velmi silný liberální tábor, který říká, že se všemi problémy si v nejbližších několika letech poradí ještě klasický trh s elektřinou. Pokud nyní zavedeme kapacitní platby, zmenší se klasický trh s elektrickou energií. Naše společnost 50Hertz se rovněž staví proti kapacitním trhům a sází na flexibilnější řešení.

Existují ale německé společnosti, které si kapacitní platby přejí.

Některé firmy samozřejmě chtějí kapacitní platby jednoduše proto, aby si zabezpečily vlastní podnikání. Do určité míry by chtěly vrátit staré dobré časy s takřka monopolním postavením některých firem. Něco jiného jsou síťové rezervy, které si mohou přechodně nasmlouvat provozovatelé přenosových sítí. Ty pak mohou v případě opravdu výjimečné situace pomoci vyvážit situaci v síti (jinak ale stojí mimo trh).

Obecně si ale myslíte, že německý Strommarkt 2.0 je schopný zafinancovat potřebné vyvažovací kapacity sám, bez zvláštních plateb?

Ano, alespoň v dohledné době.

59 odpovědí na Michael Kranhold (50Hertz): Němci sice platí za elektřinu více, ale jsou spokojeni

  1. Josef napsal:

    Němci vyměnili hnědou za zelenou , před 70 lety chtěli vyhladil půlku světa , teď chtějí „zachraňovat planetu „. Je to samozřejmě posun k lepšímu , ale zelená ideologie je ve výsledku jen jiný typ totalitní společnosti než by německý fašistický režim. Krom toho nevím za co vlastně Němci tolik platí když je tam podíl OZE nižší než u nás a emise CO2 /obyvatel vyšší než u nás. Jinak jsem zcela přesvědčen ,že Němci za nějakých 50 let budou el. energii vyrábět z 90% z obnovitelných zdrojů a jejich celkové emise budu pod 1/3 současných, dosáhnou to zejména využitím severního moře jako zdroje relativně stabilní větrné energie, zbytek ekonomiky pojede na plynu. Je to ovšem drahá cesta.

    • Jan Veselý napsal:

      Co je to ta zelená ideologie? Máte nějaký manifest nebo tak něco? Faktem je ovšem je, že offshore větrné elektrárny v Severním moři mají výrobní potenciál vyšší než je konečná spotřeba energií v EU. A loni skokově slevnila jejich výroba, už je to levnější než jádro a stejně drahé jako nové uhlí. Teď se teprve nakopnou vrtule a cena půjde dolů. Třeba budou jednou tak levné, že případná syntetická paliva vyráběná tam na místě trumfnou ropu (aktuálně 30 EUR/MWh).

      • Petr napsal:

        Zelená ideologie je právě třeba to svaté nadšení s dotacemi (ale nakonec klidně i bez dotací, pokud by to platili jiní blbci) stavět ve známých oblastech stále masověji „levné“ větrné elektrárny, i když už dnes tam má často při foukání elektřina cenu nulovou až zápornou.

  2. Jiří Gilar napsal:

    Dobrý den, jak mám selským rozumem pochopit nyní zjevně moderní „snahu o propojení všech zemí s bateriíí Evropy Norskem“ a zároveň článek o nerentabilnosti existujících přečerpávacích elektráren v Německu: http://www.euro.cz/byznys/precerpavaci-elektrarny-prezily-bombardovani-merkelovou-asi-uz-ne-1337430#utm_source=euro&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=eurorss.
    Naše přečerpávačky jedou denně, viz: http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Vyroba.aspx .
    Proč se v Německu, (kde se dle mnohých odborných komentářů i větrníky někdy musí vypínat), přečerpávačky nevyplácí, ale propojení el.sítí z Německa do Norských přečerpávaček se vyplácet bude? Připadám si jako v Kocourkově. Díky za odpovědi 🙂

    • Petr napsal:

      Zcela uměle stavěné přečerpávačky jsou velmi drahé, a vystavěné na každodenní cyklus v noci elektřinu spotřebovávat a v denní špičce dráže prodávat.

      V Norsku jde spíš o systém zadržování a pouštění dolů přez turbíny vody po maximální délce přirozených horských koryt a levně zvětšených jezer.
      A fukce je spíš, že Norsko při levném nákupu Německé větrné elektřiny stopne své hydroelektrárny na daleko delší dobu, a při zastavení větru rozjede své hydroelektrárny hlavně pro sebe a část dodává do Německa za vyšší ceny, na kterých se domluvení obchodníci a majitelé těch soukromých podmořských dalekonosných vedení slušně napakují.

  3. Petr napsal:

    To s tím pivem byla od toho h….. nějaká promyšlená provokace?
    Jakože Češi otročí i na německé firmy za 1/4 platy, a proto jim jako tradičním otrokům na pyramidách musí k dožití stačit jen večer pár levných piv?

    Pokud jde o dohlednou dobu, tak v dohledné naplánované době mají zrušit i ty všechny jaderky, a to by fakt ten jejich virtuální Strommarkt 2.0 v prvních zimách neutáhl.

    • Jan Veselý napsal:

      Proč? V zimě jsou schopni posílat Francouzům mnohem vyšší výkon než vyprodukují německé jaderky, proč by měli mít doma problémy? To je spíše budou mít Frantíci. Na pokrytí zimní přímotopové špičky jsou jaderky nevhodné.

      • NN napsal:

        Jsem se pohrabal na ENTSOE https://transparency.entsoe.eu/transmission-domain/physicalFlow/show?name=&defaultValue=false&viewType=TABLE&areaType=BORDER_CTY&atch=false&dateTime.dateTime=29.03.2017+00:00|CET|DAY&border.values=CTY|10YFR-RTE——C!CTY_CTY|10YFR-RTE——C_CTY_CTY|10Y1001A1001A83F&dateTime.timezone=CET_CEST&dateTime.timezone_input=CET+(UTC+1)+/+CEST+(UTC+2)

        Fyzické přeshraniční toky za r. 2016, 2017: Maxima DE->FR:
        Time (CET) Germany (DE) > France (FR) [MW]
        31.12.2016 12:00 – 31.12.2016 13:00 2945
        08.11.2016 10:00 – 08.11.2016 11:00 2724
        31.12.2016 11:00 – 31.12.2016 12:00 2718
        31.12.2016 13:00 – 31.12.2016 14:00 2673
        31.12.2016 10:00 – 31.12.2016 11:00 2656
        08.11.2016 12:00 – 08.11.2016 13:00 2642
        31.12.2016 01:00 – 31.12.2016 02:00 2579
        18.12.2016 12:00 – 18.12.2016 13:00 2577
        18.12.2016 11:00 – 18.12.2016 12:00 2573

        07.01.2017 20:00 – 07.01.2017 21:00 2596
        06.01.2017 06:00 – 06.01.2017 07:00 2573
        07.01.2017 14:00 – 07.01.2017 15:00 2512
        To není víc než DE jaderky v rozsahu 6,2 – 10,5 GW za poslední rok (dle Agory).

  4. Lukáš Brandejs napsal:

    To je zase rozhovor s „odborníkem“. Protože pokud někdo hovoří zcela vážně o norských PVE, tak je vidět, že neví takřka nic…
    Norsko ve skutečnosti PVE takřka nemá, resp. výroba z PVE nedosahuje ani 1 TWh – oproti 125-130 Twh z klasických akumulačních elektráren. Tedy kabely mezi Norskem a Německem mají spíše ten účel, že nadvýroba z Německa půjde do Norska, aby nepůsobila problémy v Německu/střední Evropě. Norové omezí výrobu z akumulačních elektráren a budou si užívat německé elektřiny. Na druhou stranu Norové opravdu mohou dodávat Německu, kapacitu v akumulačkách mají nad poměry. Otázkou je, zda skutečně tolik, aby to opravdu Němcům pomohlo, nicméně opravdu mohou. Ale opakuji – z akumulačních, nikoli přečerpávacích elektráren! To je dost zásadní, myslím a touto optikou musím vnímat i článek.

    • Jan Veselý napsal:

      Mnohem zajímavější je názor norských energetiků/výzkumníků (zde).

      • NN napsal:

        V tom článku se ale taky zmiňují o 20 GW v nových přečerpávacích („pumped storage“) elektrárnách (které se snadněji vybudují na stávajících nádržích). To přece jenom je trochu divné, když se v Německu mají(?) zavírat.
        Chtělo by to mnohem více čísel.

        • Jan Veselý napsal:

          Finta je opravdu v tom jak psal Lukáš Brandejs, že „akumulace“ znamená v Norsku hlavně vypnout turbíny na vodních elektrárnách a spokojeně akumulovat vodu v nádržích zatímco se Norsko nechává hýčkat levnými přebytky z ciziny. Náklady nula, nula, prd. Žádné ztrátové čerpání vody do kopce. I když i to umí.

          • NN napsal:

            Já tomu rozumím. Turbíny se ani nemusí vypínat, ony se dají regulovat. Leč tímto způsobem dostupný input akumulace je roven aktuální spotřebě Norska (nebo toho, co ty turbíny zásobují), chcete-li od toho v daném okamžiku víc, musí voda do kopce. Předpokládám jakože vedení je. A nejsem si jistý kolik toho tam mají na přehradách s možností reverzního chodu (to podle mne není úplně automatické).

          • Pete napsal:

            Stejně funguje Vltavská kaskáda.

          • C napsal:

            Podobně BY MOHLA fungovat Vltavská kaskáda, kdyby se nemusela podílet na regulaci sítě a udržovat minimální průtok. Navíc výkon jen asi 750MW je téměř nepodstatný, takto by mohla fungovat v podstatě jakákoliv soustava větších přehrad, pokud její další funkce převezmou jiné zdroje.

          • Martin Hájek napsal:

            Je to bezva, ale má to svoje limity a náklady. Předně náklady nejsou nula nula, ale vysoké desítky milionů Euro, protože ta nová vedení se jaksi sama nepostaví, že. Také v těch kabelech a střídačích vzniknou nějaké ztráty, že, které nebudou zase tak úplně nulové, že (elektřinu bude potřeba usměrnit do kabelu, potom rozstřídat pro norskou síť, následně opět usměrnit a opět rozstřídat v Německu. Ty přehrady také mají většinou velké spády, ale relativně malé množství zadržené vody a malé manipulační prostory, takže jejich akumulační schopnost je omezená, navíc Norsko potřebuje držet rezervy na období sucha, protože nemůže spoléhat na to, že ho pak zachrání Německé větrníky. Pokud si porovnáte celkovou kapacitu vedení do Norska, s celkovým instalovaným výkonem větrníků v severním Německu, Belgii, Nizozemí, Dánsku a Švédsku, tak je zřejmé, že Norská baterka je plivnutím do Stromovky. Tím neříkám, že vůbec nepomůže, ale rozhodně to není řešení ani pro již instalovaný výkon, natož pro jeho plánovaný nárůst.

          • C napsal:

            A zbytek svazu NORDEL? tam by měly být další rezervy, teoretiky použitelné.

          • Martin Hájek napsal:

            Zbytek Nordelu je v praxi Švédsko, které má sice vodní elektrárny, ale také vlastních více než 6 GW větrníků se kterými má samo co dělat.
            Po dobudování kabelů do Norska budou prakticky všechny historické rezervy akumulace vyčerpány a cokoliv dalšího významnějšího ve větru prakticky nebude mít již kolem roku 2020 smysl bez akumulace stavět. Tak uvidíme, jak pan Musk stihne ty svoje hračky do té doby zlevnit. Pokud ne, tak větrný průmysl v EU rychle zdechne.

      • Milan Vaněček napsal:

        Ten článek co na něj odkázal pan Veselý by bylo vhodné přeložit pro ty co neumí anglicky. Je vidět že energetika VtE v oblasti Severního moře už má řešení situací když třeba 5-10 dní v zimě nefouká. A ty Terrawatthodiny storage kapacity (desítky, které mohou být dále rozšiřovány) jsou odpovědí pánům Wagnerům aNejedlým na jejich“katastrofické“ předpovědi co bude když týden vítr dost nefouká.

        • Petr Závodský napsal:

          Jen je potřeba řešit kapacity mezi zeměmi.
          Jen je potřeba řešit velikost té akumulace – jsou to většinou průtočné elektrárny a tak asi mohou akumulovat jen podle nějakého manipulačního řádu.
          A samozřejmě to něco stojí….
          Stejně jako ta vedení zakopaná do země….
          Navíc při nedostatku energie bude Norsko řešit nejdříve svůj trh a pak zbytek (energetická bezpečnost v Německu ???)
          Německý zákazník teď unese 300€/MWh, v Bulharsku by při 100€/MWh byla revoluce… u nás a v Německu asi budou ty hranice jiné, a ten kdo bude mít volbu (průmysl, zejména ten energeticky náročný) půjde za levnější energií o dům dál…. co bude mít další a další dopady…
          Někdo chce VjE, FtE za každou cenu (i revoluce), někdo chce změny evolučně…. Vy jste revolucionář já pragmatický propagátor evoluce. A jistě každý má právo na názor.
          Mělo by nás ale všechny spojovat to, že pro nás a naše následovníky bude zajištěna energetická bezpečnost … a já dodávám za rozumnou cenu pro obyvatele a průmysl (jako průmyslová země musíme zůstat konkurenceschopní)

      • Pete napsal:

        Je otázka zda se německé PVE zavřou. Ekonomika dnes nevychází a Němci budou muset upravit poplatky pro tyto baterie. Jakmile je přestanou pokutovat platbou za distribuci energie, existující PVE si na sebe vydělají. Nahrazovat již funkční fyzikální baterii dotovanou chemickou baterií je nesmysl. PVE, akumulační VE a všechny „moderní“ cool systémy pro energy storage můžou v klidu existovat vedle sebe.

        • NN napsal:

          Ano, je to otázka. Ale problém tam není jen v těch poplatcích (pro ty starší 20 let EEG o nejasné výši). Když je v dnešní době rozdíl cca 5-8€/MWh (On Peak – Off Peak) a cena třeba 20€ (Off), účinnost kolem 75% (to je asi jediná konstanta). Potom (25/20)<(1/0,75)<(28/20), takže se plácají někde kolem nuly. Ty poplatky je asi dorazí…

    • NN napsal:

      Výraz přečerpávácí se objevuje jen v otázce, nikoli v odpovědích. Ale je fakt, že na to zvlášť nereaguje.

  5. Petr Závodský napsal:

    …. jedno pivo na víc … Klasická ukázka arogance…
    Nejsem specialista na 400kV vedení (pokud někdo z ČEPS může upřesnit, tak budu rád), ale rámcově se jedná o 3000km nových vedení. Kdyby to byla nadzemní vedení, tak je to bude stát cca 2 miliardy €. Jestli třetinu zakopou do země, tak je ta vedení budou stát přes 7 miliard €. A to jsem ve výpočtu hóódně konzervativní (někde se uvádělo 500milKč za kilometr podzemního vedení).
    Za pět miliard€ postavíme jaderný blok, ne že si dáme jedno pivo …. nebo si dáme 10 miliard piv (pokud budu počítat pivo za 13Kč)?
    Ano, oni to němečtí zákazníci zase zvládnou, pár sociálních neplatičů bude odpojeno a pojede se dál. Až do úplného vítězství. Jen aby to nebyl konec Evropy, respektive průmyslu v Evropě.
    A to již vůbec neřeším dopady takové stavby na okolí…

    • Petr Závodský napsal:

      Tak jsem byl opravdu hodně konzervativní …. Arogance na 2…
      A takhle nám lžou se vším ….
      „Realizace kabelových vedení zvláště vysokého napětí 400 kV je i ve světě nadále ojedinělá. Využívá se pouze v místech, kde je výstavba nadzemního vedení z technických důvodů zcela nemožná, například při překonání mořské úžiny,“ vysvětluje mluvčí správce tuzemské přenosové soustavy ČEPS Barbora Peterová.

      Podle ní by podzemní vedení vytvořilo do krajiny pruh o šířce 55 metrů. Na jeden kilometr je nutné vytěžit 27 tisíc kubíků zeminy, což znamená 2,7 tisíce plně naložených nákladních aut. A každých 600 až 700 metrů musí energetici vybudovat přístupné betonové kabelové komory. Po dokončení nesmí přes území přejíždět technika těžší než šest tun, což platí i pro zemědělce.

      Zatímco cena jednoho kilometru dvojitého nadzemního vedení se dnes pohybuje mezi 20 až 25 miliony korun, u podzemní varianty kalkuluje ČEPS s patnácti- až dvacetinásobkem, tedy 300 až 500 milionů korun.

      • C napsal:

        Sice nejsem z ČEPS, ale náhodou mám po ruce ceník piv, čepované počítejte 25-35Kč. Co se týká stavební části vedení, otázka je jaká je norma u nás a v Německu, u nás jsou obecně normy celkem, možná zbytečně, přísné, takže pojíždění mají třeba odvozené od něčeho jiného.

        • Petr Závodský napsal:

          Lahvové 10 Kč 🙂 určitě pan Německý odborník nás vidí s lahváčem na zahradě 🙂
          Ale vážně, byl jsem fakt dost konzervativní, takže Němci zaplatí dle ČEPS min. dvojnásobek toho co jsem psal, tak klidně počítejme stejný počet točených :-).
          Normy budou +- stejné, přeci jenom to není klasický kabel … ochranné pásmo musí mít, atd. Jak jsem psal, dopady na přírodu budou vyšší u kabelu.

          • C napsal:

            No pokud počítáme nějaké levné značky z nejmenovaného řetězce, tak asi ano. Na druhou stranu 10mld piv je 5mld litrů, to je 500l/hlavu, to je spotřeba piva na 3-4 roky.

            Ochranné pásmo samozřejmě, ale asi sám víte že se i u nás v historii měnilo, po válce se zavedlo 10m od krajního vodiče, někdy po revoluci se o tři metry zúžilo (horní vedení). Na druhou stranu třeba jim to do krajiny vrátí remízky a další biotopy, které v průmyslové krajině občas zásadně chybí.

          • Petr Závodský napsal:

            Já fakt 500 l za 4 roky nevypiju, a to bych měl ještě asi za manželku a děti, že? 🙂
            Ne vážně, mě na tom vadí ta arogance. My jsme Němci a vy jste křupani a nerozumíte tomu. A tady se to dá krásně ukázat, že lže, nebo tedy moderně neříká celou pravdu….
            PS: i Gambáč či jiné normální 10° značky koupíte kolem 13Kč / či 10Kč …

          • C napsal:

            No to já asi také ne, ale máme průměr někde kolem 140-150l*(osoba*rok)^-1 (vč. nezletilých) třeba nám to ale táhnou turisti, kteří se jaksi nepočítají a že jich tu je.

            To že Německo od Bismarcka představuje jakýsi destabilizační prvek v Evropě, je myslím nad slunce zřejmé. Mohli bychom klidně začít válkou s Rakouskem, kterou jsme tehdy víceméně prohráli kvůli špatné mapě a nedůvěře generálů sedlákovi, přes obě války světové až k migrační a energetické krizi.

            Nevím, čím to je, ale ten národ, máte v tom pravdu, je poněkud arogantní ve své politice A to je gigantický problém. Nevím jestli je to ozvěna Nietzshceho filosofie, nebo je to v něčem jiném. Bohužel se jedná o nejsilnější ekonomiku v Unii, přes kterou jde i valná část našeho exportu.

            Arogance je v politice velký problém, bohužel původní smysl EU se vytrácí a Francie nemá jak korigovat Německo při jeho úletech. Vždyť to byl svazek původně k tomu, aby se zase nezačali mlátit mezi sebou. Když jsme u arogance dovolím si malou odbočku. Pan Veselý, nedávno napsal že jaderný průmysl je poněkud arogantní, minimálně v minulosti myslím měl pravdu, v kritickém období nešel přesvědčovat lidi, ale politiky to byla chyba. To že začíná ztrácet musel vidět už někdy v 70. letech, nejpozději když ztratil Rakousko. Možná mohli tehdy udělat celý cyklus veřejných přednášek na mnoha místech v každé zemi, tak jsme někde jinde.

            Něco podobného co říkal Cato o Kartágu by se dalo říct i o Německu.

            Ostatně soudím že Německo musí být rozděleno.
            C.

    • Milan Vaněček napsal:

      Kdyby nás jen jeden blok v Dukovanech stál jen 5 miliard EUR, tak nad tím mávnu rukou. Ale to je jen prvý nástřel ceny, zkušenosti ze současného budování JE v Evropě ukazují, že realita tento nástřel překračuje (někdy i násobně) a navíc je to jen prvý výdaj. Další je ukryt v Contract of difference, zaručené platbě na např. 35 let (a tato suma zase by při současných nízkých cenách elektřiny byla násobkem prvotní investice. a to už je opravdu, ale opravdu drahý špás.

      • Petr Závodský napsal:

        Ukazujete, že o tom moc nevíte.
        A jsem rád, že nad tím i Vy mávnete rukou. Cena 5 miliard je za dokončený blok cca 1200MW.
        Případný CfD je na splácení této částky (plus úroky), co jiného by to podle Vás mělo pokrývat? Provozní náklady (včetně poplatků) budou do 20€/MWh. Pořád nejlevnější, nejstabilnější a nejekologičtější elektřina.

        • Milan Vaněček napsal:

          Počítejte pane Závodský: jedině náš stát to může zaplatit. 5 miliard EUR krát dva až tři=10-15 miliard EUR (každá v současnosti dostavovaná JE má takové navýšení rozpočtu, především kvůli zvýšené bezpečnosti). A 35 let krát 100EUR CfD – 30 EUR tržní cena=7O EUR ztráta na každé vyrobené MWh. Krát 8 vyrobených TWh=8.70.milion (šest řádů mezi MW a TW) =560 milionů EUR ročně krát 35let=20 miliard EUR
          a nakonec likvidace, zase minimálně 5 miliard.
          Sečteno a podtrženo, hrozí našemu státu (jen ten to zaplatí, žádný soukromý investor není šílený) ztráta 35-40 miliard EUR=875-1000 miliard CZK.
          A to je jen za jeden reaktor 1,2 GW v Dukovanech a ti všehoschopní chtějí 2 v Dukovanech a 2 v Temelíně.
          Přidejte k tomu šíleně předraženou fotovoltaiku (20let.25miliard dotací=500 miliard CZK, naštěstí likvidace nebude stát nic) a ostatní OZE (například spalování uhlí společně s biomasou ve velkých uhelných elektrárnách ČEZu) a máte dalších 400 miliard CZK za 20 let.
          Není divu, že naše životní úroveň se Německu nepřibližuje ale vzdaluje. Toto je jeden (z více) důvodů.
          A to chcete podporovat???
          V Italii, kde měli podobné problémy s fotovoltaikou jako my (a jádro nemají vůbec) jejich ústavní soud rozhodl že snížení ekonomické zátěže odběratelů elektřiny (=snížení nemravných dotací) má přednost před stabilitou investičních podmínek. Soud vyslovil názor že nelze očekávat že stát „garantované“ (vysoké) výkupní ceny v budoucnosti nezmění.
          To by bylo i řešení pro ČR. Redukce výkupních cen, které byly stanoveny pro FV jako v té době nejvyšší na světě a současně nestavět žádné další předražené JE s garancí výkupní ceny. Tím by stát získal několik tisíců miliard CZK pro svůj další rozvoj a pro zlepšení ekonomické situace těch občanů kteří mají platy pod hodnotou minimální mzdy v Německu či jsou v důchodu.

          • C napsal:

            Záleží kdo bude JE stavět, bohužel západní společnosti se příliš nepředvádí v posledních letech. Něco jiného by mohly být společnosti z Ruska a Koree, Třeba teď najíždějící elektrárna Barakah se odhaduje na 25-30mld $ za 5600MW asi 4.5-5.4mld za 1GW. Zřejmě výrazně závisí na tom kdo to staví a jak se to financuje.

            Nemyslím že je dobré, spíš smysluplné, počítat na 35 let dopředu, zvlášť při hrozící demografické smršti v západní Evropě a při tom když se EU tak trochu snaží vydírat Rusko a už i USA s Tureckem, kdoví co spáchá Británie. Je to podivné, ale sedíme jakoby mezi několika ohni. Částečně svojí vinou.

            Na síti na toto téma koluje relativně černých vtipů.

            Promiňte, ale během několika měsíců, neskutečně rychle se změnila geopolitická situace, nemůžeme se spoléhat a dodávky plynu, které jsou pro chod OZEnergetiky prozatím životně důležité. Nejsem žádným extra eurofederalistou, ale EU potřebuje reformu k normálnějšímu uspořádání, dvoukomorový parlament etc. vytvořit třeba konfederaci, přinejmenším jednotné velení, konsolidovat bezpečnostní složky a konvergovat úroveň států, alespoň částečně. Obnovit průmysl…

            OZE mohou pomoci, ale pokud máme toto všechno udělat, potřebujeme rychle výkonné a koncentrované zdroje, aby bylo možné se utkat s výzvami budoucnosti, úspěšně zvládnout migrační krizi, obranou krizi a další problémy, je třeba rozjet opět průmyslovou výrobu.

            K tomuto bohužel potřebujeme i jaderné zdroje, pokud možno více typů, uzavřít na celoevropské úrovni palivové cykly, budou asi třeba množivé a těžkovodní reaktory, které by mohly v první fázi pomoci s odpadem, stejně jako reaktory tlakovodní. Mělo by se prozkoumat jestli se v EU nachází průmyslové zásoby Thoria.

            Víte že jsem sám ještě kolem vánoc netušil, že toto řeknu? Zeptat se mne tehdy, však víte, volil bych asi raději cestu OZE + Plyn, zejména pokud by vycházela výrazně levněji než JE. V této situaci, napůl zaviněné lidmi v EU (napětí s Ruskem), ale také mimo (Trump, Erdogan), je nutné mít co největší nezávislost a okolí a elektroenergetiku schopnou fungovat i s poškozenou sítí, to případná závislost na jednom fleku (zatím se zdá že proimárně se výkon bude koncentrovat v oblasti Severního a Baltského moře) nezajistí.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane C, energetiky založené na OZE a plynu se bát nemusíte. Jednak takovou energetiku buduje USA, jednak při přerušení dodávek plynu z Ruska máme my i Němci zásoby plynu na cca půl roku a máme zásoby hnědého špinavého uhlí, které ale v kritické době mohou být k nezaplacení. A můžeme vyrábět jako kdysi plyn synthetický. V současnosti má ČR i Německo dostatek uhelných elektrárenských kapacit, problém měla v zimě jen jaderná Francie. Spíš bych se bál o dodávky jaderného paliva (100%) z Ruska.
            A že nám zde Číňané (Korejci) postaví levně JE, toho bych se doopravdy bál. A mít JE pod Ruskou kontrolou-to je horší než závislost na jejich plynu (ten dovezem od jinud nebo si ho vyrobíme).

          • C napsal:

            Pane Vaněčku,
            ano, plyn můžeme dělat z uhlí, ale v celé EU není jediná veřejná tlaková plynárna. Tu za půl roku nepostavíme. Ano, zatím ty kapacity máme, ale nevíme co přinese budoucnost, úmluvy atd., jak se podepíší nutné CO2 úspory na množství provozovatelných uhelných elektráren, jak budou uzavírány a jak by se měly platit, pokud by tvořily jen zálohu.

            USA jsou v poněkud jiné geopolitické situaci, mají obrovské domácí zdroje a nikdo je přímo nemůže ohrozit, přecházejí, nejspíše, na izolacionismus. U Evropy je to jinak. Ze severní Afriky se můžeme spolehnout, alespoň trochu, na západní oblast, ze středního východu asi moc na nikoho.

            Pokud bychom se bavili o nějakém relativně velkém počtu reaktorů, pak by snad bylo možné zahájit výrobu paliva i zde, ideální stav by byl pokud by se dalo toto palivo jednoduše přizpůsobit do různých reaktorů a dalo se s ním jednoduše nakládat. Je to podobné jako s plynem, ten můžeme také vyrábět, ale neděláme to protože ten ruský je levnější. Jenže bez ochoty Francie si pustit k sobě i někoho jiného, to nepůjde, je to a nejspíše i bude, největší trh s jadernou technologií v Evropě.

            Co se týká jejího problému, ten byl mimo jiné způsoben masivní odstávkou, kterou způsobil problém dávno v historii. Ale už se ví co by se mělo hlídat. pokud budou zdroje od více dodavatelů, nemělo by k tomu dojít.

            Další z bodů, které je třeba uvažovat je kolik nás ročně stojí import paliv. Pro ČR by se mělo jednat až o 150mld Kč, které je třeba utratit za ropu a plyn. Jaderné palivo by zřejmě bylo mnohonásobně levnější. Tyto prostředky pak zůstanou v ekonomice, alespoň částečně. To by ale vyžadovalo širší projekt transformace energetiky a dopravy.

            Jak myslíte pod ruskou kontrolou? Jakože tam má svůj personál? Nebo že je tam technologie? Pokud disponujete výkresy, je možné potřebné celky vyrobit kdekoliv.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane C, Proč by jsme měli do půl roku stavět plynárnu? Proč by jsme měli v čase krize či konfliktu hledět na redukci CO2? To mi hlava nebere. Vyrábět jaderné palivo u nás je fantasmagorie. Jediné palivo zdarma je slunce, vítr a voda. A s tou ruskou kontrolou jsem to myslel podobně jako anglické tajné služby které se obávaly pouhého podílu Číňanů na realizaci Hinkley point.

          • C napsal:

            Pane Vaněčku,
            mohl bych prosím dostat odkaz na ten článek o obavách tajných služeb jejího veličenstva? Nějak mi to uniklo.

            Pokud dojdeme o zásobování plynem a máme zásoby na polovinu roku, pak se nabízí dvě možnosti, buď jsme sto postavit rychle tlakovou plynárnu, nebo jí již disponujeme a je jen zakonzerovovaná. Vycházím z toho že nikdo nebude udržovat dlouhodobě zakonzerovvané uhelné elektrárny a k tomu navíc i potřebné doly či lomy. To je gigantický problém, buď budeme mít nějaký fond, který bude hradit udržování v provozuschopném stavu, nebo to bude v provozu normálním. To by se muselo rozhodnout, jedno znamená fond, to druhé pokračující těžbu uhlí.

            A máte pravdu neuvažoval jsem tento scénář, ale z dobrého důvodu nejeden stát deklaroval v posledních nech že končí s uhlím, takže možnost takovéto zálohy je myslím dost na hraně. Ale možná že se to nějak, jak se říká, zašmelí.

            Problém je v zákonech, musely by být psány s ohledem na možný válečný konflikt, kdo ale bude udržovat celou záložní energetiku pro případ krize? JE to alespoň částečně řeší. Ovšem máte pravdu, že pokud by to šlo, jen je otázka, jestli by nás to nestálo nakonec více než provoz JE a vše kolem.

            Myslím že by bylo reálné tu palivo vyrábět, pokud by o ně byl zájem a vyplatilo by se to.

            EU má jakési ambice na to působit ve světě jako jakási mocnost či velmoc. Ta se bez nezávislé energetiky vybudovat nedá. Buď ji můžeme udělat jadernou, nebo jako základ bude stále uhlí a budeme muset překopat plynárenský segment ze správců potrubí zpátky ve výrobce plynu. A při tomto všem jsme limitováni cenami. Třeba s E-gasem se nedá asi dostat na cenu 20€/MWh. Jestli by se tam dalo dostat s plynem z uhlí netuším.

            Problém je že v EU do tohoto nechce jít, ani do jednoho, jakoby si nepřipouštěli černé scénáře, globalizovaný sluníčkový svět pomalu končí. Ve scénáři OZE + plyn by bylo nutné vybudovat velké akumulační kapacity v řádu desítek až stovek GWh jen pro ČR. otázka jestli by to bylo průchodné.

          • Petr Závodský napsal:

            No ta fakt nemá cenu komentovat ….
            – Jsou dodavatelé co umí postavit na čas a v rozpočtu.
            – Proč počítáte investiční náklady (cca 5 miliard € na blok 1200MW) a pak ty náklady počítáte znovu a znovu … jde přece o to, aby se investorovi zaplatilo těch 5 miliard €, plus náklady na financování, plus provozní náklady /20€/MWh když budu konzervativní, plus marže) …. likvidace je již v ceně za vyrobenou MWh ….
            – A hlavně potřebujeme energetickou bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost…
            – Sám říkáte, 100% OZE ne. Pak bojujete proti jádru, proti uhelkám (píšete proč je ČEZ neodstaví). Takže lobujete za plyn a sám sebe dostáváte do situace, kdy u jádra tvrdíte jak je drahé, ale u plynu nevíte ani jaká bude cena za rok natož za 10 let, popř. jestli plyn nebude součástí geopolitické hry….
            J8 fakt chci pro své děti a vnuky nechat tuto zemi svobodnou, přiměřeně bohatou, ….

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský, potřebujete dodavatele certifikovaného v EU (certifikovaný reaktor, generace 3+).
            Soukromý investor to nepostaví, počítejte jako já všechny výdaje státu od počátku do likvidace.
            Výdaje státu = zaplatí daňoví poplatníci, stát jim nařídil zaplatit i dotace (ty mají formu FiT, CfD, …)
            JE nemohou zajistit energetickou bezpečnost, když havarie (nevyhnutelná u každé technické stavby s určitou pravděpodobností) způsobí uzavření všech JE (v civilizované zemi jako Japonsko, ne v CCCP po Černobylu).
            Já lobuji jen za fotovoltaiku, kterou jsem dělal a o jejímž technickém potenciálu se snažím přesvědčit čtenáře tohoto webu.
            To co u nás proběhlo v letech 2009-10 byl obrovský FV tunel a dvojnásobný jaderný (či vícenásobný při stavbě více jaderných reaktorů) se chystá. Vím, že tomu nezabráním, jen nechci být tou ovcí smířenou s tím co všehoschopní připraví.

          • C napsal:

            Pane Závodský,
            plyn součástí geopolitické hry už je, jinak by sankce vůči Rusku, akce na středním Východě… vypadaly jinak. Jediný nezávislý plyn vyráběly plynárny, z uhlí, ale ty jsou minulostí a svítiplyn by se navíc musel „reformovat“ na methan a nějaká ta procenta vodíku a oxidu uhelnatého (velmi málo). To nikdo nedělá.

            Jestli chceme nechat zemi přiměřeně bohatou, přiměřeně rozvinutou, pak musíme vynaložit velké úsilí, předělat energetiku, průmysl a zanedbanou dopravní infrastrukturu.

          • Mikeš napsal:

            Pane Vaněčku, prosím osvětlete mi to.

            „Soukromý investor to nepostaví, počítejte jako já všechny výdaje státu od počátku do likvidace. Výdaje státu = zaplatí daňoví poplatníci, stát jim nařídil zaplatit i dotace (ty mají formu FiT, CfD, …)“

            Stát si postaví JE a – vloží peníze, pak si dá sám sobě CfD a bude si sám sobě platit 35 let dotace? to asi moc nedává smysl ne? Nebude to tak že stát postaví JE a pak bude prodávat elektřinu za cenu tržní tedy „pod cenou“ (kterou by potřeboval tržní investor aby se mu projekt zaplatil) – čímž vznikne ztráta (ale protože stát si půjčuje velmi levně jsou úroky velmi malé a ztráta bude malá).

            Nebo to postaví firma a ta bude mít vyšší úrok a od státu dostane CfD, pak tedy stát splácí firmě její investici a kvůli vysokému úročení se celý projekt prodraží.

            PS: to vše za předpokladu že projekt nebude ziskový, třeba po pár letech se zásadně změní cena elektřiny 🙂 kdo ví.

            (Neuvažuji prodloužení výstavby a pod. – jen finanční stránku věci.)

            Podle mě tady fabulujete a sčítáte věci co k sobě nepatří a je to ta Vaše oblíbená demagogie.

          • Milan Vaněček napsal:

            To co dělám je realistické hodnocení rizik. A ty dotace nezaplatí stát: jen Vám zákonem či vyhláškou svého úřadu (ERÚ) nařídí je platit. Když hodnotíte rizika tak musíte brát do úvahy současné ceny a cenový vývoj, ne něco podle Vašeho přání.
            Neustále rostoucí přebytek elektřiny z nových FVE a VtE (to je celosvětový trend, to nějaká ČR neovlivní) tlačí ceny dolů podobně je to s rostoucí těžbou plynu či ropy. Taky musí její cena klesat, to je kapitalizmus, to je trh.

          • C napsal:

            Pane Vaněčku,
            cena bude nízká dokud budou parní elektrárny, nepružné parní elektrárny a dokud budou dotace a povinnost vykoupit všechnu elektřinu. I pro nedotované OZE, pokud zároveň nespotřebováváte onu energii, je současná cena smrtící. 30€+-2€/MWh je neudržitelné, podle metodiky počítání se bavíme totiž o požadované ceně 40-70€/MWh. (To není od Lazardů, ale z toho co se loni podařilo dosáhnout.) Záleží na tom jestli je přípojka v ceně, nebo ji hradí odběratel – majitel dálkového vedení.

            Krom Německa asi není žádná země s takovým podílem občasných zdrojů a zároveň parních elektráren při stejném rozměru energetiky, pletu-li se, tak mne opravte, to je problém pro všechny. Všichni by měli zpozornět a hledat řešení, není to jen v zájmu klasické energetiky, ale i v zájmu provozovatelů OZE dostat cenu proudu z dlouhodobého hlediska na 50-60€/MWh, minimálně. V momentě kdy doběhnou dotace se totiž může, náznaky jsou, začít hroutit sektor OZE, zejména větrné energetiky. V Německu se nevyplatí provozovat větrné farmy z období 2000-2005 po doběhnutí dotací. Jejich provozovatelé otevřeně přiznávají že potřebují cenu cca 40€/MWh, aby byli alespoň na nule.

            Teď je vyčkávací období, hraje se o to kdo půjde z kola ven. Ideální by bylo vyházet uhelné elektrárny, pro začátek, jenže to bez politického zásahu nepůjde. Přirovnal bych to ke čtyřem mužům v bažině, OZE se drží povolujícího rákosu a smějí se, zatím, z jádra zbývá akorát natažená ruka, a je otázka jestli má alespoň špičkou jako Kratzmar v Adéla ještě nevečeřela, a uhlí s plynem připomínají ty dva co se zoufale snaží dostat na břeh a přitom je jim jedno že toho druhého utopí.

          • Mikeš napsal:

            Pane Vaněčku ještě jednou, protože poprvé jste neodpověděl.

            Kde se vezme cena kterou jste výše vykalkuloval 35 -40 mld EUR?

            1) Stát si půjčí 5mld EUR na stavbu – ideální případ (15 mld EUR – pesimistický)

            2) ERU rozhodne o CfD a odběratelé (daňový poplatníci) zaplatí státu zpět 5 (15) mld EUR v platbách + nějaké procento úvěru.
            Stát dostane od odběratelů 5 (15) mld EUR a ty vrátí (prve si je půjčil).

            3) Stát zaplatil 0 EUR odběratelé 5-15 mld EUR.

            Otázka je kolik bude stát likvidace a zda si na ní JE vydělá.. jak vy stále tvrdíte, že ne a ostatní, že ano. I kdyby to bylo 5 mld EUR navíc jsme stále na 20 mld EUR („max“). Takže přiznejte, že jste to prve neuvedl správně nebo mi ukažte jak jste ke svým číslům došel.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Mikeš, vždyť už jsem to popsal. Tak tedy znovu. V EU (do 2 let už mimo) máte zatím jediný vzor: Hinkley point, CfD cca 100 EUR/MWh po 35 let.
            Kopíruji to znovu:
            35 let krát 100EUR CfD – 30 EUR současná tržní cena=7O EUR ztráta na každé vyrobené MWh (zaplatíme 100 EUR za něco co by jsme mohli dostat za 30 EUR). Krát 8 vyrobených TWh ročně=8 krát70krát milion (šest řádů mezi MW a TW) =560 milionů EUR ročně krát 35let=20 miliard EUR.
            To je suma kterou odběratelé (my) zaplatí tomu kdo má CfD.
            Pomocí dotací se nechá dobře bohatnout, zeptejte se našich „solárních pijavic“ z let 2009-10 (tím nemyslím ty kteří mají malou FV instalaci třeba na střeše, ale asi víte koho myslím).
            Samozřejmě, když ČR založí nový 100% státní neziskový podnik a dá do toho jen malou část těch miliard EUR co má teď nakoupeno ČNB, tak vše může být bez CfD a lacinější….

          • C napsal:

            Právě to teď udělá Maďarsko a měli by se pohybovat v rozmezí 50-80€/MWh.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano, to je cesta ale znamená to plnou závislost na Rusku, na rozdíl od řešení OZE plus plyn. A ta cena-to je jen slib, žádná garance.

          • Mikeš napsal:

            Tak pane Vaněčku koukám že stále klamete, výše je to napsáno, každý si může udělat obrázek o tom čím argumentujete, mld EUR vám lítají sem a tam, jak se zrovna hodí, a odpovědi na prosté otázky nikde.
            OZE řešení je také závislost, na Číně, USA, Německu a dalších.. technologie, suroviny, patenty a průmysl.. přestaňte prosím šířit bludy.

            Všechny budoucí ceny jsou jen sliby, aneb o budoucnosti se nedá lhát a nikdo nemůže předpovědět vše.

          • Mikeš napsal:

            V Italii, kde měli podobné problémy s fotovoltaikou jako my (a jádro nemají vůbec) jejich ústavní soud rozhodl že snížení ekonomické zátěže odběratelů elektřiny (=snížení nemravných dotací) má přednost před stabilitou investičních podmínek. Soud vyslovil názor že nelze očekávat že stát „garantované“ (vysoké) výkupní ceny v budoucnosti nezmění. To by bylo i řešení pro ČR. Redukce výkupních cen, které byly stanoveny pro FV jako v té době nejvyšší na světě a současně nestavět žádné další předražené JE s garancí výkupní ceny. Tím by stát získal několik tisíců miliard CZK pro svůj další rozvoj a pro zlepšení ekonomické situace těch občanů kteří mají platy pod hodnotou minimální mzdy v Německu či jsou v důchodu.
            Více na: http://oenergetice.cz/rozhovory/michaelem-kranhold-50hertz-nemci-sice-plati-za-elektrinu-vice-jsou-spokojeni/#comments

            Myslíte, že tím by se vytvořily ty „stabilní podmínky“ pro stavbu FV (čehokoliv) pokud by stát /soudy takhle pěkně zpětně měnili podmínky? To bychom se mohli dočkat třeba taky zpětného zdanění mezd, nebo kdo ví čeho že?

  6. C napsal:

    Pane Vaněčku,
    včera jsem Vás žádal o článek na téma obavy tajných služeb jejího veličenstva Alžběty II. z Číňanů v HPC. Vážně by mne to zajímalo. Nějak se mi nezdá že by elektrárna, jednou stojící, o které by mělo být možné dovážet palivo od kteréhokoliv výrobce, měla představovat plnou závislost na Rusku. Také se dá objednat, pokud nebudeme trvat na tlakové lehké vodě, reaktor varný nebo těžkovodní či lehkovodní tlakový od jiného výrobce. Pokud se neudělá chyba aby všechny JE byly v EU z RF, pak by to problém být nemusel. Budeme-li uvažovat v unijním měřítku.

    Větší problém by myslím mohl představovat plyn, pokud tedy nebude buď nalezeno dostatečně velké ložisko na území EU nebo nebude rozjeta výroby plynu z uhlí s či bez pozdější reformace (existuje více postupů) na bezpečnější formu, dodávky svítiplynu ještě asi pamatujete, a ještě by mohlo pomoci frakování, ale to tu nikdo nechce, asi částečně pod vlivem podobné hysterie jako kolem JE.

    Další problém je že si to „Kdo půjde první z kola ven“ zahrály přečerpávyčky a zřejmě podobný úděl čeká i další typy akumulace. To je prostě problém. Na energetiku s velkým podílem OZE a jen nutným podílem plynu by bylo třeba kolem 50GWh pro naši síť, aby bylo možné pracovat přes léto jen na OZE, více méně samozřejmě že by záviselo na počasí atd., teď máme asi tak 4GWh, to je málo.

    Pokud chcete ještě zachránit energetiku EU před zhroucením OZE bubliny, že se to v ni změní a možná vyvolá krizi myslím reálně hrozí, a návratem k uhelným technologiím, v lepším (emisně) případě jádru, musí dojít urychleně k reformě! Musí se ukončit provoz alespoň některých uhelných elektráren či jiných parních elektráren, tak aby se zvětšily cenové rozdíly.

    Německo se musí, i to Rakousko, na FVE, které možná předpovíme snáze než VtE a které hlavně budou sto udržet akumulační kapacity rentabilní. Když se na to podíváte, tak PVE nejlépe pracuje v denním, dvojdenním cyklu, ideální je pokud zhruba polovinu času vyrábí a druhou čerpá. Rozhodně ne když si načerpá a pak musí týden stát aby se jí vyplatilo vodu vypustit, to ji můžeme rovnou zavřít a regulaci přehodit na ostatní elektrárny.

    Pro přehlednost jsem si dovolil načít nové vlákno, doufám, že to nevadí.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane C ta informace o Britských tajných službách je buď z místního webu Oenergetice nebo z Guardianu.
      Co se týče obav o OZE pořád nedovedu pochopit že vzdělaní lidé nechápou Německou strategii Energiewende. Už jsem o tomněkolikrát psal: Němci nechtějí po Fukušimě jádro. Tak jedou na uhlí a kazdým rokem trochu více ho nahrazují FVE a VtE. To je přece positivní z hlediska zdraví a bezpečnosti jejich obyvatel. Obdobně to bude s pozvolným nahrazováním dieslů elektromobily.
      Je to normální konservativní přístup: pozvolna nahrazujete staré a nevyhovující novým lepším.
      Zatím nenarazili na hranice tohoto přístupu, ale myslím že penetrace OZE do klasické energetiky může být v Německu cca 50-80%, v Norsku či Švýcarsku pak 99%.
      Žádná OZE bublina ve světě neexistuje, ale jakoukoliv technologii (fotovoltaiku, jadernou energetiku, atd) může skupina všehoschopných …… využít pro osobní obohacení.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane C k Vašemu dotazu- je to Guardian z 29.July 2016

      • C napsal:

        Bublina vznikne/vzniká, pokud se dále půjde bez dalších úprav současným postupem, buď se dostaneme do nekončící nutnosti permanentních dotací, nebo nebo se to zastaví a začne pomalu hroutit. Prostě není možné dlouhodobě udržovat tržní cenu pod cenou produkční tím, že se jeden zdroj/skupina zdrojů platí bokem. Asi měsíc zpátky, nevím jestli jste si to četl, vyšel článek který oznamoval že VtE staré asi 20 let nebude ekonomické provozovat po roce 2020, protože cena proudu zřejmě nebude přesahovat 40€/MWh, což je kritický limit pro splacené VtE. Toto je ta bublina, pokud se dlouhodobě nejde dostat na minimální cenu, pak je to problém, buď z toho budou nekonečné dotace, nebo musíte provést nějakou reformu, aby vám nezačaly dominově padat případně předlužené firmy.

        Ano, Němci se rozhodli po Fukušimě k tomu že se zbaví jádra, jenže v tento moment se zdá že se jim celá jejich plánovaná změna poněkud hroutí. Mají sice přebytky, ale neví co s nimi, mají VtE ale je problém jak ten proud dostat do zbytku Německa. Do toho vznikl problém s cenou. Myslím že bez velkého zásahu do toho jak to teď provádějí to dále nejde. Navíc se nám o vánoc dost změnila geopolitická situace. Neví se na co/koho se bude dát spolehnout. To není ani v nejmenším dobrá konstelace pro ně.

        Ostatně soudím že Německo musí být rozloženo.

        • Milan Vaněček napsal:

          Bohužel nechápu Váš názor. Nedělejte z jednoho článku velké závěry, řekl bych že se jen někdo nažil získat pokračující dotace. Tipoval bych že marně.
          Obecně vźdy máte problěm, zda starý dům, VtE, FVE dále po x letech provozovat když můžete na tom samém pozemku postavit nový úspornéjši resp účinnějši . Za20 let VtE i FVE udělaly obrovský pokrok jako domy za 100 let.
          Nemám zkušenost s VtE ale vím o FVE že provoz í náklady jsou zhruba 0. A akumulaci Vám bude ještě aspoň 20 let řešit pružná a chytrá síť.
          A co se změnilo geopoliticky? Jediná velká změna v USA je že prvně strana poražená ve volbách nehce uznat svoji porážku (to by byl konec demokracie) a že některé země EU se brání být federací řízenou z Bruselu.

          • Milan Vaněček napsal:

            oprava: provozní náklady, vypadlo mi tam pismenko

          • C napsal:

            Dobře, uznávám že komentáře nejsou nejpřehlednější, takže to zkusím shrnout, snad Vám to pak bude jasnější.

            -Mění se geopolitická situace, USA přecházejí do izolacionismu, otevřeně byly požadovány miliardy euro, na USA bude lepší se nespoléhat. Stejně tak se proti EU staví Turecko, které je důležité v přístupu k plynovým polím v Íránu atd. Dost velký problém pro toto byla již destabilizace Sýrie a Iráku. Stejně tak je zde přítomno v podstatě konstantní napětí s Ruskem. -> Dodávky plynu, který je třeba pro novou energetiku, nemusí být dostatečně spolehlivé.

            -Pokud se má EU stát mocností, nebo velmocí, v klasickém slova smyslu, bude potřebovat nezávislou energetiku, která nebude jednoduše vydíratelná, to import paliv je. Navíc je i poměrně drahý, když si dovolím velmi hloupou extrapolaci, tak by se mělo jednat o 7.5 bilionu korun ročně za celou EU na současných importech ropy a plynu. To by mělo být zhruba 15k Kč/Obyvatel a rok.

            -Zároveň je nutné plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod, tedy nepřichází v úvahu dlouhodobě pokračovat s uhlím. byť jej máme dostatek na asi 150-200 let současné spotřeby. Z těchto závazků také vyplývá nutnost postupné náhrady fosilních paliv nejspíše elektřinou.

            Z tohoto myslím plyne, že bude třeba velmi čitý zdroj schopný provozu kdykoliv, který po postavení bude možné mít plně od kontrolou na území EU. Samozřejmě pokud se podaří přesvědčit někoho v EU že by bylo možné levně vyrábět si vlastní plyn atd. pak je možné se na plyn spolehnout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *