Doprovodí německé jádro v roce 2022 i větrníky? Některé se již nemusí vyplatit

Celá ta problematika je jen o cenách. Jestliže běžná česká domácnost je schopna platit za 1 KWh včetně distribuce + obnovitelný tunel + DPH cca 4 Kč pak u nás jsou v dané situaci OZE mimo realitu.

Německá domácnost ale platí za elektřinu mezi 10 - 14 Kč /kWh a tedy je schopna uplatit sebevětší nesmysl který je dnes vládní politikou...

Je pravdou, že německá domácnost pracuje s jiným rozpočtem, takže to zdražení asi přežije...

Kdyby těch 500 mld. euro investovali jinam v energetice, tak dnes vyrábí elektřinu z JE pro celou EU. Ale to nebyl asi politický zájem některých podplacených politiků... a německý národ je manipulován a oblbnut tak jako dříve...

Cenu a rentabilitu výrazně ovlivní schopnost exportovat proud dále do vnitrozemí, eventuálně kumulace.

Rozhodně hranice rentability 40€/MWh je dost nízko aby byla dosažena dříve než v případě jiných elektráren, zejména těch parních, eventuálně čistě plynových.

Svým způsobem je to zábavné, třeba je převedou do " operační zálohy" ? :)

V tomto případě funguje ještě jeden efekt. Když v Německu bude hodně foukat, tak dosud dotované větrné elektrárny vytvoří na trhu velmi nízké nebo dokonce záporné ceny. Ty nedotované tak nedostanou nic nebo téměř nic. V době, kdy fouká málo nebo vůbec a ceny na burze budou vysoké, tak všechny větrníky dodávají málo nebo nic a nic tak nevydělávají. Nedotované větrníky tak v podstatě přestanou mít šanci cokoliv vydělat. Nedotované větrníky tak ty stále dotované v podstatě zlikvidují.

No v první řadě je docela zajímavé, že plně odepsaný větrník údajně potřebuje cenu elektřiny 40 Euro/MWh. Jinak z toho grafu je vidět, že v roce 2004 už bylo instalovaných 25,5 GW, takže to bude velmi zajímavé :-). Ale "řešení" se určitě najde, jenom už pak nebude možné tvrdit, že OZE s občasnou výrobou mohou být někdy konkurenceschopné :-).

Z toho grafu je vidět inst. výkon 16,6 GW - 25,5 TWh je výroba (rok 2004).

Taky nechápu. Asi se jim nechce dostávat burzovní ceny, protože by zakusili to, co ostatní výrobci.

"Objeví se také nové náklady, které se přiřadí k stávajícím nákladům například na pronájem pozemku." Pozoruhodné. A že tak najednou...

"Řada povolení k provozu technického i administrativního charakteru je totiž koncipována právě na dvacet let a jejich obnovení je pochopitelně finanční zátěží." Přímo bomba, to se chce říct, že produkty Energiewende si nevydělají po 20 letech ani na administrativu ve státě německém?

S číslem máte samozřejmě pravdu, omlouvám se za přehlédnutí.

Na druhou stranu by se slušelo asi dodat, že větrník z roku 2002 a dříve není moc efektivní zařízení v porovnání s větrníky současnými. Je tedy otázka, jestli jejich odstavení nebude spíše k užitku. Na druhou stranu jakoby "zbytečně" odčerpávaly finanční prostředky. Co ale může být potěšující že asi jsme na hranici rozumných rozměrů a do budoucna by nemusel být již tak divoký vývoj jak technologie, tak cen. Na druhou stranu se možná pustí do výzkumu šílených turbín (třeba té s po částech sklopnou vrtulí), což by mohlo změnit energetiku již kompletně.

Domnívám se že pokud mírně přibrzdí nové instalace, tak pokles výkonu ostatních zdrojů může cenu mírně nahoru vytáhnout. Nebo také ne a bude jen pomalým odbouráváním přebytku výkonu z minulosti. Nějak se totiž nemohu zbavit pocitu že OZE byly poslední kapkou před tím co se muselo stát, tedy reakcí na poněkud hypertrofovanou elektroenergetiku. Ano je třeba držet kritérium alespoň N-1, ale když se podíváme na výkony parních elektráren třeba u nás, tak to je kritérium někde N-6 (v GW)

Kdyby asi historicky rostla v Evropě ekonomika rychleji a stejně tak i spotřeba elektřiny, možná kdyby se nezakázaly žárovky (mimochodem asi se ještě nezkoumaly dopady změny svícení lidmi. Svítím několika LED pásky celý den. vs. Večer si tři hodiny svítím žárovkou 40W), nehledělo se na úspornost spotřebičů, tak by spotřeba rostla, ale asi se sešlo několik protichůdných faktorů, které srazily ceny tam kde jsou.

S efektivitou starších větrníků v porovnání s novými máte pravdu, skutečně je tam ten pokrok značný. Viz -> https://oenergetice.cz/statistiky/nemecko-elektroenergetika/#mv-DE-wind-capacity-factor

Mea Culpa, jsem se na 1. pokus netrefil s umístěním komentáře.

Na té statistice koeficientu ročního využití výkonu jsou hlavně vidět výrazné roční fluktuace výroby. Inu větřík. Rekord 1994. Ale třeba to myslíte ironicky.

To nemusí být vůbec problém, dá se to i číst jako souhra faktorů, zlepšená technologie, nízký výkon, dobrá místa a větrný rok. Důležitější je myslím období po roce 1995, kdy se vstupuje do "ustáleného" stavu. jak je vidět, tak rozdíl špička špička je kolem 5 procent.

Souhra faktorů - to bezpochyby. I.:

1) U větrníku máme limitující faktor Betzovo pravidlo: účinnost nemůže být vyšší 16/27 = ~60%. V reálu bývá v širokém rozmezí rychlostí nad 40%.

2)Lokalita, a je-li dána lokalita, potom výška náboje(rychlost větru obvykle vzrůstá směrem od terénu vzhůru). Rozdělení rychlostí se popisuje weibullovým rozdělením, má dva koeficienty zvykem značené A,B (takže ani pro stejný stroj, stejnou výšku a stejnou prům. rychlost větru nemusíte dostat stejnou výrobu).

3)Poměr činná plocha stroje ku výkonu generátoru.

4)Je nutno znát výkonovou křivku stroje P(v) - P=výkon stroje, v = rychlost větru ve výšce náboje. Souvisí úzce se 3)

5)"Obecná větrnost" roku.

II.: 1) Hádání trendu z rozdílu špiček není dobrá metoda: 2011/2015 ano, 2007/2015 ne (a to už spadá do toho "ustáleného stavu").

2)Lineární regresí "podle voka" 2001-2015 vzestup. Jsem líný to teď počítat.

3)Lineární regresí "podle voka" 1995-2015 si nejsem jistý(takhle dobře to nevidím).

III. Nejsem si jistý, ale hádám, že ta statistika zahrnuje výrobu skutečně dodanou do sítě. Máme taky "výrobu neuskutečněnou", např. za 2015 v Německu kompenzace cca 1/2 mld € (tuším všechny OZE).

Nehádal jsem trend, ale to kolik se může meziroční výroba v nejhorším případě lišit.

Ale ona by právě ta větrná elektrárna z roku 2002 měla být velmi efektivní, protože už má zaplacenou investici. Jestliže elektrárna se splacenými investicemi a bez palivových nákladů neumí přežít, tak se ptám, kdy tedy budou ty OZE s občasnou výrobou konkurenceschopné, jak je stále slibováno.

Třeba se musí měnit některé nákladnější celky, navíc pokud se musí jít do nějakého licenčního řízení, byť by se třeba zaplatilo po pěti letech, tak při současných cenách by to bylo pro společnosti ztrátové. Myslím že ani jeden nevíme, co tam přesně za tou cenou stojí.

Navíc když si to vezmete tak se dá v soutěžích dostat na něco mezi 40-50€/MWh, moderní elektrárny jsou na tom lépe asi ve všech parametrech, takže se nevyplatí do toho jít. Ale ještě jak říkám, VtE nevlastním ani neprovozuji.

Abych to shrnul, pokud se nic nezmění, mohly by mít možná staré větrné elektrárny problém, spíše to bude kus od kusu. V reálu se toho může změnit moc - odstavení uhelných elektráren, reforma ETS, nové propojky do zahraničí, změna objemu soutěžených zdrojů, ...

A do toho žolík, letos se konečně zjistí za kolik lze stavět větrné elektrárny v Německu, začnou aukce na nové zdroje. Je skoro jisté, že to bude okolo oněch 40 EUR/MWh.

Jo, a autor jaksi opomněl výstavbu offshore VtE, ta bude v příštích letech rychle cenově stíhat onshore zdroje.

I kdyby se odstavily všechny jaderky a uhelky, tak v Německu nedotované větrné elektrárny bez obrovských baterek nemůžou přežít, protože když nefouká tak nedostanou nic, a když silně fouká tak díky okamžitému přebytku po celé severní Evropě a poklesu tržní ceny taky nedostanou nic.

To je otázka, protože těch hodin špičkových výkonů zase tolik v roce nebude. Co bude pak ale rozhodovat je kolik paroplynek bude v tou dobou zapojeno v síti, mimochodem plyn pro ně nemusí být nutně jen importní, ale může se jednat také o plyn vyráběný z uhlí, buď v podzemí, nebo v uhelném generátoru, ale zase nevím, jaká jsou rizika podzemního zplyňování.

Další věc pak bude jak se k tomu postaví jejich sousedé, včetně České republiky a jak rychle bude Německo postupovat se stavbou přenosových vedení. Roli bude hrát vznik plynových elektráren v celém regionu.

Na té statistice koeficientu ročního využití výkonu jsou hlavně vidět výrazné roční fluktuace výroby. Inu větřík. Rekord 1994.