Energetický regulační úřad (ERÚ) se do budoucna nebrání většímu rozvoji akumulace energie v Česku. Je ale třeba přijmout potřebnou legislativu a vyčíslit náklady uskladňování a výdajů, které by nová technologie mohla znamenat pro distribuční společnosti. ČTK to řekl předseda rady ERÚ Vladimír Outrata. Loni byly v ČR postaveny první dva velké bateriové systémy pro ukládání energie s kapacitou přes jednu megawatthodinu (MWh). Zbývá dořešit, jakou roli mají tyto zdroje v energetické soustavě hrát. Aktuálně jsou ve zkušebním provozu.

Distribuční síť elektřiny je v tuzemsku rozdělena mezi ČEZ, E.ON a Pražskou energetiku (PRE). Outrata uvedl, že ERÚ má od distribučních společností informace o tom, že nejrůznější firmy plánují v tuzemsku v nejbližších letech dohromady postavit akumulační zdroje s kapacitou několika stovek MWh, což už by mělo podle něj podstatný vliv na kvalitu sítě.

„Mohlo by se stát, že za námi přijdou distributoři s tím, že ty baterie připojí, ale vyvolává jim to spoustu dodatečných nákladů. Mohou to být až miliardy korun,“ podotkl Outrata.

Část těchto nákladů by podle něj pak mohly nepřímo zaplatit všichni spotřebitelé.

Tesla Powerpack - Síťové baterie
Ilustrační foto

Mluvčí ČEZ Martin Schreier ČTK řekl, že podle poznatků firmy v ČR měly v horizontu dvou let vzniknout systémy ukládání energie o celkovém výkonu v desítkách megawattů (MW).

„Na základě dostupných informací analyzujeme dopady ve více rovinách. Teprve na základě takto získaných poznatků by bylo rozhodnuto o dalším postupu,“ doplnil.

„V současnosti evidujeme asi 20 žádostí o připojení velkokapacitních akumulačních zařízeních s celkovým požadavkem na rezervaci jak příkonu, tak výkonu v hodnotě přibližně 140 MW,“ uvedla mluvčí E.ON Martina Slavíková.

Podotkla, že firma momentálně nevidí problém ani tak v nákladech na připojení, jako spíše ve stanovení podmínek připojení a provozu těchto zařízení.

„Náklady budou velmi odvislé od konkrétních případů, to jest místě připojení a velikosti těchto jednotek,“ dodal mluvčí PRE Petr Holubec.

Přesná čísla podle něj společnost v tuto chvíli nemá.

baterie
Ilustrační foto

Podle výkonného ředitele asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jana Fouska jsou obavy z možného nekoordinovaného rozvoje akumulace liché.

„Podpůrné služby, které mají akumulační zařízení poskytovat, sjednává na komerční bázi provozovatel přenosové sítě ČEPS, a to na základě výběrových řízení. Postaví se tedy pouze ta akumulační zařízení, která najdou odbyt na trhu podpůrných služeb,“ řekl ČTK.

AKU-BAT CZ už dříve uvedl, že prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jako mají přečerpávací vodní elektrárny, a mohly být využívány jako regulační zdroj, jak tomu je v některých západních zemích.

Podle Outraty je však nutné počkat na konečné znění takzvaného zimního balíčku Evropské komise a ukotvení akumulace v něm.

Vedení
Ilustrační foto

Legislativní ukotvení problematiky řeší české ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr v demisi Tomáš Hüner (za ANO) v lednu ČTK řekl, že resort s ním počítá v připravované novele energetického zákona.

Předseda rady ERÚ dále uvedl, že na akumulaci je třeba nutné se dívat více komplexně.

„Akumulace energie je širší pojem, není to jenom akumulace elektřiny do baterií. Může to být akumulace do tepla v teplárenských soustavách, nebo převedení energie na vodík či metan,“ dodal Outrata.

Fousek ČTK řekl, že podobný postoj má k akumulaci také AKU-BAT CZ.

První velké baterie pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné MWh loni postavila společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku.

Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Bateriový systém pro ukládání energie plánuje v Tušimicích na Chomutovsku postavit také ČEZ.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *