Na výměnu osvětlení v obcích za šetrnější půjde 120 milionů korun
Na rekonstrukci veřejného osvětlení v obcích tak, aby nevznikal tzv. světelný smog, půjde 120 milionů korun. Dohodla se na tom ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a životního prostředí (MŽP). Šetrnějších lamp má do konce roku 2021 vzniknout více než 60.000, oznámila dnes ministerstva. Peníze půjdou z programu Efekt, který je zaměřený na energetické úspory.
Pro obce ležící mimo chráněná území je určeno 90 milionů korun, o dalších 30 milionů mohou žádat ty, které leží v chráněných územích. Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové jde o novinku – na snížení světelného smogu dosud mohly dostat příspěvek jen ty obce, které leží na území národních parků.
Zájemci budou moci o peníze žádat od konce srpna, jedna obec získá maximálně dvoumilionovou dotaci. Podrobnosti představí ministerstva na středeční tiskové konferenci.
Světelné znečištění je nežádoucí jev, který vzniká při nesprávném směřování světla vzhůru nebo do volné krajiny. Přispívá k němu také osvětlení v nevhodnou dobu, jako je například noční osvětlení parkovišť u nákupních center mimo otevírací dobu.
Částečně ho lze snížit polohou lamp veřejného osvětlení a také jejich výměnou tak, aby neobsahovaly modrou složku záření.
Světelný smog má negativní vliv na lidské zdraví a na biorytmy zvířat žijících ve volné přírodě, ovlivňuje například kvalitu spánku. Zbytečné nebo zbytečně intenzivní svícení zatěžuje ekonomiku. Kritizují ho také astronomové, protože znemožňuje pozorování hvězdné oblohy běžnými prostředky.
V Česku legislativa omezuje světelné znečištění jen v národních parcích, jinde leží v rukou obcí. V březnu letošního roku se vláda dohodla na krocích, které by měly světelný smog omezit. Kromě dotací pro šetrnější osvětlení je v plánu například osvěta o škodlivosti modré složky světla, kterou má provést ministerstvo životního prostředí, nebo analýza světelného znečištění z dopravy.
Původní program Efekt byl založen v roce 1998, tedy ještě před vstupem Česka do Evropské unie. Sloužil k podpoře projektů menšího rozsahu a fungoval jako doplněk pro operační programy a národní programy, jako je například Nová zelená úsporám. Od loňského roku ho nahradil program Efekt 2.
Úvodní fotografie: Veřejné osvětlení Brno. Zdroj: Technické sítě Brno
Mohlo by vás zajímat:
Jsem zvědavý na způsob omezení modré složky v pouličním osvětlení. Kde jsem si všimnul investic do nových lamp v Česku (náhrada oranžových sodíkových výbojek) , byly realizovány právě pomocí LED osvětlení v modrobílé barvě, tedy té nejhorší z hlediska kvality spánku .
Jenže LED (alespoň ty správně realizované) svítí jen tam, kam mají, takže pro kvalitu spánku je rozhodně lepší modrobílé světlo na chodníku a doma tma, než oranžové světlo z osvětlení v celé ložnici.
Tím pádem jsem zatím narazil jen na špatné realizace.
Není pravda, lidé se evolučně vyvíjeli spaním u ohně po minimálně statisíce let.
Vy jste odborník i na antropologii? Většinu z oněch statisíců let se ovšem lidstvo vyvíjelo v teplém klimatu a nikdo moc neměl potřebu spát u ohně. Pokud jste to někdy zkoušel, tak byste věděl, že ti, kteří snad skutečně spali "u ohně", byli nutně evolucí záhy eliminováni. :-)
Není to tak dlouho co jsem někde četl, že v USA vyměnily spoustu pouličního osvětlení za LED a z hlediska světelného znečištění se situace zhoršila. Většina nových světelných zdrojů má právě tu nejméně příznivou vlnovou délku jak z hlediska lidského zdraví, tak i pozorování hvězd. Navíc intenzita osvětlení se zvýšila a byť jsou světla stíněna, tak odražené světlo stejně září k obloze. Myslím si, že použití chytré technologie, která osvětluje ulice jen pokud je komu svítit na cestu je nutností a mělo by se stát běžným standartem.
Občas se objevují stožáry mnohem menší výšky, to také hraje roli. A např. tlumení výkonu pokud je sněhová pokrývka by také pomohlo alespoň zmenšit světelný smog. Hloupé je, že pouliční světlo stačí jen velmi malé, pokud jde o to nezakopnout a velmi silné, pokud jde např. o identifikaci kohosi na webové kameře. :-) Rozhodně by se ale mělo vyrábět v tzv. warm white (2700K), aby více odpovídalo slunečnímu záření poblíž západu slunce.
Tento efekt se jaksi jmenuje - když např. ušetříte EE, tak zvýšíte osvětlení, bohužel ti dvá němci..na výraz si ne a ne vzpomenout
Myslíte Jevonsův paradox (nebo obecněji rebound effect)? Tam bacha na předpoklady, za kterých platí, hlavně na ty skryté. Například, že máte zatím nepokrytou poptávku kvůli vysoké ceně služby. Platí to? A pozor na další vlivy, které poptávku po službě ovlivňují. Když se třeba sníží spotřeba automobilů na čtvrtinu, neznamená to, že se začne jezdit 4x více, lidi na to nemají čas a není na to dost cest. Obecně nejlepší jsou radikální inovace, kde dostanete 5x, 8x, 10x, 100x vyšší efektivitu procesu, to pak Jevons nemá šanci.
Tak zrovna u venkovního osvětlování je poptávka zatím značně neuspokojená a téměř nekonečná. Nevím, jestli to také pozorujete, ale stále více lidí, hotelů a penzionů se svítí diodami v zahradě celou noc. A proč ne, vždyť to skoro nic nestojí. To je přece Jevons jak vyšitý! Svítit v zahradě obyčejnými žárovkami celou noc kupodivu nikoho nenapadlo, možná na párty 3 hodiny. Teď si to může dovolit kde kdo, ukázat sousedům, jakou má krásnou fasádu i ve 3 ráno.
Jenže problém ledek je že to nikdo neumí používat pořádně, stížnosti jsou třeba i na nová návěstidla od AŽD že příliš oslňují, stejně tak mám čerstvou neblahou zkušenost se světly v nádraží hale u nás, halogen, nebo nějaké výbojky nahradili LED reflektory, kvůli kterým se nedá pořádně ani podívat asi ze 2/3 haly na odjezdy, protože dřív se do sítnice vypálí řada ledek tak silných že skoro minutu pořádně nevidíte a můžete si je skoro přesně napočítat jak máte všude fialovo-červené fleky. V zásadě tu halu opticky zmenšili ze skoro tří pater na necelé jedno.
Lidi si dřív žárovkami svítívali, jenže to dřív byla snobárna a žárovky měly tak 10-15W a nebylo jich tolik a tak blbě, když se podíváte jak si lid do záhonků dají ty LED solární lampy a podobně, tak to míří všemi možnými směry a hlavně tam kam by to mířit nemělo.
Tady je příklad z Kanady, ani to nedalo moc googlení: https://news.nationalgeographic.com/2017/11/light-pollution-energy-LED-bulbs-spd/
Pokud pozoruji, zelení vůbec nehledí na Ekologii = ničení hmyzu světlem - zejména modrým , ničení lid, světlem - zejména modrým a ani na světelné znečištění oblohy.
Vždycky, když to zkusili, dostalo se jim jen výsměchu a byli přeřváni jinými argumenty (bezpečnost, apod.). Jistých drobných úspěchů se podařilo dosáhnout astronomům. Obecně platí, že základ je dělat osvětlení správně podle zásad - svítí se dolů na věci, ne lidem do očí, ne do nebe, svítí se jen kolik je potřeba, když lidi neoslňujete, stačí světla jen trochu, svítí se na takových vlnových délkách, aby to nelákalo hmyz (LED umožňuje prakticky cokoliv). Při rekonstrukcích podle zásad Dark Sky Association klidně vyrobíte stejnou službu s 10x menší spotřebou energie. jenže se o tom mezi lidmi, hlavně těmi, kteří rozhodují, neví a v kraji panuje plno mýtů.
No jo, jde to dělat správně, ale kdo by se s tím dělal správně, když špatně to vypadá docela dobře a skoro nic to nestojí, že... Prostě Jevons funguje jako přírodní zákony: https://news.nationalgeographic.com/2017/11/light-pollution-energy-LED-bulbs-spd/
Dle mých informací bude MPO a MŽP požadovat poměrně nízké hodnoty teplot chromatičnosti. Už teď podporují v rezidenčních oblastech převážně 3000 K.
No jo, ale ty bledě bílé LEDky mají významně lepší účinnost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se