Domů
Rychlé zprávy
Německo urychlí růst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů

Německo urychlí růst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů

Německá vládní koalice stran CDU/CSU a SPD se dohodla na dodržení svého slibu podpořit další instalace obnovitelných zdrojů energie. Mezi lety 2019 a 2021 má dojít k aukcím na celkem 8 GW větrného a solárního výkonu. Uzavřením dohody tak strany plní své sliby, zároveň končí měsíce trvající neshody v koalici.

Obnovitelné zdroje jsou jedním z nejdůležitějších faktorů německých plánů na přechod na nízko uhlíkovou ekonomiku. V rámci těchto úsilí se německá vláda v lednu dohodla na naplánování dalších veřejných aukcí v letech 2019 až 2020 na 4 GW pro fotovoltaické elektrárny, 4 GW pro pevninské věrné elektrárny a nespecifikované množství výkonu pro přímořské větrné elektrárny.

Tato dohoda byla vytvořena s cílem pomoci dosáhnout 65% podílu OZE na energetickém mixu ze současných 36 % do roku 2030. Dodatečné instalace OZE by měly snížit emise CO2 o 8 až 10 milionů tun za rok.

Dohoda mezi koaličními partnery o zmíněných 8 GW byla dosažena v úterý v pozdních hodinách. Jednání o plánu bylo dlouho zablokováno z důvodu rozdílných názorů na jeho detaily. Jedním z faktorů, které koalice při návrhu plánu řešila, bylo znepokojení voličů z rostoucích cen elektrické energie a dalších dotací. Dalším faktorem byl neočekáváný nárůst ceny přímořských větrných elektráren v minulých aukcích. Návrh na další aukce pro přímořské větrné elektrárny nakonec nebyl v dohodě zahrnut.

Podle časového plánu má být příští rok dražen 1 GW výkonu jak pro solární energii, tak pro větrné elektrárny. V roce 2020 má dražený výkon v obou kategoriích vzrůst na 1,4 GW, v roce 2021 pak má být draženo 1,6 GW. Příští rok by mělo dojít k návrhu dalších aukcí na období 2021 až 2030.

Zdroj úvodního obrázku: Ian Sutton

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(52)
Milan Vaněček
3. listopad 2018, 18:04

Když Němci mohou mít 65% OZE v roce 2030 tak my bychom určitě mohli mít přes 50% elektřiny z OZE o 10 let později, v roce 2040. Těch 10 let zpoždění uvádím kvůli poklesu ceny, například u fotovoltaiky cena klesla více než pětkrát za posledních 10 let. A my nemáme tolik peněz co Němci, proto to zpoždění, abychom platili mnohem méně za OZE než Němci.

Nové Dukovany potřeba nejsou, stačí Temelín (a případné prodloužení životnosti Dukovan o 10 let).

Emil
4. listopad 2018, 08:34

Podle studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR je veškerý potenciál větrné energie v ČR na úrovni 5,9 TWh za rok. Připomínám, že celková spotřeba za loňský rok byla 73,8 TWh, tedy vítr dokáže maximálně pokrýt 8% této spotřeby. Ostatní OZE loni vyrobily 5,3%, to je dohromady 13,3%. Z čeho chcete vyrobit těch zbývajících 36,7%? Připomínám, že FVE se i přes tu masivní a nesmyslnou podporu dostaly zatím na 2,2%

A ještě by mě moc zajímala odpověď na moji otázku z předchozí diskuze ohledně doporučené kombinace zdrojů pro novostavbu.

Jan Veselý
4. listopad 2018, 08:42

Četl jste tu studii? Já ano. Tak ubohou "junk science" najdete jen těžko.

Emil
4. listopad 2018, 08:52

Máte tedy studii nějaké erudovanější organizace, která by naznačovala, že ten potenciál je vyšší? Nemyslíte snad tu analýzu z dílny KOZE, na které se mimo jiné podílel i otec tunelu století Martin Bursík a další "odborníci" z Hnutí DUHA?

Carlos
4. listopad 2018, 10:15

Bursík, který tehdy ani nebyl v parlamentu? Nebo Bursík v parlamentu, který je mohl levou zadní přehlasovat? Chcete chybu 281 a neschopnost dalších 200, kde se jedná o dvě skupiny s překryvem, takže kolika lidí dohromady?, hodit na jednoho člověka. I kdyby Bursík celý zákon protlačil, myslíte si že mohl udělat něco s tím že se zničeho nic zhroutila cena, parlament byl paralyzovaný (koryta byla důležitější než práce a správcovství) nebo že se do zákona vpašovala klauzulka o maximálním meziročním poklesu? Stěžujte si jednotlivým poslancům podle toho jak hlasovali. Jen oni jsou za to odpovědní.

Emil
4. listopad 2018, 17:52

Podíl pana Bursíka na tomto tunelu je popsán např. zde:

https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci

Já netvrdím, že je to jediný viník, ale on stál u zrodu celého zákona o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. O tom, kdo nese největší vinu, a kdo všechno to mohl ještě zastavit a nezastavil, o tom ale vůbec diskutovat nechci. Spíš žasnu nad tím, že si z celého mého příspěvku vyberete tu nejméně podstatnou část, na které se teď točíte. O tom, zda máte nebo nemáte lepší studii, která přináší přesnější čísla, raději takticky mlčíte.

Carlos
4. listopad 2018, 19:20

Emile, podívejte se o jeden dolů, tam je pro změnu práce z VUT, dávat to dvakrát nebudu :D Je tam jen drobnost se kterou nesouhlasím a to že z 20GW by bylo jen něco kolem 5TWh elektřiny, nesedí to, ale když se podíváte pak dál, tak zjistíte že je tam jakýsi limit na síti 110kV, který ale zase já, pro změnu, neberu za neměnnou konstantu.

Carlos
4. listopad 2018, 11:05

Nevychází to z tohoto? ueen. feec.vutbr. cz/images/Veda_a_vyzkum/Produkty/Total_potential/VTE_analysis.doc.pdf

S dovolením v tabulce na str. 6 mám podezření na ustřelenou desetinnou čárku, 20GW při koeficientu 0.28 provozu ročně není 5.8TWh, a není to ani při konzervativním koeficientu 0.20, i při něm by to bylo 35 TWh - cca 50%. Co se týče potom dalších tabulky na str. 5 a popisu situace na síti 110kV, to není konstanta, možná s jinými požadavky a pod by to hodilo jiná čísla, například, z mého pohledu,je pitomost se tvářit že na vedení z Lipna nenapojíte 120MW VtE, plný výkon větrníků a hydroelektrárny, která má vody jen asi na 4 hodin denně, je z podstaty mutexem, jen za velmi specifické a nepříznivé okolnosti by bylo třeba mít puštěny obě elektrárny, to stejné platí v zásadě pro každou větší hydroelektrárnu zapojenou od 110kV výše.

Jan Veselý
4. listopad 2018, 13:03

Tu studii z VUT považuji za relevantní analýzu, i když je v ní ten problém, že pracuje s potenciálem při 100 m vysokých VtE a ignoruje "silent wind revolution", kdy stabilně roste koeficient využití VtE (lepší lopatky VtE, lepší povrchová úprava lopatek, nižší poruchovost, predikce nárazů větrů pomocí LIDARu, ...).

Tohle je odpad. Cituji: "V prvním přiblížení se předpokládá, že na území krajů Karlovarského, Ústeckého a Libereckého, které sousedí se státem Sasko, na území kraje Jihomoravského, který sousedí se státem Dolní Rakousko a na území kraje Plzeňského, který sousedí se státem Bavorsko jsou podobné klimatické a tedy i větrné poměry. Dále se předpokládá, že na území Saska a Dolního Rakouska rozvoj větrné energetiky v konci r. 2007 se přiblížil stavu nasycení a v dalších letech nevykáže významnější nárůst."

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 11:14

Emil je troll a pomocí přesných ale chybných čísel zde rozšiřuje desinformace. 1)Tak spotřeba elektřiny v ČR je okolo 62 TWh za rok a ne 73,8 TWh jak (s přesností na desetiná místa) udává Emil. 2) Potenciál (píše veškerý) větrné energie je cca 18 TWh za rok a ne 5,9 TWh, zdroj csve.cz (Česká společnost pro větrnou energii). Dle mého názoru by bylo nejlepší srovnávat se s naším sousedem (Saskem) s kterým máme společné Krušné hory a vzít si jejich realitu a jejich plány

3) To že se FVE i přes masivní podporu nedostaly přes 2,2% výroby elektřiny je opět výstavní kousek Emilovy demagogie. Právě kvůli této podpoře, prosazené (2009-10)všehoschopnými s pomocí neinformovaných fotovoltaika dává jen přes 2% i když za stejné peníze by nyní mohla dávat přes 10 % (za stejné peníze jako instalované 2GW nameplate výkonu nyní (stále ještě 2 roky před termínem z EU) můžete nainstalovat 10GW velkých FVE

4) co zajímá trolla nemusí zajímat ostatní, kteří nechtějí následovat jeho trollování

Tož tak.

Carlos
4. listopad 2018, 11:51

K těm 10 % bychom ale potřebovali mírně jinou soustavu, P2X, nebo hodně PVE, což ale je vpravdě na dlouhé lokte, jak se říká. Co bychom ale měli začít je příprava PVE k většině současných existujících přehrad. Bohužel složitá, ale velmi pěkná by byla 400MW PVE se zapojením do současné linky Orlíku.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 12:11

Carlosi, zatím by stačila ta stará, akumulaci dělat do ohřevu vody. 10 GW nameplate fotovoltaiky při polovině orientace na jih a polovině na východ/západ nám ve skoro plochém maximu 9-15 hod dá maximálně 6-7 GW čili bude třeba cca 2 GW použít na ohřev teplé vody (nač pálit plyn či uhlí v teplárnách, toto bude zadarmo) nebo částečně exportovat (nejlépe až po zhodnocení pomocí akumulace).

Carlos
4. listopad 2018, 12:55

A jak uděláme, aby to zase všechno neotočili na jih?

Ale je pravda že asi by akumulace do horké vody nebyl problém, zejména pokud platíte cca 600Kč/GJ což mi říká že by cena proudu pro takový elektrokotel byla 83€/MWh. To i s marží pro výrobce tepla seženete. Nicméně tam vidím problém právě v období do 9 a po 15, na to budeme v první fázi potřebovat více PVE než máme. A asi bych viděl opravdu raději elektřinu prohnat přes PVE, než ji pálit v elektrokotlech.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 13:12

Carlosi jediné řešení pro odstranění poledního maxima ve fotovoltaice jsou odstranění dotací a výkupní ceny měnící se každou hodinu. Pak bude konec orientaci panelů jen na jih a maximalizace letního výkonu. A třeba u bifaciálních panelů lze i zimní výkon zvýšit o mnoho desítek procent (relativních).

Antonín Mikeš
4. listopad 2018, 16:13

Pane Vaněčku, souhlasím a mám za to, že k tomu už došlo ne? Nikdo nebrání investorovi postavit FVE a prodávat EE na burze za spot - tam zřejmě ještě cenově nejsme ani cenou EE ani cenou FVE. Mnoho společností ale místo toho raději koupí nebo prodá přímo celou roční produkci "zelené" elektřiny a nechají náklady za odchylky ve výrobě a spotřebě na všech spotřebitelích.

K té akumulaci v teplárně. Je pravda že by teplárna ušetřila za palivo a emise, ale museli by investovat do FVE a akumulace, zřejmě kdyby se to vyplatilo už by to zřejmě někde plánovali (některé podobné systémy už ale přece existují). Zatím je to zřejmě všechno jen hudba budoucnosti, o které nevíme jestli opravdu přijde. Možná až se u tepláren rozšíří akumulace elektřiny bude takový systém vycházet ekonomičtěji, nebo až zdraží emisenky, palivo, zvýší se limity..

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 17:00

Pane Mikeš, ta fotovoltaika bez dotací bude až v příští dekádě. Ale určitě o 10 let dříve než by jakakoliv firma byla schopna u nás postavit JE ( a to s dotací a podporou státu).

K té akumulaci do tepla: to už dělá mladoboleslavská Škodovka. Návratnost investice prý 3 roky. Už jsem o tom zde psal v diskusích.

Antonín Mikeš
4. listopad 2018, 17:29

Ale Škoda MB nenapájí ten bojler energií z FVE, takže v té investici není cena FVE zahrnuta a navíc ekonomiku této konkrétní akumulace výrazně vylepšuje poskytování podpůrných služeb síti. Takže to bych to sem vůbec nemotal.

Navíc mám obavu že vámi navrhovaný způsob akumulace by zvýšil využití kondezačních elektráren. Počítejte se mnou, kotel v teplárně je odstaven, FVE přes den nabíjí akumulaci teplem - nízkopotenciálním, prakticky nevyužitelným pro zpětnou výrobu elektřiny. Po západu slunce se do soustavy teplárny vhání teplo z akumulace, kotel je stále odstaven. EE která by byla vyrobena při provozu kotle v nočních hodinách bude muset být vyrobena jinak, zřejmě plynem nebo uhlím.

Dalším "problémem" kogenerace, je závislost výroby EE na výrobě tepla, když nikdo nechce teplo, není žádná elektřina z kogenerace.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 17:36

Pane Mikeš snad aspoň uznáte argument proč jsem to psal: když fotovoltaika (cca 10 GW nameplate) bude v ČR v létě vyrábět více než je naše okamžitá spotřeba, dá se tím ohřívat voda v bojleru. Snad už víte že to dávno dělá i nadbytečná elektřina z JE v noci.

Antonín Mikeš
4. listopad 2018, 18:01

Pane Vaněčku, tento argument uznávám, ale jen částečně.

HDO tady není jen z důvodu přebytků nočního proudu (pokud vůbec nějaké přebytky vznikají, však stále vyvážíme) ale hlavně z důvodu rozložení zatížení sítě, však se podívejte na fakturu za EE, tam je vidět rozdíl v ceně přenosu VT a NT, v mém případě, 1592 kč ve VT a 31 kč v NT, rozdíl dva řády, kdežto cena silové elektřiny je nižší sotva o třetinu. Cena distribuce v NT je "odměna" za to že jste ochoten a schopen část své spotřeby přesunout v čase.

Vláďa
5. listopad 2018, 07:00

Pane Vaněček. Teplovodní kotel o výkonu 30 MW je v teplárenství celkem běžná věc. Kotle zpravidla mají na vstupu minimálně 60stC, na výstupu 80stC ( to je letní provoz). Zimní provoz odpovídá 120stC na vstupu a 160stC na výstupu, tomu odpovídá průtok 645 t/hod. To jsou parametry primárního okruhu. Jakákoliv akumulace končí na 100stC. Tak že akumulace do teplé vody nic moc.

Emil
4. listopad 2018, 17:41

Je pro mě velkou ctí, že mě král trollů přijal mezi své ovečky, ale teď vážně.

To číslo, které uvádíte "okolo 62 TWh", přesně je to 61,9 TWh je čistá spotřeba, označovaná jako TNS(Tuzemská netto spotřeba ). Číslo, které uvádím já, 73,8TWh je celková spotřeba, označovaná jako TBS (Tuzemská brutto spotřeba). To je veškerá energie, kterou bylo potřeba vyrobit, včetně energie na pokrytí ztrát v elektrizační soustavě. Představte si, že i tu je nutné vyrobit. Vy si samozřejmě vyberete jen to číslo, které se Vám zrovna hodí, ale zde jste se tedy hrubě netrefil.

Vše je dobře patrné např. zde, je to graf přímo z ERÚ: https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/17553-vyroba-a-spotreba-elektriny-v-cr-v-roce-2017

Z toho odkazu je také patrný podíl výroby FVE, který je mnou uváděných 2,2%. Můžete si před tím zavírat oči jak chcete, nazývat to demagogií, můžete klidně označovat jako trolly celý ERÚ, hledat libovolné další výmluvy, ale to číslo je prostě fakt, se kterým neuděláte vůbec nic.

Myslel jsem si, že už jste tu své dno ukázal dostatečně, ale mýlil jsem se.

Martin Hájek
4. listopad 2018, 21:46

Máte to marné, už jsem se to panu Vaněčkovi pokoušel vysvětlit, že existuje jouleův zákon objevený roku 1840, který nám neumožňuje přepravovat elektřinu vodiči beze ztrát, ale je to marný, je to marný, je to marný... :-)

Emil
4. listopad 2018, 22:06

Já si nedělám iluze, že bych pana Vaněčka o čemkoliv přesvědčil, ten je vůči vnějším podnětům dokonale rezistentní. Spíš jsem chtěl uvést jeho dezinformace na pravou míru pro případné další čtenáře diskuze. I když věřím, že většinu již dávno dokázal od sledování diskuzí zde odradit.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 22:09

Už jsem Vám vysvětlil že jiné ztráty jsou při dopravě elektřiny z JE na stovky km ve srovnání s fotovoltaikou kterou máte na svojí střeše. Vy jste holt zvyklý na velké ztráty, já na malé. Ale nechám toho, s meritem diskutovaného článku to nesouvisí, dobrou noc.

Emil
4. listopad 2018, 22:17

Ano, lepší potvrzení mých slov už si neumím představit. Přestože je řeč o číslech za loňský rok, přestože jsou ztráty v grafu ERÚ jasně vyčíslené, pan Vaněček vidí jen ztráty na svojí (Vaší) střeše. Dokonale vypointované.

Josef
3. listopad 2018, 22:26

Pane Vaněčku Němci mají celkově OZE v el. soustavě hodně proto , že na rozdíl od nás mají dobré podmínky pro vítr . Vítr , umělé ostrovy v severním moři s regulace plynem elektromobilita to je energetická koncepce Německa. Věřím tomu , že to časem dokážou tak ,že budou mít 80% podíl OZE na výrobě elektřiny , jenže domy budou vytápět plynem nebo olejem. Z Fosilních paliv vyřadí uhlí , ale v součtu půjde spotřeba ropy a plynu k roku 2030 nahoru takže z hlediska národní bezpečnosti je to nesmysl. Celé jejich snažení je jen zelená ideologie nic více.

Jan Veselý
4. listopad 2018, 08:47

Ignorujete existenci zateplování. Němci na to tlačí stejně jako se na to tlačí tady. Potenciální úspory plynu bez problémů překonají teoretický nárůst spotřeby při výrobě elektřiny.

Martin Hájek
4. listopad 2018, 21:42

Vy zase zapomínáte na růst podlahové plochy na občana, neboli růst bohatství, který velkou část oněch úspor ve skutečnosti eliminuje = říká se tomu odborně rebound efect. No, Němci na to sice tlačí, ale zatím vůbec nic nevytlačili. Ono totiž ve srovnání s těmi úsporami je dosavadní Energiewende v Německu doslova za hubičku. Tento účet by byl násobně větší a nikdo ho navíc nechce platit. V ČR je to nyní stejné jako v Německu, v průměru dnes nemáme budovy celkově v horším stavu.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 11:21

Pane Josef, kvůli "německým geografickým výhodám"=off shore vítr, Dunaj, ... jsem tam pro nás neuvedl 65% z OZE ale jen "nad 50%". Kvůli mnohem většímu německému HDP na osobu jsem neuvedl rok 2030 ale 2040.

Ale vždy se musíme především srovnávat s našimi sousedy, tak to i bere většina občanů naší republiky.

Samozřejmě jedná se o hrubý odhad, ale jak Němci ukazují, i odhad realistický.

Carlos
4. listopad 2018, 12:14

No kdyby začali stavět PVE u každé přehrady, tak by jim to asi dost pomohlo, bohužel je tam problém s vedením, transportem a legislativou, ne zrovna ideální. Mimochodem pro zájemce jsem našel článek o PVE Lipno - Dunaj:

drfg. cz/wp-content/uploads/2016/03/CzechIndustry4-2014-str-35-68.pdf

Martin Hájek
4. listopad 2018, 19:40

Ani tyto aukce už nic nezmění na tom, že to skvělé krásné zelené Německo, nesplní svůj cíl podílu energie z OZE do roku 2020 daný evropskou legislativou, na rozdíl od špinavé uhelně-jaderné ČR, která ho splnila dávno. A pokud bude Německo pokračovat byť i v tempu výstavby OZE naznačeném oněmi s velkou slávou chválenými aukcemi, tak samozřejmě cíle roku 2030 nesplní také. To je celkem jednoduchá matematika. Ke splnění cíle totiž Německo potřebuje zdvojnásobit svůj výkon ve větru a fotovoltaice (teď na chvíli pomíjím, že ani to nebude stačit, protože bez výstavby sítí bude muset být výkon OZE stále častěji omezován, aby nezničil sítě). Takže potřebuje KAŽDÝ rok postavit zhruba 4 GW ve větru a nejméně 3 GW ve fotovoltaice. To se, samozřejmě, neděje ani náhodou. Takže to krásné zelené Německo pojede dál na uhlí. Zatím jde tento skandál pořád různě tutlat, ale pravda si cestu nakonec najde a energetické statistiky budou už za pár let neúprosné.

Carlos
4. listopad 2018, 19:51

Nebo do toho vletí P2G/L, což je také možnost že nastane, jak to ale pak bude deklarováno je otázka.

Pavel
4. listopad 2018, 20:30

Jinými slovy, kdyby byly v řiti ryby nebylo by třeba stavět rybníky.

Martin Hájek
4. listopad 2018, 21:48

A nebo taky ne... :-)

Carlos
4. listopad 2018, 22:58

Uvidíme jak se s tím vypořádá to nové P2G zařízení co tam má teď být instalováno a jak kolem toho začarují s cenami/daněmi. Když prohlásím proces za mající účinnost 80% (protože to nevím prostě), cenu z OZE za 50€/MWh, jsme na 62.5, zaokrouhlíme na 63€/MWh, to máme 0.063€/KWh, tedy 1.63Kč/kWh. Proti ZP hodně, proti benzínu ani ne, v litru máme asi 9kWh, buďme laciní, dejme benzín za 31.50, tedy 3.5Kč/kWh. Takže při správném nastavení daňové politiky by se mohlo zavést účetní spalování E-gasu. Tedy pro vozidla bude zemní plyn dodaněn na úroveň E-gasu. Pak by se to myslím mělo chytit. Eventuálně z toho asi může lézt i E-diesel, nebo něco takového, což by znamenalo vyhnutí se nutnosti účetního spalování.

Dále by asi nebylo od věci do trhu s emisenkami zahrnout i výrobce paliv pro dopravu, ono to na litr bude pár haléřů, ale když to tak vezmu, tak na 1l vychází asi 1.6kg CO2, nechť je emisenka za 15€, tedy 390Kč, tedy 0.39Kč/kg, na litr máme 0.62Kč/l navíc. Což zase na druhou stranu není zanedbatelná částka a někteří lidé jedou kvůli takovému rozdílu třeba přes půl okresu. Pokud se z E-fuels zruší spotřební daň, či se sníží, tak asi bude po problému. Podle mne tu více než kde jinde zálež na daňové politice.

Martin Hájek
5. listopad 2018, 00:13

No, matláte to páté přes deváté, když nerozlišujete tržní cenu, dotace a daně, nemá čas to za vás rozplétat. Ale především a hlavně jste jaksi zapomněl, že to P2G/L zařízení nebude zadarmo. Ono je ve skutečnosti zatím k nezaplacení. A to nemluvím o tom, že pokud by mělo zpracovávat např. přebytky elektřiny z fotovoltaiky, tak bude k nezaplacení nadruhou, protože využití instalované kapacity bude velmi malé. Ale ona to nebude žádná hitparáda ani u těch větrníků. Pokud to pojede 24/7, tak při současné situaci budete dělat syntetická paliva převážně z elektřiny vyrobené z uhlí a plynu, což se určitě vyplatí :-).

Carlos
5. listopad 2018, 00:49

Ani bych neřekl, ano, je tma všechno, ale jak jinak to popsat?

Cena z OZE je celkem stabilní, vzal jsem horní konec co jsem našel (asi měsíc zpátky). Dále to zařízení se skládá ze tří hlavních částí, elektrolyzéru, CO2 absorbéru a samotné kolony, přičemž nejvíce spotřebuje výroby vodíku, zbytek jsou drobky, takže podle mne bude výkonový limit na straně výroby vodíku, což může být drahé, ale i levné zařízení. Velmi rychlým hledáním jsem našel že 1kWel alkalická elektrolýza stojí asi 1200$/kW a životnost je minimálně 60k hodin, což nám na 1kWh ve vodíku přidá asi 44 haléřů. Takže bych bral za možné že se celé zařízení jistým způsobem předimenzuje.

Cena benzínu je asi ze 3/4 tvořená netržními položkami, takže

Poslední odstavec je jen návrh na zahrnutí benzínu do systému emisenek.

Carlos
5. listopad 2018, 00:54

Ještě mne napadlo, to zařízení má nějakou životnost a pokud je relativně bezúdržbové, tak je jedno, jestli tyto hodiny spálí během několika měsíců, nebo let. V zásadě všechny technologie vypadají že by na nich založená zařízení měla morálně zastarat dříve než by jim vyprší technická životnost. Otázka je jak moc rychle se to bude mít vrátit, jestli za 10, 15 či 20 let. A tady bych to nechal už na někom kdo to umí spočítat líp než já.

Emil
5. listopad 2018, 05:45

Ptejte se především investorů, jestli je jim jedno, jaká je návratnost jejich investice. Ti si to asi budou umět spočítat ze všech nejlépe.

Navíc proč by vyráběli vodík draho elektrolýzou, když je možné ho vyrobit levněji ze zemního plynu? Pro investory je mnohem jednodušší a výhodnější prostě veškerou výrobu posílat do sítě. Dokud se tedy najde někdo, kdo je ochoten ji za všech okolností odebírat.

Martin Hájek
5. listopad 2018, 10:00

Carlosi, vidím, že jste vůbec nepochopil, takže znovu. Největší problém je, že zařízení P2G, které by zpracovávalo přebytky elektřiny z FVE, by bylo v provozu jen stovky hodin za rok. Využití instalovaného výkonu fotovoltaiky je v podmínkách střední Evropy kolem 1000 hodin. Využití zařízení na zpracování přebytků elektřiny z FVE by ovšem bylo jen v řádu maximálně stovek hodin. Takže ta návratnost není v desítkách, ale ve stovkách let. Už to chápete? Proto se směju, když o tomhle někdo blouzní, protože to nemůže z principu nikdy ekonomicky fungovat, leda by to zařízení na P2G bylo téměř zadarmo, případně bylo opravdu malé a levné a integrované u spotřebitele, který by si vodíkem plnil svoje autíčko. Ale to je naprosté sci-fi.

Milan Vaněček
5. listopad 2018, 10:50

Nechápete to Vy, pane Hájek. Nyní, při 40 GW fotovoltaiky v Německu je záporná cena jen pár dní v roce. Až budou mít Němci 80 GW fotovoltaiky a xx GW větru tak bude levný proud k disposici pro P2G, P2 L převážnou část roku, až budou mít 120 GW fotovoltaiky tak okolní JE zbankrotují (spíš i dříve). Nezapomeňte, jak jsem Vám před chvílí prozradil, že je tu připraveno několik “drivers” které budou tlačit cenu dolů a dále zvyšovat celosvětovou poptávku. Den kdy bude na světě 1 TW fotovoltaiky se blíží, i 2 TW jsou nadohled .....

Martin Hájek
5. listopad 2018, 13:18

Pane Vaněčku, mám jenom takovou hloupou otázku. Jak na těch fotovoltaikách budou investoři vydělávat, když, jak tvrdíte, bude větší část roku velmi nízká nebo dokonce záporná cena elektřiny? To jim ty panely dodají Čínské robotizované továrny za zápornou cenu?

Milan Vaněček
5. listopad 2018, 14:06

Nedělejte že to nevíte. Musí si k té FVE pořídit ještě buď bateriové úložiště nebo výrobu P2G nebo P2L nebo jinou tovární výrobu (mít pro sebe část elektřiny zadarmo není špatná věc). Můžete si za domácí cvičení uvést i další příklady, třeba že budete dobíjet zdarma jako autodopravce svoji flotilu automobilů a ty Vám budou vydělávat.

Ale můžete být klidný, slunce nebude svítit 24 hodin na jedno místo, cena elektřiny se bude měnit během dne, o tom snad už všichni už vědí? Takže zbude i na ostatní (flexibilní) zdroje. Nebo jiné doplňkové OZE zdroje.

Energie zdarma ze Slunce je dar, který umožňuje na zemi život.

Carlos
5. listopad 2018, 19:20

Pane Hájku,

uznávám, tentokrát jsme se nepochopili, uvažoval jsem že se časem dostaneme do stavu kdy velké solární parky budou blízko P2X technologie a majitel se rozhodne, jestli to pustí tam, nebo prodá do sítě podle toho co u přinese v daný moment lepší marži. Jak to bude cenově? Nevím.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 21:05

To je samozřejmé že Německo svůj výkon ve fotovoltaice i ve větru zdvojnásobí. Dokonce ho ve fotovoltaice i ztrojnásobí, brzy to bude nejlevnější způsob výroby elektřiny nejen v krajinách s větším osluněním, ale i v Německu a ČR.

Z toho není úniku, lze to jen oddálit, ale technický pokrok (viz počítače, mobily, displeje, zkrátka fyzika polovodičů) už nikdo nezastaví.

Tož tak, pane Hájku.

Martin Hájek
4. listopad 2018, 21:37

A to brzy bude kdy? Kupodivu se zatím pořád musí na fotovoltaické elektrárny dělat aukce. Jejich přirozený prostor je přitom např. v Bavorsku už vyčerpaný. Pro další růst by byla potřeba masivní akumulace, tedy další masivní dotace, abychom si úplně rozuměli. V ignorování reality jste přeborník, ale prostě to tak je. Roční přírůstky fotovoltaiky i větrníků v Německu klesly hluboko pod úroveň, která by k tomu zdvojnásobení do roku 2030 byla potřeba. To je neokecatelná realita. Navíc nikoliv zanedbatelná části kapacity větrníků už bude muset být do roku 2030 nahrazena, neboli množství instalací bude muset být ještě větší, ale ono není a nebude.

Milan Vaněček
4. listopad 2018, 22:01

Okolo roku 2025. To už bude v celé světě nainstalováno přes jeden TW fotovoltaických panelů. Realitu neignoruji, právě naopak, popisuji reálné úspěchy fyziky polovodičů.

Martin Hájek
5. listopad 2018, 00:18

Tak určitě... A zkoušel jste si počítat, jaký výkon by muselo Německo počínaje příštím rokem každoročně instalovat, aby se ten Váš polovodičový sen mohl stát skutečností?

Milan Vaněček
5. listopad 2018, 08:01

Je vidět že neznáte fakta, jen spekulujete a pochybujete. V roce 2010 Německo instalovalo, po poklesu cen (který u nás ERÚ "ignoroval"), 7GW fotovoltaiky (a to se v té době v Bavorsku a asi i jinde nesmělo stavět na zemědělské půdě).

Ted čekají až cena FVE dále klesne (na podzim konečně EU odstranila cenový strop) a projeví se přebytek výroby v Číně. Reakce vždy trvá alespoň rok či více (u jádra by se obdobná ale neexistující reakce na pokles ceny projevila ne za rok č dva ale za 10-20 let?)

Nainstalovat 40 GW fotovoltaiky za 12 let není žádný problém, v 2030 tu bude průmyslový P2G, P2L, baterie z evropských gigafactories.

Tož tak.

Emil
5. listopad 2018, 08:10

Ano, predikce, které v současnosti není možné ověřit ani vyvrátit, to je Vaše parketa. Jen bych je doporučoval spíš směřovat až tak někam k roku 2050 a dál, protože takhle se snadno může stát, že Vás za pár let dostihnou...

Martin Hájek
5. listopad 2018, 09:50

V roce 2010 vrcholil v Německu solární boom hnaný administrativně stanovenými výkupními cenami. Němci je dokázali snížit dříve než ČR, developeři fotovoltaických elektráren si ovšem i tak "přišli na své" a měli obrovskou motivaci projekty dokončit rychle, než stát sníží cenu. Dnes jsme v úplně jiné situaci, protože projekty se soutěží a developeři vědí, že k zázračným ziskům se díky tomu už nikdy nedostanou. To ovšem pochopitelně značně tlumí jejich nadšení. Navíc by bylo nutné vypsat tendry v odpovídajícím objemu, což se zjevně neděje. I kdyby byly ty tendry vypsané, tak se je nepodaří naplnit, protože projekty nejsou připravené a ve velké části Německa s nejlepšími podmínkami už je ani není kam připojit. Ono samozřejmě na rodinných domcích tu váhu strhnout nejde a příprava fotovoltaiky o výkonu stovek kilowatt až jednotek megawatt zase přeci jen většinou netrvá rok či dva. Ale klidně blouzněte dál, realita Vás brzy dožene, tak jako už dohnala Němce ve vztahu k neplnění cíle EU v podílu energie z OZE do roku 2020.

Milan Vaněček
5. listopad 2018, 10:41

Pane Hájek je vidět že nechápete nebo nevíte jaký byl vývoj fotovoltaiky v letech 2006-2010. Tak Vám to prozradím, jako insider.

Do roku 2007 se fotovoltaické křemíkové panely vyráběly z “odpadu” křemíkových ingotů (odpad=špička a konec) produkovaých pro plovodičovou elektroniku. Množství Si desek však přestalo stačit pro rostoucí výrobu křemíkových fotovoltaických článků. Proto začaly obrovské investice do výroby polysilikonu pro fotovoltaiku. Z polysilikonu se pak dělají multikrystalické či monokrystalické desky.

Takže pokles ceny křemíkových článků se zastavil okolo 2006 (období nedostatku) a po postavení nových továren následoval pokles ceny panelů v roce 2009 a pád ceny v roce 2010.

Proto se v Německu stavělo v letech 2009-11 okolo 7 GW výkonu (nameplate) fotovoltaiky ročně.

Driver = pokles ceny, to by jste měl vědět.

Teď čekáme na druhý “driver” - odstranění dovozních barier v EU a nadbytek produkce v Číně. Po několika letech přijde třetí driver - výroba v robotizovaných továrnách (průmysl 4.0). Vím i o dalších dvou driverech, které nás čekají.

Když ovšem o energetice rozhodují lidé přinejmenším neinformovaní případně jaderní aktivisté, tak to u nás vypadalo jako pokračování RVHP energetiky.

Doufejme, že se to s novou energetickou koncepcí prosazovanou Babišem a částečně i ČEZem (??) změní.

Tož tak.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se