Plynovody uložené pod zemí vodík zvládnou. Jak se síť připravuje na palivo budoucnosti

NET4GAS připravuje přeměnu části své přepravní soustavy na vodík už od roku 2021, kdy zahájil program H2 Readiness. Materiálové testy podle společnosti ukázaly, že podzemní části plynovodů jsou pro čistý vodík vhodné a úpravy si vyžádají především nadzemní technologie. První z projektů, Česká vodíková páteřní infrastruktura ZÁPAD, má být v provozu v roce 2030, navazující SEVER v roce 2032. Oba se koncem dubna 2026 znovu dostaly na unijní seznam projektů společného zájmu. O tom, co konkrétně se dnes testuje a jaké překážky zbývají, jsme mluvili s Lenkou Krausovou, která program H2 Readiness v NET4GAS vede.

Jaké konkrétní kroky dnes NET4GAS podniká, aby byla česká plynárenská soustava připravena na probíhající transformaci evropského energetického prostředí? Plyn je často akcentován jako hlavní palivo pro přechodné období a vodík, který pravděpodobně jednou bude využívat tu samou infrastrukturu, jako palivo budoucnosti.

NET4GAS se na transformaci evropské energetiky připravuje dlouhodobě a systematicky. Je to pro nás i Českou republiku příležitost stát se součástí nově vznikajícího trhu a být součástí páteřní evropské vodíkové soustavy. V roce 2021 jsme zahájili klíčový program H2 Readiness zaměřený na vodíkovou budoucnost, jelikož očekáváme, že pro přepravu vodíku bude možné využívat i již vybudovanou plynárenskou infrastrukturu. Tento program zahrnuje rozsáhlé studie a výzkum ve spolupráci s předními českými univerzitami, technickými institucemi a zahraničními partnery. Provádíme materiálové zkoušky, abychom ověřili vhodnost stávající technologie pro přepravu vodíku a spolupracujeme s projekčními a specializovanými kancelářemi na návrhu technických úprav.

Výsledky dosavadních aktivit ukazují, že stávající infrastruktura bude vhodná pro přepravu čistého vodíku, přičemž budou nutné jen dílčí úpravy, zejména na nadzemní části. Transformace bude probíhat postupně tak, aby bylo vždy nadále zajištěno bezpečné a spolehlivé zásobování zemním plynem.

Zemní plyn zůstává klíčovým palivem pro přechodné období, zejména v souvislosti s odklonem od uhlí. Vidíme rostoucí zájem o jeho využití např. v elektroenergetice a teplárenství, což si vyžádá nejen připojení nových zákazníků, ale i navýšení kapacity směrem k distribučním soustavám. Naším cílem je zajistit, aby česká plynárenská soustava byla připravena nejen na současné potřeby, ale i na budoucí roli zemního plynu a vodíku v energetice.

Které části sítě nebo konkrétní úseky jsou podle Vás technicky nejvhodnější pro první pilotní projekty s vodíkem?

Jako první projekty připravujeme v rámci České vodíkové páteřní infrastruktury dvě klíčové trasy – ZÁPAD a SEVER. Tyto projekty umožní obousměrný transport vodíku vysoké čistoty ze čtyř různých oblastí s vysokým potenciálem výroby a zajistí dodávky do střední Evropy a dále. Po jejich dokončení bude naše infrastruktura schopna dopravovat vodík – jak z Ukrajiny, Balkánu a severní Afriky do Česka a následně do západní Evropy, tak i v opačném směru z oblasti Baltského a Severního moře, přes Německo a ČR na Slovensko a do dalších zemí regionu.

Přípravné práce běží naplno, materiálové testy jsou dokončeny a v letošním roce budeme podávat, již pro první z projektů, žádost o povolení záměru. Zprovoznění projektu Česká vodíková páteřní infrastruktura ZÁPAD plánujeme na rok 2030, SEVER pak na rok 2032.

Jak velké úpravy přeprava vodíku vyžaduje z hlediska materiálů potrubí, kompresorových stanic nebo měřicí techniky?

Nejedná se o rozsáhlé úpravy. Podzemní části potrubí jsou na základě ověření a nezávislých testů vhodné pro přepravu vodíku. Úpravy se budou týkat především nadzemních technologií – armatur, měřicí a řídicí techniky a zpevněných ploch v areálech. V projektech České vodíkové páteřní infrastruktury ZÁPAD a SEVER se s kompresí vodíku neuvažuje, tedy tato technologie přechodem na vodík nebude dotčena.

Velkým dílčím projektem, kterým se zabýváme, je příprava Hraniční předávací stanice Lanžhot na přepravu vodíku, včetně kompletního měřicího systému. V loňském roce jsme dokončili studii proveditelnosti.

Můžete přiblížit některé projekty nebo studie, které NET4GAS aktuálně realizuje v oblasti přípravy infrastruktury - ať už pro zajištění bezpečné přepravy plynu nebo pro budoucí přechod na vodík?

Aktuálně realizujeme řadu projektů a studií, které mají zajistit bezpečnou přepravu zemního plynu nebo připravit infrastrukturu na budoucí využití vodíku. Například v loňském roce jsme dokončili výstavbu opatření umožňujícího přepravu zemního plynu z Polska do České republiky přes hraniční bod Cieszyn v případě krizové situace.

Již zmíněné projekty České vodíkové páteřní infrastruktury ZÁPAD a SEVER jsou zařazeny na evropský seznam Projektů společného zájmu (PCI, Projects of Common Interest) a projekt ZÁPAD získal dotační podporu z programu CEF (Connecting Europe Facility) na biologické hodnocení a přípravu dokumentace pro povolení záměru. Pro oba projekty jsme dokončili úvodní projekt (basic design), v případě projektu ZÁPAD i dokumentaci pro povolení záměru.

Spolupracujete v této oblasti i s výzkumnými institucemi, univerzitami nebo evropskými partnery? Jak taková spolupráce probíhá v praxi?

Ano, spolupracujeme jak s českými univerzitami, tak s evropskými výzkumnými institucemi. V Česku jde například o Technickou univerzitu v Liberci, Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Západočeskou univerzitu v Plzni a Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, v zahraničí pak o renomovaný německý institut Fraunhofer-Gesellschaft nebo TÜV Rheinland. Spolupráce je oboustranně velmi přínosná – poskytuje nám nejnovější vědecké poznatky a zároveň propojuje výzkumnou sféru s energetikou.

Mezi tyto činnosti lze zařadit společné studie, materiálové testy a technické výpočty, které ověřují možnosti přepravy vodíku v existující infrastruktuře.

Naši zástupci se zároveň buď přímo nebo prostřednictvím Českého plynárenského svazu účastní práce v řadě mezinárodních odborných institucí a skupin, které se zabývají zaváděním vodíku, zde mohu jmenovat CEN, IGU, Marcogaz, HyTEP, H2GAR a ENNOH. V rámci ustanovených pracovních skupin se dostáváme do aktivní spolupráce i s dalšími provozovateli přepravních soustav v Evropě a spoluvytváříme podmínky pro budoucí transport vodíku.

Testují se už dnes nějaké konkrétní technologie, například míchání vodíku do zemního plynu nebo nové typy ventilů a těsnění?

Ano, technologie i dílčí komponenty potřebné pro bezpečnou a spolehlivou přepravu vodíku aktivně testujeme už dnes. Hlavním nástrojem je pro NET4GAS projekt Apollo – naše vlastní testovací zařízení, které simuluje provozní podmínky budoucích vodíkovodů. Po úspěšném dokončení první fáze Apollo 1, která ověřila těsnost a spolehlivost základních komponent včetně přírubových spojů a těsnění, v loňském roce probíhala rozsáhlejší fáze Apollo 2. Ta se zaměřila na testování šoupat a kulových kohoutů. V roce 2026 jsme v rámci třetího běhu Apolla připravili zkušební těleso pro vkládání a vyjímání čisticího pístu, které je nedílnou součástí údržby plynovodů i budoucích vodíkovodů.

Díky těmto testům můžeme vyhodnotit chování jednotlivých prvků, vybrat vhodné komponenty pro vodíkovody a nastavit správné postupy údržby. Kromě projektu Apollo spolupracujeme s externími partnery, včetně německého institutu Fraunhofer-Gesellschaft, na testování těsnění a speciálních lubrikantů. Prověřujeme také inovativní technologie, například detekční pásky na šroubení, které mění barvu při úniku vodíku a jsou tak jedním ze základních bezpečnostních prvků pro budoucí provoz vodíkové soustavy.

Net4Gas je zapojen do několika evropských vodíkových iniciativ. Můžete přiblížit, jaké konkrétní koridory nebo projekty se České republiky týkají a jakou v nich hraje?

Díky své poloze v srdci Evropy má Česká republika potenciál stát se křižovatkou evropské sítě vodíkových koridorů. NET4GAS je proto aktivně zapojen do přípravy čtyř mezinárodních tras: Česko-německého vodíkového propojení (Czech-German Hydrogen Interconnector – CGHI), Středoevropského vodíkového koridoru (Central European Hydrogen Corridor – CEHC), Jihovýchodního evropského vodíkového koridoru (South East European Hydrogen Corridor – SEEHyC) a koridoru SunsHyne. Tyto projekty propojí oblasti výroby vodíku s centry spotřeby napříč Evropou.

NET4GAS hraje v těchto iniciativách aktivní roli již od roku 2021 – společně s partnery jsme připravili studie proveditelnosti, rozvíjíme přípravné práce, diskutujeme možné scénáře přepravy a jsme v kontaktu s výrobci i potenciálními odběrateli vodíku, aby budoucí infrastruktura odpovídala jejich potřebám.

Jak důležité je pro úspěch těchto projektů sladění technických standardů a legislativy mezi jednotlivými zeměmi?

Určitě je to velmi důležité. V principu jsou postupně stávající plynárenské normy a technické předpisy vyvinuté pro zemní plyn doplňovány a upřesňovány tak, aby zahrnuly i vodík a zajistily srovnatelnou bezpečnost a spolehlivost přepravy. Pozornost je potřeba věnovat i podmínkám, za kterých lze plynovody původně postavené pro zemní plyn provozovat s vodíkem. Tyto aktivity probíhají na platformách jako je CEN - Evropský výbor pro normalizaci nebo ASME - Americká společnost strojních inženýrů. Obě tyto instituce řadu technických otázek a přístupů k jejich řešení vzájemně koordinují.

Významným přispěvatelem k pokroku v přípravě legislativní technické základny je také Německý svaz pro plynárenství a vodárenství DVGW, který vynakládá značné úsilí na doplnění technických předpisů, včetně provádění rozsáhlých testů a výzkumných prací, a zároveň se podílí na přípravě norem CEN. Proto vývoj v Německu podrobně sledujeme, jelikož očekáváme, že jejich výsledky budou postupně zapracovány do norem řady EN, a tedy budou obdobně aplikovatelné i v našem prostředí v podobě norem ČSN EN.

Jaké největší technické nebo organizační výzvy v souvislosti s vodíkem aktuálně řešíte?

Hlavními oblastmi, kromě dříve zmíněné technické normalizace, je nastavení celkového legislativního, regulačního a komerčního rámce pro trh s vodíkem. Na evropské úrovni vznikají iniciativy, které připravují návrhy pro budoucí regulaci a obchodní modely, aby byla infrastruktura nejen technicky připravena, ale i ekonomicky udržitelná. Jedním z příkladů je vznik organizace ENNOH (European Network of Network Operators for Hydrogen), která sdružuje provozovatele budoucích vodíkových přepravních soustav a jejíž aktivní součástí NET4GAS je.

Zároveň jsme členem česko-německé mezivládní pracovní skupiny k vodíkovým koridorům. Vedle Ministerstva průmyslu a obchodu a partnerského spolkového Ministerstva hospodářství a energetiky (BMWE) se jí účastní rovněž naši partnerští operátoři z Německa (OGE, GASCADE, NaTran Deutschland) a energetické regulační úřady obou zemí. Společně pracujeme na sladění technických, legislativních i tržních požadavků, aby budoucí vodíková infrastruktura byla funkční a konkurenceschopná.

Když se podíváte na horizont několika let, jaké technologické změny nebo inovace podle Vás nejvíce promění provoz přepravní soustavy?

V následujících letech očekáváme postupné zavádění technologických a provozních inovací souvisejících se snižováním emisí metanu a s přípravou na přepravu vodíku. V rámci programu H2 Readiness naši experti připravili například tzv. bezpečnostní desatero, které slouží jako rámec pro nové postupy pro provoz a údržbu vodíkovodů. Vodík například hoří neviditelným plamenem, což vyžaduje využití termovizních kamer. Před zásahy údržby bude nejprve nutné provést inertizaci vodíkovodu dusíkem, aby se zabránilo vzniku výbušné atmosféry v podobě směsi vodíku a vzduchu.

Další inovací bude používání speciální fléry (zařízení určené k řízenému spalování plynů) nebo přečerpávacích kompresorů navržených přímo pro vodík. Současně budou pokračovat práce na snižování emisí metanu. Jejich výsledky ovlivní provozní postupy, bezpečnostní standardy i technické vybavení provozovatelů přepravních soustav a počítáme s tím, že většina z nich bude využitelná i pro vodík.