Politické vedení Francie podporuje OZE, očekává se proměna energetiky

Nový premiér Francie vyzývá k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Zároveň říká, že rozvoj jaderné energetiky není jediným řešením. Francie, která je v současnosti závislá při výrobě elektřiny z cca 75 % na jaderné energetice, nemá prozatím podíl OZE nikterak významný, největších hodnot dosahuje výroba z vodních elektráren.

Nový premiér Francie Edouard Philippe je, obdobně jako vítěz prezidentských voleb Emmanuele Macron, nakloněn obnovitelným zdrojům energie. V minulém týdnu se vyslovil pro rychlý a masivní nárůst jejich instalovaného výkonu. Obdobné smýšlení je možné očekávat i od nového ministra životního prostředí, kterým se stal environmentalista Nicolas Hulot.

Samotný premiér dřív pracoval jako manažer společnosti Areva, později převzaté státní společností EDF, která provozuje 58 jaderných reaktorů ve Francii.

„Francie potřebuje dosáhnout cílů, které stanovil její prezident. To znamená přístup založený na základu složeném z jaderné energie a rychlý, masivní a viditelný rozvoj obnovitelných zdrojů.“
Edouard Philippe, premiér Francie

Z přesvědčení hlavních politických představitelů Francie je tady možné usuzovat, že země galského kohouta plánuje poměrně výraznou přeměnu energetického mixu. Již z doby vlády předchozího premiéra Hollanda je v plánu snížení podílu výroby jaderných elektráren ze tří čtvrtin na polovinu veškeré produkce.

{„country“:“FR“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-05-01″,“to“:“2017-05-22″,“caption“:“Výroba elektřiny ve Francii v květnu tohoto roku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-05-01″,“end_date“:“2017-05-22″}

Macron má ale plány i v dalších odvětvích elektroenergetiky. Především pak plány na zdvojnásobení výkonu solárních a větrných elektráren spolu s plánem na uzavření všech uhelných elektráren do roku 2022.

S koncem výroby elektřiny v uhelných elektrárnách nebude výrazný problém, jelikož již nyní se podíl těchto elektráren na výrobě pohybuje v nižších jednotkách procent a pouze výjimečně jejich výkon přesahuje 2 GW. Naopak cíl v oblasti snížení závislosti na výrobě z jádra má vyšší dopady.

Pro snížení výroby z jádra na 50% by bylo nutné snížit jejich výkon o více než 10 GW, což při odstavení dalších 2 GW uhelných elektráren je, i při značně exportní bilanci francouzské soustav, výrazný zásah do energetického mixu. V konečném důsledku se také nejedná pouze o zásah do energetického mixu, ale touto změnou bude zasažen celý sektor, včetně například zaměstnanosti.

Přesto se dá říct, že Francie má poměrně dobře připravený mix na jeho postupnou transformaci, v jejímž průběhu se bude zvyšovat podíl nestabilních zdrojů. Významný podíl v mixu mají jak vodní, tak plynové elektrárny. Ve vodních elektrárnách má Francie přes 25 GW elektrického výkonu, v elektrárnách plynových pak necelých 11 GW.

Francie je navíc podle údajů z roku 2015 největším exportérem elektřiny v Evropě.

var options = { „chart“: {
„type“: „column“,
„height“: 300,
„borderColor“: „#ffffff“,
„backgroundColor“: „rgba(255, 255, 255, 0.01)“
}, „colors“: [„#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#2a49e6″,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“,“#172e4d“],
„plotOptions“: {
„series“: {
„dataLabels“: {
„enabled“: true
}
}
},
„title“: {
„text“: “ Import a export elektřiny“
},
„subtitle“: {
„text“: “ Saldo elektřiny“
},
„yAxis“: {
„title“: {
„text“: „AXIS“
}
},
„credits“: {
„text“: „oEnergetice.cz“,
„href“: „http://www.oenergetice.cz“,
„style“: {
„fontSize“: „15px“,
„font-weight“:“800″,
„color“: „#444444“,
„font-style“:“italic“
} },
„xAxis“: {
„categories“: [„Francie“,“Německo“,“Švédsko“,“Česká republika“,“Bulharsko“,“Rumunsko“,“Estonsko“,“Španělsko“,“Kypr“,“Polsko“,“Slovinsko“,“Irsko“,“Malta“,“Lotyšsko“,“Portugalsko“,“Slovensko“,“Dánsko“,“Lucembursko“,“Chorvatsko“,“Litva“,“Řecko“,“Nizozemsko“,“Rakousko“,“Maďarsko“,“Finsko“,“Belgie“,“Velká Británie“,“Itálie“]
},
„legend“: {
„enabled“: false
},“yAxis“: {
„title“: {
„text“: „[TWh]“
}
}, „series“: [
{
„index“: 0,
„name“: „Saldo elektřiny“,
„data“: [{„name“:“Francie“,“color“:“#172e4d“,“y“:-64.0},{„name“:“Německo“,“color“:“#172e4d“,“y“:-48.8},{„name“:“Švédsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:-22.1},{„name“:“Česká republika“,“color“:“#2a49e6″,“y“:-12.8},{„name“:“Bulharsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:-10.5},{„name“:“Rumunsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:-7.0},{„name“:“Estonsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:-1.2},{„name“:“Španělsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:0.0},{„name“:“Kypr“,“color“:“#172e4d“,“y“:0.0},{„name“:“Polsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:0.0},{„name“:“Slovinsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:0.0},{„name“:“Irsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:1.2},{„name“:“Malta“,“color“:“#172e4d“,“y“:1.2},{„name“:“Lotyšsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:2.3},{„name“:“Portugalsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:2.3},{„name“:“Slovensko“,“color“:“#172e4d“,“y“:2.3},{„name“:“Dánsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:5.8},{„name“:“Lucembursko“,“color“:“#172e4d“,“y“:5.8},{„name“:“Chorvatsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:7.0},{„name“:“Litva“,“color“:“#172e4d“,“y“:7.0},{„name“:“Řecko“,“color“:“#172e4d“,“y“:9.3},{„name“:“Nizozemsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:9.3},{„name“:“Rakousko“,“color“:“#172e4d“,“y“:10.5},{„name“:“Maďarsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:14.0},{„name“:“Finsko“,“color“:“#172e4d“,“y“:16.3},{„name“:“Belgie“,“color“:“#172e4d“,“y“:20.9},{„name“:“Velká Británie“,“color“:“#172e4d“,“y“:20.9},{„name“:“Itálie“,“color“:“#172e4d“,“y“:46.5} ]
}
]
};
Highcharts.chart(‚mv-compare-electricity-import-export-2‘,options);