Rosatom nabízí reaktor generace III+, financování je zatím nejisté
Ruská státní společnost Rosatom nabízí Česku pro stavbu nového jaderného bloku reaktor takzvané nové generace III+. ČTK to dnes sdělil první náměstek generálního ředitele společnosti Kirill Komarov. Podle Komarova je Rosatom jedinou společností na světě, která podobný reaktor již postavila a uvedla do provozu. Stalo se tak loni v srpnu v Novovoroněžské jaderné elektrárně (JE) v Rusku.
Model financování chce Rosatom nechat na české vládě. Komarov uvedl, že firma je připravena se případně zúčastnit realizace takového projektu, který bude pro obě strany přijatelný a komfortní.
„Máme zkušenosti s výstavbou jaderných elektráren při různých modelech financování. Například v Maďarsku budeme stavět JE Paks při použití mezivládního úvěru, ve Finsku jsme spoluinvestory projektu výstavby JE Hanhikivi a pomáhali jsme při získávání úvěru, v Íránu nové bloky JE Búšehr financuje íránská strana,“ uvedl Komarov.
Reaktor s označením VVER-1200 podle něj plně odpovídá všem bezpečnostním požadavkům, které byly přijaty v souvislosti s havárií japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011.
Způsob financování je v současnosti největší brzdou výstavby nového jaderného bloku v ČR. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) minulý týden po jednání vládního jaderného výboru uvedl, že na formě financování zatím shoda není. Jednání se účastnili mj. premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Babiš před jednáním uvedl, že dokud bude ministr financí, stát stavbu reaktoru finančně nepodpoří. Provozovatel elektráren ČEZ si podle něj může bez problémů půjčit peníze na trhu. Také Mládek uvedl, že by byl raději, kdyby se výstavba bloku uskutečnila bez státních garancí.
O stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností a projektů. Kromě Rosatomu jde o francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
Na ministerstvu průmyslu (MPO) se od tohoto čtvrtka s jednotlivými zájemci konají konzultace. Skončit mají 10. února. Každému zájemci mají být věnovány dva dny, Rosatom přišel na řadu jako první.
„Loni v létě se na nás česká vláda obrátila s žádostí o informace, na což jsme odpověděli koncem října. Žádost zahrnovala otázky technického rázu i otázky spojené s možnými podmínkami projektu, s lokalizací a s financováním. Nyní nám v rámci schůzky na MPO zadali upřesňující otázky, na které jsme se snažili dát co nejotevřenější a nejpodrobnější odpovědi,“ sdělil ČTK Komarov.
Termín další schůzky podle něj stanoven nebyl.
„Další vývoj událostí bude možný až poté, co si česká vláda vyjasní své cíle. Žádné sliby nikdo nikomu nedával a ani samotný formát konzultace to nepředpokládá,“ dodal.
Současná vláda již neposkytla v dubnu 2014 státní garance na dostavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín.
Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá předloni schválený Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Jednoznačnou prioritu má podle dřívějšího Mládkova vyjádření dostavba Dukovan.
Mohlo by vás zajímat:
Tak uvidíme s čím přijdou další, zatím má asi Rosatom malé +, jestli bezvýznamné se teprve ukáže. Roli jistě bude hrát i to jestli již nabízený rektor někde ve světě běží.
Na druhou stranu je otázka, jestli někdo z dodavatelů nepřijde i s tím že by se postavila elektrárna na splátky, takový by měl asi o dost vyšší šance, než ostatní.
Zajímalo by mne o kolik už přesáhly ty již vyhozené 2 miliardy Kč organizováním výběrových řízení pro elektrárnu ČEZu. A kde na to pořád berou peníze? A proč si to ČEZ nedělá sám?
Bude třeba zvýšit daně resp. nesnížit zpět na před krizovou úroveň, ať na to ČEZ má, protože jádro je sále v krizi:
"Jana Drábová, šéfka Státní úřad pro jadernou bezpečnost, vidí obrovskou perspektivu v solární energii v kombinaci s bateriemi. Naopak, jádro je podle Drábové v Evropě před klinickou smrtí s tím, že mírnou renesanci zažívá pouze v USA či Asii. Drábová to uvedla minulý týden v rozhovoru pro Český rozhlas (ČRo)."
Tak už i paní Drábová prozřela a otočila, snad brzy dostanou rozum i politici.
Naučte se číst a chápat mluvené slovo ....
Jana Drábová? Neumíte ani okopírovat text...
"V solární energii v kombinaci s bateriemi vidím velkou naději do budoucna.Další energetickou revoluci vidím v tom, že se naučíme skladovat elektřinu. Za rozumné peníze v rozumném množství."
Za rozumné peníze v rozumném množství
Za rozumné peníze v rozumném množství
Za rozumné peníze v rozumném množství
Pustě si to ještě alespoň 10×
Možná by bylo dobrý si celej rozhovor (nebo spíš posledních cca 7 minut) poslechnout pořádně a nedat na titulek, kterej je poněkud vypíchlej z kontextu. Já bych si zase dovolil citovat jinou část rozhovoru, kde paní Drábová na dotaz jak nahradit jádro v zemích, který nemaj ideální podmínky pro fve nebo vte říká: "Mně prostě připadá, že určitý podíl té jaderné elektřiny je pro zemi, jakou jsme my, ze všech možných pohledů výhodný."
Pusťte si to a zjistíte, že jste naletěl na špatný titulek.. Ale jednodušší je psát sem bláboly, že?
Jako fyzik nepochybuji, že do 15 let se naučíme skladova elektřinu za rozumné peníze v rozumném množství. A když si přečtu vyjádření Toshiby jak doplácejí na busines s Westinghousem a že s tím skončí tak to je pro mě důležitější než co říká paní Drábová. Ale sohlasím že pro země u polárního kruhu (Kanaha, Finsko, Rusko) zůstane jádro důležité. A ovšem i pro ty země co chtějí jaderné zbraně.
:-) rozumné peníze a rozumné množství... Aby mohla Energiewende alespoň trochu reálně fungovat, tak potřebujete skladovat alespoň několikadenní zimní spotřebu Německa. To je absolutní minimum, aby se šlo někam dostat. Jinak se Německo z uhlí a plynu nevyhrabe s OZE ani omylem. Do 15 let? No, uvidíme... Aby to nedopadlo jako s elektromobily :-).
Jako vědec byste měl vědět, že od vynálezu do masivního komerčního nasazení vede dlouhá cesta ....
Baterii, tedy Voltův článek, sestrojil pan Volta v roce 1800, od té doby využíváme tento princip. A nová cesta ne a ne přijít - věřím, že přijde, jen to nebude ze dne na den... pak přijde testování, malé komerční využití, atd. atd.
My ale řešíme energetiku teď, nemůžeme spoléhat na to, že se něco podaří. Co když se to nepodaří? Zavedeme regulační stupně a pošleme průmysl z České republiky?
Možná ještě příklad .... v autě máme startovací baterie (olovo, kyselina sírová - pro přírodu nic eko...). A za celou dobu nikdo nepřišel s lepší variantou - teda něčím eko, lehčím, spolehlivějším.
Je jasné, že něčemu věřit je fajn, ale nemůžeme na to spoléhat. Také věříme, že bude mír, ale je dobré mít armádu... Ale to už bych šel někam, kam nechci.
Ni-Fe baterie je skvělá pro stacionární aplikace, je levná a má obrovskou životnost. Má ovšem tekutý (a chemicky agresivní) elektrolyt, nízkou energetickou hustotu a relativně rychle se sama vybíjí. Do aut se proto nehodí.
Proto buďme rádi, že v případě Li-ion baterií se z výzkumem začalo před více než 40 lety a z komerčním nasazením před 25 lety. A to je jen jeden z několika použitelných chemismů. Ten, který teď aktuálně zažívá obrovský boom zvyšování produkčních kapacit. Nasazení baterií v síťových aplikacích totiž nikdy nebyl problém baterií, Edisonovy Ni-Fe články jsou dobré dost, vždycky to byl problém mít k dispozici dostatečně kvalitní střídače, silové polovodiče a řídící elektroniku. To už dnes k dispozici je.
A s tím Voltou jste dost ujel, to je stejný nesmysl, jako byste psal, že jaderná elektrárna je jenom blbý parní stroj, o kterém psal už Hérón Alexandrijský před 2000 lety.
No pane Veselý, asi budete malinko mimo. Kdyby totiž nebyl problém baterií, tak dávno jezdíme všichni v elektromobilech. První auto bylo totiž na elektrický pohon, akorát že ta baterie byla malinko na houby. Tak se začaly řešit spalovací motory. Nastudujte si historii automobilismu. Ta ulička byla samozřejmě prozkoumána, jenomže tehdy byla slepá - a dodnes jaksi baterie neumí nahradit nádrž benzínu, nemluvě o tom, že váží 2 tuny. Je dobré věřit v pokrok, ale také je potřeba vnímat realitu, zejména pak tu fyzikální.
Pane Hájek, ze všeho nejdůležitější je umět pochopit psaný text. Já psal o SÍŤOVÝCH aplikacích baterií, ne o elektromobilech. Taky jsem psal o tom, že problém není v bateriích, ale byl problém u STŘÍDAČŮ, SILOVÉ A ŘÍDÍCÍ ELEKTRONIKY. I ty Edisonovy Ni-Fe články mají o několik řádů vyšší energetickou hustotu než PVE, v tom problém není.
A jinak 2 tuny přesněji (1961-2239kg, podle konfigurace) váží jen CELÁ Tesla model S, Mercedes S-klasse, největší konkurent v její třídě váží 2304kg (bez benzínu).
Já jsem zaznamenal, že píšete o síťových aplikacích. Meritum mého příspěvku bylo v tom, že kdyby ta Edisonova baterie byla tak skvělá, jak píšete, pro ty síťové aplikace, tak bychom už dávno všichni jezdili v elektromobilech, protože by byla skvělá i pro tuto aplikaci. K tomu totiž žádné střídače nepotřebujete, řízení stejnosměrného elektromotoru bylo dobře zvládnuté už za Edisona a žádné střídače k němu nejsou potřeba. Skutečnost, že v elektromobilech nejezdíme ukazuje, že asi ta baterie nebyla tak skvělá, jak jste se nás pokoušel přesvědčit. Ostatně pořádnou baterii nemáme dodnes a proto dodnes elektromobily neporazily spalovací motor. Jakmile ta baterie bude, tak elektromobily musí minimálně v osobní dopravě velmi rychle zvítězit.
Omluva paní Drábové za jméno.
Já ji sledoval v TV 29. 1. 2017, 20:00 na ČT1. Co říkala v rozhlase jsem neslyšel, zdroj byl internet.
Ano, vím to z vlastní zkušenosti, teď už je mi jasné že můj patent na 3-dimensionální nanostrukturované tenkovrstvé křemíkové články bude realizován tak za 20 let, kdy už nebude platit. Ale podobně to bylo třeba s Japonskými HIT křemíkovými články (v současnosti technologická špička s nejvyšší účinností, kterou zvládá jen pár světových výrobců) jimž před pár lety už vypršel původní patent.
Co se týče startovacích baterií v autě, mohu srovnávat. Teď mám VW Golf, baterka 8 let funguje, zimní starty bez problémů. To mi nikdy u Škodovky nevydržela. I tady je pokrok, a Li baterky jsou velký skok kupředu a spousta dalších systémů plus průtočné baterie jsou už odzkoušeny v laboratořích. Za 10-20 let to bude ve velkoseriové výrobě, podobně jako HIT křemíkové články (články s heteropřechodem cSi-aSi).
Ve fyzice nejde o víru, jde o to že jako insider vidíte, co má v budoucnosti velký potenciál (i když ne vše se podaří dostat do velkoseriové výroby).
Ještě k té energetice v ČR: na rozdíl od jaderné fůze, JE čtvrté generace, supravodivosti při pokojové teplotě (to jsou 3 příklady toho co může existovat ale zatím nebylo průmyslově realizováno) si mohu být jist, že přechod nad 50% OZE v ČR je možný na základě již existujících odzkoušených technologií.
No jestli vy jste insider, tak já jsem určitě papež František. Člověk by neměl být přehnaně skromný, to je pravda, ale přeci jen by měl mít zbytky rozumu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se