Investice do uhelné energetiky v Číně stále rostou, rozvoji obnovitelných zdrojů navzdory
Navzdory klimatickým politikám se i nadále očekává globální růst investic do uhelné energetiky. Většina z nich se bude dle ohlášených plánů realizovat v Číně. Mnoho faktorů zároveň naznačuje, že pokračující rozvoj obnovitelných zdrojů v zemi a pokles extrémních cen fosilních paliv nemusí nutně znamenat čínský odklon od uhlí v následujících dekádách.
Podle výzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM), byla v Číně v roce 2022 schválena výstavba nových 106 gigawattů uhelných elektráren. To je čtyřikrát více než v roce 2021 a nejvíce od roku 2015.
"Všichni ostatní od uhlí ustupují, avšak zdá se, že Čína šlape na plyn. Viděli jsme, že v Číně se začíná stavět šestkrát více elektráren než ve zbytku světa dohromady. A to navzdory skutečnosti, že velká část světa od uhlí upouští," uvedla Flora Champenoisová, analytička výzkumu uhlí ve společnosti Global Energy Monitor a jedna ze spoluautorek zprávy.
Rozvoj uhelné energetiky v Číně by měl pokračovat i v následujících letech. Dle IEA mají investice do dodávek uhlí a výstavby uhelných zdrojů na globální úrovni vzrůst o zhruba 10 % oproti předchozímu roku (zhruba 150 miliard USD). Více jak 100 miliard USD z této částky má být investováno právě v Číně.
Vzhledem k celkové velikosti země a jejímu globálnímu vlivu nelze ponechat tento trend bez povšimnutí. Kromě Číny a Indie nicméně investice v uhelném průmyslu v dalších regionech míří primárně na údržbu stávajících dolů a elektráren. Rozvoj nových projektů se proto mimo Čínu a Indii neočekává.
Globální investice do prdukce uhlí dle regionů, 2017-2023e, Zdroj: IEA
Hnací síly – hrozba výpadků, důraz na energetickou bezpečnost a vysoké ceny
Dle zprávy CERA a GEM je raketový meziroční nárůst povolování nových uhelných elektráren v Číně zřejmě reakcí na extrémní růst poptávky během špičkového zatížení v posledních letech. Ty jsou mnohdy způsobeny výkyvy počasí během letních měsíců. Pravidelná sucha totiž mnohonásobně zvyšují poptávku po klimatizaci během veder. Zároveň vedou k vysychání vodních toků, které mohou stejně jako uhelné elektrárny sloužit jako záložní zdroje.
Čína zaznamenala v letech 2021-2022 rychlý nárůst poptávky po elektřině během špičkového zatížení. Nejvyšší zaznamenané zatížení vzrostlo právě v letních měsících, a to o 230 GW.
Zpráva IEA také upozorňuje na fakt, že celosvětová poptávka po uhlí dosáhla v roce 2022 historického maxima, přičemž ceny vzrostly na bezprecedentní úroveň a dosáhly rekordních hodnot. Tento vývoj spolu s vysokými cenami zkapalněného zemního plynu podporuje investice do uhlí.
„Rozhodujícím faktorem jsou i vysoké ceny zkapalněného zemního plynu. Ty přiměly nejméně jednu provincii k tomu, aby se obrátila k uhlí,“ říká Aiqun Yu, spoluautor zprávy a vedoucí výzkumný pracovník Global Energy Monitor.
Výroba elektřiny dle zdrojů, Čína 1990-2020, Zdroj: IEA
Uhelná energetika po boku obnovitelných zdrojů
Navzdory kontinuálnímu rozvoji uhelné energetiky patří Čína také ke globálním lídrům ve výstavbě obnovitelných zdrojů. V posledních 10 až 15 letech se obnovitelné zdroje energie v Číně rozšiřují působivým tempem. Roční nárůst instalovaného výkonu větrné a solární energie v Číně představuje zhruba polovinu celosvětového celkového nárůstu. Mezi lety 2015 až 2020 větrné a solární elektrárny dohromady přidávaly 50-60 GW ročně.
Takový růst by automaticky měl vést k vytlačování uhelných zdrojů z trhu. Zafungovat by měl systém ekonomického dispečinku, který řadí výrobní zařízení na trhu podle mezních nákladů a upřednostňuje ty nejlevnější. Přístup ekonomického dispečinku se však v Číně v současné době nepoužívá, protože značná část nové výrobní kapacity není připojena k místní síti v hlavních centrech spotřeby na východě země.
Poměrně velká část čínské expanze větrné a solární energie se odehrává v západních regionech. Podle bezpečnostních pravidel pro provoz přenosové soustavy nicméně musí být jednotlivé regiony schopné udržet provoz i v případě výpadku celého přenosového vedení. A právě pravděpodobnost výpadku je v kontextu zaznamenaného zatížení sítě velmi vysoká, což podporuje rozvoj záložních zdrojů.
Zvýšená kapacita obnovitelných zdrojů energie tedy nemusí nutně nahradit výrobu z fosilních paliv, jak by se dalo očekávat. Pro žádoucí změnu tohoto trendu je nedříve potřeba vysokých investic do přenosové a distribuční sítě.
Vybraní znalci čínského prostředí nicméně upozorňují, že pro změnu současného stavu bude zapotřebí nejen vysokých investic do přenosu a distribuce, ale také značného politického úsilí. Takový krok ale není v zájmu mnoha mocenských skupin v zemi.
Regionální instalovaný výkon ve PV a větrné energie v roce 2020. Zdroj: Regional Renewable Energy Installation Optimization Strategies with Renewable Portfolio Standards in China
Mohlo by vás zajímat:
Čína buduje i jaderné zdroje a plánuje zprovoznit více reaktorů, než celý zbytek světa. Výroba elektřiny se od roku 1990 zvýšila více než desetkrát a dnes je na osobu podobná té naší, což je zhruba na polovině stavu v USA.
Jsou dostupné informace, že do roku 2100 chtějí 1000 GW v jádru.
Ale spotřeba už bude narůstat velmi pomalu, protože obyvatel v Číně začalo ubývat, spíš to bude způsobené urbanizací a taky rostoucím průmyslem.
Aktuálně mají firmy v Číně elektřinu 6x levnější než v Německu. To je dobrý předpoklad k tomu, aby se zbývající průmysl dál stěhoval k nim.
V Cine bylo a je vsechno levnejsi. Ale uz to neni takovy rozdil jako pred nekolika lety. Cinane zvysuji naroky a ceny i platy stoupaji. Kdo nesel v minulosti do Ciny, ten nepujde ani dnes. Naopak tendence je obracena, firmy stehuji vyrobu z Ciny zpet do Evropy, nebo hledaji jina pusobiste. Navic cinske firmy vytlacuji evropske.
Aktuálně mají levnější elektřinu než v SRN i v Albánii či Bulharsku a úprk průmyslu se nekoná.
Jen doplnění autor článku neznámo proč používá v článku stará data z období 2015-2020???
Asi záměrně neuvedl obrovský nárůst budování FVE + VTE v Číně v posledních letech.
V roce 2022 bylo v Číně nainstalováno 90 GW FVE + 50 GW VTE = celkem tedy 140 GW (autor v se v článku odkazuje na tempo růstu kapacity 50-60 GW/rok). Navíc letos toto tempo ještě neuvěřitelně zrychlilo a jen letos má Čína nainstalovat cca 140 GW FVE + 60 GW VTE = celkem tedy Čína aktuálně buduje FVE+VTE tempem ne 50-60 GW/rok, ale tempem 200 GW.
Cina ma na hlavu nizsi emise CO2 nez CR. A jeste musime zohlednit, ze Cina vyrabi prakticky pro cely svet. Takze je jejich CO2 stopa na tu obrovskou vyrobu mensi nez vetsiny vyspelych statu. Proto je na miste aby Evropa snizovala emise. Kdyby sme si museli vse vyrabet doma co ted kupujeme z Ciny, tak mame dvojnasobne emise na hlavu.
No, a co? Tady nejlépe vidíte, že instalovaný výkon v OZE se nerovná výrobě požadovaného množství, to musí dávat to uhlí nebo jádro. Kdyby to bylo naopak, tak by se s tím uhlím Číňani určitě nenamáhali.
To jsou jen schválené projekty. Bude otázkou kdy se jim spotřeba elektřiny stabilizuje. Ale až do nebe ten "strom" nevyroste.
Tak mají jak se zde píše poloviční spotřebu než američan. Tedy dohánět je co. Navíc je to většinově prumysl a ten je velký žrout energií . Civilizace je postavena na levné energii . Jak nám ukazuje odlesnění šumavy , kdy bylo spotřebováno veškeré dřevo . Naštěstí to zachránilo objev uhlí na ostravsku a tedy možnost prumyslu ve století páry. Vždyt jenom cement byl vynalezen až koncem 19 století a začal se masivně používat až v 20 století a jaký je u jeho výroby obrovská spotřeba energie.
A stejnou jako Němec a 2x větší než Ital, a co?
Je veřejným tajemstvím, že Číňani to přehnali s infrastrukturou (hlavním konzumentem oceli a cementu), takže je čeká pěkný sešup spotřeby.
Taky není tajemstvím, že během pár let jde do důchodu poslední kohorta z před zavedení politiky jednoho dítěte a teď se ukázalo, že se musí opravit čínské demografické statistiky. Oproti publikovaným datům jim v reálu chybí asi 100 milionů mladých.
A tomu všemu panuje pan Xi, který už je plně obklopen kamarilou přitakávačů, kteří mu říkají jen to, co chce slyšet.
trapný komentář. Čína má o 16% nižší spotřebu energie na hlavu než je průměr EU.
o 33% nižší než Německo - zdroj statistická ročenka BP. Čína je velmi úsporná ekonomika na to co vyrábí. Co se týče demografie , pak v Čína politiku 1 dítěte opustila aktuálně se rodí asi 10 dětí na 1000 obyvatel , odhadovaný věk dožití těchto dětí bude 100 let takže za 100 let bude mít Čína přibližně stejně obyvatel jako dnes. Krom toho jejich porodnost je vyšší než naše.... Stejně tak máme vyšší věkový průměr populace.
Uhelná energetika ještě neznamená růst emisí CO2 v roce 2022 zaznamenala Čína meziročně pokles emisí CO2. Pro srovnání Emise ČR + 2,2% , USA + 1,2%. Čína investuje velmi chytře - do domácích zdrojů a snaží se nahradit dovoz. Investice do uhlí nejsou o tom ,že by se více uhlí pálilo spotřeba uhlí v Číně roste tempem pod 1% ročně , ale jde o omezení dovozu uhlí do Číny , těžba uhlí v Číně dnes pokrývá plně poptávku země a navíc elektrárnám roste účinnost. Spotřeba ropy naproti tomu padá a díky masivnímu rozvoji elektrifikované dopravy se dá očekávat že spotřeba ropy v Číně neporoste a když tak jen přechodně. Do budoucna lze očekávat rychlý růst elektrifikace země , jen Čínské železnice mají být plně elektrifikované do roku 2030 tedy za cca 5 let už spotřeba ropy na železnici bude zanedbatelná. Celé městská a příměstská doprava bude elektrifikována asi do 10 ti let. - jak dožívají staré autobusy. Podobným trendem projde prodej nových osobních a užitkových vozů. Čína je také největším trhem tepelných čerpadel na světě. Tyto trendy vedou k růstu spotřeby elektřiny v tempu cca 4% ročně. Spotřeba elektřiny v Číně proto vzroste do poloviny 30 tých let asi o polovinu. Což je o zhruba tolik co je dnes spotřeba elektřiny v USA a k čemu se Američané dopracovali za 100 let vývoje kdy tam elektrifikace začala. Pro to musí Čína za 10 let postavit odpovídající zdroje a to samozřejmě nejde dělat spolu s nějakým útlumem uhelných zdrojů. Nicméně zhruba za 10 let už spotřeba elektřiny v Číně tolik neporoste , přitom poběží dál výstavba OZE i jaderný program , lze tedy předpokládat , že dojde k postupnému útlumu uhelné energetiky ,protože plyn bude Čína utlumovat až po roce 2040 kdy poptávka po něm dosáhne svého vrcholu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se