Půjde to bez uhelných elektráren? Uhlí pomáhá Německu, nyní i Francii

Britské uhelné elektrárny zvýšily neobvykle svůj výkon, aby dodávaly elektřinu do Francie, kterou postihly odstávky jaderných elektráren a zároveň chladnější počasí zvyšující spotřebu elektřiny. Za normálních okolností Francie do Velké Británie elektřinu vyváží, nyní elektřina směřuje opačným směrem.

Tendence v uhelné energetice v poslední době jsou jasné, stále více zemí si po přistoupení k Pařížské dohodě přeje co nejrychleji odstoupit od uhlí. Realita je ale jiná. Jakmile dojde k neočekávaným výpadkům na straně výroby, „zachraňují“ situaci právě uhelné elektrárny. Je tomu tak jak v Německu, které masivně buduje obnovitelné zdroje, tak i ve Francii.

Francii, která vyrábí přibližně tři čtvrtiny své výroby elektřiny z jádra, v důsledku odstávek elektráren vypomáhají uhelné elektrárny ve Velké Británii. Jejich elektřina je díky propojení trhů podmořským kabelem posílána do Francie.

Za normálních okolností směřuje většina elektřiny kabelovým vedením mezi Velkou Británií a Francií opačným směrem. Nyní je situace opačná, prodloužené odstávky jaderných elektráren ve Francii způsobují to, že řada uhelných elektráren, které by za normálních okolností nevyráběly, jsou nyní v provozu.

Vývoz elektřiny do Francie z Velké Británie v letošním roce

Vývoz elektřiny do Francie z Velké Británie v letošním roce, zdroj: Guardian.com

Británii se přitom díky zavedení uhlíkové daně povedlo významně snížit výrobu elektřiny z uhelných elektráren, v dubnu dokonce vyráběla celý den kompletně bez uhlí. Na druhé straně ale významně vzrostla výroba elektřiny ze zemního plynu, která se nyní podílí na výrobě elektřiny zhruba z poloviny.

Situace ve francouzské energetice se opakuje stejně jako loňský rok, kdy francouzské elektrárny taktéž postihla řada odstávek. Letošní nejvýznamnější odstávka probíhá na elektrárně Tricastin, kde se zvyšuje zabezpečení pro případ zemětřesení, které by mohlo způsobit zaplavení elektrárny z přilehlého vodního kanálu.

Výroba elektřiny ve Velké Británii. Více na: Energostat

Obdobně jako Francii pomáhají uhelné elektrárny i sousednímu Německu. Zde je ale důvod odlišný, na rozdíl od Francie má Německo potíže při nevhodných podmínkách pro výrobu elektřiny z větru. Nicméně důsledek je stejný jako v případě odstávek jaderných elektráren ve Francii: musí být dodatečně nasazovány uhelné zdroje, kterých se státy chtějí v souladu se závazky plynoucí z Pařížské dohody zbavit.

Zdroj úvodního obrázku: Flickr John Mabbit



25 odpovědí na Půjde to bez uhelných elektráren? Uhlí pomáhá Německu, nyní i Francii

  1. Milan Vaněček napsal:

    Nebude letos přes podzim-zimu opět uhlí (britské a německé) zachraňovat francouzskou jadernou energetiku, podobně jako v Německu uhlí zachraňuje VtE když nefouká?
    A bude to opět ve Francii po více týdnů, než to bylo v Německu?
    Uvidíme. Každopádně je zřejmé, že každá technologie vyžaduje zálohování, i když někteří diskutující (kolega Wagner) se tváří, že to tak není.

    • Samo napsal:

      Áno každý zdroj potrebuje flexibilnú zálohu no „zelené“ zdroje potrebujú túto zálohu omnoho častejšie ako také jadro.

      • C napsal:

        Jenže tady se nám mění paradigma řízení a výroby, přechází se od těžkopádných zdrojů k zdrojům flexibilním. Pak se třeba nebudou muset dělat některé vylomeniny s tím jak lidi donutit k vyšší spotřebě.

        • Mikeš napsal:

          No ale bude třeba výrazně předimenzovat sítě, resp. donutit operátora aby dělal vylomeniny za všechny. HDO totiž zabije dve mouchy jednou ranou, sníží denní špičku jak ve spotřebě tak v zatížení sítě, neříkám že je to ideální, ale rozhodně je to velmi vhodné. Když už dražit EE přímo všem spotřebitelům tak dražit taky přenosovou kapacitu.

      • Jan Veselý napsal:

        Podle zkušeností z jaderné Francie, jim výkon JE nestačí když je horko, když je zima a každý den v poledne. A po nocích naopak brutálně přebývá. Není žádná legrace provozovat elektrárny s (technicky a ekonomicky nejvhodnější) konstantní výrobou, když spotřeba není konstantní ani trochu.

        • Petr napsal:

          Jaderné elektrárny výkonově stačí, na to k čemu byly určeny.
          Je sice pravda, že Francie to přehnala se 75% z jádra a ideální je mít pouze 50%, ale stejně to stabilizovat jde a dost jednoduše.
          Stačilo by jim stavět plynové elektrárny jako Británie, jenže prostě si řekli, že pro ně je levnější v takových případech nakupovat ze zahraničí, když už mají tak obří přehraniční propojení, kdy v minulosti a i dnes v některé dny hodně vyváží elektřinu oni.

          Jinak samozřejmě řešení pro jadernou Francii je už na dohled v podobě elektroaut, pak poklesne podíl jádra k 50% i když zavřou jen jednu jaderku, aby se jejich firmy naučili je vyřazovat pro mezinárodní zakázky, a zbytku jaderných elektráren budou následující roky velmi intenzivně maximálně co to jde prodlužovat životnost.

    • manasek napsal:

      „Zelené“ zdroje vyžadují daleko více regulace, krom toho ty jaderné zdroje se dají udělat i samoregulovatelné, a jejich výkon nezáleží na počasí.

      • Jan Veselý napsal:

        Jaderné elektrárny jsou drahé na výstavbu a vadím změny výkonu. Proto je jediný smysluplný způsob jak provozovat jaderné elektrárny ten, že jedou (kromě poruch a odstávek) nonstop naplno. Bez ohledu na počasí, bez ohledu na to jestli tu elektřinu nějaký spotřebitel vlastně chce.

        • Petr Závodský napsal:

          100× opakovaná lež se nestane pravdou.
          JE nevadí změna výkonu a jsou na něj projektovány (primární, sekundární, terciální regulace). Ano nejlépe provoz od 40%-100% výkonu. Samozřejmě víc vydělají, když pojedou na 100%, ale to každý zdroj.
          Jen vyvolené zdroje dostává zaplaceno za výrobu i při záporných cenách … místo jejich odstavení/omezení výkonu.

  2. Josef napsal:

    Nahrazení uhlí v mixu několika zemí povede jen k tomu že jiné země toto volné uhlí využijí pro svůj prospěch , kdežto země , které od něj odstoupí budou závislý na drahém plynu. Mix OZE + plyn a ropa má sice nejmenší měrné emise škodlivin a CO2 , jenže u zemí bez plynu ropy což je téměř celá EU vede toto k největší dovozní závislosti a závislost dovozní znamená nutně i závislost politickou.

    • Jan Veselý napsal:

      To je asi ten důvod proč se na úrovni EU konečně začalo pořádně tlačit na zateplování budov a proč Holanďani nedávno uzákonili, že nové domy nebudou mít plynovou přípojku. Většina plynu se pořád spotřebuje na topení. Tam se dá ušetřit tak moc, že to více než nahradí navýšení spotřeby v elektrárnách.

      • Martin Hájek napsal:

        Na topení se plyn pro výrobu elektřiny určitě ušetřit dá. Akorát je to podstatně dražší, než postavit jadernou elektrárnu komplet za veřejné peníze.

        • Jan Veselý napsal:

          Od roku 2005 klesla, hlavně díky zateplování, spotřeba plynu v ČR o 2 miliardy m3, to je 18.6 TWh energie, dost na výrobu 11.16 TWh elektřiny v paroplynových elektrárnách (60% účinnost) či 8.37 TWh elektřiny ve fifty-fifty kombinaci paroplynových elektráren a plynových turbín (45% účinnost).
          Investičně to rozhodně bylo náročné, ale jak státu, tak spotřebitelům se to sakra vyplácí. A ještě pořád toho chybí strašně moc udělat.

          • Jan Veselý napsal:

            A když už jsme u zateplování. To by Francouzům taky dost pomohlo se špičkami v topné sezónně, jako je ta současné. Přímotopy hrozně žerou.

          • Martin Hájek napsal:

            Propad spotřeby plynu od roku 2005 rozhodně nezpůsobilo v ČR jen zateplování, dokonce ani nejde říci, že převážně, možná můžeme říci, že do určité míry. Plyn dramaticky zdražil a byl tak mimo jiné, nahrazen jinými palivy a druhy energie, včetně třeba Vašich oblíbených tepelných čerpadel. Ovšem případné další 2 miliardy m3 ušetřeného plynu budou dražší než výroba tohoto mnnožství elektřiny v jaderné elektrárně. Že by spotřebitel ušetřil, to je velká otázka, protože samozřejmě pokud investuje do zateplení, tak méně protopí, jestli v konečném důsledku šetřil nebo ne je otázka finanční matematiky. Realita při prosté návratnosti zateplení okolo 20 let je taková, že v nejlepším případě nula od nuly pojde, ale je to lepší, než nechat peníze ležet na běžném účtu s nulovým úrokem.

          • Milan Vaněček napsal:

            To jsou zajímavá čísla. Těch cca 10TWh „pružné elektřiny“ z ušetřeného plynu by stačilo na vykrytí přerušovaných dodávek z cca 10 GW instalovaného výkonu slunečních elektráren či cca 5GW výkonu VtE.
            Potvrzuje to že úspory energie=nejlepší energetika.

          • Martin Hájek napsal:

            O tom, jak se povinné úspory státu i spotřebitelům „vyplácí“ je na tomto webu docela zajímavý článek:
            http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/enviros-cr-nedosahne-cile-energetickych-uspor-bez-dotaci/

            Fotovolatický tunel nebo nová jaderná elektárna jsou jenom drobáky proti nákladům na cíle úspor v režii EU.

  3. Milan Vaněček napsal:

    Přečtěte si v Monitoringu „Dobře už bylo. ČEZ …“. A dovíte se že „Zisk /ČEZu/ z provozování uhelných a jaderných elektráren dosáhl /za období leden-záři 2017/ už jen okrajových 1,8 miliardy korun“.
    Vždyť z takového zisku nemohou ani ušetřit na likvidaci jaderných elektráren u nás po skončení jejich životnosti a jak by vůbec mohli šetřit a investici do nových bloků?

    • Petr Závodský napsal:

      Pane Vaněčku, stačí přemýšlet. Když je zisk ČEZ 41 miliard a po zdanění 16 miliard. Tak z klasických zdrojů to opravdu nebude jen 1,8 miliardy. To, že čerpáte (účelově???) z chybných zdrojů na tom nic nemění. S vaším vzděláním byste si mohl dát dohromady, že to číslo nesedí (obvykle to bývá cca 1/2 ÷ 1/3 zisku.
      „Zisk z provozování uhelných a jaderných elektráren dosáhl už jen okrajových 1,8 miliardy korun.“

      TAKŽE : Nejedná se o zisk, ale o meziroční nárůst provozního zisku z klasických elektráren! A to je dost značný rozdíl.

      A o likvidaci se nebojte. Tam se dle zákona platí do fondu za každou vyrobenou MWh. Určitě to dobře víte, jen si musíte zatrollovat.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pomůže mi někdo kompetentní zjistit, zda trolluje pan Závodský z ČEZu nebo časopis/web euro.cz? Někdo z nich musí trollovat, přečtěte si ten článek, co byl zde v monitoringuráno, uvidíte že já jen přesně cituji „euro.cz“.
        A zdá se mi že trolluje pan Závodský.
        Jinak v článku je ještě uvedeno (jedná se o datech za tři čtvrtletí roku 2017, pan Závodský se to snaží zamotat) že předpokládaný letošní čistý výdělek ČEZu dosáhne 19 miliard, ale to jen díky prodeji majetku (MOL, byty v Praze-Písnici) a zhruba polovinu zisku nemá ČEZ z výroby ale z provozování sítí.
        Jsem si jist že jen co bude nová vláda, tak to bude muset řešit.

        • Petr Závodský napsal:

          Tak si vezměte třeba výsledky za loňský rok. Ty jsou dostupné v auditované podobě. Třeba jen předpoklad, že při vyšší výrobě v jaderkách nebude zisk / výnosy (pojmy si najděte ať mě neosočujete, že něco zamotávám) a bude Vám to jasné i na letošek.

          A nebo použijte nějaký vyhledávač. Třeba google / seznam /….

          A srovnávat zisk z prodeje bytů se ziskem z výroby na JE … no comment.

          • Milan Vaněček napsal:

            Můj výpočet je následující, každý si to může přepočítat, vše z veřejných zdrojů, zajímá mě letošní rok, jsou známy výsledky za prvá 3. čtvrtletí, dle euro.cz:
            cituji prvou větu: Letos sice ČEZ podle odhadu firemních šéfů vydělá zhruba 19 miliard čistého, ale to jen díky prodeji majetku (MOL-4,6 miliardy a byty-1,1 miliardy.
            Takže jsme s výrobou, prodejem elektřiny a distribucí na 13,3 miliardách.
            Dále cituji: na výši provozního zisku se z jedné poloviny podílelo provozování distribučních sítí.
            Takže jen cca 7 miliard či méně zůstává když odečteme ještě distribuci.
            Dále cituji: slušně ziskový je též prodej elektřiny koncovým zákazníkům.
            Takže kolik máme na to ještě odečíst?
            Dále cituji: zisk z provozování uhelných a jaderných elektráren dosáhl jen okrajových 1,8 miliardy korun.
            ZÁVĚR: ať to bylo tak jak Vy říkáte, či jak píše Euro, je to velmi bídný výsledek (resp podle Vás by byl mizerný zisk z výroby již loni). Každopádně pod 2-5 miliardami korun.
            A závěr Eura: kde jsou ty časy kdy to bylo okolo 50 miliard (2008-10).
            Závěr můj: jak z toho provozování uhelných a jaderných elektráren chcete financovat stavbu nových Dukovan a Temelína???

          • Petr Závodský napsal:

            Kdybyste místo nesmyslných příspěvků četl …
            https://www.cez.cz/edee/content/file-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2017-11/prezentace-k-vysledkum-hospodareni-skupiny-cez-za-i.-iii.-ctvrtleti-2017_yx1a9qv2cj3w4jsu.pdf

            HLAVNÍ VÝSLEDKY: I. – III. 􀃾TVRTLETÍ 2017
            􀂃 Provozní výnosy meziročně vzrostly o 1 % na 146,7 mld. Kč.
            􀂃 Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně klesl o 6 % na 41,1 mld. Kč.
            􀂃 Čistý zisk meziročně vzrostl o 13 % na 16,6 mld. Kč.
            􀂃 Čistý zisk očištěný meziročně vzrostl o 4 % na 17,3 mld. Kč.

            „Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně klesl o 2,7 mld. Kč zejména z důvodu poklesu realizačních cen vyrobené elektřiny (-3,1 mld. Kč) a růstu nákladů na emisní povolenky (-1,3 mld. Kč). POZITIVNĚ naopak meziročně působil růst výroby v jaderných a větrných elektrárnách (+1,9 mld. Kč).“

            A z čeho financovat? Nebojte se … klasické elektrárny si na sebe vydělají. Uhelné elektrárny jsou obnoveny (cca 120 miliard) a stát svou dividendu dostával… Roční zisk před zdaněním je cca 50 miliard… ale já vás přesvědčovat nebudu. Stejně pak skončíte u jaderných zbraní nebo čehokoliv proti jakémukoliv zdroji mimo solárních panelů.
            Jinak na okraj, ČEZ odvedl do státní kasy za svoji existenci (25 let) téměř 600 miliard Kč.

          • Milan Vaněček napsal:

            Díky za kvalitní odkaz. Bohužel nejsem ekonom abych z toho udělal jasné závěry.
            Nicméně něco po zběžném pohledu vidím:
            Segment: Výroba-tradiční energetika
            EBITDA 1-9/2016…..16,6 miliard
            1-9/2017……13,6 miliard, to je pokles o 3 miliardy

            Když se podívám na segment: distribuce, tak vidím EBITDA 12,1 miliard, přibližně totéž co výroba.
            To nás bude asi čekat, klesající zisk z výroby a bude to zachraňovat distribuce (rostoucí naše platby za distribuci).

            Když se podívám na str. 7… Očekávaná meziroční změna čistého zisku tak vidím že udržení čistého zisku na 19 miliardách zachraňuje prodej MOL a prodej bytového fondu (+6,4 miliardy). Co bude zachraňovat zisk další roky??

          • Petr Závodský napsal:

            Pane Vaněčku děkuji, že jste uznal, že „okrajových 1,8 miliardy korun“ z klasické energetiky je chyba na stránkách časopisu Euro.
            Někdy zisk zachrání prodej aktiv, někdy vyšší ceny elektřiny, jindy nákup ziskové akvizice, to je koloběh a obchod. ČEZ je v zisku a platí do státního rozpočtu nemalé částky, tak dělá ty obchody dobře.
            Pěkný večer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *