Domů
Větrné elektrárny
Studie: Námraza může omezit výrobu větrných turbín až o 80 %
Větrná elektrárna
Zdroj: PxHere

Studie: Námraza může omezit výrobu větrných turbín až o 80 %

Námraza je jedním z rizikových faktorů, které mohou při nepřízni počasí negativně ovlivnit provoz větrných elektráren. Řada vědeckých pracovníků a skupin se tak zabývá jejím zkoumáním, a to jak v laboratorních podmínkách, tak v reálném provozu. Podle nedávné studie vědeckých pracovníků z Iowské státní univerzity, založené na pozorování několika desítek větrných turbín, může námraza o tloušťce několika desítek centimetrů omezit jejich výrobu až na jednu pětinu.

Jakožto de facto každý energetický zdroj, i větrné turbíny čelí rizikům, jež mohou ovlivnit jejich provoz. Jedním z nich je i riziko vzniku námrazy, kdy točící se lopatky běžných elektráren mohou ve chladném a vlhkém vzduchu nasbírat na svých špičkách vrstvu ledu tlustou až třicet centimetrů. Nejen že v takovém případě hrozí nebezpečí v podobě odlétajících kusů ledu, silná námraza mívá i negativní vliv na samotný provoz větrných elektráren.

Jejím výzkumem v laboratorních podmínkách se již zhruba 10 let zabývá i Hui Hu, vědecký pracovník v oblasti leteckého inženýrství a vedoucí laboratoře fyziky námrazy a odmrazovacích technologií při Iowské státní univerzitě. Výzkum v laboratorních podmínkách nemusí nicméně zcela reflektovat podmínky při reálném provozu. Hu se proto se již několik let snažil provést studii na reálných elektrárnách, avšak ani ve státě Iowa, kde více než 5 tisíc větrných turbín pokrývá 40 % tamní výroby elektřiny, neuspěl, jelikož provozovatelé elektráren často údajně nestojí o zveřejnění přesných dat o provozu jejich zařízení.

„Vždy se ptáme, jestli to, co děláme v laboratořích, reprezentuje to, co se děje v terénu. Co se děje na povrchu lopatek velkých větrných turbín?“ říká Hu.

Vědcům se nakonec na začátku roku 2019 naskytla příležitost provést studii na větrné elektrárně ve východní Číně. Podle Hu většina ze 34 instalovaných turbín disponovala instalovaným výkonem 1,5 MW, což je dobře srovnatelné s běžnými velkými větrnými turbínami provozovanými ve Spojených státech.

Snímky z dronů ukázaly námrazu o tloušťce až 30 centimetrů

Jelikož se zkoumaná větrná elektrárna nacházela ne příliš daleko od Východočínského moře, turbíny podle vědců čelily podmínkách srovnatelným s Texasem spíš než Iowou. Zatímco v Iowě jsou podle Hu turbíny vystaveny v zimě chladnému, suchému vzduchu, v Texasu čelí vyšší vzdušné vlhkosti vzhledem k blízkosti Mexického zálivu.

Během pozorování a zkoumání čínské větrné elektrárny turbíny podle vědců turbíny čelily celkem 30 hodinám nepříznivých mrazivých podmínek, včetně namrzajícího deště či mrholení, vlhkého sněhu nebo namrzající mlhy.

Snímky pořízené drony následně ukázaly, že se na špičkách 50 metrů dlouhých lopatek tvořila značná vrstva námrazy, a to zejména na jejich špičkách. Data z reálného provozu tak podle Hu potvrdila dřívější teorie a závěry získané na základě laboratorního výzkumu.

„Zatímco se led akumuloval po celé délce lopatky, bylo zjištěno, že více ledu se akumulovalo na vnějších hranách, přičemž jeho tloušťka dosahovala blízko špiček lopatek až 0,3 metru,“ uvedli vědci ve své studii.

Vědci rovněž využili získaná provozní data, aby porovnali provoz elektráren a jejich výrobu při námraze a běžných provozních podmínkách. Námraza podle nich měla na provoz zásadní vliv, kdy se značně namrzlé lopatky otáčely navzdory silnému větru výrazně pomaleji, či byl provoz elektrárny často zcela zastaven. Ztráta výkonu vlivem námrazy podle nich běžně dosahovala až 80 %.

Data získaná z reálného provozu by vědcům měla pomoci při hledání efektivních způsobů, jak lopatky turbín odmrazovat, aby mohly i za zhoršených podmínek dodávat elektřinu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(117)
Karásek
11. březen 2021, 10:55

A protože taková námraza není častá, tak to není argument ve prospěch jaderné energie. Ta s OZE prohává na celé čáře. Ekologicky, ekonomicky i bezpečnostně.

Milan
11. březen 2021, 11:46

Měl by jste se nad sebou zamyslet a trochu krotit ten svůj fanatismus a jednostrannost ve prospěch OZE a být trochu objektivní. Té poslední větě co jste napsal asi věříte a je mi vás líto.

Carlos
11. březen 2021, 21:20

A holt u někoho zapšklost a zklamání...

Došlo Vám že když se budete čílit na netu, tak to je asi tak platné jako hadovy tenisky? Minule jsem Vám říkal že neexistuje politická alternativa k tomu "zelenému", co kdybyste ji raději šel zformovat a nebo se k němkomu přidal a zkusil tu alternativu realizovat místo stěžování si zde a vymýšlení konspiračních teorií o školách, EU, zelené propagandě a dalších věcech?

Josef
12. březen 2021, 10:18

Pane Carlosi k zelené ideologii neexistuje alternativa... Z Vás by měly v Bruselu radost nechodil jste do třídy s Karáskem ? Když jsem já chodil do školy, tak to samé nám říkali o socialismu... říkali nám , že alternativa je chudoba a nelidské podmínky pro široké vrstvy obyvatel a obchody plné zboží, které si nemůžete koupit. Dnes nám říkají, že alternativa je rovnou zničení planety. Přitom životní prostředí se zlepšuje téměř všude na světě.

Ale jinak máte pravdu pokud budeme v EU, tak ať si zvolíme kohokoli tak se (nejen) té z EU diktované zelené ideologie nezbavíme to je jako být součásti RVHP a nemít plánovanou ekonomiku to prostě nelze...

Carlos
12. březen 2021, 12:32

Otáčíte to, píšu že tu není politická alternativa, to je trochu něco jiného. To znamená že tu není žádná strana, nebo strany, která by dodala žádaný výsledek, tedy ochranu životního prostředí ev. nápravu škod minulých, řešení některých problémů které se nastřádaly. To už není dneska jenom o emisích síry nebo vypouštění nečištěných odpadních vod. Ty problémy jsou dnes složitější a prolétají se i třeba s bydlením. A vemte si jaká situace je.

A v této situaci tu máme jenom "zelený" blok který s tím míní něco dělat, nebo to alespoň tvrdí. Nevidím tu nikoho kdo by třeba opravdu plánoval alternativu a pracoval na ní, ani tu (podle mne pitomou) ASEK nebyly s to ostatní strany realizovat, deset let. Natož aby přišel s opravdu alternativou k tomu naftalínovému jádru a tomu až možná moc zelenému. Když jsem u jádra, pokusy o jeho rozvoj jsou stejné šílenství jako krmit dítě žlažovitým masem i když ho už tisíckárt vyfluslo. Současná nabídka energetické politiky je nic moc dělat nebudeme (což se udržet nedá), nebo velký zelený třesk (a ten může dopadnout a nemusí). Navíc v případě ČR jak zelená verze, tak jaderná verze představují poměrně velkou roli státu v tom. Není třetí udělaná deklarativně a s důrazem na to že se o to musí postarat podnikatelé sami. Nebo že by se hledaly průniky mezi dopravní infrastrukturou a energetikou (u plavebních kanálů třeba, jak jsem se tu nedávno s někým bavil).

Další věc jsou problémy s bydlením na které se tak nějak kašle celosvětově. Není třeba pořádně nalezený mechanismus jak naložit se spekulativním čínským kapitálem. Nezelené strany nepřicházejí s alternativní podobou řešení, takže lidi budou samozřejmě volit ty kdo poskytují nějaké "řešení" obětního beránka. Přitom by bylo možné nabídnout řešení. Jenže to se neděje. zase tu nemáme nikým reprezentovanou alternativu.

Takže tu máme skupinu velmi aktivní, která přichází s nějakými řešeními, a pak skupinu která reprezentuje politiku, která jakoby se na mladší lidi a budoucnost vykašlala. Což pak bude nahrávat řešením až za hranou. Přitom stačí na řešení této krize poměrně málo. Méně než na řešení energetiky. Vzít v potaz společenské změny a zkvalitnit VHD kolem velkých měst a následně odblokovat výstavbu. Která stojí napůl ze strachu a protože se asi patnáct let brali developeři za největší zločince. Přijde mi že dnešní a minulá politická reprezentace ignoruje změny v cyklu kdy mladí lidi jdou do velkých měst a následně při založení rodiny chtějí do menších v okolí, ale zároveň mít některé vymoženosti (třeba VHD, naše města nejsou dělaná na auta), a pak případně jdou na důchod ještě dál.

Jenže toto chybí...

Je Vám už trochu jasnější jak jsem to s tou neexistenci politické alternativy myslel?

TomášB
11. březen 2021, 15:25

Přesně vy jste důvod proč lidi nadávají na OZE.

St
11. březen 2021, 18:15

Pane Karásku pokud by OZE nebyly masivně dotovány, tak si ekonomicky ani nešktrtnou. Pokud přihlédneme k nutnosti záloh, tak už ani omylem ani náhodou. Díky OZE máme už tak pekelně drahou EE, která nejen díky nim bude podstatně dražší než dnes. Co se týče ekologie tak mnohé druhy OZE přírodě a životnímu prostředí více škodí jak pomáhají.

Karásek
11. březen 2021, 18:26

Pans St, díky kterým OZE kromě té slavné předotované fotovoltaiky, která za to nemůže a dnes už je velmi levná mámé drahou EE. A které OZE tak strašně škodí životnímu prostředí? Svěřte se.

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 18:53

Pane Karásku! Je naprosto evidentní, že o cenách a poplatcích za výrobu a dodávku elektrické energie nemáte ani potuchy! Elektřina z větrných a fotovoltaických elektráren je reálně až 5x dražší než z jádra! A lze to celkem snadno dokázat. Jen člověk musí rozumět energetice a umět matematiku! Což ovšem není Váš případ!

Carlos
11. březen 2021, 20:15

Tak prosím, máte možnost, dokazujte...

Karásek
11. březen 2021, 20:27

Tak teda uveďte, co je pětkrát dražší? Výkupní cena z větru je cca 60 EURO za MWh, u nově stavěných jaderných elektráren bude spodní odhad v Británii 92 EURO za MWh. A co ještě náklady na přední a zadní palivový cyklus?

Pavel
11. březen 2021, 23:27

A to sis vycucal z kterýho prstu karásek? Za prvé, 60 EUR není žádná "výkupní cena" ale podpora, kterou oze tuneláři dostanou navíc k výkupní ceně. Za druhé není to 60 EUR ale více, na 60 EUR to má teprve klesnout v buduocnu. Tedy klasický oze zlodějský výhled, který se bude naplňovat dalších 30 let.

St
12. březen 2021, 16:39

Pane Karásku, začnu od nejméně škodlivého OZE a to od solárů. Ty jen zabírají půdu. Tedy pokud nebudu uvažovat jejich výrobu a likvidaci. Takže pod nimi roste tráva, kterou spásají ovečky. I když se ta půda zemědělsky nevyužívá aspoň se nehuntuje a nedochází k její erozi. Na druhé straně chybí pro pěstování potravin. Větrníky ty vyloženě jsou nebezpečné ptákům a mají velice negativní vliv na faunu. Nehledě na to, že nesmírně hyzdí krajinu a svým hlukem obtěžují nejen lidi. Vodní elektrárny jsou velký zásah jak do krajiny, tak i do místního ekosystému a už nemáme moc možností kam je postavit. Ještě tu a tam najde uplatnění nějaká ta malá vodní elektrárna, ale to nás nezachrání. Co považuji za největší svinstvo tak je biomasa. Účelové pěstování rostlin pro energetické potřeby. Nic proti řepce ani kukuřici obojí jsou prospěšné plodiny, ale aby se vyplatili, tak je potřeba sypat chemii což odnášíme my všichni, nejvíce pak spodní voda, kterou si takto trávíme. Takto ve zkratce. Prostě s vaničko je vyléváno dítě. A to se mi nelíbí. Opravdu nemám nic proti OZE a pokroku v energetice či v jiných oborech lidské činnosti. Jen musí zvítězit rozum a fyzika nad fanatismem a zelenou ideologií.

Milka
13. březen 2021, 20:50

Velmi dobře pane St. Konečně to tady znovu zaznělo. Výpis toho jaké ekologické problémy mají OZE. Všimněte si,že na tohle protijaderní aktivisté neodpovídají. Ještě bych doplnil, že hygiena nepovoluje větrné elektrárny v blízkosti lidských obydlí, ale lesní zvěři to nad hlavama stavět budeme, ty ať si zvyknou.

St
14. březen 2021, 10:20

Tak nějak. Však se podívejme do Německa kde je OZE pomalu na úrovni náboženství, kde je obrovský odpor ke stavbám větrníků. Takže se vesele staví v moři. Ptáci nemají volební právo, takže to, že zbytečně umírají "ekologům" nevadí. Bohužel.

Carlos
11. březen 2021, 18:40

Kdyby do elektroenergetiky před sto lety politici nedrbali a před 60-70 do toho nezačala drbat i armáda (Ropa a jádro jsou přímými potomky válek), tak si fosilní zdroje neškrtnou v takové míře a nevzniknou tak obrovské společnosti. Do fosilních zdrojů a jádra šly během 20. století nechutné objemy prostředků. Ještě někdy v předminulém desetiletí se v Německu uhelný průmysl slušně dotoval ze "sociálních důvodů". Ten objem dotací do OZE jenom pozvolna srovnává v první řadě státem vytvořenou nerovnováhu a preferenci jedněch zdrojů nad jinými.

Situace bez dotací do OZE by byla podobná jako někoho na startu chytit za kšandy, druhému závodníkovi půjčit kolo, třetímu koloběžku, nechat je deset koleček běhat a pak říct tomu kterého jste držel aby je doběhl a předběhl. Abyste to srovnal tak tomu kterého jste držel musíte půjčit alespoň mopeda. Pokud ale v momentě kdy je ten na mopedu dvě kolečka za těmi před ním dáte těm dvěma nějaké enduro (v motorkách se nevyznám, BTW), o což se dnes fosilní a jaderní pokoušejí, tak to celé postrádá smysl, protože pak pak tomu na mopedu budete muset pro dorovnání dát nějakého superba a tak furt dokola až bychom se v příměrech dostali k nějakému warpovému pohonu.

To nemluvím o tom že je cena EE dnes kvůli provozu elektráren dalece a jejich projektovanou životností a s minimem upgradeů silně deformována což blokuje jakýkoliv přirozený rozvoj a obnovu elektrárenského parku.

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 18:55

To je pouze Vaše fantazie pane Carlosi! Nic z toho se nezakládá na pravdě!

Carlos
11. březen 2021, 19:06

Tak se do těch zákonů, kterými vznikla postátněná energetika, před sto lety, jděte podívat. Běžte, najdete si na na internetu. Nebo se podívejte jak dopadly lokální elektrárny v USA po řád+ní FDR.

Dotace do fosilní energetiky a jádra?

Prosím: energetika. tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

Nebo si najděte studii Centra pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy ohledně externalit uhelné energetiky v ČR...

Jediné co je tu fantazie je to přirovnání.

Ivan Novák
11. březen 2021, 23:23

B. Moldan byl před 25 lety ochránce přírody ochotný vážit argumenty. S postupujícím věkem se bohužel stal, jak je i zdejším staříkům vyčítáno, dogmatickým fundamentalistou, a jím formovaný ústav tento tendenční přístup drží, zvlášť když je právě z toho živ. Věřit jejich produktům nelze, leda brát v uvahu.

Milka
13. březen 2021, 20:59

Pane Carlosi, tohle je podle hesla: Čím víc překroucená blbost, tím hůře se vyvrací. Ty dotace před těmi sto lety šli do technologií, které v té době mohli reálně dodávat potřebné množství energie. Hlavním materiálem tehdy bylo dřevo a ocel. Umělé pryskyřice na výrobu rotorových listů, tehdy nikdo neznal a polovodiče na fotovoltariku taky né. Takže pro příště méně fantazie.

Carlos
13. březen 2021, 21:44

Pane Milko,

nejde ani tak o to jestli tehdy byly nějaké technologie, nebo ne (rozvíjely se mimochodem do té doby 30-40 let bez větších zásahů států), ale o to jak po těchto zásazích energetika dopadla. Energetika byla de-facto zestátněna a od té doby do ní plynuly státní subvence. Což deformovalo následně prostředí. Mimochodem doba ve které byla dostupná jenom ocel a dřevo se obešla právě bez intervencí států do energetiky, velmi záhy se pak stávají dostupnými hliníkové slitiny.

Mimochodem první velké solární zařízení bylo nasazeno v Egyptě před první světovou, první velká (1MW) větrná elektrárna byla v provozu v první polovině 40. let. Plán na elektrizaci Moravy byl uveřejněný někdy na začátku 20. století a začal se pomalu realizovat, jenže soukromými podniky.

Tady je ten obrovský rozdíl. Podle mne kdyby nebyly energetiky po první světové válce postátněny a vývoj běžel organicky, jednak by nevznikly monopoly a jednak by se mnohem snáze dostávaly na trh nové technologie a systém by byl efektivnější. Dokonce si troufnu říct že by nikdo po válce neodstavoval elektrárny (to v ČSR vyvolalo nedostatek výkonu a výpadky), nebo situace v západních zemích nedošla do stavu jaký nastával v 60. a 70. letech kdy sítě byly na odpis a výpadky byly časté.

Firma funguje jinak pokud se musí snažit se udržet a jinak když má pohodlný monopol, nikdo moc ji neohrožuje a když je problém jde si vydupat peníze na vládu.

Milka
14. březen 2021, 11:50

Pane Carlosi,

vy jste buď veliký vtipálek, nebo nepochopený génius. Podle toho co tady píšete, kdyby jste ke všemu dodal prameny ze kterých jste čerpal a celou studii si nechal akademicky oponovat, tak by z toho asi byla nejsenzačnější kniha 21. století, pokud by jí ovšem někdo uvěřil. Tak hodně štěstí, možná si to potom přečtu.

Co se týče vytváření ekonomiky. Vždy to funguje tak, že část ekonomiky se vytváří pomocí soukromých investic-decentrálně a část pomocí státních investic-centrálně. Všechny vyspělé ekonomiky to chápou a snaží se vytvořit rovnováhu a proces optimalizovat. Najděte si na mapě země,kde by jste určitě nechtěl žít a zjistěte si, jak tam fungují státní subvence. Zjistíte buď, že jich je tam až moc, nebo tam nejsou žádné.

Carlos
14. březen 2021, 12:10

Pane Milko, jestli se do té knížky pustím, tak v momentě kdy mne nebudou zatěžovat moc jiné povinnosti.

Nicméně:

První využití solární energie, třeba zde:

www. cspfocus. cn/en/market/detail_896.htm

Smith pullmanova elektrárna:

en. wikipedia. org/wiki/Smith%E2%80%93Putnam_wind_turbine

(Problém byl v přímé vazbě na elektrickou síť, i když už tehdy byly k dispozici minimálně dva druhy invertorů)

Ano, část ekonomiky je nějak modifikovaná státem, ale problém nastává pokud je jeho vměšování příliš velké, následně totiž místo snahy o inovaci nastává snaha o konzervaci stavu a nicnedělání a přechod k myšlence třeba "lidi jsou tu pro elektrárny, ne elektrárny pro lidi". Velmi podobný vzorec jako na železnici a s tou historie nenaložila moc pěkně.

Milka
15. březen 2021, 09:29

Pane Carlosi,

vypadá to, že jsme se skoro shodli v našich posledních příspěvcích. Jen máme jiný názor na to co znamená "příliš velké vměšování". Mě státem podporovaný rozvoj energetiky před těmi cca sto lety, který popisujete smysl dává. A co se týče železnice, to by asi bylo na delší debatu. Tady nejsem názorově moc vyhraněný, jen doufám, že současný rozvoj železnice bude pokračovat případně ještě zrychlí.

S Pozdravem

Josef
11. březen 2021, 19:33

OZE to myslíte občasné zdroje energie ?

Atom
11. březen 2021, 11:00

Protože jaderné nehody nejou časté, tak to není argument ve prospěch OZE. Ty s jádrem prohrávají na celé čáře.

Jan Veselý
11. březen 2021, 12:01

Proto se zaměřuji na to hlavní - cena, objem výstavby. Tam je to jednoznačné. Stejně jednoznačný je i rozdíl v ochotě soukromého sektoru k investicím.

Martin P
11. březen 2021, 12:11

Pokud vynecháváte surovinovou stránku věci (materiálová náročnost vs. jednotka vyrobené energie a životnost zdroje), není váš výčet "toho hlavního" úplný. OZE (vítr, FVT) pak prohrávají na celé čáře.

Jan Veselý
11. březen 2021, 13:36

Ještě přidejte počet mrtvých na jednotku vyrobené energie, aby ten výčet irelevantních faktorů byl úplný. Kdyby totiž byly totiž významné byly, neopřel by si o uhelné elektrárny nikdo ani kolo.

Jan Veselý
11. březen 2021, 13:37

A taky nemůžete věřit všem výtvorům páně Schellenbergera.

Milka
13. březen 2021, 21:02

A taky by nikdo raději ani nenastartoval auto.

Martin Hájek
11. březen 2021, 18:00

Myslíte ochotu bez dotací? Ta se v případě OZE limitně blíží nule.

Jakub
11. březen 2021, 21:41

A čínskou vládou nakoupené stroje pro výrobu se jako dotace nepočítá?

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 18:58

No pokud zelené bonusy, povinné výkupy a náhrady za neuskutečněný odběr nepovažujete za dotaci, tak jsou opravdu bez dotací. Jenže tyto poplatky jsou v souhrnu asi 5x vyšší než cena silové elektřiny z těchto zdrojů! Jen tak mimochodem, proč se v Evropě účtují poplatky za podporu OZE?

pr
13. březen 2021, 12:32

Neuskutečněný odběr? To jako že rodina, která neodebere 1MWh/rok tak bude penalizována, protože nesplnila cíl daný ERÚ a jeho TDD?

Pavel K
11. březen 2021, 19:02

A jak jsou na tom ostatni zdroje?

Pokud zadny zdroj neumime stavet bez dotaci, pak je neco spatne. Co?

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 19:17

Stavět zdroje bez dotací umíme a jde to! Jenže za posledních několik roků EU trh s energií tak pokřivila, že hrozí nejen zhroucení samotného trhu ale především evropské elektrizační soustavy!

Pavel K
11. březen 2021, 19:29

Ktere to jsou zdroje?

pr
11. březen 2021, 20:08

To je možné. A jaká je účast soukromých investorů do plánovaných Dukovan? Teda do Dukovan bez záruk státu? Čistá nula, takže OZE vyhrálo o 100%. Pokud se mýlím, máte šanci ukázat transparentní účet.

Jakub
11. březen 2021, 21:44

To se to píše když česká energetika ještě vyrábí z uhlí a jádra, až se to odstaví nastane rodeo.

pr
13. březen 2021, 10:05

No výborně, tak se pojďme pobavit co udělat aby rodeo nenastalo. Kolik kdo z podnikavců dá na hromádku? Nebo si postaví sám a za svoje?

Milka
13. březen 2021, 21:07

Jenže v současnosti je politická a společenská poptávka po MWh vyrobených bez fosilního znečištění, né po řešení energetických potřeb ekonomiky. To není totéž a je to v podstatě populismus. Tak proto ten instalovaný objem.

Miloslav Černý
11. březen 2021, 12:21

Když už ale ty havárii JE nastanou, tak se jejich důsledky s jinými nedají vůbec srovnávat. Snad nechcete, aby to naše obyvatelstvo malého státu muselo mít stále ve vědomí jako stálou potencionální hrozbu. Stačí už jenom ty na dojetí stávající. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu.....Nejenom v Rakousku na to přišli už dávno. Jestli existuje alternativa, bude to vždycky lepší volba. Bez potřebného odhodlání to půjde obtížně, zvláště když tomu budou vědomě házeny klacky pod nohy s těch nejvyšších kruhů pro upevnění si vlastního EGA za každou cenu.

Emil
11. březen 2021, 12:32

Alternativa existuje, ale prokazatelně není ani bezpečnější v přepočtu na vyrobenou jednotku energie, ani šetrnější ke klimatu. Stálou potenciální hrozbu má stále ve vědomí jen malé procento nešťastníků trpících radiofobií. Většina obyvatel spíš než podobným emočně zabarveným výkřikům věří vědecky podloženým faktům.

Miloslav Černý
11. březen 2021, 13:40

Byl jsem taky zastánce jádra, ale právě hlubším zkoumáním těch podložených faktů lze dojít k této změně. Je to jenom v tom odhodlání to změnit, aby praxe potvrdila tu teorii. Kdo té dokázané teorii nechce věřit, nikdy jí neuvěří a nemá smysl ho dále přesvědčovat. Sám vývoj vždycky určil, co bylo objektivnější pravdou. Tak to v lidské společnosti prostě přirozeně chodí. Zakonzervované metody, i když doposud dobře sloužící, bylo vždycky těžké je změnit. Nyní se to stalo výzvou celosvětovou, když jdou do toho největší investice, od kterých bude očekávána návratnost. To mi dává větší víru, že se nakonec podaří tu plachetnici (OZ) spolehlivě a bezpečně řídit i v těch nejméně klidných vodách.

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 19:04

"Věřit." To je ten problém! Věřit nestačí, je třeba to reálně dokázat, což je nemožné! Věřit může pouze jedinec bez znalostí v energetice! Ten může věřit. Energetik musí mít jistotu!!!

Jakub
11. březen 2021, 21:34

Stačí ho tolerovat, býval jsem zastáncem VTe a solárů, ale způsob těžby a výroby materiálů, někdy vzácných mne odradilo. Kolik turbín má VTe pro výrobu 1GW energie, je třeba instalovat zhruba 4GW a statisticky vyrábí průměrně 1GW. Španělsko to vyřešilo zajímavým energetickým mixem. U nás se také zvažuje to zastropovat, tuším někde na 20 - 40% pro VTe.

Miloslav Černý
11. březen 2021, 13:54

Svým výrokem jste zařadil občany Rakouska k malému procentu nešťastníků v zemi, kteří dokázali zabránit zprovoznění nově postavené JE. Nějak Vám to s těmi % nesedí.

Emil
11. březen 2021, 14:36

1) Ta vaše "podložená fakta", co jste hlouběji zkoumal, bych tedy chtěl vidět.

2) To zabránění zprovoznění nově postavené JE byl jen vedlejší efekt politického boje, příčina nebyl strach z jaderné energie a ve výsledku to jen vedlo ke spuštění uhelné elektrárny (statisticky řádově mnohem nebezpečnější) místo jaderné. To vám připadá jako výhra?

pr
13. březen 2021, 10:12

To zabránění zprovoznění byl jediný rozumný výstup. Vždyť v cventndorfu jde o technologii krále Klacka. Prostě jedna z posledních šancí dodavatele na technologii stloukání másla v díži ještě něco trhnout.

Atom
11. březen 2021, 13:29

Jakou stálou potencionální hrozbu, to se tak bojíte všeho? Zabít Vás může i ten kus ledu co se odloupně z toho větráku.

Miloslav Černý
11. březen 2021, 14:19

Když mi odpadne další potencionální bezpečnostní hrozba, můžu si dát větší pozor, aby se tak nestalo. Jádro bych taky úplně nezatracoval hlavně pro dobu až nastane opačný problém a tou je opak oteplování. Pro dnešní dobu se právě pro to zrychlené oteplování moc dobře nehodí. Proč přitápět dalším tepelným zdrojem pod kotlem, když nám nadbytečně přitápí samo slunce. To je třeba se naučit, aby nám pomáhalo a ne opačně. Aby nám bylo dobrým sluhou a ne zlým pánem.(zkrotit golema)

Pavel K
11. březen 2021, 14:29

Jen drobna technicka poznamka. Nejspis tusim, jak jste to myslel, ale aby to tak, jak to vyzni, nepochopili jini. Slunce nam ted topi nejmene za pslednich 120 let, proto se otepluje mene, nez kdyz by svitilo stejne jako pred sedmdesati lety

climate . nasa . gov / climate_resources/189/graphic-temperature-vs-solar-activity/

Atom
11. březen 2021, 14:33

No ale i VTE způsobuje oteplování (Wide-scale US wind power could cause significant warming) a mám dojem, že i FVE.

U toho větru je třeba:

The study, published in the journal Joule, found that if wind power supplied all US electricity demands, it would warm the surface of the continental United States by 0.24 ˚C. That could significantly exceed the reduction in US warming achieved by decarbonizing the nation’s electricity sector this century, which would be around 0.1 ˚C.

Pavel K
11. březen 2021, 14:57

Priznam se, ze mi stranky Standfordu prijdou mirne duveryhodnejsi

web . stanford . edu/group/efmh/jacobson/Articles/I/CombiningRenew/18-RespMK.pdf

Jen zkracene, co si z toho pamatuji. VTE otepluji proto, ze promichavaji ruzne vrstvy atmosfery, teplota se zveda o desetinku stupne a to jen v bezprostredni blizkosti elektrarny. Po odstaveni elektrarny okazite dochazi k naprave.

A jen takova drobnost, Vas text rika, ze kontinentalni USA by se ohralo o ctvrt stupne, co to je vuci globalnimu rustu teploty a tani ledovcu? Pokud ten ohrev je ale zapricinen michanim ruznych vrstev atmosfery,m pak se nekde musi (opravte prip. nekdo mou selskou logiku) ochladit, tudiz dopad na globalni teplotu by mel byt nulovy.

Jan Veselý
11. březen 2021, 15:15

ad atom) Kde jste to splašil? Já jen, že mám pocit, že jste původní text práce nečetl.

To byste totiž věděl, že autoři zdůrazňují rozdíl mezi změnou přízemní teploty a změnou klimatu a že ty samé větrné elektrárny mají i opačný efekt, protože svou existencí by zabránili ohřívání na úrovni někde mezi 0.5-1 stupněm oproti současnému stavu.

Atom
11. březen 2021, 15:27

Promiňte, ale to o tom míchání mi popírá logiku, za běžného stavu teplota vzhůru klesá, takže pokud by šlo o to míchání tak při výšce VTE by se musel studenější vzduch dostávat níže a tudíž by mělo dojít k lokánímu ochlazení.

Já to chápu tak, že se sníží proudění a tudíž není povrch tolik ochlazován a více se zahřeje.

Pavel K
11. březen 2021, 15:39

Mate pravdu, spatne jsm esi to pamatoval (pokusim se najit clanek, kde jsme cetl, co jsme popisoval).

Tento clanek presne pppisuje, proc je nepravdive tvrzeni v te studii Millera a Keitha, ktery jste tu postoval. Ted jsme to rychle prolitnul a jde o snizeni vodni pary v atmosfere tim, ze se bude mene odparovat voda, coz vede k otepleni (jak je znamo, odpar ochlazuje) okoli vetrene elektrarny.

Prectete si to, presne to navazuje na Vas clanek.

Pavel K
11. březen 2021, 15:46

Tak uz jsem to nasel

ekolist . cz / cz/publicistika/nazory-a-komentare/vetrne-elektrarny-klimaticka-pohroma

Pamatoval jsem si uryvky z tohoto clanku. Neco malo odcituji: "Podstatnější okolností je v tomto ohledu zvýšení noční teploty v prostoru a okolí větrných farem. V nočních hodinách obvykle dochází ke stabilizaci atmosféry, kdy se v blízkosti zemského povrchu nachází relativně chladnější vzduch ve srovnání se vzduchem ve větší výšce. Turbulence způsobená větrnými elektrárnami způsobuje zvýšené promíchávání vzduchu, díky kterému může docházet ke zvýšení přenosu tepla k zemskému povrchu."

Je tam i popsan vliv na srazky. A halvne je to vyborne ozdrojovano. Silne doporucuji prolitnout.

Atom
11. březen 2021, 15:52

Kouknu.

Jan Veselý
11. březen 2021, 16:11

ad Atom) Říká se tomu radiační inverze. Přirozeně vzniká každý den večer, protože se zemský povrch ochlazuje rychleji než vzduch. Takže v noci typicky existuje u povrchu teplotní inverze. Je to v dobré shodě s výstupy toho vašeho článku, protože autorům vyšlo, že k tomu oteplení dochází v noci, ve dne je dost malé.

Ivan Novák
11. březen 2021, 17:30

Ve srovnání s moderním věštěním souvislostí globálního klimatického vývoje a přesné teploty atmosféry v konkrétním místě a čase bylo středověké počítání andělů na špičce jehly aspoň ekonomicky neutrální. A přispělo k vynálezu infinitezimálního počtu, obdobný vedlejší efekt dnes uhádnout neumím.

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 19:10

Pane Černý! Tak si představte, že jaderné elektrárny lanetu neohřívají ale ochlazují a navíc aktivně snižují množství CO2 v atmosféře! To jste nevěděl, že?

Pavel K
11. březen 2021, 19:18

Jakym principem snizuji mnozstvi CO2 v atmosfere?

A vite o vypusteni behem stavby, likvidace a udrzby?

A co ta vodni para, kterou vypousti, nema taky nejaky sklenikovy efekt?

Ivan Novák
11. březen 2021, 23:37

Vodní pára rozpuštěná ve vzduchu je významný GHG, ovšem jen dokud nezkondenzuje, protože mraky naopak zvyšují albedo. A proto se její vliv věrohodně modelovat neumí.

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 19:02

Pokud se Evropa odvrátí od jádra a uhlí, tak ti mrtví teprve příjdou! To je jisté. Narozdíl od těch, kteří by hypoteticky mohli umřít, kdyby došlo k jaderné havárii v některé z jaderných elektráren! Že nemůže jaderný reaktor vybuchnout, to je nesmysl. Samozřejmě, že může. Jenže mnohem pravděpodobnější je dnes to, že někoho pzabije vrtule od větrníku než, že by vychla elektrárna!

Carlos
11. březen 2021, 19:11

Vyřešení zásobování EE bez JE a UE je obyčejná inženýrská úloha na základě přání zákazníka a omezení daných legislativou. Tu buď může člověk vyřešit, vrátit s tím že ji vyřešit neumí, nebo ji odmítnout protože to jde proti jeho vnitřnímu přesvědčení. Což je zcela validní důvod a každý to pochopí.

Druhá věc je jak se k tomu výsledku té úlohy pak postaví zadavatel, zda to bude implementovat, nebo si najde lepšího řešitele.

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 19:20

A Vy pane Carlosi máte řešení, jak bez jádra a uhlí zajistit stabilní dodávku EE pro domácnosti, nemocnice a průmysl?

Carlos
11. březen 2021, 21:20

Není to overnight řešení, vyžaduje abychom se aktivně podíleli na formování středoevropského prostoru, ale ano, mám nástroje kterými se to dá jakš takš navrhnout, jsou pořád ve vývoji na který nemám čas. Podmínka je ale ta že vstupní omezení musí být realistická. Z toho co jsem s tím v předchozích verzích zkoušel už se dá dostat na hodně zajímavá procenta. S určitou abstrakcí nad daty se dá udělat pak i provázání do ostatních oblastí hospodářství. Například jsem s tím zkoušel odsimulovat výrobu vodíku/syngasu v kombinaci se zásobníky plynu. Prakticky nic nebrání tomu rozšířit jej o modul který umožní odsimulovat různé energetické dumpy do teplárenství, nebo právě do dopravy.

Výsledkem toho je jednak že se dostanete k nějak fungující energetické koncepci, jednak z toho odvodíte nějaký seznam podmínek které je třeba splnit. Které pak samy o sobě generují nové úkoly k řešení. Když řeknu že je potřeba dosáhnout ekvivalentu 5GW/60GWh akumulace, tak pak je už separátní úloha jak toho dosáhnout. Z toho pak třeba vypadne že jedno z řešení je přečerpávání vody mezi Lipnem a Dunajem, z toho pak vyvstávají další a další věci na splnění.

Samozřejmě že součástí takového návrhu možných řešení, respektive staveb a opatření, které je třeba udělat, musí být značná redundance, která se postará o problémy které mohou nastat při schvalování a realizaci staveb. například, kolize s ochranou ŽP, omezení daná ohledy branými na vodní dopravu (třeba limit pro případné přečerpávání Slapy-Orlík, což může poslat ekonomiku takového projektu do kytek), NIMBY, geologie...

Jenže toto další rozpracování už pak není práce pro jednoho dva lidi, ale pro celkem velký tým.

To co umím já je naprogramovat ten simulátor, sestavit pro něj scénáře tak aby dávaly elektricky smysl, umím z toho stanovit základní podmínky a vypíchnout některé zajímavé projekty a těm udělat nějaké základní nástřely, výkon, kapacitu, případně podmínky na jejich cenu aby se o tom dalo uvažovat. Neumím a nemám na to ani kapacity každý projekt rozpočítat do poslední položky identifikovat konflikty se životním prostředím a dalšími zájmy veřejnosti a státu, legislativu atd.

Dále nebudu dělat návrh pro "energetickou ču-čche", jednak s tou ideou nesouhlasím, jednak vím že tam pak vycházejí absurdity.

Za mne tedy je stanovisko takové že to lze udělat. Ano, s tím že nějaká část bude prostě kryta pořád přes nějaké formy spalování, dovozu... Zbývá otázka kde to bude cenově efektivní. Máme totiž sadu nástrojů kterými se reguluje poptávka - spotřební daně. A z mého pohledu je v simulaci a návrhu 1 mol methanu 1 mol methanu, že 1 mohl syntetického methanu půjde pro ceny a daně do dopravy a místo něj do elektrárny přiteče mol někde ze Sibiře neřeším a ani to není z pohledu té simulace jako takové třeba.

Omega
11. březen 2021, 22:39

Pane Carlos.

Souhlasím s tím, že se to dá udělat (s dětma hraju krásnou hru - Factorio se to jmenuje, kde takovéhle věci provozujeme). Jenže v té hře se nemusí řešit kolik to bude stát, jak dlouho se to bude dělat a kdo to zaplatí.

Takže prosím - zkuste mi odpovědět na tyto 3 jednoduché otázky

- jak dlouho se to bude dělat

- kolik to bude stát

- kdo to zaplatí (tam je odpověď zřejmá)

PS: samozřejmou podmínkou je stabilní dodávka EE

Carlos
12. březen 2021, 01:20

Omego, pokládáte otázky na které se musíte ptát ne toho kdo by simulaci dělal, ale zadavatele.

Implementaci bych ale neviděl na dobu kratší než 20 let.

Cena bude záležet na tom jak se ten mix nakonec zvolí, od toho totiž budou odvozené třeba požadavky na akumulaci. Pak hraje roli třeba ještě jestli bude mít každý RD doma FVE kde může být akceptovatelná cena proudu třeba 3Kč/kWh, nebo to budou všechno elektrárny napojené na síť a pak se z toho bude teprve kupovat... Roli v ceně budou hrát typy akumulace, to jak velkou si dovolíme obchodní výměnu...

Sumu říkat nebudu, protože si ji nepamatuji z hlavy a stejně by to bylo pro výsledek z úplně toho prvního programu, který byl hodně mizerný.

Martin Hájek
11. březen 2021, 12:00

O tom, že námraza může větrné elektrárny efektivně vyřadit z provozu se nedávno přesvědčili v Texasu.

Jan Veselý
11. březen 2021, 12:02

Jo, kdo není připraven, bývá překvapen. nemilé překvapení rovněž čekalo na plynaře a provozovatele JE South Texas Project. A nejvíce nemile byli překvapeni obyvatelé Texasu.

Jakub
11. březen 2021, 22:01

Přitom stačí provést speciální úpravu povrchu, aby kapky klouzaly, ale asi už by to bylo drahé.

Jan Veselý
12. březen 2021, 17:22

V Texasu se prostě podělalo to, že nebyly připraveni na zimní podmínky. Nemají na to připravené, baráky, auta, vodovody, silničáře, plynovou infrastruktury, elektrickou infrastrukturu, ... A když mrazy přišly, tak se jim celý systém začal hroutit. Větrné elektrárny a jaderné z toho vyšly ještě dobře. Většina problémů z elektřinou jde zcela jednoznačně za plynovými elektrárnami. Ty byly na zimu a na výpadek zásobování plynem připraveny nejméně.

energetik
11. březen 2021, 14:06

A proto mají některé větrníky vyhřívané lopatky.

Jan Veselý
11. březen 2021, 15:06

Prakticky všechny, které jsou konstruované do oblastí, kde se očekává mráz.

Martin Hájek
11. březen 2021, 18:01

Opravdu? Máte k tomu nějaký zdroj?

Milan Vaněček
13. březen 2021, 15:31

Nebuťe líný, využijte strýčka Google, najdete tam třeba z roku 2008 obsáhlý materiál který musel investor předložit

aby VtE u nás schválili, a píše tam že mají "především funkční systém rozmrazování" viz VtE Rumburk ...

Zbyněk Poisl
11. březen 2021, 19:12

Což ovšem prudce zvyšuje jejich využitelnost! :-) Už tak málo efektivní zdroj a ještě spotřebobává,co vyrobí!

Jan Veselý
12. březen 2021, 17:26

Zbyňku, jestli jste opravdu energetik, tak nematlejte dohromady koeficient využití a účinnost. To, že se obojí počítá v procentech by vás nemělo mást. A buďte klidný, těch pár kW jednou za čas celkovou výrobu moc neovlivní a zisk v podobě větší výroby to spolehlivě více než vynahradí. To není jako u tepelných elektráren, kde má vlastní spotřeba doopravdy významný podíl.

Ivan Novák
11. březen 2021, 14:34

Amerika objevena.

Několik kg těžké kusy ledu z lopatek občas odletí i v ČR, už před lety o tom byla fotka v novinách kdesi z Vysočiny. Snížení výroby je riziko běžné, ekonomické. Starším strojům hlavně zamrzaly anemometry.

Jde ale i o riziko přímého poškození cizího majetku nebo zdraví, tj., ve výsledku, o přípustnou vzdálenost od lidských sídel. Jinak taky hezká úloha z vyšší gymnasiální matematiky.

Carlos
11. březen 2021, 18:13

Tak řešívá se to buď cedulí padá led, nebo si to spočítá pojišťovna jaká je pravděpodobnost škodní události. Toho bych se nebál.

Jakub
11. březen 2021, 22:03

Dokud se to nedozví bulvár...

Miloslav Černý
11. březen 2021, 23:04

Pro p. Zbyněka Poisla. Tvrzení, že by provozní výkon 1000 MW (obecně jakýkoli) JE ochlazoval planetu je dobrým vtipem. Být Vámi už bych se snažil na to rychle zapomenout. Bylo by to v rozporu zákona o zachování energie. I kdyby jste veškerou EE použil na provoz ledniček, tak pořád se budete stejným výkonem podílet na oteplování. A to neberu tu energii, která nám skončí v chladících věžích, při tvorbě vodních par jako škodlivějšího skleníkového plynu. Jedině co tam chybí, je to CO2.

Zbyněk Poisl
12. březen 2021, 11:06

Pane Černý. Vtip to rozhodně není ani dobrý ani špatný! Je naprosto zřejmé, že se o problematiku energetiky a hlavně o její vliv na životní prostředí zajímáte jen povrchně nebo vůbec. Vodní pára z chladících věží tepelných elektráren je sice skleníkový plyn, jenže když dosáhne patřičné výšky, zkondenzuje na vodní kapky čímž vyzáří obrovské množství tepla do vesmíru, a následně vytvoří bílý štít v podobě bílé oblačnosti, která velmi dobře odráží sluneční paprsky zpět do vesmíru, takže brání ohřívání atmosféry. Zkondenzovaná vodní pára následně v podobě deště absorbuje plyny obsažené v atmosféře a jako slabá kyselina padá na zemský povrch. V případě CO2 vzniká velmi slabý roztok nestabilní kyseliny uhličité, která po dopadu na zemský povrch reaguje především s vápníkem obsaženým v zemské kůře a vytváří ve vodě nerozpustný uhličitan vápenatý, který pak v podobě krápníků můžeme obdivovat v jeskyních nebo v podobě korálů v mořích! Dochází tak k velmi pevné fixaci CO2 pod zemským povrchem nebo pod hladinou oceánů. Současně s deštěm se vyplavují z atmosféry částice prachu, který svojí tmavou barvou zachytává sluneční záření v atmosféře a přispívá k jejímu ohřívání, což má za následek velmi časté teplotní inverze především v zimním období, kdy prachem znečištěná atmosféra se rychleji ohřívá ve větších výškách než nad zasněženým zemským povrchem. Voda a vodní pára tak velmi výrazně přispívají k čištění atmosféry a k jejímu ochlazování. Je to celé primitivní fyzika ze základní školy! Globální změny klimatu nemá na svědomí CO2 ale nedostatek vody v atmosféře, která se vlivem lidské činnosti už dlouhá léta nemá jak odpařovat ze zemského povrchu, aby jej ochladila a vyčistila atmosféru od nežádoucích nečistot a plynů! Jednoduché jak facka! Jenže se na tom nedají vydělat prachy, tak se bojuje proti CO2. Což je boj nejen marný ale především nesmyslný! Tuto planetu dělá živou planetou voda na jejím povrchu a v její atmosféře! Bez tohoto systému život zanikne a člověk svojí hloupostí k tomu velmi intenzivně přispívá!

Miloslav Černý
12. březen 2021, 12:57

Pozitivní ve vaší odpovědi shledávám pouze zájem o věc. No to zdůvodnění je hodně vzdálené realitě. Těch vlivů je tam podstatně více a vy jste si vybral jenom ty, které se Vám hodily pro podporu svého tvrzení. Zmíním se jenom krátce. Voda v plynném skupenství je skleníkový plyn jako třeba metan mnohonásobně účinnější než CO2 a můžete věřit tomu, že jí vidět nelze. Souvisí to s rosným bodem. Než ta voda zkondenzuje jak tvrdíte v té poslední fázi, tak je stále doplňována stálým provozem. A i u toho uhličitanu to není taky tak jednoduché. CO2 rozpuštěný ve vodě dokonce rozpouští ten vápenec na formu rozpustného hydrouhličitanu, aby se následně přeměnil na nerozpustný uhličitan vápenatý za zpětného uvolnění CO2 do atmosféry. To jsou ty krápníky. Tento proces je navíc velice zdlouhavý se zanedbatelným vlivem na současné klima. Navíc s rostoucí teplotou oceánů se snižuje schopnost pojímání CO2. To je ten vybuchující šampus či sodovka, když není vychlazená. Zalesnění je také během na dlouhou trať se zanedbatelným vlivem na současné klima.

Zbyněk Poisl
12. březen 2021, 13:13

No, jak je vidět, tak ty mezery v chemii a fyzice máte větší než jsem předpokládal. Takže to necháme být.....

Miloslav Černý
12. březen 2021, 14:14

S díky přijímám

Pavel K
12. březen 2021, 14:45

Zvlastni, ze neco nadhodite, ale pri pozadani o vysvetleni nereragujete a pritom kdyz nekdo vysvetli neco, co vetsina z nas zna (ze na kondenzaci vodnich par nema vliv jen misto vypousteni, ale i teplota a nasycenost), tak napisete, ze ma mezery.

Takze z toho usuzuji, ze umite jen prohlasit neco na prvni pohled kontroverzniho, ale uz to nedokazete / nechcete rozvest, aby to ostatni pochopili a misto toho utocite. Ale tohle neni hezke chovani, muzete byt, prosim, vstricnejsi?

Takze mam na Vas, jako bezmezerneho v chemi i a fyzice, dotaz, proc je tak velky ubytekl koralu v moriuch, nekde jsme cetl az 80 %.

Pavel K
12. březen 2021, 15:11

Omlouvam se, pane Poisle, nevsiml jsme si, z ejste to obsirnejsi vysvetleni psal Vy. Takze snahu jste mel, super. Takze mam par dotazu

1) Co vse ovlivnuje kondenzaci vodnich par. Vcera jhsem tu daval clanek ze Stanfordu, kde psali presny opak, ze kdyz VTE zabrani vysouseni, tim mene se dostane do atmosfery vodnich par a tim mensi je sklenikovy efekt. Rad uverim Vam, ze strcite Marka Z. Jacobsona do kapsy, jen dodejte nejaka data a cisla.

2) Nektere plyny v atmosfere, ktere splachne voda, maji i odrazivy charakter, napr. SO2. Mate nejaka data, ktera rikaji, jake davky jakych castic smyje dest?

3) Mate data, ze v okoli JE vice prsi?

4) Zopakuji predchozi otazku, jak vysvetlujete vyrazny ubytek koralu, kdyz by vlastne mel dle Vasi teorie byt lepsi podminky pro jejich rust.

5) Jakym stylem vodni para ochlazuje (myslim paru ne zkondenzovane mraky)? Co vim (a neni toho mnoho), tak odparem se ochlazuje, ne samotnou existenci vodni pary v atmosfere.

6) U te inverz emi to taky 2x nesedi, ze za ni muze ohraty prach v atmosfere, ale budu Vam do doby, nez to nastuduji, verit.

7) Ta pricina globalni teploty me hodne zajima. Diky za ni. 70,8 % povrchu zeme pokryva ocean. Tam asi clovek s odparem (krom jim zapricinene zvyseni globalni teploty, coz zvysuje odpar) neudelal. Mate nejaka data, o kolik procent clovek snizil dopar ze souse? A zajimaji nas (maji na Vami popsany jev vliv) celorocni prumery nebo i kratsi intervaly. A vite, ze prave zvyseni te koncentrace vodni pary zvysuje i skleniovy efekt?

8) Jak vysvetlite Vase tvrzeni, ze klesa objem vody v atmosfere s grafy (napr. na public.wmo . int /en/resources/bulletin/observing-water-vapour), ktere ukazuji, ze objem vodni pary stoupa? Navic se tvrdi, to co jsme naznacil, ze vodni para ma pozitivni efekt globalniho otepleni, ze bez jejiho narustu by pri dnesni koncentraci CO2 byla nizsi globalni teplota.

9) Pisete, ze na snizovani emisi CO2 se prave vydelavaji penize. Ony se nedaji vydelavat na udrzovani ci zvysovani emisi CO2? To jsou kaol uhelne elektrarny bez emsiniho poplatku ztratove? To je ztratova ICE mobilita?

Milan Vaněček
12. březen 2021, 08:05

Jakto že atompříznivci nepíší jak nyní Rakousko (především) ale i Francie či ČR ochotně sosají německou elektřinu z větru, podívejte se na web, je skoro zadarmo, no víte jarní povětří, sluníčko taky svítí ????

MichalŠ
12. březen 2021, 09:06

My sosáme? Vždyť exportujeme.

Aktuálně to vypadá následovně:

Německo → ČR: 1343 MW

Polsko → ČR: 1032 MW

ČR → Rakousko: 1510 MW

ČR → Slovensko: 1569 MW

Import: 2375 MW Export: 3079 MW Saldo: -704 MW

Zána
12. březen 2021, 11:57

Odkud jsou tyto aktuální informace o tom kdo kolik dováží a vyváží elektrické energie? Kde se to dá najít? Pokud to není jenom fantazie.

Emil
12. březen 2021, 12:03

www. ceps. cz/cs/data#CrossborderPowerFlows

MichalŠ
12. březen 2021, 17:04

Já jsem čerpal z tohoto zdroje:

www. electricitymap. org/map

Milka
13. březen 2021, 21:29

I kdyby, tak až budou špatné klimatické podmínky tak zas bude el. ener. drahá a pokud nebudeme mít vlastní tak to někdo bude muset zaplatit. A k tomu Němci obětovali vlastní krajinu Vte elektrárnami.

Milan Vaněček
12. březen 2021, 09:46

Já jsem psal Michale, že teď sosáme větrnou (velmi levnou) energii z Německa. To jste mi potvrdil, současně i do Rakouska jde část energie z německého větru přes nás, že ano?

Emil
12. březen 2021, 09:54

Na těch číslech je jasně vidět, že bilančně přes nás import z Německa jen protéká do dalších států a ještě k tomu něco přidáme. Kdo jakou elektřinu spotřebovává se ale samozřejmě určit nedá.

Zbyněk Poisl
12. březen 2021, 12:12

Především je z toho vidět, že Německo přes nás tlačí svoji větrnou nadvýrobu na jih kontinentu! Z hlediska energetické bezpečnosti je to velmi nežádoucí stav!

Milan Vaněček
12. březen 2021, 12:23

Z hlediska finančního by to mohlo být výhodné pro naše občany, ta silová elektřina z německých VtE je "za hubičku".

Z hlediska emisního by to mohlo být výhodné pro ČR, v době německých přebytků lze vypnout "špinavé" uhelné kapacity v ČR a ušetřit emise.

Kdo je ta žába na prameni, že to tak není, to ať si každý doplní sám...

Zbyněk Poisl
12. březen 2021, 13:29

Tou žábou na prameni jsou fyzikální zákony. Žijete v bludu a naivních představách o možnostech transportovat elektřinu na velké vzdálenosti!

Carlos
12. březen 2021, 13:37

Samotné Německo přenáší skoro na tisíc kilometrů, cca 2500km které jsou potřeba na pokrytí EU je relativně nic.

Myslím že ten kdo tu má problémy s fyzikou a jak jsem se díval i chemií jste Vy.

Pavel K
12. březen 2021, 15:35

Pane Poisle, budete tak hodny a usetrite Australanum miliarady za stavbu HVDC vedeni do 3353 km vzdaleneho Singapuru, jelikoz do odporuje fyzikalnim zakonum a zadny vedec na obouch stranach si teto malickosti neuvedomil?

hybrid . cz/australie-vybuduje-nejvetsi-solarni-elektrarnu-na-svete-s-vykonem-jako-5-temelinu

JD
12. březen 2021, 13:01

Z hlediska energetické bezpečnosti v Evropě je propojení větrného severu / severozápadu a slunečného jihu spíše žádoucí stav.

A z hlediska vnitrozemské země ve středu Evropy je případná možnost využívat takovou nadvýrobu také žádoucí.

Nemluvě o tom, že z ekonomického hlediska by se možná takový tranzit mohl stát i možnou obchodní příležitostí.

Zbyněk Poisl
12. březen 2021, 13:27

Propojení evropských energetických soustav je jistě rozumné. Jejich abnormální přetěžování je ovšem velmi riskantní! A to se právě děje kvůli německým větrníkům velmi často! Obchodní příležitosti v tom můžete hledat až v okamžiku, kdy najdete řešení a účinnou akumulaci elektřiny s kapacitou stovek gigavathodin. Náš dnes největší akumulátor (PVE Dlouhé stráně) je jen plivnutím do oceánu! Potřebovali bychom ještě aspoň 10 takových!!! Pak by to bylo fajn!

Vinkler
12. březen 2021, 13:58

Pokud vím, za transport EE přes cizí území se v EU neplatí (skoro) nic.

Jan Veselý
13. březen 2021, 15:56

Ad Zbyněk Poisl) "účinnou akumulaci elektřiny s kapacitou stovek gigavathodin (sic!)" Hned za humny, v polské Wrocławi, rozšiřuje LG Chem fabriku na Li-ion články. Za dva roky má mít roční produkci 65 GWh/rok (to je 20x Dlouhé stráně za rok). Stačí jedna fabrika a máte dostatek produkce článků na ony stovky gigawatthodin účinné akumulace. JEDNA !!! FABRIKA !!!

Lidi strašně podceňují ten obrovský produkční výkon průmyslových technologií.

Milka
13. březen 2021, 21:23

Měl.jste si hlavně přečíst to saldo.

Milan Vaněček
13. březen 2021, 15:46

Když se podíváte na Agora-energiewende a dáte si tam výrobu za poslední týden,

tak vidíte jak to vypadá když nefouká a jak když fouká,

viz

agora-energiewende.de/en/service/recent-electricity-data/chart/power_generation/06.03.2021/13.03.2021/

A když se zamyslíte nad obrázkem a nad tím že dost fouká více než polovinu roku a že Němci budou mít téměř 3x tolik VtE a třikrát tolik FVE již někdy v 2040-50

tak vidíte, že budou mít OBROVSKÝ PŘEBYTEK elektřiny (opravdu obrovský, přes 50%) velkou většinu dní v roce, hodně velkou většinu dní. Meteorologové vám spočítají kolik dní v roce. Pak další dny budou mít jen malý přebytek a několik dní si budou muset pojistit plynem, aby neměli nedostatek.

Takže jakákoliv jaderná elektrárna v našem středoevropském prostoru nebude vůbec konkurence schopná.

Německý průmysl bude v obrovské výhodě protože většinu roku bude mít bezkonkurenčně levnou elektřinu pro své robotické továrny i pro chemický a jiný průmysl.

Emil
13. březen 2021, 17:07

Krásná budovatelská slova o budoucí obrovské výhodě bezkonkurenčně levné elektřiny pro průmysl poněkud kalí fakt, že zatím tato snaha vede k naprostému opaku, tedy bezkonkurenčně drahé elektřině pro průmysl, a to o parník před druhou Itálií:

ec. europa. eu/eurostat/statistics-explained/index. php?title=File:Electricity_prices_for_non-household_consumers,_first_half_2020_(EUR_per_kWh)_v4. png

Milan Vaněček
13. březen 2021, 19:34

Správně jste napsal zatím, ano zatím Němci platí příplatek za budování OZE, přesto jsou nejvyspělejší průmyslovou částí EU. To my rozhodně nejsme.

To je současnost.

A teď porovnání jádra a OZE: Jaderné elektrárny mají za sebou 60 let stavby a provozu velkých elektrárenských zařízení (řekněme nad půl GW). A přesto když se stát (ČR, Francie, Finsko) rozhodne vybudovat JE, tak to potrvá cca 20 let, neustálého dražšího financování.

Kdežto třeba fotovoltaika má za sebou cca pětiletou historii stavby velkých elektráren nad půl GW. Ještě 10 či 15 let budou dobíhat "příplatky" na budování OZE (nyní již nejsou u velkých FVE potřebné, budují se bez státní pomoci)

No a tak se dříve, než bude v ČR postaven nový Dukovanský reaktor (rok 2040), dostanou FVE (a obdobně VtE) do situace:

jejich výkon v několika TW i výroba v mnoha tisících TWh ročně (ve světě, ve střední Evropě to budou stovky GW) s nedotovanými nízkými investičními náklady a zanedbatelnými provozními náklady bude poskytovat elektřinu za bezkonkurenčně nízké ceny, které nové JE v EU nebudou schopny zajistit.

To je každému ekonomovi zcela jasné, že FVE a VtE budou levnější.

Otázka může pouze být: dokáží to OZE? Vidíme že na úrovni zastoupení 50% OZE v elektrárenském mixu to dokáží, v roce 2030 nám Němci ukážou že to dokáží i pro 65% OZE, v roce 2040 Němci, už bez uhlí a atomu ukáží že to jde i s 80% OZE v celoročním úhrnu.

Na 20 let v energetice je nutno dělat předpověď, zvlášť když víme že v EU nikdo novou JE do zhruba 20 let nepostaví.

Tak ji dělám.

Tož tak.

Emil
13. březen 2021, 20:48

Pořád dokola. Vybíráte si jednu složku ceny elektřiny a účelově ignorujete všechny ostatní, které právě elektřinu v Německu tak prodražují. Příplatek na OZE velký průmysl v Německu neplatí ani dnes, takže jeho snížení se těžko nějak zásadně projeví. Tradiční únik z německých cen elektřiny do Dukovan a věštění roku 2040 pochopitelně nemůže chybět...

Milka
13. březen 2021, 21:36

Velmi pěkné.

Milan Vaněček
13. březen 2021, 22:04

Ano, Emil jen (jak to říci slušně) nevidí dopředu a přitom by to potřeboval protože Dukovany se nepostaví "overnight" ale nejdřív tak za 20+-5 let ode dneška, jestli se vůbec postaví.

A samozřejmě koncové ceny pro velký "strategický" průmysl a menší průmysl se v Německu dost liší (i o ten příplatek).

Cena silové elektřiny v Německu a u nás pro forwardový kontrakt je zhruba stejná (viz burza).

SAVOND
13. březen 2021, 22:47

Studie: Námraza může omezit výrobu větrných turbín až o 80 %

nebo

Studie: Námraza může omezit výrobu elektrické energie z větrných turbín až o 80 %

?????????????????????????????????????????????????????????????????

Asi je potreba se zamysled na logikou nadpisu

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se