Česko zaostává v rozvoji vodíkové mobility, firmy vyzvaly stát k větší podpoře
Česko zaostává v rozvoji vodíkové mobility. V zemi jsou dosud tři plnící stanice na vodík, oproti tomu například v sousedním Německu jich je více než 100 a rychle přibývají další. Podle výrobců a distributorů vodíku a vozidel stát nemá propracovanou strategii pro využití vodíků v dopravě i hospodářství. Vyzvali proto vládu k aktivní podpoře rozvoje vodíkové infrastruktury v zemi, například podporou výstavby plnících stanic nebo úpravami legislativy. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci čtyř nadnárodních firem, které společně vytvořily Iniciativu vodíkové mobility.
V současné době jsou v Česku zprovozněny tři plnící stanice na vodík. První byla otevřena předloni v Ostravě, druhá letos v Praze na Barrandově a třetí v tomto týdnu ve skladu Čepra v Mstěticích u Prahy. V řadě zemí je ovšem rozvoj výrazně rychlejší. V roce 2022 bylo po celém světě otevřeno 130 vodíkových stanic. Celosvětově bylo na konci loňského roku ve světě v provozu více než 800 stanic, z toho přibližně třetina v Evropě.
Podle výrobců a distributorů je využití vodíku ve světě na vzestupu. Upozornili, že EU do roku 2030 počítá s výrobou deseti milionů tun obnovitelného vodíku a stejným množstvím dovezeného vodíku z nečlenských zemí. „Česko ale v tomto ohledu zaspalo a je načase, aby i Česká republika měla jasnou, detailní a dlouhodobou koncepci pro zdroj a použití vodíku, podpořila vodíkovou technologii pobídkami, zasadila se o rozvoj vodíkové infrastruktury, a podpořila tím využití vodíku v dopravě,“ řekl ředitel společnosti Toyota a Lexus v ČR Martin Peleška.
V reakci na to vznikla zmíněná iniciativa, v níž jsou nadnárodní společnosti Alstom, Toyota, Orlen Unipetrol a Air Products. Firmy nyní v otevřeném dopisu vyzvaly vládu k aktivní podpoře rychlého rozvoje vodíkové mobility v ČR. Vymezily v něm cíle, které by podle nich mělo Česko v následujících pěti až deseti letech zvládnout. Kromě výstavby 50 plnicích stanic, které by při vhodné lokalizaci zajistily bezemisní provoz zhruba 50.000 osobních automobilů, 500 autobusů, 500 nákladních automobilů a 50 vlaků, zmiňují například nutné legislativní úpravy, podporu výzkumu a vývoje, čerpání dotací z EU či zařazení vodíku do energetického mixu ČR. Firmy zároveň dnes uzavřely memorandum, v němž se zavázaly k spolupráci v lokálních projektech a nabídly spolupráci i státu.
„Je nezbytné vytvořit potřebné podmínky a podporu pro rozvoj výroby obnovitelného vodíku, pro budování vodíkové infrastruktury a pro napojení Česka na evropskou tranzitní síti,“ řekl člen představenstva Orlen Unipetrol Maciej Romanów.
Vozy na vodíkové palivové články jsou v podstatě elektromobily, které elektrickou energii nezískávají z baterií, ale z reakce vodíku a kyslíku. Jediným odpadem je přitom čistá voda. Podle odhadu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by v roce 2030 mohlo v ČR jezdit až 50.000 aut na vodíkový pohon. Další možné využití vodíků v dopravě je na železnici.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud je vodíková energetika výhodná i ekonomicky, tak není potřeba ji dotovat. A pokud ekonomicky výhodná není, je nesmysl v něčem takovém utápět prostředky.
A co takhle: Pomocí relativně malých dotací urychlíme rozvoj tam, kde by to brzo mělo dávat smysl. Tím, díky získaným zkušenostem a know-how, získáme konkurenční výhody a možná si i zabereme pěkný kus trhu pro sebe.
Ale konkrétně do vodíkové mobility bych peníze nedával.
Know-how naneštěstí neumí obcházet fyzikální zákony. Vyrobená elektřina se v elektromobilu dostane z elektrárny na kola v účinnosti přes 80 %. V případě vodíku je to cca 20 %. "Čistá mobilita" má být pro automobilky bezemisní. Mohli si vybrat různé cesty, ale elektřina s bateriemi se všem automobilkám jeví jako ta nejlepší varianta. Modely na trhu jsou v zanedbatelném množství. Kvůli omezené skupině bohatých a různých nadšenců nebudou vyvíjet auta pro zákazníky, který budou kupovat extrémně drahý vodík.
Co je pro vás složitého na větě: "Ale konkrétně do vodíkové mobility bych peníze nedával."?
A co takhle. Pomocí dotací na soláry dodnes ČR platí asi 40 mld Kč na soláry. ČR tak pomohlo rozvoji solárních panelů v Číně, kde tak měli větší výrobu solárních panelů aniž by to dávalo ekonomicky smysl a získaly tak prostředky na budoucí zlepšování a zlevňování solárních panelů.
V článku chtějí dotace na vodíkové čerpací stanice, které ale nikdo používat nebude, protože vodík se zatím z přebytků OZE nevyrábí a vodíkových aut je minimum, pokud vůbec nějaké.
Taková skvělá technologie a nikdo to nechce dělat na vlastní ekonomické riziko. To je ale divné.
Pokud budou vodíkové technologie výhodnější než benzin, nafta, CNG,LPG a LNG pak asi se prosadí. Pokud je budeme muset prosazovat nesmyslnými dotacemi jako například FVE, pak je to cesta do pekel. Skutečnost, že to je dotační cesta asi víme všichni, tedy proboha ať to není cesta do pekel...tedy hledejme jiná řešení...
Vodíková technologie je určitě dražší než fosilní. Ale její výhody převažují: na rozdíl od fosilních zdrojů, které jednou dojdou je nevyčerpatelná.
A hlavně je vodíková technologie čistá a pomůže omezit oteplování planety (chápu, že některým obyvatelům ČR je jedno, že hladina oceánů stoupne o několik metrů a přestane tak existovat New York, Londýn, Benátky, Amsterdam atd., pro ně je nejdůležitější sice špinavá a smradlavá technologie, ale hlavně je levnější). Státům, které rostoucí hladiny oceánů ohrožují, jsou názory vnitrozemského Česka totálně jedno.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Chodíte ty hladiny oceánů měřit? Takoví jako vy tvrdili, že když se po komplexní obnově znovu spustí prunéřovská dvojka, potopí se Mikronésie. Dvojka se spustila a Mikronésie....nic.
Vodíková technologie je nevyčerpatelná? Tak to potom jo. Jenom připomínám, že nejbližší zdroj vodíku je Jupiter.
Předně by se měl zelený vodík uplatňovat tam, kde teď jedeme na šedý vodík. To jest výroba amoniaku, resp. umělých hnojiv. Pak výroba plastů. Dál bych viděl použití v redukci železa. Tedy aplikace, kde není nízká účinnost zpětné konverze na elektrickou energii.
Železo a amoniak se vyrábí v obrovských kvantech a jejich výroba musí být co nejlevnější. Proto se tam drahý zelený vodík bude jen těžko uplatňovat.
S tím amoniakem a železem si děláte legraci, že ano?
díky bohu, že ty elektřiny nepotřebujeme obrovské kvanta a drahý zelení vodík se tam uplatní..
Pokud bude obrovská nadvýroba OZE, tak v době, kdy bude svítit a foukat, zelený vodík levný. Teoreticky levnější než pálit plyn, na který je emisní povolenka.
Jen teoreticky. Prakticky bude zelený vodík naopak hodně drahý, protože jeho cena nezávisí jen na ceně elektřiny, ale také na využití elektrolyzéru, které pokud budou využity jen na přebytky, nikdy by se z levného vodíku nezaplatily. Např. podle nedávných výpočtů EGÚ je levnější vyrábět vodík z elektřiny za 75 €/MWh 8000 hodin ročně, než z elektřiny zadarmo 1000 hodin ročně.
Tak se bude muset vymyslet nějaký levnější elektrolyzér.
Proto to taky v reálu takhle nikdo neplánuje. Optimálně ekonomicky to vychází na cca 65-70% koeficient využití díky kombinaci FVE a VtE, malá baterka a velký zásobník na vodík, Počítá s tím, že cca třetina téhle OZE elektriky se na elektrolýzu nepoužije. A pak je třeba rozjet sekundární příjmy, prodej/využití přebytků elektřiny, účast na síťové regulaci, peníze za demand response, prodej kyslíku, prodej demi vody, prodej odpadního tepla, ... Vše záleží na místních možnostech a šikovnosti obchoďáků.
V téhle konfiguraci a v lokalitách s dobrými podmínkami pro FVE a VtE, nebo luxusními pro VtE, už nejsou teď daleko od parního reformingu methanu. Stačí, když elektrolyzéry půjdou s cenou kus dolů a trh je jejich. A ony s cenou dolů půjdou, taky tam platí zkušenostní křivka.
No je třeba vyřešit to technologické dilema vodík/baterie. Obecně se jeví, že vodík pro osobní dopravu (myšleno osobní automobily) nedává smysl a baterie jsou lepší volba (mají menší ztráty energie a jsou i bezpečnější). V nákladní, vlakové a zvláště pak letecké dopravě to není tak úplně zřejmé. Pro nákladní dopravu a autobusy současné baterie představují limit, protože jsou dost těžké a hlavně se moc dlouho nabíjí - nicméně i zde se už postupně prosazují. K tomu máme CNG, které lze získávat z bioplynu, tak k čemu tady vodík a plnící stanice?
V letecké dopravě je ten vodík asi na zvážení, protože představa dopravního letadla na současné baterie je dost... utopická. Pro letadla ale není přece potřeba stavět plničky na každém rohu, stačí to na několika letištích, a to jen v případě že velké firmy AirBus a Boeing vyrobí nějaká letadla na vodík...
Infrastruktura pro dopravu vodíku dává smysl, a tam je asi podpora ze strany ČR, zvláště pak pokud to podpoří ještě EU, celkem na místě. Podporovat infrastrukturu čerpacích stanic na vodík moc smysl nedává, buď se ta technologie prosadí nebo ne, ale v situaci, kdy není dobudovaná ani nabíjecí infrastruktura pro baterie, budovat a dotovat ještě další infrastrukturu na vodík je...
K vodíku v letecké dopravě. V letadle se počítá každý litr resp kg zátěže. A tak přidám pár čísel:
kapalný vodík = 71 g/litr = 14 litrů/kg
benzín = 700 g/litr = 1,43 litrů/kg
JeT A-1 = 804 g/litr = 1,24 litru/kg
energetická hustota:
vodík = 119 MJ/kg = 8,46 MJ/litr
benzín = 44 MJ/kg = 31,2 MJ/litr
MeOH = 21,3 MJ/kg = 16,8 MJ/litr
Jet A-1 = 43.15 MJ/kg = 34,7 MJ/litr
A to neberu v potaz bezpečnost/nebezpečnost práce s kapalným vodíkem (b.v. -253 °C)
Jakou má kapalný vodík vlastně výhodu?
V letecké dopravě asi jedině syntetická paliva ze zeleného vodíku.
Syntetická paliva ze zeleného vodíku. To bude nějakej hustej ftip, ne? Nejenže chcete používat nejdražší tzv. „zelený" vodík, tak ještě chcete získávat CO2 ze vzduchu. To je jako získávat KCl z mořské vody.
Příklad: konc CO2= 440 ppm(hmot) (já vím, je - zatím nižší, ale je to pro jednodušší výpočet) =440 kg (10 kmol) CO2 na 1000 tun vzduchu. A získáte z toho 160 kg CH4, resp 142,5 kg C8H18. Takže, ne kolik přijde litr? Bez dotací/grantů?
Ještě jste zapoměl porovnat hmotnost prázdné nádrže, která je u vodíku zhruba 10x vyšší.
V případě letadel jsou lepší syntetická paliva. Už jen ty nádrže, chlazení, rozdíly tlaků/teplot vysoko v atmosféře... To stojí spoustu hmotnosti a nebude to levné. A v letadlech se hraje o každé kilo. Navíc ten vodík by se musel zase pálit. To zase hraje do karet syntetickým palivům.
Zatím najlepší analýzu potenciálu zeleného vodíku předvedl Michael Liebreich.
www linkedin com / pulse / clean-hydrogen-ladder-v40-michael-liebreich
Vodíková osobní auta tam nevycházejí moc dobře.
Dobrý článek. Stejně tak i https: //www.respectmyplanet.org/publications/fuel-cells/michael-liebreichs-hydrogen-ladder-debunked?trk=article-ssr-frontend-pulse_x-social-details_comments-action_comment-text ,kde ho dost kritizují.
Sorry, ale tohle má k důvěryhodnosti opravdu daleko. Web vypadá jako amatérský osobní web z roku 1997 a chybí mu takové základní věci, jako je třeba informace o autorovi/provozovateli.
Každopádně to provozuje nějaký nadšenec do vodíku z Kalifornie.
Toho jsem si vědom. Je to jen doplnění názorového spektra. Dle mě je vodík v energetice slepá cesta. A nebezpečná.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se