Čína posiluje svůj vliv v Latinské Americe: Venezuelská delegace navštívila Čínu

Minulý týden proběhla návštěva venezuelské delegace v Číně, která dlouhodobě podporuje ropný sektor této latinskoamerické země. V úterý dorazila do Číny vicepremiérka Delcy Rodríguezová a ministr pro ropný sektor Pedro Tellechea, kteří byli v pátek následováni prezidentem Nicolasem Madurem. Vzhledem k tomu, že Venezuelu čekají příští rok prezidentské volby, lze tento krok chápat jako snahu o oživení ekonomiky. Čína na druhou stranu posiluje svůj rostoucí vliv a pokračuje v oslabování pozice USA v tomto regionu. Rozhodně se totiž nejedná o první spolupráci mezi Čínou a Latinskou Amerikou.

Historie čínsko-venezuelských vztahů sahá do doby vlády prezidenta Cháveze, který nikterak neskrýval svoji náklonnost k asijskému gigantovi. Co se týče letmého vhledu do historických souvislostí, tak Venezuela se v roce 2001 stala první hispánskou zemí, která uzavřela s Čínou komplexní strategické partnerství. To postupem času nabralo na hodnotě a napomohlo realizaci přes 800 investičních projektů, které významným způsobem podpořily těžbu ropy, její zpracování a budování další infrastruktury.

Jejich ekonomický vztah dává smysl oběma stranám, neboť Čína, jakožto největší importér ropy, hledá možnosti, jak si výhodně zajistit její dodávky. Venezuela naproti tomu skýtá největší zásoby ropy na světě, což ji předurčuje k silnému zájmu světových mocností. Ropa proto pro Venezuelu představuje naprostou většinu zahraničních příjmů, které se však díky špatnému hospodaření, korupci a americkým sankcím neodráží na prosperitě a blahobytu země.

Venezuela se v průběhu let ve vzájemném vztahu těžce zadlužila. Uvádí se, že od roku 2007 výše úvěru překročila 50 miliard dolarů. V současné době se uvádí, že dluh stále představuje asi pětinu, tedy 10 milionů dolarů. Ekonomickou situaci Venezuely značně komplikují americké sankce, které však Čína účinně obchází. Navzdory sankcím bylo v letošním roce importováno kolem 400 000 barelů ropy denně, čímž Venezuela částečně splácí dluh.

Venezuela disponuje především těžkou a kyselou ropou (Merey a Boscan), která splňuje podmínky pro zpracování rafinériemi v provincii Shandong. Ropa je venezuelskou primární surovinou, nikoliv však jedinou. Další přírodní bohatství představují zásoby koltanu, který se využívá ve vývoji elektronických materiálů, a thoria, které je potenciálním palivem v jaderné energetice.

Prezident Maduro do Číny přicestoval poprvé za posledních 5 let, což může naznačovat jistou stagnaci vzájemných vztahů, nicméně Čína stále zůstává největším venezuelským věřitelem a klíčovým zákazníkem. Mimo to se vzájemná kooperace děje na pozadí stále větší ekonomické rivality mezi Čínou a USA.

Otázkou proto zůstává, zda Venezuela dokáže zájmu těchto světových mocností využít ve svůj prospěch, anebo se bude dál zmítat v korupci a úpadku. V tuto chvíli Venezuela s Čínou "úzce koordinuje a spolupracuje v mezinárodních a regionálních záležitostech, pevně se navzájem podporují a společně vystupují proti hegemonismu a unilateralismu," jak uvedl při příležitosti návštěvy čínský vicepremiér Han Zheng.

V návaznosti na to vyvstává druhá otázka, zda jde o skutečnou spolupráci či jen čínskou manipulaci ku vlastnímu prospěchu.