Listopad zaznamenal dvě důležité události v oblasti energetiky a ochrany klimatu, a to jak z hlediska mezinárodního, tak domácího. V prvé řadě na začátku měsíce došlo ke konečnému odsouhlasení a tedy i ratifikaci Pařížské dohody o změně klimatu ze strany České republiky. Druhou událostí byla právě zakončená Konference stran rámcové dohody o změně klimatu COP 23 v Bonnu, která zároveň sloužila jako setkání stran Pařížské dohody z roku 2015.

Paříž má v Česku zelenou

4. listopadu 2017 se Česká republika stala plnoprávnou stranou Pařížské klimatické dohody. Po zdlouhavých debatách na půdě Poslanecké sněmovny horní komora konečně schválila ratifikaci a Česko se tak rok poté, co dohoda vstoupila v platnost, stalo smluvní stranou. Česká republika byla jedním z posledních několika států, které ke smlouvě sice přistoupily, ovšem ji doposud neratifikovaly.

Klimatická úmluva byla přijata 12. prosince 2015 a v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 (kdy svůj ratifikační souhlas vyslovilo 55 států se společným podílem 55 % na celkových světových emisích CO2, což bylo podmínkou vstupu této dohody v platnost). K dohodě tak již přistoupilo 169 účastníků, má tedy téměř globální účast.

Státy EU se v rámci dohody zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Tento cíl, ve smyslu toho, jak se k tématu doposud vyjadřovali čeští státníci, nebude pro Česko problém splnit. Povinnosti, které z Pařížské úmluvy vyplývají, jsou na rozdíl od předchozích klimatických mezinárodních smluv stanoveny pro všechny státy téměř stejně. V pětiletých intervalech budou strany naplňování dohody vyhodnocovat.

Setkání stran rámcové dohody v Bonnu

Ve dnech 6. – 17. listopadu také v německém Bonnu zasedaly zástupci stran Rámcové dohody o změně klimatu. Předsednictví tentokrát zastával stát Fiji, který, jakožto nízko položený ostrovní stát, je změnami klimatu silně ohrožen. Dohoda z roku 1992 fakticky právně zastřešuje Pařížskou úmluvu. Setkání stran se koná každoročně a v rámci meetingů se mimo jiné setkávají a diskutují i zástupci států, které jsou smluvními stranami Kjótského protokolu a nyní i Pařížské dohody.

V centru diskuzí na letošní konferenci bylo téma hlubší implementace závazků z Pařížské dohody, vystoupení USA, které nejspíše nastane v roce 2020, diskuze faktu, že teplotní hranice vytyčená dohodou (tedy zvýšení průměrné teploty na planetě o ne více než 2 stupně Celsia) pravděpodobně bude překročena či Brexit a jeho vliv na plnění Pařížské dohody a klimatickou politiku obecně. Strany úmluvy také diskutovaly podrobnosti týkající se financování, přičemž některé státní i nestátní subjekty se na konferenci zavázaly ke konkrétním finančním příspěvkům či jiným povinnostem.

Zdroj úvodního obrázku: UNFCCC

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *