Ratifikace Pařížské dohody a klimatická konference COP 23

Listopad zaznamenal dvě důležité události v oblasti energetiky a ochrany klimatu, a to jak z hlediska mezinárodního, tak domácího. V prvé řadě na začátku měsíce došlo ke konečnému odsouhlasení a tedy i ratifikaci Pařížské dohody o změně klimatu ze strany České republiky. Druhou událostí byla právě zakončená Konference stran rámcové dohody o změně klimatu COP 23 v Bonnu, která zároveň sloužila jako setkání stran Pařížské dohody z roku 2015.

Paříž má v Česku zelenou

4. listopadu 2017 se Česká republika stala plnoprávnou stranou Pařížské klimatické dohody. Po zdlouhavých debatách na půdě Poslanecké sněmovny horní komora konečně schválila ratifikaci a Česko se tak rok poté, co dohoda vstoupila v platnost, stalo smluvní stranou. Česká republika byla jedním z posledních několika států, které ke smlouvě sice přistoupily, ovšem ji doposud neratifikovaly.

Klimatická úmluva byla přijata 12. prosince 2015 a v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 (kdy svůj ratifikační souhlas vyslovilo 55 států se společným podílem 55 % na celkových světových emisích CO2, což bylo podmínkou vstupu této dohody v platnost). K dohodě tak již přistoupilo 169 účastníků, má tedy téměř globální účast.

Státy EU se v rámci dohody zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Tento cíl, ve smyslu toho, jak se k tématu doposud vyjadřovali čeští státníci, nebude pro Česko problém splnit. Povinnosti, které z Pařížské úmluvy vyplývají, jsou na rozdíl od předchozích klimatických mezinárodních smluv stanoveny pro všechny státy téměř stejně. V pětiletých intervalech budou strany naplňování dohody vyhodnocovat.

Setkání stran rámcové dohody v Bonnu

Ve dnech 6. – 17. listopadu také v německém Bonnu zasedaly zástupci stran Rámcové dohody o změně klimatu. Předsednictví tentokrát zastával stát Fiji, který, jakožto nízko položený ostrovní stát, je změnami klimatu silně ohrožen. Dohoda z roku 1992 fakticky právně zastřešuje Pařížskou úmluvu. Setkání stran se koná každoročně a v rámci meetingů se mimo jiné setkávají a diskutují i zástupci států, které jsou smluvními stranami Kjótského protokolu a nyní i Pařížské dohody.

V centru diskuzí na letošní konferenci bylo téma hlubší implementace závazků z Pařížské dohody, vystoupení USA, které nejspíše nastane v roce 2020, diskuze faktu, že teplotní hranice vytyčená dohodou (tedy zvýšení průměrné teploty na planetě o ne více než 2 stupně Celsia) pravděpodobně bude překročena či Brexit a jeho vliv na plnění Pařížské dohody a klimatickou politiku obecně. Strany úmluvy také diskutovaly podrobnosti týkající se financování, přičemž některé státní i nestátní subjekty se na konferenci zavázaly ke konkrétním finančním příspěvkům či jiným povinnostem.

Zdroj úvodního obrázku: UNFCCC



2 odpovědí na Ratifikace Pařížské dohody a klimatická konference COP 23

  1. Martin Hájek napsal:

    Taky bylo v říjnu 100 let od velké říjnové revoluce v Rusku…
    Možná by bylo lepší, kdyby nás autorka místo toho, o čem se diskutovalo, seznámila s tím, co se v Bonnu dohodlo. Pokud tedy je s čím.

  2. Vláďa napsal:

    Ještě si na konferenci měli poplácat po zádech jak všechny doběhli. Žádné omezení dopravy špatně udržovanými automobily, žádné omezení výroby plastových obalů které nás zaplavují. Jenom bla bla.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *