Přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně si prohlédl už milion lidí
Přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku navštívil od jejího otevření v roce 1996 už více než milion lidí. Je to nejvyhledávanější z elektráren skupiny ČEZ, řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier. Elektrárna Dlouhé stráně pomáhá přitáhnout turisty do horského regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně má od roku 1996 podle Schreiera na svém kontě 1,047.289 návštěvníků. Jen za prvních šest měsíců letošního roku dorazilo 28.477 zájemců o energetiku, uvedl Schreier.
Loni na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku zavítalo rekordních 97.661 lidí. Počet návštěvníků se ve srovnání s rokem 2016 zvýšil o 15 procent. Téměř 39.000 lidí loni absolvovalo exkurzi v podzemních útrobách elektrárny Dlouhé stráně, dalších bezmála 59.000 lidí se nechalo vyvézt lanovkou k její impozantní horní nádrži.
Podle ředitele elektrárny Vítězslava Chmelaře roste také zájem o odborné exkurze.
„Počet jejich účastníků, z nichž velkou část tvoří žáci a studenti škol, se (v roce 2017) meziročně zvýšil dokonce téměř o 23 procent,“ uvedl.
Návštěvnost elektrárny Dlouhé stráně výrazně zvýšila lanovka, která byla u lyžařských svahů v Koutech nad Desnou zprovozněna v zimě 2010. Cílová stanice lanovky je od horní nádrže vzdálená asi čtyři kilometry.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně je zřejmě nejznámějším zařízením tohoto druhu v Česku. Do provozu byla uvedena 20. června 1996. Zařízení zvítězilo v prvním ročníku ankety Sedm divů Olomouckého kraje, kterou uspořádalo hejtmanství.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy přečerpávací elektrárny elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.
Mohlo by vás zajímat:
Alespoň v roce 2011 existoval plán (výhled) na další PVE:
Slavíč (1124MW) - Beskydy
Spálená (880MW) - Jeseníky, 10km od DS
Velká Morava(536MW) - Králický Sněžník
Šumný důl (880MW - Krušné Hory
Červená Jáma (674MW)-Krušné hory, poblíž lomu ČSA
Smědavský vrch (620MW) - Jizerské hory
+ některé další menší PVE.
Pokud jeden kopec seříznete a okolních 20 zůstane původních, nic fatálního se neděje. Podle mého se člověk a příroda mohou dobře doplňovat. Doufám, že další investice tohohle druhu (pokud proběhne) bude v Krušných horách. Investičně se jedná údajně o dílo kolem 25-30mld. Kč, projekt, do kterého by možná šel např. EPH spolu s někým dalším, návratnost odhadovaná na 7-10let.
O přenosových kapacitách realizovaných k vyvedení výkonu uhelných bloků nemluvě, ty tam již jsou, jen je doplnit.
A ohledně neenergetické stránky věci, osobně neznám člověka, který by Dlouhé Stráně jako turista nenavštívil, tak by to mohlo severočeské ekonomice prospět i takto.
Třeba Slavíč by byl fakt ideální. Zastrčený kopec, kde stejně nikdo moc nehodí, a pod ním už dávno hotová přehrada Morávka, k tomu v pár km vedle, v Nošovicích, je velká trafostanice. Má to ovšem dva hlavní problémy, musel by se najít investor a muselo by se protlačit stavební řízení přes CHKO. Obojí je řešitelné, jen by to chtělo na MPO nějaký akční plán, třeba aby nějaká skupina vyřešila všechny papíry, aby se potom mohla udělat aukce s už papírově vyřešenou lokalitou.
Ke Slavíči existují nějaké podklady i rozbor, má být nová snad 30ha přehrada na toku Slavíč (Morávka je myslím vodárenská), v tom papíru to bylo rozepsáno i s tím co všechno je třeba vykoupit, asi 20 chat, nějakou silnici, cestu pole atp. Bylo to myslím i se situačním výkresem.
Jenže daleko potřebnější a výhodnější pro naši síť a její stabilitu rozhašovanou i ze zahraničí je umístit přečerpávačku někam mezi Temelín a hranici s Německem.
Takže já jsem pro ty Krušné hory.
Ovšem úplně nejlepší by byla ultimátní přečerpávačka Lipno-Dunaj.
Ta by kromě režimu noc-den zvládla regulovat i sousední neustále rostoucí problém větrníků kdy týden fouká či nefouká.
Slavíč má čas do roku 2035, když se u Ostravy postavý jaderné hutě.
A bude to předtím nebo potom, co přiletí Aštar Šeran a rozkvetou hrábě?
Bude to v každém případě i při maximálním zpoždění daleko dříve než taková blbost jako je unbundlig v teplárenství.
Pane Veselý, na energetiku bohatě postačí He-Man se Skeletorem a spol. :-D Musím říct, že Aštara jsem musel vygooglit,. ...Kruci, na tomhle webu se člověk dozví věcí .-D
Ehmm, ten časopis kde psali o jaderných hutích, to byl reprint z 50. Teď vážně, jaderné hutě mi přijdou jako neskutečná pitomost, přímý přenos tepla je tam nemožný, maximálně to tak budou hutě kde se pracuje s elektřinou/vodíkem, kde zdrojem energie bude jaderná elektrárna, nazývat to jadernou hutí je na můj vkus přehnané.
Lipno-Dunaj je zajímavá, ale bude problematická, hádám že součástí dohody by bylo něco co se zdejší jaderné takyenergetikům* nebude líbit, jako třeba vzdání se dalších JE. Mnohem lepší by bylo několikrát diskutované využití rekultivačních jezer.
*Při vší úctě představy o tom jak tu realizovat jadrnou energetiku jsou zcestné. Jednak na to ČEZ nebude mít peníze, jednak není pořádně spolehlivý geopoliticky bezpečný dodavatel, možná tak Korea. A výstavba celých dvou reaktorů o výkonu cca 1200MW je prostě výsměch. Vůbec se nám z té dostavby stává trapné divadýlko. Pokud to kdy bude kdo myslet s JE u nás vážně, tak otevře místa pro JE více investorům a více technologiím.
Nejlepší by nebyla pokud budete hledět na kvalitu vody a její mísení, i když nejde primárně o vodárenstí. Lipenská přehrada má mnohem vyšší čistotu než Dunaj u Pasova a nad Pasovem je hodně průmyslu, jakkoliv dodržujícíhop základní normy co pouštět a nepouštět do řek. Co by ale bylo možná absurdnější je stavět PVE, a to již 2. v pořadí, v těch Jeseníkách. Zatím se mi moc nepodařilo zjistit , jaký jiný dobrý (technický) důvod by to mělo.
V těch Krušných horách je zkrátka nejméně co zničit (bohužel opravdu cenných lokalit se tam dochovalo jen ostrůvkovitě) a energeticky by to opodstatnění mělo také. PVE nesvazuje ruce v tom smyslu, jestli bude doplňovat a spolupracovat s jadernou elektrárnou, solárními armami a nebo dokonce s obojím.
Prý je ještě problém v tom, že alpská voda je zásaditá a v Lipně kyselá. Každopádně souhlasím s tím, že akumulace se hodí vždycky.
Prý je ještě problém v tom, že alpská voda je zásaditá a v Lipně kyselá. Každopádně souhlasím s tím, že akumulace se hodí vždycky.
V nádrži Dlouhé stráně prý byli před rekonstrukcí pstruzi.Tedy přenos organismů Dunaj, Vltava by byl jistý.
Člověk nestačí žasnout, nad jakými hovadinami typu přečerpačka Dunaj-Lipno jsou myslící lidé schopní vážně diskutovat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se