Před 40 lety uvedli do provozu vodní elektrárnu Dalešice
Vodní elektrárna Dalešice, která byla kompletně uvedena do provozu 15. prosince 1978, plní dvě důležité funkce. Vodní dílo o kapacitě 127 milionů metrů krychlových vody slouží jako zásobárna technologické vody pro dukovanskou jadernou elektrárnu, zároveň spolu s menší nádrží Mohelno tvoří přečerpávací vodní elektrárnu. Ta díky čtyřem turbínám o instalovaném výkonu 475 MW dokáže vyrovnávat nepoměr mezi okamžitou výrobou a spotřebou elektřiny v síti.
Budování nádrže začalo v roce 1970 a původně se počítalo se stavbou betonové přehradní hráze, nakonec ale kvůli geologickým podmínkám zvolili projektanti variantu hráze sypané. Ta po dokončení měřila na výšku sto metrů (během čtyř dekád poklesla asi o 40 centimetrů), 300 metrů pak měří na šířku a stejně mohutná je hráz i v základech. Kromě dodávky vody pro Dukovany a výroby elektřiny dnes dalešická nádrž slouží i pro rekreaci, a přes výrazné kolísání hladiny ji využívají také rybáři.
Mohlo by vás zajímat:
Toto je přesně strategie/technologie předků, které se můžeme držet a dává mnohem větší smysl i dnes, než konzervativní uhelky a JE. A spolu se záměrem státu a krajů budovat nové přehrady (10+) proti dopadům klimatických výkyvů je tu obrovská příležitost zabít několik problémů jednou ranou. Sám jsem na toto téma hovořil se zástupci zlínského kraje k projektu Vlachovice. No a když to nebude zrovna na přečerpávačku, tak aspoň turbínu. Je lepší dělat aspoň něco, než "raději nic nepokazit".
To sice máte pravdu, že voda je dobrý směr. Jenomže masivním důrazem na vodní elektrárny vyřešíme několik procent spotřeby. Což neřeší celkový problém.
Další údolní přehrady nepotřebujeme a obyvatelstvo je proti takovým mega stavbám.Zatopit a zničit další hezké údolí řeky je prostě blbost.Přehradních nádrží nevyužívaných k zásobování obyvatelstva pitnou vodou máme po ČR dost tak na co stavět další? A na přečerpávací vodní elektrárny využít díry po uhelných velkolomech jak tu píše Karlos.
Jak jsem uvedl, stát plánuje stavbu přehrad. Jestli to dopadne nebo ne, nevím. Ale pokud ano, tak proč se bránit tomu stavbu rozšířit i o nějaký zdroj? Vždycky budou výhrady typu "je to málo", ale pokud se tak budeme chovat, pak to bude podle rybářského "malé pouštím, velké utečou/nechytím". Klidně v případě Vlachovic může být investorem elektrárny obec (se státem/krajem se na společném projektu stavby domluví), každá banky obci na to půjčí (na energetické projekty slyší) a všichni budou spokojeni. Štve mě, když se nápad pohřbí bez nějaké hlubší analýzy nebo alespoň SWAT.
Desetitisíce EU větrníků způsobí sucho v centrální Evropě, tak je třeba začít u nás maximálně zadržovat vodu v krajině, a umožnit zemědělcům letní závlahy.
K tomu bude potřeba hodně přehrad, a pokud se má vodní energie využívat při výrobě elektřiny co nejvíc (a voda zároveň maximálně zůstat v ČR), tak je třeba vodní díla maximálně modernizovat na nejefektivnější přečerpávačky.
A o těch větrnících máte nějaké relevantní studie mimo výplodů ústavu JPP?
Stejně dobře za to může moci změna globálního proudění kdy část roku se přes Evropu na západě hnal severní vzduch na jih a na východě jižní na sever. Nebo klidně do toho může zasahovat vysušení Aralského jezera. Může za to třeba i dočasná změna výparu a relativní vlhkosti vzduchu ve vztahu k teplotě vzduchu atd. Víte snad o tom že se v polední době třeba dost zančným způsobem příroda vyřídila v Arábii kde se objevují v posledních letech obrovské přívaly vody.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se