Tunisko na cestě ke gigantické solární elektrárně zásobující Evropu

Tunisko se může stát jedním z velkých dodavatelů obnovitelné energie do Evropy. Developer TuNur oznámil podání žádosti o autorizaci svého projektu solární elektrárny na okraji saharské pouště v Tunisku. Vyrobená elektřina bude následně podmořskými kabely exportována do Evropy.

Společnost TuNur oznámila podání žádosti na projekt koncentrační solární elektrárny, která má mít po dokončení všech fází výkon 4,5 GW. Elektrárna bude vybudována jižně od bezodtokého tuniského jezera Šot al-Džaríd v centrální části Tuniska nedaleko hranice s Alžírskem.

Elektrárna má dodávat elektřinu do Evropy prostřednictvím tří HVDC podmořských kabelů. Tunisko by tak mělo být propojeno s Maltou linkou o výkonu 500 MW a jak s Itálií, tak s Francií samostatným 2000MW podmořským vedením.

Plánované podmořské HVDC spojení Tuniska a Evropy. Zdroj: http://www.nurenergie.com/

Plánované podmořské HVDC spojení Tuniska a Evropy. Zdroj: http://www.nurenergie.com/

Pokud vše půjde dle plánu, měla by podle Kevina Sary, generálního ředitele společnosti TuNuru, být první fáze projektu o výkonu 250 MW uvedena do provozu v průběhu roku 2020. Očekávané náklady na výstavbu první fáze, která propojí Tunisko s Maltou, jsou 1,6 miliardy eur (41,8 mld. Kč). Po dokončení všech tří fází bude zabírat elektrárna 25 000 hektarů jinak obtížně využitelné saharské pouště.

Afrika jako potenciální zdroj obnovitelné energie pro Evropu

Výrazně lepší podmínky pro solární elektrárny na severu Afriky oproti kontinentální Evropě a politika EU preferující výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou hlavními důvody, proč je severní Afrika dlouhodobě považována za velmi perspektivní z energetického hlediska.

Výraznější rozvoj exportu elektřiny do Evropy však zatím brzdí obavy z politické nestability v regionu a chybějící podmořské propojení. Klíčové pro realizaci projektů zaměřených na export elektřiny z Afriky do Evropy je získání podpory místních úřadů a vládních představitelů, kteří musí řešit chudobu (mj. i energetickou) vlastního obyvatelstva.

„Otevření trhu s elektřinou určenou k exportu je skutečně vůlí tuniského parlamentu, z tohoto pohledu jsme spíše optimisté,“ upřesňuje Kavin Sara, jak vidí postoj místních představitelů.

Faktem ovšem zůstává, že tuniský státní energetický monopol STEG se k projektům na export elektřiny do Evropy staví negativně. Výstavba první fáze elektrárny má tedy také za cíl ověřit ochotu všech zainteresovaných stran na tuniské straně účastnit se obdobných projektů.



19 odpovědí na Tunisko na cestě ke gigantické solární elektrárně zásobující Evropu

  1. mykanec napsal:

    Takže vyměníme závislost na ropě kde je aspoň jistá setrvačnost v dodávce, za okamžitou závislost na elektřině?
    Stačí jen „jeden vypínač“ a okamžitě jsme bez proudu?

    • QEntity napsal:

      A přemýšleli již o tom, jestli jim tam nezbyde trochu více tepla, než kdyby tam nechali poušť ?

      Taky by jim jednou mohl ten teplý vzduch fouknout přímo do měst a to by jim teprve vzrostly náklady na klimatizaci a zavlažování.

      • Milan Vaněček napsal:

        Zbude jim tam tepla méně, hodně energie odvedou do Evropy, kde se teprve ve spotřebiči změní v teplo. A taky písek je dobrý absorbér a špatné „zrcadlo“. Takže se bát nemusí.

        • Martin Hájek napsal:

          Pane Vaněčku, opět předvádíte zoufalství nehodné člověka s maturitou.

          • Martin Pácalt napsal:

            Maturitu mám, a přesto si myslím, že na místní mikroklima bude mít solárně-koncentrační elektrárna pozitivní vliv (chladící). Zrcadla vytvářejí stín, takže se písek pod nimi nenahřeje tak moc přes žhavý den. Energie je směřována do jediného místa v sluneční peci (kotli, komoře). Gradient lokálních teplot se v průběhu 24 hodin zmenší, mikroklima se posune směrem k chladnějšímu dni a teplejší noci (akumulační látka uvnitř pece bude vydávat žár. Navíc si myslím, že do oblasti budou potřebovat chladící vodu, ne?
            Větší žár přes den bych čekal u FVT panelů, které jsou tmavé. U zrcadel bude efekt ochlazovací.

          • Martin Pácalt napsal:

            U těch FVT už ale jen spekuluju.

          • Martin Hájek napsal:

            Přehlédl jsem, že to je koncentrační elektrárna, za to se omlouvám.

            Fyzika je ale i v tomto případě naprosto neúprosná a zákony termodynamiky prostě platí. Výrazná většina energie získané zrcadly skončí jako odpadní teplo, které bude muset být odvětráno do okolí. Chladicí věže zřejmě v daném případě nepřipadají kvůli nedostatku vody v úvahu, takže to bude vzduchové chlazení, čili horký fén s výkonem několika GW.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pane Hájek Vaše zkušenosti s optickými spektry jsou značně omezené, Vy znáte jen spektrální oblast kterou vnímáte svým zrakem. Já se přes 40 let věnoval mimo jiné optické spektroskopii v širokém oboru od UV po IČ oblast. pro Vaši informaci Vám sdělím že třeba křemíkový panel má pod absorpční hranou Si velkou odrazivost (na rozdíl od písku či pálené tašky). To že fototermální a fotovoltaická elektrárna jsou dvě různé věci Vám už vysvětlili jiní.

      • energetik napsal:

        To není perpetuum mobile ani jaderná elektrárna aby to ohřívalo své okolí z ničeho nebo z hmoty, celková energetická bilance je stále nulová. Když se část energie sluneční záření odvede jinam, tak v místě elektrárny bude naopak chladněji. Tepleji bude tam, kde se ta energie spotřebuje.

        • Martin Hájek napsal:

          Milý pane energetiku, ten solární panel má účinnosti zhruba 16 %, zbytek dopadající energie se přemění na teplo. Solární panel má podstatně horší odrazivost než světlý písek, takže v daném místě výrazně vzroste množství tepelné energie. To je fyzika, vraťte se na základku a zkuste dohnat, co jste zameškal.

          • energetik napsal:

            Na písku se přemění v teplo více než 84% dopadající energie, solární panel je v době provozu hladnější než jsou okolní předměty na které dopadají paprsky pod stejným úhlem nebo odpojené a nefunkční solární panely. Viz. termosnímky např:
            střecha s hladkou taškou má jistě větší odrazivost než písek a přesto je teplejší než solární panely:
            http://www.termorevize.cz/images/upload/small/IR002363.jpg
            Navíc v tomto případě nejde o fotovoltaickou elektrárnu, ale o fototermickou dle fotky v článku a tedy zrcadla které odrážení daleko více než písek. Kdyby písek odrážel více než zrcadla potom by stačilo jen vhodně vytvarovat hromadu písku kolem centrálního kotle a to nikdo nedělá.

            Takže na základu by jste se měl vrátit vy a také si ujasnit rozdíl mezi fototermickým a fotovoltaickým. Aby jste se zbytečně neztrapňoval jako poslanec ODS Drobil který po přečetní článku o fototermické elektrárně ve Španělsku která vyrábí energii i po západu sluce prohlašoval že je to podvod že se tam musí v noci na panely svítit a dělá se to i v ČR.

          • Martin Hájek napsal:

            Není pochyb o tom, že zrcadlo odráží více energie než písek, ale je dobré se zamyslet nad tím, co se s tou energií děje dál. Je vstupem do termodynamického děje, kde se na užitečnou práci a následně na elektřinu přemění jen zlomek. Většina se uvolní do okolního prostředí ve formě odpadního tepla.

          • Martin Hájek napsal:

            A ještě poznámka k odrazivosti FVE panelů:
            Při konstrukci fotovoltaických článku je prioritou úspora materiálu a omezení optických a elektrických ztrát. Optické ztráty jsou způsobeny především odrazem záření, které u křemíku přesahuje hodnotu 30 %. K eliminaci tohoto jevu se využívají speciální antireflexní vrstvy, které jsou schopny odrazivost snížit až pod 10 %.
            Více na: http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/.
            Ta fotka samozřejmě nedokazuje ohledně odrazivosti vůbec nic. Ukazuje různé teploty. Ty ovšem mohou být dané výrazně větší tepelnou setrvačností střešní tašky oproti panelu poté, co slunce zakryl mrak.

          • energetik napsal:

            Když bude sluneční energie dopadat na písek bude jej ohřívat na daleko vyšší teplotu než solární panely (viz. termosnímky) (matné povrchy jako písek mají větší absorptivitu než lesklé povrchy zrcadel a solárních panelů) a také tento písek bude prohřívat do hloubky, třeba i několik cm a to už je dost velká nakumulovaná energie která se uvolňuje dlouho i po západu slunce. Kdyby tam byly fotovoltaické panely tak jejich akumulační hmota i teplota je oproti tomu množství jinak horkého písku který zastíní a který tak bude studený úplně zanedbatelná. A tedy i velmi rychle chladnou (vyzáří naakumulovanou tepelnou energii) po západu slunce.
            Když tam bude fototermická elektrárna tak část energie která by se bez užitku na akumulovala do písku se nakumuluje do roztavené soli v kotli a bude se postupně uvolňovat tak jo z písku a menší část energie se zase dostane do okolí díky chlazení elektrárny a část akumulované energie se bude i po západu slunce stále odvádět do energetické sítě. Z těchto mnoha důvodů tam bude chladněji, zákon zachování energie musí být zachován, to je prostě ta Fyzika základní školy.

            Rozhodně tam bude chladněji než kdyby tam byla jaderka o stejném výkonu, protože ta má tepelné emise ještě větší a účinnost menší a negativně ovlivňuje energetickou bilanci již tak přehřívané planety Země.
            Současné používané jaderné reakce mají účinnost pouze cca 0,1% zbytek energie zůstává a tvoří nebezpečný a toxický odpad který je nutno několik let aktivně chladit. Přeměna páry na energii Clausius-Rankin cyklus má max. 40%. 60% energie vyletí chladící věží. Celkem má tedy jaderka pod 0,04%.

            Oproti tomu je rozdíl energie která se odrazí až do vesmíru od písku nebo od solárních panelů nebo chladící věží termosolární elektrárny zanedbatelný i díky stále většímu vlivu skleníkových plynů. Většina sluneční energie která se dostane do atmosféry Země už na Zemi zůstane a jestli část této energie projde před dopadem na Zemský povrch přes elektrárnu, tak to nemá z globálního hlediska na energetickou bilanci Země vliv.

    • Vláďa napsal:

      Ono to nebude tak žhavé. Chtěl bych vidět kabel na 2000 MW a jaký bude výkon po roce provozu s obroušenými povrchy kolektorů. Prachová bouře umí opískovat cokoliv. 25000 ha je obrovská plocha.

      • Martin Pácalt napsal:

        Berte to tak, že na těch opravách třeba zaměstnají hromadu ekonomických migrantů, kteří by jinak skočili do loďky a frrr do Evropy. 😉

    • energetik napsal:

      To není závislost, ale možnost volby což je asi ten největší důvod obav z dosud prosazované a monopolizované jadernofosilní energetiky. 4,5 GW jsou pro Evropu zanedbatelné.

      • Pavel napsal:

        Prozatím je prosazována, a to zelenými, pouze energetika fosilní, která je maskována oze parodiemi na elektrárny. Oze chiméra v TUnisku je jako možnost volby dodovatele zcela iluzorní.
        Nestojí ani elektrárna, o vedení přes Středozemní moře nemluvě. S úspěchem se dá pochybovat i o tom, že by projekt měl zajištěno financování. Tuniská firma evidentně operuje jen s powerpointovými prezentacemi a z prstu vycucanými hausnumery. A pouze zelení vylízanci jsou sto vypínat jaderné elektrárny, v okamžiku, kdy srovnatelná náhrada není k dispozici.
        Dost to připomíná před pár lety populární „desertec“, po kterém se slehla zem. Jeho autorům se zřejmě (a naštěstí) nepodařilo dostatečně pumpnout rozpočet EU.

  2. Martin Hájek napsal:

    Jen plácnutí do vody a výkřik do tmy, nic víc. Už tu byl projekt Desertec a tiše zesnul. Tohle bude stejný příběh, ale chvíli se na tom dá surfovat a tahat z různých vládních zdrojů granty, tak to zase někdo zkouší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *