Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Hyundai plánuje vstoupit na trh s elektromobily ve velkém stylu

Jihokorejská automobilka Hyundai Motor Co vyvíjí svou první dedikovanou platformu pro elektromobily. Vozy postavené na této platformě by měly konkurovat například vozům značky Tesla, tedy kategorii vozů s dlouhou dojezdovou vzdáleností. Jelikož vývoj platformy bude ještě hodnou chvíli trvat, plánuje Hyundai Motor se svým partnerem Kia Motors Corp zrod malého sportovního elektromobilu typu SUV.

Samotná platforma představuje velmi významný posun v začlenění se do segmentu elektrických vozů a odráží silný tlak investorů na trendy v přepravě mající původ ve Spojených státech, zejména tedy právě vozy s velkou dojezdovou vzdáleností, mezi něž patří typicky vozy od automobilky Tesla.

2. Rusko má problém sehnat plynové turbíny pro elektrárny na Krymu, na vině jsou sankce

Sankce uvalené Evropskou unií mají pro Rusko další dohru. Země má problém nalézt dodavatele plynových turbín pro dvě nové elektrárny, které staví na Krymu. Podle ruského ministra energetiky je nicméně ve hře několik možností, jak situaci vyřešit.

Sankce Evropské unie zamezují evropským společnostem dodávat technologie pro energetický průmysl na Krymu, který Rusko připojilo v roce 2014.

3. Německo by mohlo v příštích letech bojovat s nedostatkem výkonu v zimních měsících

V budoucích letech by mohli mít němečtí provozovatelé přenosové soustavy (TSO) problémy se zajištěním dostatku výkonu v elektrizační soustavě při zvýšené poptávce po elektřině v zimních obdobích. Uvádí to zpráva publikovaná německými TSO v březnu.

Uzavírání tepelných elektráren a podrobné šetření plánovaného systému rezervní kapacity Evropskou komisí vytváří tlak na německé provozovatel přenosové soustavy, Tennet, 50Hertz, Amprion a TransnetBW, v zajištění systémové stability v zimních měsících v budoucích letech.

4. DONG Energy uspěl v německé aukci pro offshore elektrárny s požadavkem na nulovou dotaci

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur v prvních dvou kolech aukce na výstavbu offshore větrných elektráren u pobřeží Německa udělil právo na výstavbu tří parků společnosti DONG Energy. Dva ze tří projektů uspěly s bezprecedentním požadavkem v odvětví offshore větrné energetiky na nulovou provozní dotaci, konečné investiční rozhodnutí o jejich realizaci má však padnout až za 4 roky.

Společnost DONG Energy vstoupila do aukce se šesti svými projekty, z nichž byly nakonec úspěšné tři o celkovém výkonu 590 MW. Jedná se o větrné parky OWP West (240 MW), Borkum Riffgrund West 2 (240 MW), Gode Wind 3 (110 MW). Uvedení všech tří větrných parků do provozu je plánováno na rok 2024.

5. BNEF: Investice do čisté energetiky poklesly v Q1 2017 meziročně o 17 %

Globální investice do čisté energetiky poklesly v prvním čtvrtletí roku 2017 meziročně o 17 % na 53,6 mld. USD. Investice do čisté energetiky v Evropě poklesly ve stejném období dokonce o 62 % na 7,9 mld. USD, což je nejnižší hodnota od roku 2006. Data přinesl čtvrtletní report Bloomberg New Energy Finance.

Globální investice do čisté energetiky dosáhly v Q1 2017 53,6 mld. USD a byly tak o 17 % nižší než ve stejném období v roce 2016. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku došlo k poklesu o 7 %.

6. Czech Coal zvedá nabídku za Počerady, ČEZ by mohl dostat až 10 mld. Kč

Těžební skupina Czech Coal finančníka Pavla Tykače chce od firmy ČEZ koupit jednu z největších českých hnědouhelných elektráren v Počeradech za deset miliard korun. Před rokem a půl za ni Tykač nabízel o 1,5 miliardy méně, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). ČEZ nabídku zvažuje.

„V tuto chvíli to není nezbytně tak, že musíme Elektrárnu Počerady prodat. Dostali jsme nabídku a tu zvažujeme a posuzujeme, zda je pro nás výhodná. Rozhodnutí ještě nepadlo,“ řekl mluvčí energetické společnosti Ladislav Kříž.

7. Francie: Le Pen by se v případě výhry snažila vycouvat z výstavby Hinkley Point

V případě, že bude zvolena za francouzskou prezidentku Marie Le Pen, bude se snažit vycouvat z dohody o dostavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii. Jadernou elektrárnu Hinkley má stavět společnost EDF, kde má majoritní podíl právě francouzský stát. 

I přes nedávné schválení výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point C ze strany britského úřadu pro jadernou regulaci a odstartování stavebních prací neutichly možné spekulace o budoucnosti tohoto projektu.

8. Nové propojení přenosových soustav Německa a Nizozemska dostalo zelenou

Práce na novém propojení přenosové soustavy Německa a Nizozemska mohou pokračovat poté, co projekt dostal zelenou od nejvyššího německého správního soudu. Rozhodnutí soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat. Jedná se o důležité propojení, které umožní vyšší export elektřiny ze severu Německa při vhodných větrných podmínkách a naopak importovat elektřinu v době, kdy větrné elektrárny nevyrábí.

Vedení o délce 35 km propojí lokalitu Wesel v Německu s lokalitou Doetinchem na nizozemské straně a bude zajištěno vysokonapěťovým stejnosměrným (HVDC) kabelovým propojením na napěťové hladině 380 kV. Podle provozovatele přenosové soustavy Amprion, který provozuje část německé soustavy, kde se bude propojení nacházet, navýší projekt přenosovou kapacitu mezi oběma zeměmi o 1-2 GW. Vedení by mělo být uvedeno do provozu v roce 2018.

9. Evropská komise zahájila přezkoumání plánovaného systému kapacitní rezervy v Německu

Evropská komise zahájila hloubkové šetření s cílem podrobně prozkoumat zda německý systém kapacitních rezerv je v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise zkoumá německý přístup k výpočtu budoucího vývoje spotřeby a dodávky energie a tedy nutnost zavedení mechanismu.

Německo plánuje zavést kapacitní mechanismus ve formě strategické rezervy, v rámci které síťoví operátoři zajistí výkon 2 GW. Ten by byl držen v záloze mimo trh. Komise, která na podzim schválila kapacitní platby Francii, nyní prohlašuje, že má pochybnosti o potřebách Německa zavádět podobný mechanismus. Komise zároveň dodala, že se lépe snaží pochopit předpoklady a scénáře, ze kterých vycházejí německé výpočty pro vývoj spotřeby a dodávky energie v Německu pro příští roky. Tento přístup také umožní dalším zainteresovaným stranám vyjádřit se k situaci.

10. Španělská fotovoltaická unie: Aukce ve Španělsku znevýhodňují FVE

Dle závěrů konference Španělské fotovoltaické unie podmínky nové aukce OZE ve Španělsku znevýhodňují fotovoltaické elektrárny (FVE). Ze současného instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren by podmínky splnilo 2,4 %.

Letošní aukce pro obnovitelné zdroje v celkovém objemu 3 GW byla oznámena již na konci loňského roku. Ovšem až minulý týden na konferenci Španělské fotovoltaické unie prezentoval zástupce Národní komise pro trh a hospodářskou soutěž José Unsión základní podmínky pro účast v aukci.

Inovativní technologie

Matematické modelování usnadní vývoj nových baterií

Studie výzkumníků ze Stanfordské univerzity ukazuje možnosti využití matematických modelů při vývoji nových materiálů využitelných nejen v oblasti ukládání energie. Matematické modelování při výzkumu může významně urychlit materiálový vývoj, který je na cestě za nalezením levného a efektivního způsobu akumulace energie klíčový.

V práci publikované v časopise Applied Physics Letters popisují výzkumnicí matematický model pro navrhování nových materiálů sloužících k ukládání energie. Model by měl výrazně usnadnit práci materiálovým inženýrům, kteří doposud musel při vývoji nových materiálů postupovat metodou pokus-omyl.

Británie a ITER investují 10 milionů euro do testování technologie dálkové manipulace

Britský úřad pro jadernou energii (UKAEA) a organizace ITER budou v následujících letech spolupracovat na rozvoji technologie dálkové manipulace, která bude nezbytná pro údržbu komponentů tokamaku ITER. V průběhu následujících pěti let obě strany investují o společného projektu shodně 5 milionů eur.

Testování dálkové manipulace bude probíhat v centru pro dálkové aplikace v náročných prostředích (RACE) spadajícím pod britský úřad. Centrum RACE provádí výzkum a vývoj v oblasti robotiky a autonomních systémů v sektorech s náročným prostředím. Kromě oblasti jaderného štěpení a fúze se RACE věnuje i sektorům petrochemie, vesmírného průzkumu, stavebnictví či těžby.

Téma

Vědci z Oxfordu věří že solární články deponovatelné na různé povrchy uvedou v komerční aplikaci do roku 2018

Tzv. perovskity, které mohou být v podobě kapalných roztoků naneseny na celou řadu povrchů, mohou hrát klíčovou roli v expanzi získávání solárních energie. Očekává se že by v budoucnu mohly dosáhnout podobné účinnosti přeměny slunečního záření na elektřinu jako současné fotovoltaické panely na bázi křemíku. Společnost Oxford Photovoltaics oznámila, že by mohla uvést první komerční využití technologie ke konci roku 2018.

Pokroky dosahované ve spojitosti s perovskitovými články zvyšují pravděpodobnost, že tato technologie bude jednoho dne pokrývat automobily a zdi nebo okna budov. Společnost Oxford Photovoltaics, spadající pod univerzitu v Oxfordu, oznámila vývoj perovskitových článků, které je možné nanést přímo na současné křemíkové solární články .V prosinci společnost oznámila, že na vývoj technologie obdržela 10 milionů dolarů od investorů včetně norské ropné společnosti Statoil.

Názor

O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

Na internetových fórech se poměrně často setkávám s názorem zástupců environmentálních hnutí, že česká (elektro)energetická koncepce je v zásadě technologicky zastaralá, přespříliš závislá na jaderných a fosilních dinosaurech a velmi málo reflektuje gigantický potenciál obnovitelných zdrojů energie (OZE). Na rozdíl od koncepce německé, která je naopak velmi progresivní, hluboce promyšlená a směřuje k dlouhodobému strategickému cíli úplného přechodu na OZE. Obvykle ještě následuje buď přímo vyřčená popř. pouze naznačená argumentace ve smyslu budoucí nepotřebnosti a neodvratném ekonomickém zániku konvenčních zdrojů pro výrobu elektřiny. Nikomu neberu právo na jeho názor, nicméně argumentace, zvláště o technické problematice, by měla vycházet z reálných faktů a nikoliv ideologicky motivovaných přání prezentovaných jako „neodvratný technický vývoj“. Navíc v současné době již máme k dispozici dostatek reálných provozních zkušeností, protože u našich západních sousedů jsou OZE již léta opravdu velmi významnou součástí energetického mixu. A zvláště letošní zima přinesla další informace o reálných možnostech OZE v rámci elektroenergetického systému vyspělé průmyslové země.

Moudrost fotbalisty

K napsání tohoto příspěvku mě namotivoval článek kolegy Petra Nejedlého. Díky němu jsem si opět připomněl jednu z nejcennějších rad, které se mi z několika různých stran, v různých obměnách, během mého života dostalo.

Již od dětství se znám s panem X. Je to dlouholetý přítel mého otce a celoživotní vášnivý fotbalista, hráč a později i funkcionář. Jeho koníček a nesporné organizační schopnosti jej dovedly až do pozice předsedy fotbalového klubu střední kategorie, tj. krajský přebor až třetí liga. Jednoho slunečného jara se klub motal před koncem sezóny někde ve druhé čtvrtině tabulky a sezóna se dohrávala v poklidu, trenér už měl domluvené angažmá jinde a v klidu dával příležitost se otrkat několika nadějným 18-19 letým hráčům. Jeden z nich hrál jako levý obránce. Celý zápas hrál dosti odvážně, což vyvrcholilo tím, že cca 10 minut před koncem zápasu udělal chybu, útočník soupeře mu sebral míč a vyrovnal skóre. Klub tak přišel o dva body a diváci byli rozmrzelí. Těsně po konci zápasu se k X přitočil jeden ambiciózní mladý trenér okresního formátu a začal vykládat něco ve smyslu: „Kdybych já trénoval, ten kluk by nehrál.“ Když odešel, otec se s X na sebe významně podívali a X prohlásit: „Tak toho k nám za trenéra nechci.“ Když jsem se jako nezkušený adolescent ptal proč, vždyť měl pravdu, ten hráč zkazil mužstvu zápas, dostalo se mi vysvětlení. X řekl, že hledá trenéra, který řekne: „Kdybych já trénoval, ten hráč by takové chyby nedělal.“ Dlužno podotknout, že našel a zmíněného holobrádka o dva roky později výhodně „prodal“ do druhé ligy.