K napsání tohoto příspěvku mě namotivoval článek kolegy Petra Nejedlého. Díky němu jsem si opět připomněl jednu z nejcennějších rad, které se mi z několika různých stran, v různých obměnách, během mého života dostalo.

Již od dětství se znám s panem X. Je to dlouholetý přítel mého otce a celoživotní vášnivý fotbalista, hráč a později i funkcionář. Jeho koníček a nesporné organizační schopnosti jej dovedly až do pozice předsedy fotbalového klubu střední kategorie, tj. krajský přebor až třetí liga. Jednoho slunečného jara se klub motal před koncem sezóny někde ve druhé čtvrtině tabulky a sezóna se dohrávala v poklidu, trenér už měl domluvené angažmá jinde a v klidu dával příležitost se otrkat několika nadějným 18-19 letým hráčům. Jeden z nich hrál jako levý obránce. Celý zápas hrál dosti odvážně, což vyvrcholilo tím, že cca 10 minut před koncem zápasu udělal chybu, útočník soupeře mu sebral míč a vyrovnal skóre. Klub tak přišel o dva body a diváci byli rozmrzelí. Těsně po konci zápasu se k X přitočil jeden ambiciózní mladý trenér okresního formátu a začal vykládat něco ve smyslu: „Kdybych já trénoval, ten kluk by nehrál.“ Když odešel, otec se s X na sebe významně podívali a X prohlásit: „Tak toho k nám za trenéra nechci.“ Když jsem se jako nezkušený adolescent ptal proč, vždyť měl pravdu, ten hráč zkazil mužstvu zápas, dostalo se mi vysvětlení. X řekl, že hledá trenéra, který řekne: „Kdybych já trénoval, ten hráč by takové chyby nedělal.“ Dlužno podotknout, že našel a zmíněného holobrádka o dva roky později výhodně „prodal“ do druhé ligy.

Co má tohle moudro společného s Petrem Nejedlým? Ten text obsahuje několik závažných nedostatků diskusních, nebojím se říct diskusních faulů, konkrétně jsem objevil „červené herynky“, „slaměné panáky“, „argumenty ad hominem“ a „vyzobávání třešniček“. Ten nejhorší hřích je vidím jinde. Pan Nejedlý totiž ve své stati o OZE, fakticky jen „objevoval“ dávno známé negativně vnímané vlastnosti větrných a solárních elektráren. Je to jen 100x vymlácená prázdná sláma, já bych si mnohem více cenil textu, který by, v duchu předchozí historky, popsal způsoby, co se s těmi nedostatky dá dělat, a jak moc jsou a budou technicky a ekonomicky efektivní.

Staré anglické přísloví praví: „Kdo nechce hledá důvody, kdo chce hledá způsoby.“ Pan Nejedlý je ten první případ.

A teď faktické připomínky

V onom zmíněném týdnu, kdy v Německu „nesvítilo a nefoukalo“, přešly sever Evropy dvě tlakové níže na jejichž okraji foukal v severní Anglii, Skotsku a Skandinávii čerstvý vítr. Nějaké ty kabely vedené po dně Severního moře, a problém je mnohem menší. Případ Francie ve stejném období navíc ukazuje, že ani jaderná energetika moc nepomůže.

Synoptická mapa Evropy, 18.1.2017
Synoptická mapa Evropy, 18.1.2017

Vybírání si jednotlivých týdnů v roce má jen velice omezené vypovídací schopnosti o limitech OZE. Mnohem směrodatnější je pro mě třeba názor Borise Schuchta, generálního ředitele 50Hertz. Už teď vědí, jak bez výstavby akumulace zvládnout až 70% podíl variabilních OZE. A než k tomu dospějí, očekává, že to bude více.

Praktická zkušenost s fotovoltaikou s akumulací prokazuje platnost slavného Paretova principu, pokrytí 80% vlastní spotřeby je relativně jednoduché a levné, o posledních 20% nemá ekonomický smysl usilovat, obvykle se to mnohem efektivněji řeší pomocí jiných zdrojů. Stejně tak tomu je ve větším měřítku s produkcí elektřiny ve francouzských jaderných elektrárnách. I v ČR, kde většinu výroby zajišťuje jen malá část z veškerého instalovaného výkonu elektráren. Aplikace tohoto principu ukazuje, že krátkodobá akumulace nemá moc velký smysl nad úroveň cca 24-48 hodin spotřeby, pro ČR to dělá nějakých 160-320 GWh kapacity (mínus současné kapacity), tj. 1-2 letá produkce jedné Muskovy Gigafactory až bude hotová. Zbytek by holt musela být nějaká kombinace elektřiny z vody, biomasy, bioplynu, odpadu, syntetických paliv a fosilních zdrojů, asi nejlépe zemního plynu. Je to fakt nemožné? Jisté je, že v této kategorii není místo pro JE. Jako pološpičkový, špičkový, záložní nebo sezónní zdroj jsou technicky a ekonomicky nevhodné.

Náhrada fosilních zdrojů v zimním období pomocí VtE a FVE není opravdu úplně možná (stejně jako jadernými elektrárnami). Naštěstí existuje spousta jiných možností, viz výše.  Nad jejich rámec tam, zatím, zůstává „ekologická nika“ pro fosilní zdroje, preferuji kogenerační. Součást plánovaných posledních 20% v roce 2050.

Máte pravdu v tom, že výroba z jaderných elektráren je pořád ještě v Německu vyšší než z elektráren větrných, i při vysokém instalované výkonu druhého. Je to z větší části daň za průkopnictví. V Německu je prostě příliš mnoho větrných elektráren dnes již notně zastaralých designů. Prostá postupná výměna za modernější typy zvýší 2-3x produkci elektřiny při stejné zabrané ploše a instalovaném výkonu. Je to taková jedna tichá revoluce.

O vyčerpání možností v produkci větrné energie v Německu se psalo už v mimořádně nekvalitní studii o potenciálu větrné energetiky v ČR s dílny Akademie Věd z roku 2008. A ona se ta produkce mezitím zdvojnásobila a dále poroste. Tahle notně zastaralá „junk science“ je pořád ještě výchozím podkladem pro Českou energetickou koncepci.

Závěrem

Pane Nejedlý, neberte si to prosím příliš osobně. Osobně Vás považuji za inteligentního a kultivovaného člověka, se kterým je radost diskutovat. Nic na tom nemění ani to, že jsme názoroví oponenti. S přáním všeho dobrého a ať se vám v Temelíně točí turbíny končím tento text.

 

 

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *