Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Největší větrná turbína na světě byla uvedena do provozu

Největší větrná turbína, jak do výkonu, tak do výšky, začala dodávat elektřinu do sítě. Jedná se o offshore projekt s názvem Burbo Bank u pobřeží Liverpoolu. Velká Británie si tímto prvenstvím potvrdila reputaci světového lídra v oblasti technologie větrných elektráren.

The Guardian informoval, že o technologii se postarala dánská společnost Dong Energy. Ta instalovala do britského větrného parku 32 turbín a věří, že tyto elektrárny představují budoucnost pro offshore větrné parky. Jedná se o větší, lepší, ale především levnější technologii.

2. Uhlí zůstane v Indii hlavním energetickým zdrojem zřejmě ještě desítky let

Ačkoliv má podíl uhlí na energetickém mixu Indie v nadcházejících letech klesat, své postavení hlavního energetického zdroje si zřejmě udrží i v průběhu dalších tří desetiletí. Vyplývá to z vládního reportu, který měla k dispozici agentura Reuters.

Indie je třetím největším spotřebitelem uhlí na světě, přičemž své energetické potřeby jím pokrývá z více než poloviny. Dle vládního reportu, který podle agentury Reuters zatím nebyl oficiálně zveřejněn, by však podíl uhlí měl do roku 2047 postupně klesat na 42 až 48 % ze zhruba 58 % v roce 2015.

3. Čína se topí v přebytku výkonu, výstrahu dostalo 29 z 32 provincií

Čína se potýká s velkým přebytkem instalovaného výkonu, který vládu přinutil pozastavit plány na stavbu nových uhelných elektráren v celkem 29 regionech z 32, na které je Čína rozdělena. Podle agentury Reuters za to mohou přehnané plány výstavby, které nově neodpovídají růstu spotřeby elektřiny a výrobě obnovitelných zdrojů energie.

Čína se v elektroenergetickém sektoru potýká v posledních letech s neefektivním využíváním svých zdrojů elektřiny. Obrovské plány výstavby obnovitelných zdrojů způsobily, že velká část jejich produkce nemůže být využita. Na vině je především nedostatečné propojení jednotlivých regionů elektrickým vedením.

4. Švýcarsko čeká klíčové referendum o budoucnosti energetiky

V neděli 21. května se ve Švýcarsku uskuteční referendum, které určí další směřování energetiky tohoto alpského státu. Občané budou rozhodovat o energetickém zákonu s názvem Energy Strategy 2050, který zavádí výraznější podporu obnovitelných zdrojů. Průzkumy naznačují, že hlasování bude těsné.

Pokud občané novou podobu energetického zákona schválí, dojde v následujících letech k výrazné proměně švýcarské energetiky. Nově by tak mohl být švýcarský cíl navýšit výrobu solárních, větrných, biomasových a geotermálních zdrojů ze současných 2,8 TWh ročně na 11,4 TWh do roku 2035.

5. RWE nevěří ve vyšší ceny elektřiny, zajistila si prodej téměř celé výroby z lignitu a jádra

Německá RWE již nyní prodala velkou část elektřiny na příští tři roky, kterou bude vyrábět ve svých hnědouhelných a jaderných elektrárnách. U některých kontraktů šla i pod aktuální cenu na trhu, což může svědčit o tom, že nevěří v obnovení cen na trhu s elektřinou minimálně do roku 2020.

Elektrárenská společnost RWE se, alespoň podle svých kontraktů na prodej elektřiny, zřejmě snaží zajistit před poklesem cen elektřiny na velkoobchodních trzích. Z výsledků prvního čtvrtletí, které cituje agentura Reuters, vyplývá, že již nyní má prodej více než 70 % výroby z lignitu a jádra zajištěný pomocí dlouhodobých kontraktů.

6. Objem peněz vyplacených na podporované zdroje loni poprvé za posledních 10 let klesl

Výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku poprvé od roku 2006 klesla. Činila 43 miliard korun, meziročně o 1,1 procenta méně. Vyplývá to z roční zprávy Operátora trhu s elektřinou (OTE), kterou operátor zveřejnil na svém webu . Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno téměř 250 miliard korun.

„Snížení bylo dané především zastavením podpory decentrální výroby a také nižší výrobou elektřiny z fotovoltaických elektráren, než byla v předchozím roce,“ uvedl ve zprávě OTE.

7. Ceny solárních projektů v poslední indické aukci se přibližují rekordům z Chile a SAE

Ceny elektřiny ze solárních projektů v Indii v posledních dvou aukcích poklesly pro tuto zemi na rekordně nízké hodnoty. Společnosti vedené japonskou skupinou SoftBank Group a tchajwanskou společností Foxconn Technology podaly v indickém tendru jedny z nejnižších nabídek za jednotku vykupované elektřiny v rámci solárních elektráren na celém světě.

Ve dvou indických dražbách z minulého týdne byly zaznamenány nejnižší nabídky pro kontrakty o dodávkách elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve výši 2,44 rupií za kWh (0,92 koruny za kWh). Tato hodnota je výrazně pod předchozí rekordně nízkou nabídkou z dubnové aukce, která dosahovala hodnoty 3,15 rupií/kWh (1,19 korun/kWh), a první letošní lednovou aukcí s nabídkami ve výši 3,30 rupií/kWh (1,25 korun/kWh). Nabídky z aukcí konaných před rokem dosahovaly výše 4,34 rupií (1,64 korun/kWh).

8. Počerady se prodávat nebudou, dozorčí rada ČEZ prodej neschválila

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ dnes neschválila prodej hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. ČTK to sdělil předseda rady Václav Pačes. Podle dřívějších informací prodej elektrárny podpořilo představenstvo ČEZ.

Dozorčí rada ČEZ jednala o možném prodeji elektrárny už na konci dubna. Tehdy rozhodnutí o prodeji elektrárny odložila a vyžádala si od vedení ČEZ k záměru další materiály.

9. ČEZ vytvoří jadernou divizi, v čele bude stát současný ředitel Temelína

Energetická společnost ČEZ zřizuje od 1. června novou divizi jaderná energetika. Povede ji dosavadní ředitel jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek, který se stane i členem představenstva společnosti. V čele elektrárny ho od 1. září nahradí Jan Kruml. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zronek bude podle mluvčího ve své funkci zodpovědný také za dostavbu nových jaderných bloků.

Vytvořením nové divize podle něj ČEZ reaguje na potřebu plnit požadavky novelizovaného atomového zákona a prováděcích vyhlášek a zvyšovat bezpečnost jaderných elektráren. Do nové divize budou soustředěny všechny útvary vykonávající činnost související s využíváním jaderné energie.

10. Ziskovost německých černouhelných elektráren je na svém letošním maximu

Marže černouhelných elektráren v Německu jsou na svém letošním maximu. Pokles ceny emisních povolenek převážil nad poklesem ceny elektřiny. Meziročně ovšem největší přírůstek výroby zaznamenaly elektrárny využívající zemní plyn. Data vychází z analýzy agentury Platts.

Clean dark spread (CDS) německých černouhelných elektráren pro dodávku elektřiny na příští rok dosáhl svých letošních maxim. Pro elektrárny s 35% účinností vzrostl na 0,76 euro/MWh (20,2 koruny/MWh). Po propadu do záporných čísel na začátku roku se již déle než měsíc drží v kladných číslech.

Téma

Revoluční solný reaktor firmy Transatomic může pomoci znovu nastartovat jaderný průmysl

V padesátých a šedesátých letech probíhal výzkum jaderných technologií na všech frontách od armádních aplikací na souši, ve vodě nebo ve vzduchu přes desítky typů energetických výzkumných reaktorů až po reaktory použitelné ve vesmíru. V energetice byly zkoumány různé technologie vycházející z různých kombinací tří základních složek reaktoru, které jsou: palivo, chladivo a moderátor.

Každá tato složka může mít různé materiálové složení, což poté určuje základní vlastnosti konkrétního reaktoru. Jedním z konceptů byl například reaktor A1 postavený v bývalém Československu, od jehož havárie nedávno uběhlo 40 let. Jako chladivo zde byl použit oxid uhličitý, jako moderátor těžká voda a jako palivo přírodní uran. Mezi další příklady lze uvést například britské reaktory AGR (nebo dřívější Magnox), kde je chladivem také oxid uhličitý, ale moderátorem je grafit. Tímto způsobem lze zařadit všechny světové reaktory.

Názor

Přes supercentralizaci k decentralizaci

Občas slyším, jak nám nové technologie umožní energetickou soběstačnost a nezávislost na centralizované energetice. Taky se těším na svět, kde každý budeme mít na oblečení či na hlavě solární panel (někteří ho už máme ? ) a budeme chodícími elektrárnami.

Cesta k tomuto ideálnímu světu však zřejmě povede přes velmi silnou centralizaci. Prof. Quaschning ve své přednášce potvrzuje základní směřování německé energetiky, tedy že dekarbonizace se plánuje skrze elektrifikaci sektorů dopravy a tepla. Z velké míry přímo (tepelná čerpadla, e-mobilita) a částečně v kombinaci s P2G. Spotřeba elektřiny proto bude do budoucna podstatně růst. Též upozorňuje, že současným tempem bude německá energetika dekarbonizovaná nejdříve v roce 2150. Přestože za úspěch Energiewende lze považovat výrobu třetiny elektřiny z OZE, podíl OZE na konečné spotřebě energie vzrostl v roce 2016 o pouhých 0,5% na 12,5%. Je tedy stále o něco menší než v Česku či na Slovensku se 14 procenty.