Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Tesla expanduje mimo elektromobilitu, první solární střechu dodá v příštích měsících

Americká společnost Tesla oznámila, že revoluční solární střešní krytinu vyráběnou ve své Gigafactory 2 začne instalovat na střechy zákazníků v příštích měsících. Podobně jako v případě svého dostupného elektromobilu Model 3 se výroba neobešla bez zpoždění.

Od doby, kdy Tesla oznámila příjem objednávek na svou revoluční solární střešní krytinu, která z dálky vypadá jako obyčejná taška, ale je schopna vyrábět elektřinu, uplynulo již více než půl roku. Podobně jako produkci elektromobilu Model 3 i produkci solárních tašek provázejí zpoždění. Společnost Tesla na výrobě v oblasti solárních technologií spolupracuje s firmou Panasonic.

2. Zdroj elektřiny pro Mars: Nasa úspěšně otestovala nový jaderný minireaktor

NASA úspěšně provedla počáteční testy svého kompaktního jaderného systému, který byl navržen pro dlouhé mise na nehostinném povrchu Marsu. Zátěžový test plného výkonu systému je plánován na březen. Dle agentury Reuters tyto informace uvedli pracovníci NASA ve čtvrtek.

Pro dlouhé vesmírné mise na Měsíci, Marsu i v dalších destinacích je jednou z nejdůležitějších výzev zajištění spolehlivého a vysoce účinného zdroje elektrické energie. Elektřina je nezbytná pro zajištění každodenních potřeb, jako je osvětlení, voda nebo kyslík, neobejdou se bez ní ani experimenty a výroba paliva pro dlouhou cestu zpět na Zemi.

3. Úzká místa v německé přenosové soustavě omezují přeshraniční obchodování, tvrdí belgický regulátor CREG

Úzká místa v německé přenosové soustavě zabraňující přenosu elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách umístěných na severu Německa na jih země omezují podle belgického regulátora CREG přeshraniční obchodování s elektřinou v regionu střední a západní Evropy (CWE). Podle ředitele CREG Andrease Tireze je možným řešením tohoto problému „technické rozdělení“ jednotné obchodní zóny uvnitř Německa. 

Rozdělení společné obchodní zóny Rakouska a Německa na trhu s elektrickou energií, které je plánováno na říjen letošního roku, nemusí být pro Německo posledním dělením.

4. Polsko: Cíl 35% podílu OZE na konečné spotřebě energie v roce 2030 je téměř nesplnitelný

Polsko považuje závazný cíl 35% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v EU schválený minulý týden Evropským parlamentem za téměř nesplnitelný. Podle ministra energetiky Krzysztofa Tchorzewského může Polsko dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů výstavbou jaderných bloků. 

Europoslanci schválili závazný cíl 35% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie jako jedno z opatření vedoucích k čistší energetice minulý týden ve středu. Nyní se očekává tvrdý boj o prosazení tohoto ambiciózního cíle se zástupci členských států.

5. Hüner: Předchozí vlády propásly optimální čas pro rozhodnutí o novém jaderném bloku

JE dukovany

Předchozí vlády propásly optimální čas rozhodnutí o novém jaderném bloku v Česku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Podle něj to ale neznamená, že by současná vláda na stavbu nového zdroje rezignovala. Hüner je členem vlády Andreje Babiše (ANO), která nezískala důvěru Sněmovny a ve středu přijme její demisi prezident Miloš Zeman. Podle ministra by bylo samozřejmě lepší kdyby o podobném kroku rozhodla vláda s důvěrou.

„Jsem zastáncem toho, že ministr by určitě měl ve své kompetenci, pravomoci a také zodpovědnosti konat. Na druhé straně jsem realista a vidím, že v koncepčních věcech, které hluboce převyšují horizont té vlády, budeme okamžitě atakováni tím, že se snažíme rozhodnout v krátkém čase,“ řekl dnes ČTK Hüner.

6. Rakousko podá stížnost kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks

Jaderná elektrárna Pakš

Rakousko podá stížnost kvůli plánované dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Krok rakouské vlády je namířen proti rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státních subvencí při rozšíření elektrárny, řekla dnes agentuře APA mluvčí rakouského ministerstva životního prostředí Elisabeth Köstingerová. Úřad maďarského premiéra podle agentury MTI v reakci uvedl, že Budapešť si za projektem stojí.

Je „špatným signálem Evropské komise v energetické politice, když jsou jako nezávadné klasifikovány subvence pro stavbu jaderných elektráren“, uvedlo rakouské ministerstvo.

7. Energetická síť zvládne i 15 milionů elektromobilů, pokud budou nabíjeny „chytře“, tvrdí britská studie

BMW i8 Solární střecha (parking). Zdroj: BMW

Energetická síť Spojeného království bez problémů pojme miliony nových elektromobilů. Nezbytnou podmínkou je ovšem „chytré nabíjení“, které se dá velmi jednoduše shrnout jako nabíjení mimo špičku. Rozdíl mezi nabíjením v odběrové špičce a „chytrým nabíjením“ mimo špičku může dosáhnout výše výkonu jedné velké jaderné elektrárny. Spojené království proto bude v budoucnu muset zvážit různé možnosti motivace zákazníků, tak aby byli při využívání sítě pro účely nabíjení elektromobilů co nejefektivnější.

Podle studie analytické společnosti Aurora Energy Research zvládne elektroenergetická síť ve Spojeném království pojmout bez významných komplikací i 15 milionů elektromobilů. V současnosti přitom v této ostrovní zemi jezdí přibližně jen 120 tisíc elektromobilů. Do budoucna se ovšem očekává razantní nárůst. V roce 2035 by mělo silnice Spojeného království brázdit zhruba 10 milionů elektromobilů a v roce 2040 pak dokonce až 17 milionů vozů na elektřinu.

8. Egypt se připravuje na instalaci 1,8 GW výkonu ve fotovoltaice

Téměř před 10 lety si egyptská vláda stanovila cíl vyrábět v roce 2022 20 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podle údajů agentury Bloomberg New Energy Finance v současné době pochází více než 90 % elektrické energie z ropy a zemního plynu. Brzo ale Egypt bude instalovat 1,8 GW výkonu, a stane se tak domovem jednoho z největších fotovoltaických projektů na světě. 

Projekt Benban, který se řadí mezi první projekty k dosažení stanoveného cíle, se skládá z 36 různých dílčích projektů, z nichž každý bude mít výkon až 50 MW. Do výstavby se zapojí několik nezávislých výrobců elektřiny – tzv. IPPs(Independent Power Producers), a celková plocha projektu by měla dosáhnout 37 kilometrů čtverečních. Odhadované celkové náklady jsou 2,8 miliardy amerických dolarů (61 miliard korun).

9. Povolenky na svém maximu stojí za poklesem marže německých „uhelek“

Marže německých uhelných elektráren pro dodávku elektřiny na příští rok dle agentury Platts výrazně poklesla. Za poklesem marže stojí především růst ceny emisních povolenek a také německá vnitropolitická situace.

Německý clean dark spread (CDS) na následující kalendářní rok pro černouhelné elektrárny s účinností 45 % v úterý poklesl na 4,55 EUR/MWh. Ještě v polovině prosince byl CDS německých moderních černouhelných elektráren o více než 2 EUR/MWh vyšší.

10. Malé modulární reaktory mají být klíčové pro dekarbonizaci britské ekonomiky

Malé modulární reaktory (SMR) by se mohly stát zásadní technologií pro úsilí dekarbonizovat britskou energetiku. Vyplývá to ze zprávy britského think tanku Policy Exchange (PE) zveřejněné ve čtvrtek. Zpráva zároveň obsahuje doporučení, jak by vládní politika mohla položit základy pro vývoj a nasazování SMR.

Zpráva zdůrazňuje, že množství úkolů, kterým musí Spojené království při přechodu na nízkouhlíkovou energetiku čelit, je ohromné. Do roku 2030 má být 14 z 15 momentálně provozovaných jaderných reaktorů uzavřeno. Britská vláda zároveň rozhodla o vyřazení uhelných zdrojů do roku 2025. Dohromady tak dojde ke ztrátě přibližně 40 % „spolehlivého“ instalovaného výkonu. Další výzvou pro energetiku jsou dopady elektromobility. Úplná elektrifikace osobních vozidel by mohla podle odhadů National grid zvýšit spotřebu elektrické energie o více jak čtvrtinu.

Téma

Financování jádra: Šance, nebo zoufalství?

jaderná elektrárna fessenheim edf

Nad tím oznámením mnozí veteráni jaderné energetiky určitě nechápavě kroutili hlavami. Historicky zřejmě nejslavnějšího dodavatele reaktorů, paliva i navazujících služeb – americkou firmu Westinghouse – má koupit investiční společnost Brookfield Business Partners. Tedy žádný strategický investor z oboru, ale finanční dravec, který se zaměřuje na „vystresovaná aktiva“ – neboli kořist, jež momentálně vypadá nevábně, ale investor v ní pořád vidí potenciál do budoucna. Zjevně na rozdíl od těch potenciálních strategických partnerů.

Otázkou samozřejmě je, co vlastně dravec se svou kořistí udělá, aby na ní dokázal vydělat. To se lidem z oboru nakonec může, ale také vůbec nemusí líbit.

Potenciál využití fotovoltaických zdrojů v ČR a ve světě (díl 2.)

Jedna z největších evropských fotovoltaických elektráren je francouzská Cestas s výkonem 300 MWp (zdroj Gimball Prod).

Toto je druhý díl článku o potenciálu využití fotovoltaických zdrojů ve světě a Česku. První díl naleznete zde.

Vlastnosti fotovoltaických elektráren – jejich výhody a problémy

Obrovskou výhodou fotovoltaických zdrojů je možnost budování ve všech možných velikostech, od malých decentralizovaných instalací na střechách jednotlivých budov až po rozsáhlé fotovoltaické farmy s výkonem stovek megawattů. I ty lze instalovat postupně, což snižuje prvotní náklady i rizika investora. Jak bylo zmíněno, využívají se v současné době dominantně klasické křemíkové články s celkovou účinností zhruba mezi 14 až 22 %. Roční efektivita využití fotovoltaického zdroje závisí silně na konkrétních podmínkách daného regionu i konstrukci elektrárny a pohybuje se mezi 10 až 35 % (horní limita je pro opravdu ideální podmínky a konstrukci). V průběhu času dochází k degradaci článku a snižování výkonu panelu. U současných využívaných modelů je však na úrovni pouhých 0,5 %/rok.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *