Top 10 událostí z energetiky za poslední 2 týdny
1. Tesla představila Model 3, nejdostupnější vůz ze svého portfolia
31. 3. 2016 večer (5:30 našeho času) představila automobilka Tesla Motors svůj v pořadí již čtvrtý vůz – Model 3. Přestože se počítá se započetím výroby až na konec roku 2017, již za první den automobilka nasbírala 130 000 objednávek od nadšených zákazníků. Z důvodu maximální spokojenosti budou po vzoru Ferrari mít přednost již stávající klienti společnosti, tedy vlastníci Modelu S a X. Až takovým fenoménem se Tesla stala za svou třináctiletou existenci.
Na oficiální akci, ne zrovna nepodobné představení produktů společnosti Apple, byly během 22 minut potvrzeny v podstatě všechny spekulace o novém modelu. Pozvaní novináři měli dokonce šanci si v designovém studiu společnosti vůz také krátce projet. Dle tvrzení Elona Muska budou bližší specifikace k dispozici až blíže k výrobě. Ta by podle něj měla započít do konce roku 2017, což po předchozích zkušenostech zní značně úsměvně, publikum na tento výrok také náležitě zareagovalo.
Teslu Model 3 si předobjednalo již téměř 300 000 nadšenců
Hotová vřava se rozpoutala po představení Modelu 3 od kalifornské automobilky Tesla. Do sobotního večera nasbírala téměř 300 000 objednávek. Skvělý počin vizionáře Muska, který touží po tom, aby se jeho automobilka stala tak velkou jako Apple.
Generální ředitel automobilky Elon Musk si doslova vychutnává pozornost, která se na něj a automobilku v posledních dnech upírá. Na svém twitterovém účtu je o mnoho aktivnější než obvykle a vybízí další potenciální zákazníky k objednání Modelu 3.
2. ČEZ obdržel licenci na další provoz 1. bloku Dukovan. Zdaleka ovšem nemá vyhráno
Včera v podvečer obdržela společnost ČEZ od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení pro další provoz 1. bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Oproti povolením z minulých let je současné povolení vydáno na dobu neurčitou a vyžaduje plnění celé řady provozních podmínek.
ČEZ podal žádost o povolení k dalšímu provozu Jaderné elektrárny Dukovany 24. 9. 2015, dlouhodobá licence na provoz elektrárny totiž měla vypršet na konci minulého roku.
3. Nizozemští politici chtějí do roku 2025 zakázat spalovací motory
Část nizozemských politiků navrhla urychlení přechodu k ekologickým vozům plošným zákazem prodeje spalovacích motorů, zákaz by chtěli uvést v platnost do roku 2025. Tito stejní politikové rovněž chtějí ve vládě prosadit významné investice do autonomních vozů za účelem vyřešení dopravních zácp, které jsou v zemi běžné.
Návrh byl podán středo-levicovou Stranou práce (PvdA) a prošel tamější dolní komorou parlamentu. Návrh volá po zákazu všech automobilů, které nejsou bezemisní. To tedy znamená, že automobilky by nemohly moci prodávat i relativně efektivní modely, jakými jsou hybridy a plug-in hybridy. Půjde-li všechno podle plánu, pak všechna nová auta v Nizozemsku budou za méně než 10 let poháněna elektřinou nebo vodíkem.
4. IKEA bude nabízet fotovoltaické systémy pro domácnosti
Švédský nábytkový gigant se chystá spustit solární program pro domácnosti ve třech evropských zemích. Později by se měl program rozšířit globálně. S informací přišel minulý týden PV magazine na svých webových stránkách.
IKEA bude mít ve svých obchodních domech prodejní místa, kde si zákazníci budou moci pořídit solární systémy. Prodejní místa se nejdříve objeví ve Velké Británii, Nizozemsku a Švýcarsku v první polovině roku 2016. Na přelomu let 2016 a 2017 by IKEA chtěla nabízet solární systémy pro domácnosti v devíti zemích.
5. Největšími zdroji CO2 v Česku jsou hnědouhelné Počerady a Tušimice II
Evropská komise vydala upravená data za rok 2015 o obchodování s emisními povolenkami v systému EU ETS. Z dat vyplývá, že v ČR emisemi CO2 nejvíce znečišťuje ovzduší elektrárna Počerady. Dalšími v pořadí jsou elektrárna Tušimice II a teplárna a paroplynová elektrárna Vřesová.
Z dat Evropské komise vyplývá, že Počerady (bez PPC) vypustily do ovzduší celkem 5,14 milionů tun CO2, zatímco Tušimice II vypustily 4,66 mil. tun CO2. Paroplynová elektrárna a teplárna Vřesová, která patří společnosti Sokolovská uhelná, 4,28 mil. tun CO2.
6. Uzavření dvou britských uhelek odloženo, země se obává nedostatku výkonu
Britská uhelná elektrárna Fiddlers Ferry byla na poslední chvíli zachráněna před svým uzavřením. Od National Grid, provozovatele britské přenosové soustavy, ji byla slíbena finanční podpora za poskytování rezervního výkonu. Podobný osud potkal před měsícem také elektrárnu Eggborough. Británie se tak snaží zajistit výkonovou rezervu na příští zimu, která by podle odborníků měla být z tohoto hlediska nejhorší v historii.
Doslova ze pět minut dvanáct byla Fiddlers Ferry, jedna z největších uhelných elektráren ve Velké Británii, zachráněna před svým uzavřením. Provozovatel elektrárny společnost SSE ve středu oznámila, že svou elektrárnu nacházející se v Cheshire neuzavře. Může za to nový roční kontrakt a navýšení podpory od National Grid v rámci tzv. kapacitního mechanismu.
7. Modernizace ve Chvaleticích byla zahájena, náklady dosáhnou 3 mld. Kč
Modernizace provozu hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích, jejíž cílem je především snížení emisí oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek, byla zahájena. Životnost bloků 3 a 4 by měla být díky modernizaci prodloužena do roku 2030. Sev.en EC a.s. je připravena do projektu investovat až tři miliardy korun.
Společnost Sev.en EC po téměř dvouleté přípravě zahájila modernizaci provozu hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích. Součástí modernizace je ekologizace 3. a 4. bloku elektrárny, díky které dojde ke snížení emisí oxidů dusíku (NOx) a tuhých znečišťujících látek.
8. První ruský jaderný reaktor generace III+ bude připojen k síti
Společnost ASE Group oznámila plán na připojení prvního ruského reaktoru III+ generace k síti. Má se tak stát v létě tohoto roku. První blok jaderné elektrárny Novovoroněž II VVER 1200 je již zavážen palivem.
Stavba prvního a druhého bloku elektrárny Novovoroněž II započala v roce 2008, respektive 2009. Nově vybudované reaktory jsou tlakovodního typu VVER-1200/392M, o instalovaném výkonu 1114 MWe. V areálu elektrárny Novovoroněž současně fungují i starší tři bloky (VVER 440 a 1000) a dva další jsou vyřazovány.
9. Švédsko: Další krok k hlubinnému úložišti vyhořelého paliva
Švédský jaderný dozor vydal předběžný souhlas s návrhy na vybudování zařízení pro zapouzdření vyhořelého jaderného paliva, které má být následně trvale uloženo pod zem. Žádost musí být ještě posouzena ze strany soudu, ovšem pokud vše půjde dle plánu, mohlo by se okolo roku 2030 stát Švédsko jednou z prvních zemí na světě provozující hlubinné úložiště jaderného odpadu.
Zpracování vyhořelého jaderného paliva je velmi kontroverzním tématem a přes značný zájem ze strany odborníků i veřejnosti zatím nebylo nalezeno efektivnější řešení, než uložení pod zem. Mnoho států má své strategie pro ukládání jaderného odpadu, ovšem málokde jsou práce na vybudování konečného hlubinného úložiště tak daleko jako ve Finsku a Švédsku.
10. EU: Investice do OZE byly v minulém roce nejnižší za deset let
Evropská unie byla řadu let největším ekonomickým celkem s jasným plánem na zavádění OZE, a díky tomu i významným investorem do čistých technologií. Data za minulý rok ovšem ukazují, že se množství investic do OZE postupně propadlo na nejnižší hodnoty za celé desetiletí. Evropě chybí jasně koordinovaný postup i silnější politická a ekonomická podpora OZE. Na propadu se podepsaly i ekonomické nejistoty, především pak v eurozóně.
Investice do nízkouhlíkových technologií v Evropě za minulý rok poklesly na hodnotu 58 mld. USD. Jde tak o nejnižší hodnotu za celé desetiletí. Dříve světový leader investic do technologického odvětví OZE tak za minulý rok investoval o více než polovinu méně, než v období největšího investičního boomu.
Inovativní technologie
Norské vodíkové vlaky již brzy v Německu
Německo v letech 2018-2021 uvede do provozu celkem padesát vlaků poháněných vodíkovými palivovými články. Pohon na vodík začíná být velmi aktuálním nízkoemisním trendem v oblasti dopravy. Další vlaky podobného typu budou v budoucnu nejspíš jezdit například i v Norsku.
Na MIT objevili perspektivní chemické sloučeniny pro baterie v kapalné fázi
Kapalné baterie, vyvinuté profesorem z MIT Donaldem Sadowayem a jeho studenty před deseti lety, jsou slibnými kandidáty pro ukládání elektrické energie v rámci kompenzace nevyrovnané spotřeby a produkce. Sadoway a jeho tým objevili další druhy chemických sloučenin, které činí jejich technologii praktičtější a dostupnější a otevírají prostor různým variacím, díky čemuž bude možno využívat lokální zdroje surovin pro výrobu baterií.
Nová švédská bóje, další krok směrem k využití energie vln
Oceány a moře jsou díky mořským proudům a vlnám potenciálním zdrojem téměř neomezené obnovitelné energie. Získat ji však není úplně jednoduché, většina prototypů zařízení na využití energie vln je kvůli podmínkám panujícím na moři vyrobena masivně a jsou cenově velmi nákladné. To však může změnit nová bóje švédské společnosti CorPower Ocean.
Téma: Nová tarifní struktura
Nová tarifní struktura: Problémy fixních plateb a možná inspirace z USA
Nová tarifní struktura byla po vlně kritiky ze strany odborné i široké veřejnosti stažena a bude přepracována. Zvyšování fixních poplatků za využívání sítí se setkává s nelibostí téměř všude, kde je zaváděno. Nevýhody plynou z demotivace šetřit energií a navíc není jisté, že takový systém jen neoddálí problém dále do budoucna. Možnosti férového financování síťových služeb jsou v současnosti velmi diskutované po celém světě a objevují se proto různé přístupy jak nový systém uspořádat.
Dále jsme psali o:
Česku hrozí nedostatek kapacit pro energetické využití odpadu
Letos uplyne 30 let od havárie v Černobylu. Může se podobná situace opakovat?
Energiewende v dopravě – slabý článek energetické transformace
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se