Vitol: Energetická transformace neběží dle plánu a vrchol ropné poptávky nastane až po roce 2030
Podle výkonného ředitele energetické společnosti Vitol, Russela Hardyho, nastane vrchol ropné poptávky až po roce 2030. Jde tak proti názoru Mezinárodní energetické agentury (IEA), která očekává vrchol ropné poptávky před tímto rokem. Hardy svůj postoj zdůvodňuje pomalejším průběhem energetické transformace, než bylo doposud očekáváno, a udává důvody proč tomu tak je.
Podle Hardyho postupuje energetická transformace pomalejším tempem, než bylo očekáváno. Jak uvedl, před 12 až 24 měsíci nazpět s názorem IEA souhlasil. Nyní již však nemůže.
Jako první důvod uvádí vyšší úrokové míry ovlivňující náklady na financování energetické transformace. Jedná se např. o rozvoj elektromobility jdoucí ruku v ruce s vyšší potřebou elektrické energie a rozvojem obnovitelných zdrojů zajišťujícím dostatek „levné“ a bezemisní elektřiny.
V případě ČR jsou mj. velmi vysoké úrokové sazby důvodem proč společnosti volí raději financování energetických projektů v eurech. Úrokové sazby ECB byly totiž od počátku energetické krize nižší než v případě sazeb ČNB. Elektřina se i na trhu v ČR obchoduje v eurech a společnosti proto mohou mít eurové příjmy, které jsou podmínkou pro získání financování v eurech.
Jakožto druhý důvod uvedl Hardy narušení dodavatelských řetězců, které se jednak ještě zcela nezotavily po pandemii COVID-19, pak ale také v důsledku nynější geopolitické situace. Jedním z příkladů může být napětí v Jemenu, kdy mnohdy obchodní lodě volí bezpečnější, avšak podstatně déletrvající plavby po moři způsobující opoždění v dodání svých nákladů.
Ekonomická návratnost zelených investic?
Posledním Hardyho uvedeným důvodem, proč energetická transformace nebude probíhat dle dosud vytyčeného harmonogramu, je ekonomická návratnost zelených investic. S propadem cen energií se začala postupně snižovat i ekonomická návratnost investic do obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje se, alespoň na půdě EU, budují převážně s využitím státních dotací. A to buď investičních nebo provozních.
V Evropě je jedním z hlavních nástrojů energetické transformace systém obchodování s emisními povolenkami – EU ETS. Právě z tohoto systému se získávají prostředky na financování energetické transformace, tedy rozvoje obnovitelných zdrojů, rozvoje elektromobility a další. S vyšší cenou emisní povolenky, resp. cenou elektrické energie, se rovněž zkracuje návratnost obnovitelných zdrojů (jenž jsou bezemisní a nepotřebují si proto nakupovat emisní povolenky za vypuštěné emise). I cena emisní povolenky však v poslední době značně poklesla. To dále prohloubilo pokles cen elektřiny v EU.
V důsledku výše zmíněného je Hardy v domnění, že odklon od fosilních zdrojů nepůjde dle předpokladů a spotřeba fosilních zdrojů proto poroste ještě pár let po roce 2030, než se začne zplošťovat.
Mohlo by vás zajímat:
Že by nakonec rozum zvítězil? Zpomalení energetického přechodu vůči doposavad plánovanému nesmyslnému aktivismu pomůže k levnějšímu energetickému přechodu, k levnějším cenám elektřiny.
Energetický přechod k obnovitelným zdrojům chce svůj čas, daný rychlostí technického pokroku.
Záleží jen na rychlosti a ceně technických inovací ve fotovoltaice, větrných elektrárnách a bateriích.
Ty rozhodnou o energetickém přechodu diktovaném technický, pokrokem a ne politickým aktivismem.
Drahé a zastaralé a extrémně dlouho budované velké JE nemají šanci.
Dá se na to dívat také tak, že technický pokrok je urychlován právě "aktivismem", jak politická rozhodnutí nazýváte. Bez krizí, které vytvářejí společenskou poptávku, je pokrok pomalý. Klasickým příkladem jsou válečné konflikty, kdy dochází ke skokovému vývoji v mnoha oborech. Stejně tak se dá nahlížet na klimatickou krizi. Ta vytvořila silnou poptávku po nových bezemisních technologiích. Díky tomu je FVE tam, kde je.
Technický pokrok není přírodní zákon. Má své jasné limity, ale pohání ho společnost. Ještě bych dodal, že technologie není všechno. Třeba tepelné úspory budouv jsou technologicky zvládnuty a při dostatečně masivní realizaci se zásadně promítnou do energetiky.
Pane Špidlo, ten aktivismus nám často vyrábí věci jako byl "fotovoltaický tunel" v 2009-10, ten nezrychlil fotovoltaiku, naopak ji u nás zablokoval a doplácíme na to finančně až do 2030,
nebo chystaný obdobný "tunel NOVÉ jádro", ten bude ale delší, 30-40 let, a co je horší v mnohem větším objemu elektřiny a hlavně peněz, o peníze jde především...)
A o urychlení pokroku jako následek války, o to už vůbec nestojím a nyslím že většina našich občanů též...
Že by nakonec rozum zvítězil? Zpomalení energetického přechodu vůči doposavad plánovanému nesmyslnému aktivismu pomůže k levnějšímu energetickému přechodu, k levnějším cenám elektřiny.
Energetický přechod k obnovitelným zdrojům chce svůj čas, daný rychlostí technického pokroku.
Záleží jen na rychlosti a ceně technických inovací ve fotovoltaice, větrných elektrárnách a bateriích.
Ty rozhodnou o energetickém přechodu diktovaném technický, pokrokem a ne politickým aktivismem.
Drahé a zastaralé a extrémně dlouho budované velké JE nemají šanci.
překlep: má být "diktované technickým pokrokem a ne politickým...."
překlep: má být "diktované technickým pokrokem a ne politickým...."
Ještě tam máte jeden překlep a to poznámku o JE.
Věřím, že šlo o omyl a nekomentujete opět zcela mimo téma článku.
Vaši víru Vám nechávám bez povšimnutí. O JE jsem hovořil, abych dal do kontrastu ten vývoj ve fotovoltaice a jádru (cenový vývoj, technický vývoj a dobu realizace).
Článek je o poptávce po ropě, jak s tím souvisí kontrast vývoje FE a JE?
Samozřejmě nijak.
Poptávka po ropě je určována (bude snižována) rozvojem elektromobility. Elektromobilita bez nefosilních zdrojů elektřiny nemá smysl. No a ideální pro elektromobilitu je třeba elektřina z fotovoltaiky (nebo VtE nebo vodních elektráren). A neměl bych opomenout i jádro, řeknete, a proto jsem ho porovnal s FVE, což se Vám nelíbí.
Ještě poznámka: impuls pro rozvoj fotovoltaiky byla ropná krize (embargo) v sedmdesátých letech minulého století.
Tečka.
To si zvyknete, pane Švarci, než se nadějete, budete (zase) ve Fukušimě. Nějaký oslí můstek si Vaněček vždycky najde...
ano, toto je rozumny nazor .. teda az na poslednu vetu, pretoze ten cas ked JE nebudu stacit ..ceně technických inovací ve fotovoltaice, větrných elektrárnách a bateriích .. a budu nasledne plne nahraditelne (ako technologicky, tak aj ekonomicky), je este dost daleko ... teda ich stavba je stale opodstatnena .. o to viac, ak sa skutocne rozbehnu aj SMR
Je potřeba říci, kdo Vitol je. Tedy je to firma, která obchoduje s produkty jako je ropa, zemní plyn, ale i obnovitelné zdroje. Prostě komodity. Když se podívám právě na nejbližší uplynulé roky a predikce IEA, Ember ap., tak už teď tam vidím znatelný pokles jak v absolutních číslech, ale i relativních číslech. Nemyslím si ,že to půjde tak snadno, ale tvrdit, že spotřeba ropy poroste až do roku 2030 mi přijde poněkud přehnané.
V dalším odstavci se píše o rozvoji elektromobility a o zvyšování spotřeby elektřiny. Nechápu, protože velmi malý podíl elektřiny se vyrábí generátory z ropných produktů.
Cit.
Jako první důvod (Hardy) uvádí vyšší úrokové míry ovlivňující náklady na financování energetické transformace. Jedná se např. o rozvoj elektromobility jdoucí ruku v ruce s vyšší potřebou elektrické energie a rozvojem obnovitelných zdrojů zajišťujícím dostatek „levné“ a bezemisní elektřiny.
Tak já nevím. To by samozřejmě spotřebu ropy mělo naopak snižovat?! Asi nejsem na tento typ argumentace dostatečně vybavený.
Tak zatím na světě přibývá více klasických automobilů než elektromobilů (čísla z roku 2023). Ale i tak je ten růst elektromobilů o 10 milionů za rok 2023 pěkný, představuje to úložnou kapacitu baterek cca 50 GWh. A fotovoltaika roste tempem nad 300 GWp výkonu za poslední rok.
Pěkně to postupuje, tak rychle jak umožňuje technický pokrok a snižování cen FV panelů a elektromobilů.
Do 2030 budeme mít pěkný růst, ale ne dominanci, to si ještě musíme (ale méně než 10 let) počkat.
Proč zrovna 50 GWh?
Úložná kapacita v elektromobilech?
A mobilní budou podle toho, jak zrovna bude potřeba do nich ukládat nebo z nich čerpat?
To jsem uvedl jen na ilustraci, jak už je velká ta část výroby baterií spojená s elektromobilitou v 2023. Roční výroba.
A ty baterky pro energetiku, to bude mnohem větší a levnější segment bateriové akumulace. Za 10 let budete překvapeni těmi obrovskými čísly, obdobně jako jste byli překvapeni fotovoltaikou.
"..A ty baterky pro energetiku, to bude mnohem větší a levnější segment bateriové akumulace. Za 10 let budete překvapeni těmi obrovskými čísly.." .. tak to vam v tej predpovedi drzim palce .. teda pokial tie obrovske cisla neboli myslene tak, ze nas to bude stat obrovske peniaze .. pretoze inak to zatial tak ruzovo nevidim, teda pokial skutonce nepride nieco revolucne - ale aj v realnom nasadeni, nie len ako vysledok nejakeho laboratorneho pokusu (akych tu mame uz desatrocia niekolko do roka) ..
Pane Vaněčku neuvažujte tak "při zemi".
Což takhle do akumulace OZE elektřiny zapojit třeba mobilní telefony.
Akumulátor telefonu cca 3 000 mAh=3 Ah o napětí 3,8 V
To je cca 10 Wh na jeden. Počet mobilů na světě se odhaduje na 7,3 miliardy.
To máme hezkou využitelnou kapacitu 73 GWh.
A kdybyste ještě připočítal ostatní akumulátory ve svítilnách, radiopříjímačích, apod. To by teprve bylo.
Zdá se Vám to absurdní? A proč ne u akumulátorů automobilů?
V současné době jsme ve fázi vyrovnávání spotřeby fosilních paliv ve světě. Chudé země jejich využívání zvyšují bohaté naopak snižují. Celosvětově odklon od fosilních paliv ještě nezačal naopak rozvojové země využívají pokles spotřeby fosilních paliv ve vyspělém světě umožňuje jim to zvyšovat spotřebu a tím životní úroveň obyvatel , fosilní paliva právě zažívají svůj zlatý věk, ale dlouho jim to nevydrží. Za mě rozhodným okamžikem bude pád cen baterií. K tomu dojde do 3 let.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se