Jaký by mohl mít vliv „Německý rozbřesk“ na Česko?

Vladimír Wagner
Autor je absolventem MFF UK. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se zabývá studiem velmi horké a husté jaderné hmoty a možnostmi transmutace vyhořelého jaderného paliva. Přednáší na FJFI ČVUT. Věnuje se popularizaci vědy a fyziky. Zajímá se také o energetiku a byl členem druhé nezávislé energetické komise.

Před několika dny vyšla na serveru oEnergetice úvaha Michala Šnobra o možnosti, že Německo za účelem ekonomického dosažení náhrady uhlí plynem nyní cílí na dramatické zvýšení ceny emisních povolenek. Pokusme se zvážit, jaké dopady by to mohlo mít na energetiku Česka.

V nedávném článku na serveru oEnergetice rozvinul Michal Šnobr, který je známým velmi úspěšným investorem v oblasti energetiky, hypotézu, že současný souhlas Německa s politikou Evropské unie vedoucí k vysokým cenám povolenek a značný tlak na vybudování plynovodu Nord Stream II není náhodný. Mohl by být plánovaný a jeho cílem by mohlo být s využitím drahých emisních povolenek vytlačit tržním způsobem pomocí plynu zdroje uhelné. K tomu by současné ceny povolenek, které vedou k cenám elektřiny z uhelných bloků okolo 50 EUR/MWh, nestačily a musely by se ještě znásobit. To by však mělo opravdu dramatické dopady nejen na cenu elektřiny v Německu, ale i v celé Evropě.

V následné rozsáhlé diskuzi se ukázalo, že nejen já jsem názoru, že jde u německých politiků spíše o pokusy o lavírování ve snaze čelit dopadům svých iracionálních rozhodnutí a slibů v energetice. Předpokládám, že i nadále se bude Německo snažit o to, aby nárůst cen emisních povolenek nebyl příliš dramatický. Co když však má Michal Šnobr pravdu, a já se mýlím? Jeho investorské spekulace byly v minulosti velmi úspěšné a ziskové. Já naopak nejsem ani ekonom a už vůbec ne úspěšný investor.

Je tak velmi přínosné se podívat, jaké dopady by platnost jeho hypotézy o tržní cestě Německa k nahrazení jádra a vytlačení uhelných zdrojů pomocí plynu měla na Českou republiku. Ty dopady by podle mě mohly být velmi dramatické. I proto jsem rád, že Michal Šnobr svůj názor napsal a že se pod ním rozproudila široká diskuze. A myslím, že je důležité tuto možnost a její dopady analyzovat a diskutovat. Michal Šnobr ji rozebíral z investorského hlediska. Já se pokusím ukázat jiné aspekty a rozebrat rizika, která by takový vývoj přinesl. Jak jsem zmínil, nejsem ekonom, takže některé mé úvahy nemusí být přesné. Považujte tak následující text pouze jako podnět k přemýšlení a diskuzi.

Co je to „Německý rozbřesk“?

Podle teorie Michala Šnobra probíhá v německé energetice obrat, který by měl Německu pomoci racionální cestou zvrátit celou řadu předchozích iracionálních a rozporuplných rozhodnutí a zároveň si zachovat tvář jednoho z lídrů boje proti klimatickým změnám v oblasti redukce emisí CO2. Také znovu obnovit důvěru alespoň části partnerů v EU či energetické unii, kteří s vývojem energetiky v Německu ztrácejí trpělivost. V současné době se v Německu velmi blíží odstavení všech jaderných bloků, které stále dodávají nezanedbatelných 70 TWh. A to v situaci, kdy má dojít ke snížení emisí CO2 a odstavit se mají hlavně hnědouhelné elektrárny. Zároveň německá přenosová soustava přestává zvládat nápor připojení nových a nestabilních OZE, jejichž každoroční přírůstky musela tvrdě začít německá vláda omezovat.

Z výše uvedených důvodů podle teorie „Německého rozbřesku“ Michala Šnobra Němci změnili strategii a umožnili evropským institucím přijmout reformu trhu s emisními povolenkami EU ETS a přísná pravidla pro uhelné elektrárny, které mají fungovat v další dekádě. Proces přijímání probíhal celý rok 2017 a byl dokončen v prvním kvartále 2018. Cena emisní povolenky razantně vzrostla během jednoho roku z 6 EUR/t až k dnešním 21 EUR/t, tj. o 250 %. Ovšem to je pro ně málo, potřebují cenu povolenek ještě výše. Jen tak budou mít tržní východisko, které jim umožní rychle zredukovat uhelné zdroje a zajistit stabilní a flexibilní výkon pomocí plynových bloků. Násobně vyšší cena povolenek zajistí, že elektřina z plynu bude levnější než z uhlí a zároveň vysoká cena elektřiny způsobí, že plynové bloky budou rentabilní a lákavé pro investory. Trh a investoři pak zajistí nahrazení uhlí a jádra plynem. Zároveň by cena elektřiny razantně převyšující 60 EUR/MWh umožnila tržní přístup k části větrných elektráren. Protože však Německo určuje cenu elektřiny v regionu, znamenala by realizace této představy velmi vysoké ceny elektřiny a další dopady i pro Česko.

Indicie pro teorii „Německého rozbřesku“

Michal Šnobr považuje za důkazy pro svou teorii nejen zmíněnou změnu přístupu Německa k emisním povolenkám, ale další dvě skutečnosti. Jednou je velmi intenzivní podpora německých představitelů stavbě plynovodu Nord Stream 2 i přes odpor některých států EU. Německo si tak zajistí přímý přístup k intenzivním a levným dodávkám plynu. Druhým pak je skutečnost, že hlavně firma RWE už koupila velké množství v té době levných povolenek a již dopředu prodávala elektřinu ze svých uhelných bloků na následující léta 2019 a 2020. Nyní již německé firmy začínají řešit situaci v tomto směru pro další léta.

Podle mého názoru nejsou kroky Německa dány popsaným novým plánem, ale spíše důsledkem značné bezradnosti. Je pravda, že Německo nevyužilo možnosti se přidat k zemím, jako je Polsko, Česko a další země střední a východní Evropy, při zajištění blokační minority při jednáních o povolenkách a navyšování zelených cílů. Ovšem to bylo spíše tím, že obětovalo své zájmy udržení pověsti pokrokové zelené země, která si nezadá ze zaostalými barbary na východě. I nyní tak, i když v skrytu, se budou Němci snažit držet ceny povolenek spíše níže.

V případě Německého rozbřesku by byla ohrožena i ekonomika nejmodernější německé černouhelné elektrárny Moorburg B (zdroj Wikipedie).

V případě Německého rozbřesku by byla ohrožena i ekonomika nejmodernější německé černouhelné elektrárny Moorburg B (zdroj Wikipedie).

Dopady „Německého rozbřesku“

Svůj názor opírám o fakt, že pro Německo by měla podle mě akce „Německý rozbřesk“ hodně dramatické dopady. Zásadním problémem je, že růstem ceny emisních povolenek se zvyšuje nejen cena elektřiny z uhlí, ale také z plynu. Sice méně, protože emise z plynu jsou poloviční než u uhlí, ale také významně. Uhlí tak plyn bude dohánět delší dobu a ceny se protnou u vyšší hodnoty. Ta pochopitelně závisí i na ceně samotného paliva a ta se u obou komodit v poslední době zvyšovala. Vlivem růstu poptávky po plynu a snižování u uhlí během „Německého rozbřesku“ by se sbližování ceny elektřiny z nich mohlo ještě ztížit.

Je tak značné riziko, že přechod k plynu bude znamenat opravdu velmi vysoké ceny povolenek a silové elektřiny. Pro německého spotřebitele i průmysl to může být hodně nepříjemné. Zatím byl růst poplatků za dotace OZE a síťové služby částečně kompenzován nízkými cenami silové elektřiny. I tak má Německo nejvyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a i cena pro průmysl, u kterého jsou částečně náklady na OZE dotace přenášeny na spotřebitele, je vysoká. Zároveň však zvýšení ceny silové elektřiny nemusí znamenat znatelné snížení velikostí dotací na OZE. V dobách ideálních větrných podmínek pořád bude takový přebytek větrné elektřiny, že povede k nízkým až záporným cenám silové energie na burze. Vysoká cena bude v době, kdy bude produkce větrných a fotovoltaických zdrojů omezená.

Cena elektřiny se na německém trhu pohybovala v téměř celém minulém týdnu nad hodnotou 50 EUR/MWh a dosahovala hodnot až přes 70 MWh/EUR. Jedinou výjimkou byly krátká období zlepšení větrných podmínek a jejich souběhu se svitem slunce.

Cena elektřiny se na německém trhu pohybovala v téměř celém minulém týdnu nad hodnotou 50 EUR/MWh a dosahovala hodnot až přes 70 MWh/EUR. Jedinou výjimkou byla krátká období zlepšení větrných podmínek a jejich souběhu se svitem slunce.

V případě Německého rozbřesku by cena elektřiny vzrostla natolik, že větrné zdroje ve vhodných podmínkách by určitě mohly být instalovány bez dotací a na tržním principu. Problém pro Německo a jeho sousedy však je, že toto platí jen v případě, že podíl větrných a fotovoltaických zdrojů je omezený. V případě Německa se už situace dostala do stavu, kdy je instalovaný výkon hlavně větrných zdrojů takový, že v ideálních podmínkách jsou schopny dodávat více, než je potřeba. Nově postavené turbíny tak v případě bezvětří situaci nezlepší a v případě ideálních podmínek kanibalizují stávající turbíny a snižují cenu na trhu v té době. Podrobněji třeba v nedávném článku. Tuto situaci pro Německo zhoršuje i budování nových větrných zdrojů v okolních státech, které snižuje potenciál německého exportu. Pomoci by mohlo jedině dokončení propojení mezi severem a jihem a masivní zvýšení možnosti akumulace. To však nelze očekávat v horizontu let ba i desetiletí.

Michal Šnobr předpokládá, že stabilní vysoká cena podnítí investory k rychlému zprovoznění a budování plynových zdrojů. A že právě s tím „Německý rozbřesk“ počítá. Já si však vůbec nejsem jistý, zda k tomu může dojít. Je pravda, že Němci mají zakonzervované plynové bloky, které byly postaveny na začátku tohoto desetiletí. Některé z nich však již byly rozebrány a odeslány do zahraničí. Nevím, do jaké míry budou potenciální investoři věřit v dlouhodobější trvání takové situace. Dobře si pamatuji na dobu na začátku tohoto desetiletí, kdy jsem polemizoval s ekonomickými experty, kteří na základě vývoje v USA a ekologickým postojům v Evropě předpokládali zlevnění plynu a růst ceny povolenek. A podle nich měly světlou budoucnost u nás i v Německu pouze dotované OZE a plynové zdroje. Jak dopadli investoři, kteří dali na jejich předpovědi, dnes víme. Stejní ekonomičtí experti před pár lety předpovídali nekončící období nízkých cen elektřiny či dokonce její stálé snižování. Spoléhat se na stabilitu ceny emisních povolenek, kterou lze politickým rozhodnutím téměř okamžitě změnit, tak nemusí být příliš racionální.

Pokud si vezmeme energetiku v Německu, tak je plná radikálních obratů, na které investoři doplatili. V roce 2010 rozhodla rudozelená koalice o odstoupení od jádra a příkazu odstavení i moderních jaderných bloků před využitím velké části jejich potenciálu životnosti. Toto rozhodnutí vedlo k nutnosti výstavby co nejmodernějších a nejefektivnějších fosilních bloků na plyn a dovážené černé uhlí, které by ty jaderné nahradily. Brzy se ukázalo jasným, že časová a hlavně finanční náročnost implementace většího podílu OZE je mnohem vyšší a proto byla v roce 2010 uzavřena mezi německou vládou a provozovateli dohoda o prodloužení využívání jaderných bloků, které by náhradou odváděly dodatečné prostředky pro využití k dotování obnovitelných zdrojů. Tato dohoda byla po událostech ve Fukušimě zrušena a nastal návrat k původnímu návrhu Energiewende bez zrušení dodatečných plateb z provozu jaderných bloků. Jak už bylo několikrát zmíněno, politický důraz na snížení emisí v té době vedl k předpokladu růstu ceny emisních povolenek a podpoře rozvoje plynových zdrojů. Jak to dopadlo, víme.

Pokud by opravdu nastal „Německý rozbřesk“, první zdroje, které by byly ekonomicky ohrožené, by byly ty černouhelné. Tedy i ty, které byly nedávno vybudované, aby řešily výpadek jaderných bloků. Jde o nejmodernější zdroje, vysoce účinné, a tedy i nákladné. To by bylo podle mě další ranou důvěře investorů. I z toho důvodu si myslím, že do stavby nových větších plynových bloků se investoři příliš nepohrnou. I nedostatek stabilního výkonu tak bude dále zvyšovat cenu elektřiny.

Celkově by tak mohla cena elektřiny pro spotřebitele a průmysl vzrůst velmi dramaticky. Je sice pravda, že platy Němců i efektivita jejich průmyslu je na evropské špici, ale opravdu si nedovedu představit, že skousnou tak dramatický růst. Zvláště, když budou z hlediska emisí CO2 stále tou nejšpinavější zemí v Evropě.

I v případě, že veškerá uhelná elektroenergetika přejde na plyn, bude totiž jejich produkce CO2 vysoká. Plynová elektrárna sníží emise pouze na polovinu oproti uhlí. Navíc budou muset být postaveny plynové elektrárny místo odstavených jaderných bloků. U nich pak jde čistě o nárůst emisí. Otázkou je, jak se bude dařit snižování emisí v jiných oblastech. Zvláště, když přechodem k elektrifikaci se opřou o svoji stále ještě vysoce emisní elektroenergetiku. Němci se tak opravdu nebudou moci vydávat za ekologické zelené premianty, což jim zatím ulehčovalo akceptování dopadů vysokých nákladů na Energiewende.

I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne).

I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne).

Kdo na Německém rozbřesku získá a vydělá?

Německo podle mě na Německý rozbřesk doplatí dalším extrémním nárůstem nákladů na Energiewende. Kdo však na tom získá? Dominantně to budou vodní a jaderné elektrárny a státy, které mají energetiku založenou na nich nebo jejich kombinaci s dalšími obnovitelnými zdroji. Postavené jaderné bloky se stanou slepicemi, které snášejí zlatá vejce. Stejně tak vodní elektrárny, zvláště když je možné jejich výkon dobře regulovat. Ze států je to jasně Francie a její energetická firma EDF s dominantním zastoupením jaderných zdrojů, stejně tak Norsko, kde dominují hydroelektrárny. Vítězi budou i Švédsko, Švýcarsko a Slovensko, které také bude mít po dokončení Mochovců energetiku postavenou hlavně na jádru a vodě. Pokud se Maďarsku a Finsku podaří dokončit včas a bez významnějšího nárůstu ceny připravované jaderné bloky, tak to budou i tyto státy. V případě dlouhodobých velmi vysokých cen elektřiny, jaké potřebuje „Německý rozbřesk“, stanou se Olkiluoto 3, Flamanville 3 a Mochovce 3 a 4 přes všechny průšvihy, peripetie, zdržení a prodražení nakonec finančně velmi úspěšnými projekty.

S velkou pravděpodobností by se v tomto případě také značně změnil postoj k budování nových jaderných reaktorů. Padla by hlavní ekonomická námitka proti jejich výstavbě, kterou je nízká cena silové elektřiny.

Dopady na sousedy, tedy i Česko

Pro úspěšné přežití „Německého rozbřesku“ je nejdůležitější co nejnižší podíl fosilních paliv nejen při výrobě elektřiny. V případě, že se bez fosilních paliv nelze obejít, tak co nejpřímější přístup k co nejlevnějšímu plynu. Je tak jasné, že největší katastrofou by takový scénář vývoje evropské energetiky byl pro Polsko. Jeho elektroenergetika je dominována uhlím a ze strategicko-politického hlediska se snaží být co nejméně závislé na ruském plynu. Polsko tak nikdy nemá šanci dosáhnout na levnější plyn, než Německo. Pokud budou ceny na trhu určovat německé plynové elektrárny, jen těžko by si případné polské plynové bloky udržovaly rentabilitu. Navíc rychlý přechod Polska od uhlí někam jinam by měl tak drastické dopady nejen v oblasti zaměstnanosti, že si lze jen těžko představit jeho realizovatelný průběh. Jak jsem psal, dopady na cenu elektřiny z uhlí by byly v případě Německého rozbřesku tak velké, že by ho podle mne těžko vydržel německý spotřebitel. U polského je jasné, že sociální dopady by v tomto případě byly natolik katastrofické, že by Polsko nejspíše muselo včas ze systému EU pro obchodování s povolenkami vystoupit. Ať už by to mělo jakékoliv politické dopady.

V Česku je něco málo přes 40 % elektřiny vyrobeno nízkoemisními zdroji a přes 50 % zdroji fosilními, hlavně uhelnými. Výroba a případný vývoz elektřiny z jádra by v případě „Německého rozbřesku“ přinášel velmi vysoké zisky, naopak uhelné bloky by i při vysokých cenách elektřiny byly kvůli vysoké ceně emisních povolenek v oblasti úplně jiné. Elektrárny, které byly za poměrně vysokých nákladů ekologizovány, by najednou byly zdražováním emisních povolenek vytlačovány z trhu. Máme sice některé připravené a zatím nevyužívané plynové elektrárny, ale je jich z hlediska potřeby nahrazení uhelných minimum. Cena elektřiny pro spotřebitele by sice pořád u nás byla nižší než v Německu, ale tak vysoká, že by to mělo poměrně dramatické sociální dopady.

Možné dopady na teplárenství a ekologii

V českém případě by „Německý rozbřesk“ mohl mít značný dopad i na teplárenství. Centrální zdroje tepla od jisté velikosti musí také nakupovat emisní povolenky. Významné zvýšení jejich ceny by mohlo dramaticky ovlivnit jejich rentabilitu. To by mohlo vést až k zániku centrálních zdrojů tepla založených na uhlí a ohroženy budou i ty, které fungují na plyn. Vysoké ceny elektřiny a zhoršená dostupnost a vyšší cena plynu by měla vliv i na dostupnost a rentabilitu řady lokálních zdrojů tepla, včetně tepelných čerpadel. Zlevnily by naopak lokální zdroje uhlí, kde by se uvolnily zásoby a cena by patrně šla dolů. Malé zdroje nemusí splňovat emisní limity a kupovat emisní povolenky. Přechod od centrálních zdrojů tepla, plynu a elektřiny zpátky k domácím kotlům na uhlí by tak mohl mít i značné ekologické dopady.

V ohrožení by v případě Německého rozbřesku byl i nadkritický blok v Ledvicích (zdroj ČEZ).

V ohrožení by v případě Německého rozbřesku byl i nadkritický blok v Ledvicích (zdroj ČEZ).

Závěr

Poslední rok stoupá cena emisních povolenek a dá se předpokládat, že v růstu bude ještě nejméně nějakou dobu pokračovat. Jejich současná cena je okolo 20 EUR/t CO2. To vede k ceně silové elektřiny přes 50 EUR/MWh. Ta zde byla na počátku tohoto desetiletí před snížením ceny emisních povolenek a vybudování přebytku výkonu hlavně v Německu, které vedly k nízkým cenám silové elektřiny. Pokud se tato či podobná situace bude stabilizovat, tak by mohla přispět k relativně hladké a snesitelné transformaci evropské energetiky směrem k nízkoemisní podobě. Pokud však dojde v průběhu nejbližších pár let ke zvýšení ceny povolenky na hodnoty 40 – 50 EUR/t CO2, jak předpovídají někteří experti, nebo dokonce na ceny požadované případným „Německým rozbřeskem“, znamenalo by to dramatické dopady i na českou energetiku a společnost.

Před pár dny vyšla naše kniha „Česká energetika na křižovatce“, kde se snažíme rozebrat možné scénáře a rizika, která stojí před českou energetikou. Jako první zlomové období uvádíme počátek dvacátých let, kdy se uzavřou v Německu všechny jaderné reaktory a v Německu, u nás i jinde u našich sousedů se uzavře řada uhelných bloků. V případě, že zůstanou ceny emisních povolenek na rozumné výši, bude celková výroba elektřiny u nás zhruba odpovídat naší potřebě. Vykrytí denních, týdenních a sezonních diagramů už bude náročnější, ale při rozumném úsilí a přípravě v nejbližších letech by se to mělo dát zajistit.

Ovšem v případě realizace „Německého rozbřesku“ by nastala úplně jiná situace. Tendence k výpadku uhelného výkonu by byla daleko dramatičtější. V tomto případě by už nemuselo být zajištěno ani pokrytí celkové naší spotřeby elektřiny. Také ceny, které by u nás vytvářel německý trh, by začaly být sociálně neakceptovatelné. Přesně to by byla situace, která opravňuje a potřebuje vytvořit již dopředu postupy pro zajištění toho, aby se levně vyrobená elektřina například v Temelíně či Dukovanech využila pro uspokojování českých potřeb a ne pro mírné snížení ceny na německém trhu. I když by zisk pro ČEZ byl v případě prodeje do Německa a vývozu velmi velký. I tato rizika, a jak jim čelit, se v knize diskutují.

Jak jsem psal, jsem spíše k platnosti teorie „Německého rozbřesku“ Michala Šnobra skeptický. Ovšem riziko pro naší společnost je v případě jeho realizace obrovské. Je tak potřeba tuto možnost diskutovat a uvažovat o případných možnostech, jak jí čelit. Proto jsem moc rád, že Michal Šnobr toto téma nastolil a rozebral ho z pohledu investora a ekonoma. Myslím, že otázka má kromě investorského hlediska, zvláště když jde o pohled spekulativního investora, který cílí na vysoký zisk během relativně velmi krátkého období, celou řadu dalších dlouhodobějších společenských, strategických a bezpečnostních aspektů, které je třeba také diskutovat. Proto jsem si dovolil některé z nich nastolit. Jsem si vědom, že riziko realizace zvláště těch katastrofičtějších by i podle mého názoru mělo být nízké a v řadě bodů se také mohu mýlit. Protože by však přesto mohlo dojít k vážným problémům, budu rád, když se možné scénáře a rizika budou co nejseriózněji diskutovat. To je i důvod napsání této úvahy.

Psáno pro servery oEnergetice a Osel.



47 odpovědí na Jaký by mohl mít vliv „Německý rozbřesk“ na Česko?

  1. loudil napsal:

    Vypadá to logicky, nyní tam likvidují jádro, po něm nastoupí v druhém pořadí likvidace uhlí. Zdá se, že vyřešení problému akumulace z OZE nebude až tak rychlou záležitostí a proto může být v „meziobdobí“ proveden – „nájezd na uhlí“ , které nahradí plyn. I když je v USA jiná situace jak v Německu, plyn tam svojí výrobou nedávno poprvé předčil uhelné elektrárny a má i nadále masívní podporu. Klidně si dovedu představit, že stabilizačním prvkem soustavy v Německu bude plyn ,který ovšem nakonec může také doplatit na úspěšné vyřešení problému akumulace elektřiny z OZE. Celý proces tak může v Německu proběhnout v tomto pořadí : 1.Likvidace jádra, 2.Likvidace uhlí, 3.Likvidace plynu = výsledek OZE s masívní akumulační soustavou. Ideál zelených. Tím by se německá energetika : 1. Zbavila závislosti na ruském plynu a za 2. Bez potíží by naplnila všechny emisní limity. Ovšem je to jen můj názor laika. Jak to nakonec bude neví patrně nikdo.

    • Martin Hájek napsal:

      Ona je ovšem podstatná i časová osa – likvidace jádra 2022, likvidace uhlí 2040???, likvidace plynu 2070??? Jinými slovy to vypadá na minimálně 30 let poměrně dramatické dovozní závislosti Německa. Také je potřeba vnímat, že ceny plynu v Evropě jsou úplně někde jinde než v USA a to se minimálně příštích 20 let nezmění. Růst cen elektřiny mezi tím vyžene z Evropy veškerý energeticky náročný (zejména chemický) průmysl do USA a na Blízký východ.

      • Milan Vaněček napsal:

        S tou časovou osou taky zhruba souhlas, když ovšem drtivě nezvítězí militantní ideologie.

      • Vladimír Wagner napsal:

        S tou časovou osou se také shodnu, zvláště, když tam jsou vždy ty dva ??. Takže shoda Hájek, Vaněček i Wagner 🙂 Teď ale, co to v reálu znamená. Německá Energiewende vyřeší dekarbonizaci elektroenergetiky za 70 let. Tedy uskuteční to, k čemu Francii stačilo necelých dvacet let, a to před drahnou dobou. Teď možná dotaz pro pana Veselého. Stačí pro zabránění ohrožujícím antropogenním klimatickým změnám přechod k nízkoemisní energetice až v roce 2070? Měl jsem dojem, že zelení aktivisté tvrdí, že je to potřeba uskutečnit mnohem dříve. Vím, že emise Německa a ani Evropy nejsou podstatné, kritická je Čína. A ta k dekarbonizaci intenzivně využívá a bude využívat i jádro, takže by to u ní mohlo proběhnout rychleji. Jinak není vyloučeno, že v roce 2070 by mohla být třeba k dispozici i fúze. A pochopitelně i ve štěpení i akumulaci budeme o kus dále.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pro pana Wagnera: Francie bude řešit nebezpečný jaderný odpad minimálně do konce století, nejspíše déle. Ale vzhledem k ničivému potenciálu svých jaderných zbraní ji to netíží.
          Jestli Francie či Německo zabrání klimatickým změnám? O tom bych mohl velmi úspěšně pochybovat. Ale mohou významně ovlivnit zdraví svých obyvatel přechodem na čisté obnovitelné zdroje energie (slunce, vítr, voda) a neriskovat další jaderné Fukušimy.
          Čína je celosvětovým lídrem ve fotovoltaice a větrných elektrárnách, současně má pocit že by jako jaderná velmoc měla dohnat aspoň Francii když ne už USA. Ale lídrem v jaderných elektrárnách není.
          Jinak Německo úspěšně podstatně sníží emise CO2 (ale nikoliv na nulu, to je nesmysl, CO2 potřebujeme, je nezbytný pro život, na rozdíl od jaderného odpadu) do roku 2050, jak plánovalo v rámci Energiewende, doufám že už to brzo pochopíte, zhruba v rámci té časové osy.
          Pro ČR zůstane jen velmi drahá elektřina z nových JE, drahých investičně a ještě dražších provozně (viz studie o Hinkley point 3, dvakrát větší provozní náklady než-obrovské-náklady investiční), neboť 2GW Dukovan, dar od bolševika, už budou odstaveny. Na rozdíl od Německa kde po splacení posledních dotací v rámci FIT bude dominovat levná větrná a sluneční energetika s téměř nulovými provozními náklady.
          Ale Vy budete spokojen, že se Vám podařilo zachránit to co bolševik v Československu úspěšně rozběhl – sovětské jaderné elektrárny.

          • Vaněk napsal:

            Demagogie (už jen fakt, že Fukušimu způsobila tsunami & umístění na pobřeží, což v v DE a F nehrozí; o faktu, že JE Temelín rozhodně není sovětská elektrárna nemluvě; použitý materiál není odpadem, pokud je ho drtivá většna nevyužita a dokud se za odpad neprohlásí – viz přepracování paliva)

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněk, pan Vaněček je troll, na kterého nemá cenu reagovat. On dobře ví, že provozní náklady na vyrobenou jednotku energie jsou u fotovoltaiky (i větru) srovnatelné s těmi provozními náklady na jádro. Čili i u nich, když se provozní náklady za dobu životnosti srovnávají s investičními, tak se dostane srovnatelné hodnoty. A rozhodně nejsou ani u jádra, ale ani u fotovoltaiky či větru téměř nulové 🙂

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, nelžete (nepodstrkávejte mi co prý vím resp co tvrdím) a nenadávejte. Jako vědecký pracovník Akademie věd, kde jsem též pracoval přes 30 let až do odchodu do důchodu, by jste se měl řídit etickým kodexem AV ČR.

          • Carlos napsal:

            Pane Wagnere, dovoluji si jenom upozornit že jediného trolla jsme tu zatím chytili v podobě loudila 😉

            Problém vůbec finančních akcí kolem JE, zvláště v momentě kdy nevíte JAK a z ČEHO to budete platit je ten že nevíte vůbec jak se bude vyvíjet situace na finančních trzích, nevíte jak se pohnou úroky a je to dost riskantní investice. cca 4 měsíce zpět jsem sem dával porovnání ceny JE a objemu prostředků ČSOB, měsíc zpátky se mluvilo o srovnání ceny nových reaktorů a hodnoty ČEZu, ty sumy jsou prostě tak děsivě blízko sebe, že tu JE za hotové nekoupíte, a na úvěr vám to banka taky nedá. Financovat to státním úvěrem od Ruska je také problém, pro změnu geopolitický, až nebezpečně to zavání praktikami koloniálních mocností. Úvěr od ČR by byl problematický a navíc v situaci nemalého zadlužení asi i dost nezodpovědný a možná i právně nemožný.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Carlosi, trollování je způsob vedení diskuze, kdy danému nejde o diskuzi faktů, ale čistě o naštvání diskutujících a její rozbití. Připojuji nedávný diskuzní příspěvek pana Vaněčka po článkem o tom, že v Temelíně přepustili vodu do jiné nádrže: „Ještě že nám pražákům to nepustili do Vltavy.“. Jaký smysl má tento výrok u daného článku? Řekl nám něco faktického a přispěl k faktické diskuzi? A takovou formu má přes 90 % příspěvků pana Vaněčka zde. Víte, ještě pořád si ho vážím pro jeho znalosti o fotovoltaických technologiích a jak už jsem tu několikrát zmínil, tak jsem doufal, že nás tu v diskuzi bude seznamovat s technologickými novinkami v této oblasti a doplňovat čísla a fakta, která jsou s ní spojená. Bohužel takových příspěvků od něj je minimum. Všechny ostatní jsou ve stylu „Nezadržitelné vítězství čisté fotovoltaiky“ a „Definitivní zadupání klasiky“. Pochopitelně mu neberu jeho názor, ale pokud prezentuje pouze toto a bez jakýchkoliv faktů a čistě ve stylu toho na začátku uvedeného výroku, tak je to trollování. A co říci o někom, kdo intenzivně trolluje?
            Bohužel, jak už jsem tu také zmínil, je v diskuzi zde stále více trollování a stále méně věcné věcné obohacující diskuze. Hodně mě to mrzí, protože samotný server a články v něm jsou opravdu dobré. V názorové rubrice jsou sice pochopitelně různé názory, ale autoři se je snaží podkládat fakty a přináší poučení. Takže je fakt velká škoda, že diskuze končí takto.
            Pane Carlosi, moc jsem nepochopil, jak pohnuté úroky souvisí s provozními náklady u jádra, fotovoltaiky a větru? To, co jsem poznamenal, je to, že ani u fotovoltaiky nejsou provozní náklady blízké nule. A že to pochopitelně pan Vaněček, který se o fotovoltaiku zajímá celý život, ví.

          • Milan Vaněček napsal:

            Klasický názor jediných vykladačů pravdy (jaderné), neschopnost ocenit ironii (nejen mou ale třeba i pana Hájka), pravděpodobně i nervozita z toho zda se uskuteční či neuskuteční stavba nových JE – to vše pro mě představuje kolega Wagner.
            A hlavně pořádná porce překrucování faktů, poslední příklad: Carlos píše, cituji: „Problém vůbec finančních akcí kolem JE, zvláště v momentě kdy nevíte JAK a z ČEHO to budete platit je ten že nevíte vůbec jak se bude vyvíjet situace na finančních trzích, nevíte jak se pohnou úroky a je to dost riskantní investice. cca 4 měsíce zpět jsem sem dával porovnání ceny JE a objemu prostředků ČSOB, měsíc zpátky se mluvilo o srovnání ceny nových reaktorů….“ TJ MLUVÍ O INVESTICI
            a Wagner reaguje: „Pane Carlosi, moc jsem nepochopil, jak pohnuté úroky souvisí s provozními náklady u jádra, fotovoltaiky a větru?“ TJ MLUVÍ O NĚČEM JINÉM, O PROVOZNÍCH NÁKLADECH.
            No a nakonec se zase musí otřít o mě, cituji: „To, co jsem poznamenal, je to, že ani u fotovoltaiky nejsou provozní náklady blízké nule. A že to pochopitelně pan Vaněček, který se o fotovoltaiku zajímá celý život, ví.“ PŘITOM JÁ STÁLE ZDE i na Oslu.cz tvrdím: že jsou podstatně nižší než pro JE.
            Čili další argumentační faul.
            Od tohoto okamžiku nebudu na osobní invektivy a urážky pana Wagnera již reagovat. Nejvíc vypovídají o něm samotném.
            Zkreslené informace a názory které on zde na serveru Oenergetice presentuje však budu stále kritizovat. A občas si i rejpnu do těch co tvrdí „to nééjde“, „jak budete svítit v noci“ – nemám rád negativistický přístup.

          • Carlos napsal:

            Pane Wagnere,
            v poslední době nestíhám tak pečlivě sledovat diskusi, přece jenom to chce užít pozdního léta, bohužel poslední měsíc a něco byly u nás v práci ve znamení dovolených a velkého množství požadavků na změny v IS -> práce nad hlavu, takže mi toho dost uteklo, tohoto jsem si opravdu nevšiml. A máte pravdu že by to do některé z kategorie trollování spadat mohlo, ovšem i ono se změnilo s příchodem hybridní války. Na druhou stranu jsme si tu už asi všichni jakousi základní sadu karet, tedy spíše odkazů, ze kterých vycházíme, několikrát ukázali. Mě třeba přijde už blbé se letos po X-té odkazovat na negativní externality, nebo LCOE od Lazardů.

            Co dál? Pokud bychom chtěli asi dojít k nějakým smysluplným závěrům, tak potřebujeme už jiný formát než diskusi a je otázka jestli by se to někam pohnulo, jsme na jakémsi mrtvém bodě, ale to obecně, jenže jsme na něm moc dlouho. Klademe špatné otázky, proto dostáváme špatné odpovědi a proto se nikam nehneme. Možná by pro začátek chtělo změnit otázku ze zda na jak, eventuálně přidat s jakými dopady, ale to jsme už hodně mimo rámec internetové diskuse. Ale to cítíte asi sám.

            Také sem chodívám se podívat na zajímavé články, i když mi přijde že se mírně mění skladba, možná je to i tím že se v poslední době mění něco ve světě, nevím co, možná se nám i OZE dostávají z období prudkého růstu a vývoje do stádia běžných technologií, které dále nezažívají senzační rychlý rozvoj jako před lety, kdy to byl skoro co měsíc to rekord. Prostě to již není možné, ne bez změny přístupu k akumulačním technologiím, nějakému zohlednění lokalit při dotacích atd. Nebo prostě technologie zevšedněly, možná je to šlapající světovou ekonomikou, nevím. Může to být změnou světové politiky, příklonu USA k uhlí a zahlcením EU jejími problémy?

            To o ceně v minulém komentáři není jen k provozním nákladům, ale k ceně elektřiny z JE jako takové, na což se velmi rádo zapomíná, přitom už při jednom procentu a 25 letech to dává celkem slušnou sumičku na přeplacení. Pokud máme zároveň příklady jako HPC, tak otázka úroků leze do popředí více a více, stejně tak pokud budeme ve jménu případné nízké ceny proudu prodlužovat dobu splácení, pokud nestavíme za hotové, je šílenost to rozpočítávat na 60 let. Podle mne by bylo lepší na kratší dobu raději skoro zrušit zisk a splatit to co nejrychleji. Co se týče OZE, potřeboval bych přesný rozbor, ale do těchto projektů je snadnější vstoupit a přilákat k nim i třeba investiční skupiny -> odpadají úroky, ale potřebovala by se přesná statistika.

            Abych se vrátil na moment k trollům, tak na našem internetu jejich výskyt roste, vymyslel jsem si pro to ne zcela přesný termín – trollvergence, obsazují niky kde ještě před pár lety nebyli, zamykání novinových serverů k tomu jistě přispělo lvím podílem. Obecně mne vývoj internetu a diskusí znepokojuje nabíráme nebezpečný směr k ovládnutí veřejného prostoru právě tímto, to není dobře. Ano my na internetu se můžeme stáhnout zpátky do polouzavřených moderovaných fór, kde budeme pokračovat ve smysluplné (relativně) diskusi, s občasnými odbočkami, ale to není dlouhodobě schůdná strategie. Netvrdím že to bude tragédie, ale škoda zcela jistě ano, pokud bychom se měli vrátit na úroveň časopisů a debatních kroužků.

        • Martin Hájek napsal:

          Ano… A jen tak mimochodem, dnes se zdá, že fotovoltaika a LED diody jsou výkřik moderní techniky. Ovšem fotoelektrický jev popsal Heinrich Hertz již v roce 1887 a Albert Einstein dostal za jeho teoretické vysvětlení Nobelovu cenu za fyziku v roce 1921. Jinými slovy základní know-how pro fotovoltaiku a LED diody má lidstvo už 100 let.

        • Carlos napsal:

          Mohu se přidat k vlně nebývalého souhlasu s časovou osou?

          K Francii, ano, podařila se jí dekarbonizace za 20 let, ale jaké to má následky? Zavedla do elektroenergetiky nebezpečný trend vln, kdy v jeden moment začnou dosluhovat více méně všechny elektrárny, pokud bude Německé dělat přechod po dobu 70 let, tak je tu dost slušná možnost přechodu na kontinuální výstavbu a aplikaci FIFO principu, který je dle mého skromného názoru lepší. Samozřejmě jde aplikovat i u jaderné energetiky, ale pak se nedá tvrdit že dekarbonizace bude rychlá. Kdybych konzervativně (velmi), stanovil životnost JE na 50 let, tak by nám přestavba energetiky trvala právě 50 let s tím že by vždy musely být rozestavěné minimálně dva reaktory a další dva v řízení, jinak se problémům vlna nevyhneme.

          Nyní je otázka, jestli do takovéto „permanentní stavby“ někdo půjde.

          • Martin Hájek napsal:

            A OZE snad nejede ve vlnách? Nebyla tu vlna fotovoltaiky, která odezněla a teď možná přijde další? Nemáme tu vlnu větrníků, která nepochybně nemůže pokračovat 70 let nezměněným tempem? To, co píšete, je ve skutečnosti úplně scestné. Každá technologie má své vlny. Jediný rozdíl je, že větrníky mají životnost 20 let, zatímco JE 50+.

          • Carlos napsal:

            Proč tu došlo k vlně FVE? Protože se napsal pitomě zákon a zároveň pak došlo ne k stabilizaci prostředí, tedy tomu že by se stanovila podpora ve vhodné výši aby to nebyl zlatý důl, ale celé se to zastavilo, bude to skoro deset let. Nevím kde bychom se ustálili, jestli na 20MW, nebo 200MW ročně, ale dostali bychom se do stavu jakýchsi kontinuálních přírůstků, ne tři roky sprint a pak deset nic, a pak třeba zase tři roky sprint a deset nic. Jestli to v Německu také ustřelilo FiT pro VTE to už je zase jen problém nezvládnutí podpory.

            Ano, u VtE, i FVE je doba životnosti 20 let, samozřejmě pak dojde k obměně technologie, ale pokud nedojde k opravdu rapidní technologické změně nebo změně geopolitické rovnováhy, tak budou po dvaceti letech nejspíše nahrazovány větrníky za nové, výkonnější na zhruba stejných místech, přičemž se ale mezi tím výroba nepřeruší, navíc inovace běží stále. Celkem by bylo zajímavé srovnat ne instalovaný výkon, ale počet instalovaných turbín, čistě pro zajímavost jestli tu je rostoucí trend, nebo se blížíme spíše konstantě.

    • skodafil napsal:

      Akumulacni soustavou? Jakou, prosim pekne? Technologie, ktere by poskytovaly dostatecnou kapacitu pri prijatelnych investicnich a ekologickych nakladech neexistuji a nezname ani naznak mozneho reseni. Pokud by ho nekdo znal, Bezos by proti nemu byl zebrak.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Po prvé zběžném přečtení dojmologie pana Wagnera musím konstatovat že se autor opět mýlí, stejné jako se mýlil v případě Bavorska. Jak nám spočítal pan Veselý povolenka zdražená o 20 Eur znamená zdražení silové elektřiny o 15 Eur/MWh u uhlí a jen o polovinu u plynu. Takže z toho nevyplývá že nám v EU porostou nové jaderné elektrárny jako houby po dešti jak předpokládá pan Wagner (podívejte se na CfD elektrárny Hinkley a spočítejte si jak by se musela zvýšit cena povolenky aby byla rentabilní) ale místo toho porostou jak houby po dešti elektrárny větrné a fotovoltaické, z klasických se úspěšně podrží ty pružné (voda, plyn). Porovnejte jaderný CfD s cenami z aukcí větrných a fotovoltaických elektráren v Německu jak jsme zde na webu mnohokrát diskutovali.
    Bude se rozvíjet akumulace, tažená především automobilovým průmyslem (největší slabina Německa-emise v dopravě).
    Tož tak.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pane Vaněčku, už jednou jsem to psal, Vy a pan Veselý si vymyslíte něco, co autor nenapsal a pak ho tím chcete zesměšňovat. A děláte to pravidelně a velice často. Už jsem citoval panu Veselému ze svého příspěvku v diskuzi k té polské situaci. A nyní si dovolím citovat z tohoto článku: „Jejich současná cena je okolo 20 EUR/t CO2. To vede k ceně silové elektřiny přes 50 EUR/MWh. Ta zde byla na počátku tohoto desetiletí před snížením ceny emisních povolenek a vybudování přebytku výkonu hlavně v Německu, které vedly k nízkým cenám silové elektřiny. Pokud se tato či podobná situace bude stabilizovat, tak by mohla přispět k relativně hladké a snesitelné transformaci evropské energetiky směrem k nízkoemisní podobě. Pokud však dojde v průběhu nejbližších pár let ke zvýšení ceny povolenky na hodnoty 40 – 50 EUR/t CO2, jak předpovídají někteří experti, nebo dokonce na ceny požadované případným „Německým rozbřeskem“, znamenalo by to dramatické dopady i na českou energetiku a společnost.“

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Wagner zesměšňujete se sám. Jaké jsou podle Vás ty ceny povolenek, cituji, “požadované případným “německým rozbřeskem”???
        Dramatický vliv i na českou (jadernou) energetiku jak píšete (bez té mé vsuvky) to ovšem mít bude.

        • Petr napsal:

          Ceny požadované Německým rozbřeskem (tržní vytlačení uhlí plynem) by byly minimálně 60 EUR/tCO2 čili celoroční cena silové elektřiny kolem 90 EUR/MWh.

          Zároveň by takové další zdražení elektřiny už neunesl německý průmysl, a aby se neodstěhoval tak bude muset začít zelenou elektřinu platit vláda z daní a sliby už jsou na 20 let podepsány, ovšem dle směrnic EU to jen tak nejde jako netržní podpora podniků, takže to bude muset Německo platit za všechny i domácnosti.
          To už bude taková darda, že Německu dál nezbydou dostatečné peníze na případné potřebné obří dotace pro boom elektrické přenosové síťě, takže padne možnost dalšího rychlého rozvoje větrníků zvláště v Severním moři.

          Soláry se samozřejmě dají instalovat bez potřeby silné sítě, ale musí to jít pomalu a postupně, jinak kdyby domácnosti naráz začali masově kupovat panely z Číny, tak to vytvoří tak obří obchodní nerovnováhu, že by musela Čína skoupit veškeré evropské el. sítě aby to vyrovnala.
          No a pak tu máme výrobu elektřiny pro průmysl co musí být pevně zajištěná celoročně a tam půjde nejlíp domácí jádro.

          • Petr napsal:

            Jen pro skutečně vysoké zisky z jádra se musí začít konečně používat i jím generované teplo.

    • Martin Hájek napsal:

      Zdravím pana Wagnera. V případě Polska se ovšem do značné míry mýlí. Poláci tuto situaci předvídali a vidouce, že Německo je v tom nechá, udělali, co se dalo, aby mohli držet svůj uhelný průmysl „nad vodou“ vlastními silami. Mimochodem Polsko je s ostatními zeměmi EU elektricky propojené jen velmi chabě a tedy bude mít časem významně vyšší ceny elektřiny, které pomohou uhelné elektrárny udržet v provozu. Energeticky náročnému průmyslu bude Polská vláda tyto vícenáklady kompenzovat, to evropská pravidla dovolují. Tím neříkám, že Polsko nemá žádný problém, ale není zdaleka tak tragický. Naopak ještě podstatně větší problém může mít Německo, které se může dostat do výkonové nedostatečnosti, přičemž při své velikosti a omezenému propojení do zahraničí těžko zásadní špičkový výkon doveze tím spíše, že téměř všichni jeho sousedé budou v zimní špičce deficitní. Pokud se na plyn vrhnou všichni, tak se může snadno ukázat, že v zimní špičce plynovody nestačí. Dále je potřeba vnímat, že v Číně vznikl obrovský přebytek výrobních kapacit fotovoltaických panelů odhadovaný až na 30 GW a dneškem vypršela regulace jejich dovozu do EU. Cena panelů určitě půjde zásadně dolů a při dnešních cenách elektřiny se dostane (na úrovni výroby silové elektřiny bez akumulace) na konkurenceschopnou úroveň. Lze tedy v EU pro nejbližší roky předvídat boom fotovoltaických elektráren, dokud nedojde k nasycení trhu (ceny elektřiny při příznivých podmínkách nebudou sraženy dostatečně nízko). ČR s dnešní zcela nevhodnou strukturou tarifů na úrovni nízkého napětí může mít brzy velký problém s nekontrolovaným solárním boomem, protože skrytá dotace fotovoltaiky je tu poměrně masivní. Celkové hodnocení dopadů na ČR je na samostatný článek. Nicméně obecně je problém v tom, že povolenka zdražuje jen elektřinu a většinu dálkového tepla, zatímco na lokální spalovací zdroje nijak nedopadá. Pokud bude cena povolenky vysoká a tato nerovnováha bude trvat delší dobu, bude to mít poměrně dramatické důsledky. Fakticky bude logicky docházet k přesunu emisí z EU ETS do sektoru mimo EU ETS. To si ovšem ČR nemůže úplně dovolit, protože na emise v sektoru mimo EU ETS má národní cíl – 14 % do roku 2030 a pokud ho nebude plnit, bude si muset dokupovat emisní příděly od úspěšnějších států, což se může poměrně dramaticky prodražit.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Hájek s většinou toho co říkáte souhlasím, zvláště to o fotovoltaice. V teplárenství bude asi nutná kogenerace v co největší míře aby vysoká účinnost částečně kompensovala nárust ceny povolenek.
        Jinak Vy jste si asi určitě všimnul jak staré RWE nakoupilo spoustu laciných povolenek – vypadá to že se na to Němci připravovali, ergo je to spíš jejich strategický tah, ne že by byli zaskočeni. Zaskočen je zřejmě ČEZ (vývoj v bulharských a tureckých aktivech, rostoucí cena povolenek).

        • Martin Hájek napsal:

          Rada s kogenerací je poněkud knížecí. V kogeneraci je v ČR vyrobeno více než 70 % tepla a prostor pro další nárůst je již značně omezený. V případě menších výtopen převážně na zemní plyn existuje, naopak větší převážně uhelné teplárny jsou z dlouhodobého pohledu často nad optimálním podílem kogenerace (je to dáno poklesem spotřeby tepla obecně). Navíc to, že je plavec zdatnější než ostatní, ještě vůbec neznamená, že vyhraje závod, když mu přivážeme na nohu dvacetikilovou železnou kouli. Pak možná bude mít co dělat, aby se sám neutopil.

  3. loudil napsal:

    O cenách ,časové ose a dalších podstatných věcech bude rozhodovat opravdu mnoho proměnných. Dle mého soudu zasáhne do věci výrazně i makroekonomický cyklus. Nyní stojíme na vrcholu onoho cyklu a bude přicházet sešup dolů. Může být přitom velmi dramatický !! Podstatně horší jak „Velká krize 2009 „, kdy HDP USA poklesl o 3 % a celosvětový HDP o 0,6 %. Svět má daleko větší dluhy než před krizí 2009 a „bezstarostné rozhazování na dluh“ států i občanů dosáhlo bezprecedentních historických rozměrů. Centrální banky natiskly za několik bilionů Dolarů ničím nekrytých – „údajně peněz“??? , dle mého – „Jen hajzpapírů“ , banky nevědí co s těmito přebytečnými penězi a proto nemají vůbec zájem, aby si je lidé či firmy u nich ukládaly. Dávají nám proto nulové úroky, aby nás od ukládání peněz odradily. Máme si pořád jen půjčovat, nikoli ukládat. Krach světové ekonomiky se začíná nenápadně přibližovat. I u nás můžeme dobře pozorovat neuvěřitelný stav například u nezaměstnanosti, kde máme o 120 000 !!! více volných pracovních míst jak nezaměstnaných = absurdní stav, jaký nikdo nezná. Úroky jsou nejníže za 5000 let lidské historie. Ekonomická „euforie“ současnosti je falešná, byla vytvořena jen vržením gigantického množství nekrytých peněz do oběhu. Bublina se parádně nafoukla. V Praze dosáhla cena nových bytů za metr čtvereční přes 100 000 Kč ,tedy 3 + 1 o 80 metrech je za 8 milionů. Běžný člověk už na to nemá a tak je skupují většinou spekulanti. Pokřivení trhu je už značné. Noví prodavači se základním vzděláním nastupují do Lidlu za 29 000 Kč a do Kauflandu za 26 000 Kč, což překonává i nové nástupy vysokoškoláků učitelů a často i bankovních úředníků. Prostě : „Nejsou lidi“, nejsou lidi,… přibývá velem : Rumunů, Bulharů, Mongolů,…atd. Přesně to samé jsme tu měli roku 2008 před oním Velkým krachem.

    Německo je velmi závislé na exportu. 80 milionů Němců ročně vyveze více zboží jak 330 milionů Američanů. Proto může být novou světovou ekonomickou krizí velmi zasaženo.

    P.S. V těžkých časech se lidé obracejí na „fyzické hodnoty“ = nemovitosti, drahé kovy. Cena stříbra i platiny je dnes velmi podhodnocená ,při nákupu se ovšem platí daň 25 %, zlato je zcela bez daně. Až – „zas budou padat banky“ ,pak tyto komodity poletí raketově nahoru. Ten čas se už blíží.

    https://zlataky.cz/investicni-zlate-mince

    https://zlataky.cz/investicni-stribrne-mince?ext=0&filter_weight=11199&filter_id=on&sort=1a

    https://zlataky.cz/ostatni-investicni-kovy

  4. Jiří napsal:

    Pane Wagnere, (nejen) vzhledem k množícím se negativním komentářům bych alespoň já rád poděkoval za Vaše články, které shledávám velice nestrannými a objektivními a jsem rád, že je zde alespoň někdo, kdo se snaží vnímat celou problematiku celistvě a ne jen slepě podporovat či odsuzovat jednu větev. Navíc uvedená fakta a čísla jsou veřejně dostupná, jen zde v článku daná do širší souvislosti, tak moc nechápu, jak s Vámi může někdo polemizovat, ale tak je to jejich život, tak se nenechte kvůli pár jedincům odradit. Vězte, že je zde 99 % lidí, kteří si článek rádi přečtou, aniž by měli potřebu účastnit se slaboduché diskuze (což asi se dá jistě snadno dohledat ve statistikách návštěvnosti).

    • Vladimír Wagner napsal:

      Díky moc za Váš komentář, takový moc potěší. Snažím se psát texty s co nejvíce informacemi, aby si čtenář mohl vytvořit názor sám a posoudit případné mé závěry. Redaktoři oenergy Vám mohou potvrdit, že jsem sem začal psát, protože je tento server veden velice seriozně a poskytuje opravdu velice široce a fundovaně přehled vývoje energetiky. A také proto, že jej čte komunita, která má většinou velmi fundované názory na různé oblasti energetiky. A dokáže se na obor podívat z velice různorodých stran. A střízlivě a racionálně o něm diskutovat. Když jsem začínal, tak proto bylo důvodem i to, že v diskuzi pod svými články jsem se mohl dozvědět dost zajímavých podnětů k popisovaném tématu a mohl jsem se spolehnout na tvrdou, ale seriozní jejich oponenturu. To někdy platí ještě i nyní. Velice mě však mrzí, že je to stále více překrýváno balastem invektiv a trollování, jehož množství stále roste. A často má minimální souvislost s energetikou.

  5. loudil napsal:

    Pane Wagner, pokud zde ještě sledujete diskuzi, tak mám dotaz k jádru – nesouvisí s Německem , nýbrž s Čínou. Poslední „klasický“ jaderný reaktor tam začali stavět 23.12.2016 , tedy to už budou skoro 2 roky. Roku 2017 začali se stavbou pouze jednoho experimentálního rychlého reaktoru chlazeného sodíkem o 600 MW, jinak nic. Přitom čínské plány na 2016 -20 jsou : „Začít stavět každý rok 4 až 6 nových reaktorů.“ U Číny rozhodně nejsem zvyklý, že se plány a termíny nedodržují. Nemáte informace, co za tímto čínským skoro už „dvouletým výpadkem výstavby jádra stojí ??“ Diskutuje se tam snad nad tím, jaký typ reaktorů v budoucnu stavět ? A nebo se dokonce vedou diskuze na téma, zda jadernou výstavbu neutlumit ve prospěch OZE ?? a neuvést Čínu na cestu Německa, Švédska či Belgie ? Pokud máte informace k tomuto problému, pak díky.

    • Petr napsal:

      Čína vyčkávala jestli se její první plně vlastní jaderný reaktor Hualong podaří postavit bezproblémově a levněji než tamtéž stavěné reaktory navržené „zkušenějšími“ Francouzi a Američany, a jaké jsou předpoklady pro budoucí ceny těch vysokoteplotních menších reaktorů.
      Že budou stavět přednostně už Hualongy vhodné i pro export je jasné, jen se asi ještě dohadují na jakou rychlost počtu reaktorů roční výstavby mají najet, protože nakonec budou po dozrání pro většinové nasazení v Číně vhodnější ty vysokoteplotní produkující i vodík a použitelné v hutnictví.

  6. Vladimír Wagner napsal:

    V přípravě je zahájení staveb několika bloků CAP1000, Hualong One a VVER1200. Příprava v řadě míst pokročila natolik, že by se v následujících letech mělo zpoždění dohnat. Připomeňme, že rozestavěno je 15 bloků, které by měly být dokončovány do roku 2021, čili zhruba 4 ročně. Uvidíme, jak se bude dokončování a zahajování dařit.

    • Michal Šnobr napsal:

      Zdravím všechny diskutující a zvláště pana Wágnera,

      v každém případě děkuji za šíření teorie „Německý rozbřesk“ Co dodat? Už píši Německý rozbřesk díl 2. 🙂 Myslím, že Němci ať jsou zatlačeni do kouta, tak z evropského souboje národních energetických strategií nevyjdou možná chvilkově nejbohatší (dočasně na tom asi jiní vydělají více) ale rozhodně nejsilnější! Proč? Jsou i díky eurozóně ekonomický evropský fenomén a jejich síla přetlačí vše. Je dokonce jedno zda je to chytré či hloupé, je úplně jedno zda jde o jádro či OZE. Důležité je, co Německo chce a to ať už dobrovolně či z donucení nebo dokonce jen proto, že mu už nic jiného nezbývá … Německý rozbřesk je cesta do finále, tam kde elektřina byla před 10 lety a nyní se jen naváže … Němci si s vysokou cenou povolenky poradí lehce a elegantně. Dopady pro průmysl nakonec vůbec nemusí být drastické. Mají velký finanční polštář.

      Že Německý rozbřesk bude znamenat obrození jaderné energetiky? Ani náhodou. Když odhlédnu od tragického vývoje benchmarků a trochu to přeženu, tak v EU jsme právě proto, aby se úspěch dokončení JETE už nikdy nekonal. Jádro se do Evropy asi vrátí ale 3 1/2 generace to už nebude!

      • Martin Hájek napsal:

        Nechci tu rozvíjet vysoké ekonomické teorie, ale myslím, že pokud budou Němci pokračovat tak jako doposud, tak prostě eurozónu zničí. Řada zemí tu hru už prohlédla a mají toho plné zuby. Zatím jenom nevědí, jak z toho vlaku vystoupit. Ono ovšem nakonec nepůjde o dobrovolné rozhodnutí, ale o nutnost, kterou prostě nadiktují finanční trhy. Německu se bohatě vyplatilo zachránit Řecko, prodloužit eurozóně život a dopřát si pár tučných let na zádech ostatních. Ale nebude chtít zachraňovat Itálii, kterou nutně sejme nadcházející recese. Pak bude možná všechno jinak, včetně společné energetické a klimatické politiky. Nevím, jestli to cítíte, ale já cítím v Evropě neustále rostoucí napětí jako v papiňáku. Bouchne to, je to teď už jen otázka času. Dávám Bruselu rok, maximálně dva :-).

        • Carlos napsal:

          Současný „Brusel“ možná moc nevydrží, ale rozpad EU podle mne jako takový hrozit nebude, ten projekt je „too big to fall“, další krize bude záminkou pro větší centralizaci do bodu, který znemožní všechny grexity, raustrie, chezchouty, deportugaly atd. , navíc dojde k zavedení nějakého centrálního rozpočtu, nebo se budou rozpočty zemí na takové úrovni schvalovat.

          • Martin Hájek napsal:

            To je právě jen vlhký sen eurofederalistů. Ten společný rozpočet musí být někdo ochotný zaplatit. Německý volič to už nebude. Historie funguje na principu kyvadla. Máme tu minimálně od vstupu nových členů, tj. 14 let směr ke stále tužší centralizaci (ta tendence je samozřejmě v genetickém kódu EU, ale poslední desetiletí drasticky zrychlila). Tím logicky rostou odstředivé tendence, teď jsme na vrcholu a následovat bude opačný směr. Nevím, jestli se EU úplně rozpadne, ale Eurozóna udržitelná není. A pokud si uvědomíte, jak s EU zamával průšvih malinkého Řecka, tak Itálie bude řádově větší náraz. Brzy bude zejména platit pravidlo „každý za své“.

        • loudil napsal:

          Plný souhlas. Problémy se na EU neustále jen nabalují a nabalují. Evropa neví co sama se sebou. Část politiků chce vidět Evropu po vzoru USA = zbavit národní státy svébytnosti a plně jim diktovat z jediného centra, druzí zase chtějí pravý opak a plnou samostatnost. Jiní dokonce rovnou z EU vystupují, viz. Brexit. EU naprosto selhala v otázce migrace. Lodě neziskovek čekají u břehů Lybie, aby tam mohli převzít od pašeráků černochy a vozit je k nám. Tito lidé jsou přitom bez dokladů, či s falešnými doklady ,viz. vraždící Iráčan v Saské Kamenici. Nejsme schopni si otevřeně do očí říct, že to NATO v Lybii roku 2011 dokonale podělalo. Lžeme si do kapsy ! Ekonomické problémy krize 2009 byly jen odsunuty, nevyřešeny,za cenu obřího navýšení dluhů. Itálie má nyní stále rostoucí státní dluh 130 % HDP a populistickou vládu, která ho chce dále prudce navyšovat . EU selhává i v řešení otázky sebeurčení národů. Čínu kritizuje, že by měla dát svobodu Tibetu , ovšem když chtějí svobodu Katalánci, ta je tam policie a armáda – „zdeavstuje“ – rovnou před volebními místnostmi. Co jinému doporučujeme, tak tomu se sami bráníme. Řada evropských měst podléhá tlaku přistěhovalců, kteří tam začínají tvořit většinu, Londýn má už přes 50 % barevných obyvatel, starosta je tam Pakistánec Saddik Khan. Je toto „řešením“ pro Evropu“ ?? Vývoj jde tímto směrem. Ekonomika je už na vrcholu, pomalu začíná dlouho očekávaný – „sešup“ !! Pro zajímavost hrubý státní dluh některých států Západu před tím, než to zase pořádně rupne :
          Španělsko = 107 % HDP, Portugalsko = 139 %, Itálie=136 %, Kanada= 100 %, Japonsko = 255%, USA = 104 %, Belgie = 110 %, Řecko ‚184 %, Francie = 103 % !!! atd, atd.

          P.S. No, před „sešupem“ je to paráda !!

        • Michal Šnobr napsal:

          Teoreticky souhlasím. Ve skutečnosti jsme se ale posunuli dávno jinam. Víte v čem je problém. Možnost opustit EU tu vždy byla alespoň teoretická. Británie si to může dovolit ač to bude bolet. Česko těžko … a teď to hlavní: my už nejsme součástí EU, my jsme součástí Německé unie a z té mohou vystoupit jen Němci a oni vystoupí až se jim ten celý cirkus přestane ekonomicky vyplácet. Až výše úplatků (dotací a dalších hmotných i nehmotných statků) převýší ekonomické efekty.

          • Carlos napsal:

            Myslíte jakože ve smyslu Grossdeutschland, nebo Mitteleuropa? Ale tak to přece bylo uspořádáno vždy a naopak pokus minulého století nedávají moc smysl, to že mluvíme jazykem vzdáleně příbuzným s ruštinou neznamená že jsou nám kozáček bližší než Vídeňský valčík nebo Maďarský čardáš.

      • Jan Veselý napsal:

        Komentář v vyjde v sekci Názory zítra večer.

  7. Abacus napsal:

    Pokud cena elektřiny ohrozí exportní schopnost, co zaplatí restrukturalizaci zdrojů? Ekologické snění byrokracií poháněné vnímám jako riziko.

  8. loudil napsal:

    Německo má ve větrnících asi 60 000 MW a dál staví. Jaké technické parametry by musely mít akumulátory úložiště pro nadbytečnou produkci při silném větru za časů nízkého odběru, kdy bude docházet řadu hodin k převisu potřebného výkonu řekněme o 20 000 MW ??? Vůbec si to technicky nedovedu představit !! Největší akumulátor, který jsem kdy viděl byl totiž olověný o 400 Ah a vážil asi 300 kilo. Jak převádět obří výkon 20 000 MW do akumulátorů ? A lze vůbec už dnes nastínit cenový kalkul pro síť takových bateriových úložišť ? Musí to být asi pořádný „ranec“ ,když i v obyčejném elektromobilu tvoří baterie podstatnou část jeho ceny a má kapacitu jen pár ampérhodin.

    • Vinkler napsal:

      Pokud odhlédnete od detailů a dotací je to 3x proti elektrárně.
      Energie je zdarma, vše jsou jen poplatky za půjčky atd.
      U OZE stavíte vše zhruba 3x
      OZE Zdroj,
      Baterii
      Zálohu = klasickou elektrárnu, která obvykle nejede. Např. Diesel, či plynovou….

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Winkler, Vy žijete v ilusi že rozhodují investiční náklady.
        1)Ale provozní náklady mohou být mnohem vyšší než náklady investiční. Například pan Wagner neustále píše jak jsou provozní náklady jaderných elektráren nízké. Ale opak je pravda. Když to spočítáte (je to veřejně dostupný report National Audit Office Velké Britanie „Hinkley point C, report by the Comptroller and Auditor General“ )
        www. nao.org.uk/wp-content/uploads/2017/06/Hinkley Point C.pdf
        tak zjistíte (Fig.2) že náklady na provoz převyšují náklady investiční o více než 50%.
        Kdyby jste našel obdobné dokumenty o jiných typech elektráren, tak to asi bude obdobné.
        2) U akumulace je důležité aby plnila i jiné funkce (jak to je například u vodních nádrží, nebo jak to bude u baterií v elektromobilu, …)
        3) V klasické Vaší energetice stavíte vše zhruba 2x, když vezmu Váš odhad že v OZE energetice to bude 3x (s tím nesouhlasím) tak si ale uvědomte, že životnost investic, které poběží třeba jen 3-4 zimní měsíce (kdy musíte u nás topit) bude v ročním vyjádření mnohem delší než když tyto běží neustále.

    • Jan Veselý napsal:

      Co je na tom tak složitého? Třeba slavná Hornsdale Power Reserve (tj. 100 MW/129 MWh) baterie od Tesly) je sestavená z Powerpack 2 á 200 kWh/kus, postavili jí do 100 dnů od uzavření kontraktu. Jeden Powerpack je velký asi jako skříň (~2 m3) a váží 1900 kg. Instaluje se to tak, že se vybetonuje základová deska, náklaďák přiveze Powerpacky, ty se přišroubují do základové desky a zapojí do elektriky. V krajích s hodně deště a sněhu by se asi nad to dala stříška z polykarbonátu na nějaké lehké konstrukci.
      Jiné firmy dávají přednost tomu, že třeba 2 MWh battery pack je celý, včetně BMS, chlazení, … uvnitř cargo kontejneru. Nabíjení a vybíjení jednotlivých článků je řízeno úplně stejně jako se dnes řídí serverové farmy, paralelní clustery, apod.

      • Ivan Novák napsal:

        O čem je řeč: pokud by takovou investici šlo umístit a zaplatit, pro jakžtakž spolehlivé vyrovnání diagramu ČR s výrobou založenou převážně na OZE by bylo třeba mít k dispozici roční akumulační kapacitu cca 30TWh, anebo přebytek instalovaného výkonu de facto nevyužívat. Viz statistiky zveřejňované ERÚ a trochu počtů.

        • Carlos napsal:

          Pod roční akumulační kapacitou si mám představit co?

        • Milan Vaněček napsal:

          Jak jste přišel na ten nesmysl s roční (proč tak dlouho) akumulační kapacitou 30TWh ( to půl roku u nás nefouká a slunce nevyjde? nežijeme za polárním kruhem!).
          Ale když tak uvažujete tak trocha počtů Vám zdůvodní vše, o tom nepochybuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *