Kdy skončí uhelné elektrárny?
V diskusích o konci uhelných elektráren v ČR se objevují různé roky. Vládní prohlášení uvádí rok 2033, někdejší uhelná komise kdysi doporučila rok 2038 a zastánci uhlí věří v jejich provoz ještě dlouho poté. Politické rozhodnutí přitom určí jen nejzazší možný termín, kdy může být uhelná elektrárna v provozu. Reálná tržní situace však může stanovit mnohem dřívější stopku. Je dokonce velmi pravděpodobné, že mnoho českých uhelných elektráren začne mizet z trhu už dávno před rokem 2030. Důvodem bude ekonomika.
Je to jednoduchá matematika. Aby vyrobila starší hnědouhelná elektrárna 1 MWh elektřiny, potřebuje k tomu přibližně 1 povolenku CO2. Povolenka na rok 2026 je přitom skoro stejně drahá jako elektřina. Tu elektrárna prodá za cca 106 euro a povolenku musí koupit za 98 euro Elektrárně tak zbude jen pár eur na to, aby zaplatila uhlí, zaměstnance a nezbytnou údržbu. A to nestačí. Potřebné částky se v základním provozu pohybují na úrovni několika desítek eur za megawatthodinu. Navíc, pokud bychom elektrárnu využívali méně (například kvůli drahé povolence), tak tyto náklady na megawatthodinu dál porostou. Jsou totiž převážně fixní: zaměstnance a údržbu je potřeba platit vždy.
S drahou povolenkou a zlevňujícím plynem se tedy uhelné elektrárny mohou dostat na konec nákladové křivky – výroba z nich bude příliš nákladná a budou tedy zapínány jen málo. Jejich roli bude muset převzít jiný zdroj.
V ČR se nesmírně podceňuje vliv rostoucí výroby z obnovitelných zdrojů u našich sousedů. Německé obnovitelné zdroje významně stlačují velkoobchodní ceny v celém regionu a tento efekt bude stále zásadnější. Nakonec tento dvojí tlak – z jedné strany drahá povolenka a ze druhé levná cena elektřiny z obnovitelných zdrojů – uhelnou energetiku zválcuje. Energetika se opravdu zásadně mění a karty se rozdávají znovu. Staré zkušenosti tak ztrácejí svou platnost.
V obnovitelných zdrojích Česko významně zaostává, a pokud chceme mít v budoucnu levnou elektřinu, musíme v obnovitelných zdrojích rychle přidat a jejich rozvoj urychlit. Ne je blokovat, jak se stále v mnoha případech u nás děje. Stále častěji tak zřejmě uvidíme, že je v Německu elektřina v některých chvílích o desítky euro levnější než v Česku. Fotovoltaika se u nás začala v poslední době opět více stavět, nicméně pro bezpečnost dodávky by bylo zapotřebí přidat také větrné elektrárny. Ty totiž vyrábí hlavně v zimním půlroce, kdy je vyšší spotřeba elektřiny a solární elektrárny vyrábějí málo.
Řešení? Kombinace
Vraťme se ještě na závěr k tradičním zdrojům. Pro zajištění dostatečného výkonu bude Česko potřebovat u Evropské komise notifikovat takzvané kapacitní mechanismy. To znamená schválit podporu pro elektrárny, které budou schopny pokrýt maximální okamžitou spotřebu za všech okolností. To bude úloha zejména (paro)plynových elektráren. Role uhlí bude v kapacitních mechanismech naopak malá. Kapacitní mechanismy jsou pro uhlí dost přísné a u řady způsobů umožní provoz jen na cca 300 hodin ročně. To je velmi málo, když máte vedle elektrárny ještě platit hnědouhelný důl.
Čeká nás spousta práce. Alfou a omegou nejsou v tomto případě peníze, ale jednodušší povolovací procesy, abychom byli schopni elektrárny rychle stavět. Potřebujeme je výrazně legislativně zjednodušit, jinak nám v budoucnu budou opět hrozit vysoké ceny elektřiny. Dlouhodobým řešením pak je kombinace fotovoltaiky, větru, jádra a flexibilních plynových zdrojů a akumulace.
Pavel Řežábek, Hlavní ekonom ČEZ
Komentář byl původně publikován na webu tydenikhrot.cz
Mohlo by vás zajímat:
A kdyže budou na úniky GHG při těžbě, dopravě, zkapalňování atd. zemního plynu uplatněny emisní EU-povolenky?
Za naše uhelné elektrárny nemáme reálnou náhradu. Sny o levné elektřině jsou jen iluzí, žádné zdroje se nestaví a sluneční el. to opravdu nevytrhnou. Důvodem poklesu cen el. energie na burze je to ,že klesl odběr a ten klesl převážně kvůli ekonomické krizi a také proto že , část populace žije v energetické chudobě a tak prostě nevytápí část domu a nevyužívá elektřinu. Němci za 3 dni vypnou svoje jaderné elektrárny k tomu zakazují prodej plynových nebo olejových kotlů a budou se prodávat jen elektromobily navíc Německo si naordinovalo rychlý pokles emisí CO2 a to znamená odstavovat elektrárny , představa ,že Němci budou zásobovat svoje sousedy levnou elektřinou , kterou budou dotovat je iluze. Dokud se nepostaví jaderné zdroje musíme si svoje uhelné el. nechat a s jejich provozem nebude problém , prostě je odkoupí stát a povolenky bude prodávat sám sobě.
Pokud bude foukat a svítit - alespoň jedno z nich, tak Němci budou zásobovat svoje sousedy relativně levnou energií. Pokud svítit nebo foukat nebude - tak 1/3 času, tak Němci pojedou na plynovky. Otázka je co my. JE se z nevyplatí a uhlí zakážou.
Koeficient využití solárních elektráren v Německu je 10 %, větrných elektráren 21 %, svítit nebo foukat nebude 1/3 času. Zázrak.
A teď si na svá čísla aplikujte německé plány do roku 2045. Tzn. 6x vyšší výroba ze solárů a 2,5x vyšší výroba z větru.
Koeficient využití se tím ovšem nezvýší, maximálně u VtE při rozvoji offshore VtE.
Právě, že u větrných se zvýší celkem podstatně, technologie jde pořád dopředu a rozhodně se nebudou budovat nějaké "historicky průměrné" kusy. Holt ta technologie má jen několik málo let dlouhý inovační cyklus a jde to dost rychle kupředu.
Právě že se nezvýší celkem podstatně, technologie jde dopředu hlavně v tom, že se zvyšuje instalovaný výkon, takže větší výrobu dělíte větším instalovaným výkonem. Nehledě na to, že při nízkých rychlostech větru je výroba víceméně stejná u větrníku s malým výkonem jako velkým a projeví se až při vyšších rychlostech větru, takže pokud do málo větrné lokality nainstalujete výkonnější větrník, koeficient využití spíš klesne než stoupne.
To asi zablokuje kapacita přeshraničních spojení, ne?
tady se každý poloodborník třepe že je jádro rizikové, že za 20 let může být všechno uplně jinak a tak se investice do jádra s tak dalekou návratností prostě stávají neatraktivní než když se investuje do oze s garancema státu. Přitom jediné co by bylo opravdu životaschopné pro oze a zároveň by mohlo ohrozit stabilní nízkoemisní zdroje jako jaderné elektrárny je akumulace, stačilo by v následujících 100 letech objevit princip akumulace co by u těch současných posílil efektivitu o 4 až 5 řádů a oze by mohly být životaschopné jak si tu vysnívají někteří fanatici, tak já budu držet palečky
Pro lepší pochopení, jak bude vypadat výroba kolem roku 2035 Německá výroba EE při růstu FVE 5x a VTE 2,5x si vezmeme-li včerejší den:
VTE = 480 GWh/den
FVE = 130 GWh/den
Spotřeba Německa = 1200 GWh/den
rok 2035
VTE = 1200 GWh/den
FVE = 650 GWh/den
Spotřeba Německa = 1500 GWh/den
Německo v takovýto den vyprodukuje cca 500 GWh přebytků.
Otázkou je, jestli to stačí, jestli budou kapacity na náhradu obou zdrojů při "nejhorších podmínkách" - inverze.
Nejhorší a nejlepší podmínky budou určitě největší výzva:
Při nejhorších podmínkách zimní inverze bude výroba následující:
letošní leden:
VTE = 90 GWh/den
FVE = 15 GWh/den
rok 2035
VTE = 240 GWh/den
FVE = 75 GWh/den
Při nejlepších podmínkách vyrobí v zimně kolem roku 2035 VTE = 2,7 TWh/den
Při nejlepších jasné obloze vyrobí v létě v roce 2035 FVE = 2 TWh/den
To je krása ty gwh za den a týden a rok, a co když energii potřebuji únorové pondělí o půl sedmé ráno a energie nabízená v červenci ve dvě odpoledne je mi k ničemu?
Podle agorametru byla nejhorší lednová výroba FVE 8,3GWh.
Kapacity budou - němci plánují výstavbu nových plynovek.
A to včera moc nefoukalo a na části Německa byla zatažená obloha a pršelo.
To jsou bezpochyby krásný čísla.
Můžete je doplnit o množství vyrobené EE pro zatažený zimní, bezvětrný den?
A navíc - kromě vyrobené EE za 24 hodin musíte pokrýt celý denní diagram spotřeby (tedy 0-24 hod).
Díky.
Článek pana Řežábka vystihuje současnou realitu a vývoj v našem regionu, daný především Německem. Jen bych doplnil jeho tvrzení o konci uhelných elektráren, cituji "mnoho českých uhelných elektráren začne mizet z trhu už dávno před rokem 2030. Důvodem bude ekonomika." Ta druhá věta by se měla rozšířit o ", daná (manipulovaná) cenou CO2 povolenek".
A uváděná tvrzení, cituji: "V ČR se nesmírně podceňuje vliv rostoucí výroby z obnovitelných zdrojů u našich sousedů. Německé obnovitelné zdroje významně stlačují velkoobchodní ceny v celém regionu a tento efekt bude stále zásadnější" a
"V obnovitelných zdrojích Česko významně zaostává, a pokud chceme mít v budoucnu levnou elektřinu, musíme v obnovitelných zdrojích rychle přidat a jejich rozvoj urychlit. Ne je blokovat, jak se stále v mnoha případech u nás děje."
bohužel přesně popisují realitu energetiky v ČR.
A pár bodů k diskusi pod článkem:
Pan Motyčka říká: "Za naše uhelné elektrárny nemáme reálnou náhradu". Ano nemáme ji nyní, nebudeme ji mít ani za 5 let. Ale s postupem času po roce 2030 již ji budeme moci mít, nechal bych to na soukromých investorech a stát by jim jen měl zajišťovat podporu formou zákonů a investic do infrastruktury, ne do výroby elektřiny, tam ať působí konkurence našeho regionu v rámci EU.
Pan Emil či Studnička operují s koeficientem využití FVE a VtE. Ten je důležitý pro investičně velmi drahé JE, tam je opravdu obrovský finanční rozdíl, zda je koeficient využití roven 0,9 (to v ČR ani náhodou), nebo u nás obvyklých 0,8 nebo (v případě že nastanou problémy, viz Francie, když pod problémem nemyslím velkou havarii) i mnohem nižší.
Pro investičně levné OZE elektrárny či podpůrné (paro)plynové elektrárny tento "důležitý koeficient pro ekonomiku JE" nemá význam.
Bylo by možné pracovat s koeficientem, určující průměrnou dobu (rozklíčovanou na hodiny) po kterou může FVE či VtE pracovat na cca třetinu svého "nominálního"= anglicky "nameplate" výkonu. Tím výkonem, kterým se argumentuje třeba u FVE (tj výkon měřený v laboratoři za podmínek odlišných od reality, např. teplota FV článků nemá cenu argumentovat, ten musíte násobit číslem menším než 1 (performance ratio FVE).
Pak by konečně i laici uviděli, že FVE nepracuje 0,1 doby v roce, ale že se to blíží jedné polovině hodin v roce a že větrná elektrárny na moři pracuje i mnohem delší část roku než 1/2. Ale v současnosti, v době velkých dat a silných počítačů, už toto vše lze simulovat na základě meteorologických dat, bez jakýchkoliv koeficientů.
A jak pan hlpb názorně ukázal, jak to Německo bude řešit, každý si to může ověřit na webu Agora energiewende. Více FVE, více VtE, více pružné výroby, více akumulace.
I v případě že vezmeme maximální průměrný hodinový výkon daného zdroje za loňský rok v Německu a ten prohlásíme za nominální výkon, dostaneme se na (v uvozovkách) koeficient využití následující:
solární elektrárny: 16,5 %
větrné elektrárny onshore: 26 %
větrné elektrárny offshore: 39 %
občasné zdroje celkem: 34,7 %
Tvrzení "svítit nebo foukat nebude - tak 1/3 času" je tedy skoro správné, jen místo slova "nebude" v něm mělo být slovo "bude"...
Myslím, že jsem jasně vysvětlil proč jednoduchá metrika "koeficientu využití" má svůj smysl pro jaderné elektrárny a nemá smysl pro zdroje s variabilním výkonem dle počasí. U těchto variabilních zdrojů je nutno použít v současnosti již dostupné skutečné modelování výroby elektřiny v čase podle skutečného/historického/předpovězeného (vyberte si co chcete získat) slunečního osvitu či větrných poměrů v daném místě či oblasti. V 21. století to již počítače dokáží, dat je dost (viz USA či Německo).
Dehonestující Emilův výraz "občasné zdroje" se mohl hodit i na francouzské či japonské JE, že ano? Tam by nám ale ani superpočítače s předpovědí nepomohly.
Co se místo toho snažit diskutovat k věci, kterou je levná dostupná elektřina pro průmysl i domácnosti a jak toho dosáhnout.
1) Myslet si můžete co chcete, čísla však hovoří jasně.
2) Občasné zdroje se vyznačují tím, že jejich výkon na území celých států běžně klesá na jednotky procent instalovaného výkonu. Nic takového se ani u francouzských JE nestalo, a to ani vzdáleně.
3) Tradiční únik z bezvýchodné situace do Fukušimy ani nestojí za komentář.
Pořád "občasné zdroje" vyrobí jednoznačně nejvíc elektřiny v EU ze všech zdrojů:
rok 2023:
1. OZE = 41%
2. fosilní zdroje = 34%
3. JE = 25%
Čísla hovoří jasně, podívejte se na příspěvek pana hlpb v 12:25, zvláště pak na tu výrobu až 2 TWh za 1 den jen z německé fotovoltaiky (2035). Kolik TWh za každý den vyrobí německé FVE a VtE, to bude ČR opravdu moc zajímat. To bude určovat cenu elektřiny v našem regionu. To jsou čísla, hovořící jasně.
Čísla za jeden vhodně zvolený den v roce, kdy zrovna fouká a svítí, vynásobená bulharskou konstantou (pardon německou) hovoří opravdu jasně, ale o něčem úplně jiném...
Jen pro představu kolik budou německé FVE vyrábět v roce 2035, prošel jsme všechny dny od května do srpna = 120 dnů v řadě neklesne výroba pod 1 TWh/den. Výroba se bude pohybovat v tomto období v rozmezí od 1-2 TWh/den.
Pane Vaněčku, vy si to umíte tak krásně "přibarvit" :-))).
Myslete si, co chcete, ale v reálné energetice je instalovaný výkon prostě instalovaný výkon. Roční výroba el. energie je prostě roční výroba el. energie. Koeficient ročního využití je zcela jednoznačná závislost.
Koeficient využití je z ekonomického hlediska důležitý pro všechny zdroje. Z čeho myslíte, že firmy nabízející FVE počítají návratnost investice, která je jedním z hlavních parametrů, které zákazníkům sdělují?
Paroplynové elektrárny jsou levné zdroje a koeficient využití je nezajímá? To je další nesmysl. V dnešních cenách vyjde paroplyn totožný Počeradům na 20 mld. Kč.
Buď bude tato elektrárna vyrábět s co nejvyšším koeficientem využití a nebo bude požadovat kapacitní platby. Jinak se tyto zdroje stavět nebudou.
Pane Studničko, máte velmi kusé informace o moderní energetice. Na výpočet investice do moderní velké FVE neslouží nějaký primitivní koeficient, na to máte řadu komerčních programů co vám to spočítají například na základě meteorologických dat z nejbližší meteostanice.
Nějaký hrubý odhad pro domácí FVE si můžete udělat nejakým jednoduchým přepočtem, ale každého trochu odborně vzdělaného člověka bude zajímat i typické rozložení výroby v čase po celý rok. A to si může technicky vzdělaný člověk na internetu snadno zjistit.
A (paro)plynové elektrárny se nestaví kvůli dosažení nejvyššího Emilem oblíbeného koeficientu. Staví se proto, že jsou investičně levný a výrobně velmi pružný zdroj elektřiny, což je PRAVÝ OPAK toho co jsou nové velké jaderné elektrárny, plánované např. i pro ČR.
Nové OZE a současně nové velké JE, to je naprosto nefungující představa energetiky, touto cestou světový vývoj nejde.
Vaněčku, já jsem nikde nepsal, že se elektrárny "staví kvůli dosažení nejvyššího Emilem oblíbeného koeficientu". Račte si všimnout, že řeč byla úplně o něčem jiném - o tom kolik času bude foukat a svítit, takže přestaňte překrucovat má tvrzení!
Další tradičně ničím nepodložené dojmy a výmysly nekomentuji.
Pane Vaněčku, (paro)plyny se nestaví, protože jsou investičně levné.
Nutnost jejich výstavby souvisí se zcela jinými souvislostmi a investora zcela jistě zajímá, jak si zajistí návratnost. Tedy buď bude vyrábět s co nejvyšším koeficientem ročního využití nebo bude provozovat formou záložního zdroje, což si opět nechá patřičně zaplatit.
K ostatnímu: Račte si odpustit svoje poučky a podsouvání něčeho, co jsem nepsal.
Pane Emile, Vy jste prý psal, cituji: ...řeč byla úplně o něčem jiném - o tom kolik času bude foukat a svítit.
Tak Vám odpovídám to co se děti učí na základní škole: slunce v ČR svítí v létě až 16 HODIN (LETNÍ SLUNOVRAT) a v zimě od 8 hodin (zimní slunovrat) výše.
Jaké je rozložení intensity během dne (hlavně jaká je oblačnost, ...) a tedy i výroba elektřiny, na to vše potřebujete okamžitá resp. budoucí, předpovězená, resp. data z historického průměru pro danou lokalitu. A samozřejmě i orientaci panelů, když jsou bifaciální tak i informaci o albedu.
To je něco jiného než Váš, pro jaderníky skutečně vhodný, "koeficient využití". Ten, když je 0,6 Vám řekne, že teprve začínáte a nemáte vše vyladěno poté co jste vybudoval JE, když je 0,8 tak Vám řekne, že nemáte problémy (platí pro ruské=ty co máme reaktory), když ho máte 0,9 tak musíte žít někde na západě a mít jiný reaktor...). Když = 0, tak to je jako po Fukušimě.
Snad jsem to všem nyní vysvětlil, jak je to s Emilovým oblíbeným koeficientem pro fotovoltaiku a jak pro jaderné elektrárny.
Pane Emile, Vy jste prý psal, cituji: ...řeč byla úplně o něčem jiném - o tom kolik času bude foukat a svítit.
Tak Vám odpovídám: slunce v ČR svítí v létě až 16 HODIN (LETNÍ SLUNOVRAT) a v zimě od 8 hodin (zimní slunovrat) výše.
Jaké je rozložení intensity během dne (hlavně jaká je oblačnost, ...) a tedy i výroba elektřiny, na to vše potřebujete okamžitá resp. budoucí, předpovězená, resp. data z historického průměru pro danou lokalitu. A samozřejmě i orientaci panelů, když jsou bifaciální tak i informaci o albedu.
Thank you, caption Obvious.
No, tvrzení, že větrné elektrárny vyrábějí "hlavně v zimním půlroce" je poněkud přehnané. Třeba v Německu:
říjen 2022 - březen 2023
on-shore 250 TWh
off-shore 59 TWh
duben 2022 - zaří 2022
on-shore 141 TWh
off-shore 37 TWh
Ano, je to o dost více, ale slovo hlavně bych nepoužil a zda to jen tak vesele nahradí výpadek FVE nevím. Stačí se podívat na graf výroby z větru zde na energostatu, jak mohutně vítr kolísá i v zimě, kdy jakože "hlavně" fouká . Ještě zajímavější by to bylo za jednotlivé měsíce, co se mi momentálně nechce.
Plus samozřejmě hovořit o nějaké "celkové výrobě" je dost zbytečné, dokud nejsme schopni přebytky doopravdy uložit a potom jimi vyplnit období nepříznivých podmínek.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se