Podpora OZE

Bývalý CEO RWE: Žádná země neprovádí takové Harakiri jako Německo s Energiewende

Německá vláda si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných energií na pokrytí spotřeby elektrické energie z 30 % v současné době na 45 % do roku 2025. Podle bývalého generálního ředitele RWE, Fritze Fritz Vahrenholta, je Německá soustava ovšem již nyní přehlcena větrnými turbínami, dlouho předtím, než začnou být nákladově efektivní potřebné podpůrné technologie jako například bateriové systémy. Snahy Německa o dekarbonizaci jsou navíc podle něj při srovnání s Čínou zbytečné.

Podle dekarbonizačního plánu je navíc cílem dosáhnout podílu OZE až ve výši 80 % na spotřebě elektřiny. Přitom již dnes Německé domácnosti platí druhou nejvyšší cenu za elektřinu v Evropě, v případě průmyslu pak čtvrtou nejvyšší. V roce 2017 navíc opět vyrostla část poplatku putující na podporu OZE, z 6,35 centu/kWh na 6,88 centu/kWh.

umlage

„Žádná jiná země na světě v současné době neprovádí takové Harakiri, díky kterému vzrostou ceny elektřiny na dosud nevídané hodnoty,“ tvrdí ve svém názoru Fritz Vahrenholt.

Udržení nízkých cen elektřiny je pro energeticky intenzivní průmyslová odvětví v Německu stěžejní. V současné době platí energeticky náročná průmyslová odvětví pouze 15 % příspěvku na OZE. Pokud by tato výjimka měla být zrušena, vertikálně integrovaný hodnotový řetězec zpracování kovů, energetického a chemického průmyslu by se zhroutil. Již dnes náklady na elektřinu pro německý průmysl pohybují okolo 26 % nad průměrem EU. Ve srovnání s USA je rozdíl nyní blízko 150%.

Podle Vahrenholta bylo uspěchané zvyšování podílu OZE na současnou hodnotu neefektivní, nákladné a na úkor růstu země.

„Velmi často dosahujeme vyšší výroby, než potřebujeme, a jediná věc, kterou můžeme udělat, je odstavit větrné farmy a zaplatit jim za elektřinu, která nebyla vyprodukována. Tato částka se nyní pohybuje okolo miliardy euro ročně (27 miliard korun),“ uvedl Vahrenholt pro Energy Live News.

Podle Vahrenholta jsou snahy Německa zbytečné

Podle Vahrenholta nebudou snahy Německa v dekarbonizaci z hlediska globální změny klimatu k ničemu, dokud největší znečišťovatelé v čele s Čínou nepřistoupí na okamžité snahy ve snižování CO2. Německo má 2,5% podíl na celkových emisích CO2 na světě, Čína v roce 2015 se na světových emisích podílela 29 %.

„Navíc Čína se nezavázala k jakémukoliv snížení emisí CO2 do roku 2035, a tak může vypouštět CO2 závratnou rychlostí. To je výsledek Paříže. Veškeré snížení emisí, jaké si německá spolková vláda klade za cíl dosáhnout do roku 2020, bude smazáno Čínou za pouhé 3 měsíce,“ tvrdí Fritz Vahrenholt.



10 odpovědí na Bývalý CEO RWE: Žádná země neprovádí takové Harakiri jako Německo s Energiewende

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Tak nevím jestli si pan Vahrenholt všiml, ale jen za posledních 14 dní přišly ohledně elektroenergetiky z Číny dvě zprávy – byly zrušeny projekty uhelných elektráren o celkovém výkonu 120 GW (instalované kapacita v Německu je celkem ~48 GW) a Čína hodlá investovat do OZE do roku 2020 360 miliard dolarů.
    A nějak jsem si nevšiml, že by bylo Německo v nějakých hlubokých ekonomických problémech. Já pořád čtu o tom, jak mají minimální nezaměstnanost, trhají rekordy v exportní bilanci a mají přebytky v rozpočtu.
    Celkově mi to připadá takové podivné, když pán byl podle jeho CV v kritické době, kdy se Energiewende rozjíždělo: 2001-2007: Member of the “sustainability advisory board” to chancellor Schröder and Merkel, Berlin.
    Chyby v designu Energiewende padají i na jeho hlavu. Stejně tak na jeho hlavu padají i ekonomické průsery RWE v nedávné minulosti, třeba stavby uhelných elektráren v Německu a Holandsku.

    • Martin Hájek napsal:

      Určitě lze souhlasit s tím, že pan Vahrenholt při své minulosti musí mít opravdu hroší kůži, když se vyjadřuje k výsledkům Energiewende anebo trpí selektivní ztrátou paměti a na svůj podíl na dnešních výsledcích v roli jednoho z „otců zakladatelů“ si již jednoduše nevzpomíná. To není nic překvapivého, selektivní amnézie je v určitých kruzích poměrně rozšířená nemoc.

  2. Ivan Mikoláš napsal:

    Je zajímavé, jak si lidé nevidí od pusy.
    Je samozřejmě otázkou, zda je německá energetická politika v pořádku nebo ne – to ukáže především čas (osobně si myslím, že je v podobné křeči, jako německá migrační politika). Ale pan Vahrenholt se účelově opřel do Číny, že vypouští 29% emisí CO2, kdežto Německo jen 2,5%, tedy 11,6x méně.
    A jaksi účelově pozapomene, že Čína má 1,373 mld lidí a Německo 0,082 mld, tedy 16x méně – Čína má tedy v produkci CO2 oproti Německu co dohánět. Nebo by Německo mělo klesnout na podíl 1,81%. To zní docela logicky, ne 😉 ?
    A to raději vůbec nebudeme porovnávat německou produkci CO2 na člověka se světovým průměrem. 😀 Jistě, naprosto zavádějící účelové srovnání, podobně jako to Vahrenholtovo.
    Určitě by se dal porovnat třeba objemy výroby, jenže takovou statistiku neseženete (vše, co případně seženete je přes nějaké koeficienty a tak, takže se tomu opravdu nedá moc věřit).

  3. Martin Pácalt napsal:

    Česko má jedinečnou šanci si polepšit ve minimálně dvou ohledech na úkor Německa a to tím, že využijeme německou hysterii, která je podobná jak v jaderné energetice, tak ve způsobu přechodu na OZE. 1) Myslím si, že by šlo od anti-jaderných Němců odebírat „vyhořelé“ jaderné palivo za vysoký poplatek (i za cenu výstavby dalších meziskladů u stávajících JE , a dopředu počítat s výstavbou reaktorů 4.generace , popř. 5.generace) , 2) stavět kapacity na akumulaci přebytků(přetoků) – čím dřív budou postaveny, tím dřív se začne vracet investice zpět, aby neskončilo jen u výstavby trafostanic, které sice řeší přetoky, ale vydělat si na sebe neumí. Dokud se ale bude česká energetika řídit jen úzkým koridorem tržních cen a nebude se brát v úvahu i bezpečnost dodávek nebo budoucí vyšší nároky na instalované kapacity díky nízkoemisní dopravě nebo v průmyslové výrobě a využití vodíku, tak budeme přešlapovat jako doteď. A mezitím v Německu možná vystřízliví. 🙂

    • Jan Veselý napsal:

      Na uložení vyhořelého paliva nejsou u nás kapacity, reaktory 4. a 5. generace jsou zatím jen holubi na střeše nebo dost nebezpečné hračky plné tekutého sodíku.
      Stavění akumulačních kapacit bych osobně rozšířil o další věci (pružná spotřeba, akumulace formou tepla, chladu, tlaku, apod., pružné zdroje, přenos na hladové trhy na JV, …).
      Jenže se musí začít rychle, jinak si Němci poradí bez nás.

      • Martin Pácalt napsal:

        Na toto téma mně hodně zajímá jak dopadne výzkumná přečerpávací elektrárna v ostravském dole (Jeremenko?). Myšlenka využít už investovanou práci v podobě vytěžených podzemních prostor k dalšímu využití mně osobně nadchla. Jen je otazník nad zvodněním horninové masy a jestli toto nezpůsobí např. další poklesy krajiny (hustě osídlené). V Porýní toto také zkoušejí.
        Baterie mají ohromný nárok na suroviny – drahé kovy (asi proto se mi nelíbí FVT energetika obecně).
        Přečerpávací hydroelektrárny , pokud mají ERoEI kolem 40, beru jako krajinotvorný prvek, i když je občas nějaká hora bez špičky a nelze jich u nás umístit mraky).
        Tlakové zásobníky (koho by štvaly nafukovací vaky pod mořskou hladinou ?) si myslím mají potenciál, protože bez transmise uloží energii z větru hned na místě.
        Pružná spotřeba – nevím jak vy, ale kolikrát se nedomluví ani 8 domácností domu kde bydlím. Dejte link, pokud mám mezeru ve vzdělání. 😉
        Přenos na hladové trhy JV – narážíte na vypnutou rumunskou JE ? 🙂

    • C napsal:

      Teoreticky by nemuselo být třeba reaktorů 4. generace, mohly by si s tím poradit částečně i současné reaktory, jenže je tu problém nemáme ani jeden reaktory typu CANDU, pro které jakási taková možnost má existovat.

      Reaktory 4. generace asi jen tak jaderné mocnosti z ruky nedají, pokud se tedy neukáže že to s jejich množivostí není zase tak žhavé. A to se bavíme o horizontu někde 2040+. Do té doby můžeme mít funkční fúzi, může být válka, můžeme se odpálit do středověku, nebo se západní Evropa stane plně muslimskou, nevíme. Takže tu plánovat nějaké velké obchody s jaderným materiálem, kdoví jestli to vůbec dle zákonů a dohod jde, je trochu předčasné.

      Obrovsky bude záležet na tom jak se podaří, jak efektivně, realizovat power-to-gas technologii a kam se až ponoří cena proudu z OZE a jak se rozhoupá cena plynu, kam poleze. Jak se pohne účinnost palivových článků na ZP atd. Pokud se sejde trend klesající ceny proudu z OZE, řekněme FVE kolem 45€/MWh, VtE kolem 35-40€/MWh a účinnost elektřin-plyn-elektřina, kolem 40%, při KVET ještě více, a bude klesat cena procesu výroby a růst účinnost palivových článků na ZP, pak se jim jejich Energiewende podaří a nebudou mít v konečném důsledku zájem o nějakou akumulaci ze strany ČR a ani o elektřinu. Nakonec bude i otázka, jestli budou mít zájem i o některé svoje současné hydroelektrárny, nebo jestli převáží zájem přírodního rázu a zruší je.

      • Martin Pácalt napsal:

        Asi se shodneme, že naše argumenty předpokládají do značné míry „co by, kdyby“ a „jestli se podaří, tak…“. Přijde mi každopádně dobré, aby bylo Česko v budoucnu energeticky nezávislé , tedy el. proud vyvážející než se na někoho spoléhající a také mi přijde, že je jaderná technologie možností, která je rozhodně blíž po ruce než cokoliv z nynějších možností. Už jen proto, že věříme-li Vladimíru Wagnerovi, je změna z rychlého na rychlý množivý reaktor ( tedy reaktor IV.gen.) „jen“ otázkou konfigurace (doufám, že jeho slova interpretuju správně). V každém případě už se na tomto dělá a rozhodně není výzkum a praxe v úrovni výkresové dokumentace, dokonce jsem zachytil i info o tom, že by mohly být komerčně využity i před rokem 2030.
        Ležíme v pásu, kde je vedle středního Německa relativně málo svitu – slunce je fajn pro jižní Francii a níž – provozují sluneční pec v Odeillo.
        Nejsme přímořský stát jako Španělsko, Portugalsko, Británie či Dánsko, takže kromě řídce osídleného Nízkého Jeseníku (zvaného dříve moravské Holandsko, mimochodem je zde hodně pozůstatků větrných mlýnů) a Krušných hor se větrníky dostanou na pár desetin nebo jednotek procent výroby , pokud nekolidují s národními parky či migračními trasami čápů a spol.
        Biomasu nemůžeme ždímat ani z lesů (abychom nedopadli jako v 18.století, kdy byly porosty měněny na rychlé smrčiny a jejich obnovu v pohraničních horách zachránila těžba uhlí). Nemůžeme ji ždímat ani z polí, protože pak hnijící sláma chybí v půdním profilu a dochází k „šednutí půd“. Energetický topol také není nic estetického v krajině, podobně jako třetina české orné půdy zežloutlá řepkou olejkou. A až bude mít polovina domácností kamna na dřevo, poptávka po něm poroste, už také nebude jedním z nejlevnějších zdrojů pro vytápění nebo kogeneraci.
        Jakkoliv věřím jako vy, že vývoj půjde dopředu, že máme hodně chytrých lidí , ale kdykoliv vezmu v úvahu i další důležité věci výše popsané, vychází mi, že ten, kdo vyvine nový reaktor, ho bude chtít prodat co nejvíce zákazníkům a nebude s ním dělat tajnosti. Stejně tak mi přijde sympatičtější být rozhodný a sebrat odvahu k rozhodnutím, než všechno relativizovat a čekat co udělají ostatní.

        • C napsal:

          Problém je že jediný provozovaný rychlý reaktor, který je v alespoň polokomerčním provozu je BN800 v Rusku. I kdyby nakrásně byl BN1200 hotový před rokem 2030, tak jej u nás nikdo asi jen tak stavět nebude, Francouzské Fénixy dopadly neslavně a poslední zavřeli v momenty kdy odladili všechny problémy. Z tohoto pohledu je současná jadrná koncepce jen jakousi malou evolucí. Další návrhy což jsou různé plynem chlazené, případně jakýsi rychlý varný reaktor, také ruského designu, jsou příliš daleko.

          Pokud máme využít ten dostatek chytrých lidí, pak by, vzhledem k časovým horizontům, měl ČEZ, nebo třeba nějaká nová jaderná společnost, jednat ne o tlakovodním reaktoru, ale o reaktoru na bázi rychlých neutronů. To by byl krok, který by měl smysl a dalo by se na něm i hodně získat.

          Myslím že dost bude záležet i na tom, jak si představujeme vývoj EU a zejména jednotného elektrizačního svazu, který už není jen Evropskou záležitostí, ale pomalu se synchronním propojením dostává na další světadíly. Ano je to takové coby kdyby, ale je to myslím důležité o tom přemýšlet. V současnosti jsme třeba spojení se sousedy jen asi 3GW vedení, to je dost limitující faktor, je otázka, jestli chceme více obchodovat, což bude znamenat posílit propojení, nebo ne, což znamená že nic moc dělat nemusíme.

          Jakkoliv se může zdát jaderná cesta lákavá, je nutné vzít do úvahy že jednak nejsme ostrov v moři, že se k nám nějak dění v Německu promítne a nevíme jaké požadavky pak vzniknou a jak se bude síť chovat. Možné je všechno od toho že půl roku bude cena proudu tak vysoko že se vyplatí tady obsadit všechna místa pro JE, což je snad 15GW až po to že se nevyplatí stavět nic a proud se bude dovážet.

          Pokud by se měla realizovat skutečná energetická nezávislost ČR, pak budeme mít obrovský problém s náhradou fosilních paliv, obávám se že na to by nestačil ani desetinásobek JE, ostré ukončení závislosti na importu, třeba jen plynu, by znamenalo vybudovat velké množství P2G zařízení a obrovské množství elektráren, které je budou zásobovat proudem. Teď je otázka jestli se to vyplatí ohledně zahraničního obchodu.

          Pokud by se měly stavět JE, je třeba určit jaké budou dopady na ekonomiku a jestli dojde k ukončení provozu značné části uhelných elektráren. Ony uhelné elektrárny a uhelný průmysl vůbec, nadělá ročně škody asi za 50mld korun, za 10 let tedy spáchají více škody, než kolik stojí jaderná elektrárna. Pokud by ale měly být kalkulovány tyto „zisky,“ pak musí být zaručeno že dojde k odstavení uhelných elektráren které patří ČEZ, nikoliv k tomu že je někomu prodá. Ani ukončení těžby uhlí není zárukou toho že se ukončí provoz uhelných elektráren, některé soukromé společnosti dnes pro své zdroje uhlí dovážejí ze zahraničí.

          Jestli by ČEZ chtěl záruku za JE měla by tam být záruka od něj, že ukončí provoz uhelných bloků o minimálně stejném výkonu, jako jsou nové jaderné bloky nad rámec současného instalovaného výkonu v JE. Pokud by se měl udělat nějaký urychlený rozvoj jaderné energetiky, musí se k tomuto přizvat další společnosti a nejspíš otevřít i další lokality kromě současných elektráren.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *