Šéf BDI: Některá energeticky náročná odvětví průmyslu z Německa zmizí
Německo by mělo rozhodnout, jak moc chce být strategicky suverénní ve výrobě energeticky náročných surovin, tvrdí Siegfried Russwurm, šéf německého průmyslového sdružení BDI. Domácí výroba v klíčových energeticky náročných odvětvích bude mít s dekarbonizací německé energetiky svou cenu.
"Pokud je pro nás strategická suverenita důležitá, musíme se smířit s tím, že má také svou cenu, a přijmout vyšší náklady," řekl Russwurm v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.
Německo by podle Russwurma mělo začít debatu, která by měla najít odpověď na otázku, zda by energeticky náročná odvětví průmyslu měla zůstat v Evropě, v Německu nebo v jednotlivých spolkových zemích. "O tom všem se diskutuje příliš málo," dodal.
Vzhledem k relativně vysokým cenám energie v Německu čelí energeticky náročná odvětví v zemi zásadním otázkám ohledně své budoucnosti.
"Některé věci z Německa zmizí," uvádí Russwurm a jako příklad jmenuje čpavek, který se využívá průmyslových procesech včetně výroby hnojiv, umělých hmot, výbušnin, farmaceutických výrobků, kaučuku a v petrochemii. Čpavek se dnes vyrábí z vodíku na bázi fosilních paliv.
V budoucnu se bude tzv. zelený vodík vyrábět převážně v zemích s dobrými podmínkami pro obnovitelné zdroje energie a do Německa se bude ve velkém množství dovážet. Tím je zpochybněno, zda by měla souběžně pokračovat i relativně drahá domácí výroba, argumentuje Russwurm.
Podpora energeticky náročných odvětví
Německo si chce zachovat status silné průmyslové velmoci. Zavedení dlouhodobé průmyslové ceny elektřiny bylo prosazováno koaličními stranami SPD a Zelených, proti se však postavili kancléř Olaf Scholz (SPD) a ministr financí Christian Lindner (FDP).
Německá vláda se nakonec dohodla na pětiletém opatření pro snížení cen elektřiny pro výrobní odvětví v hodnotě několika miliard eur. Jeho součástí je snížení daně z elektřiny na minimum Evropské unie, kompenzace části nákladů na emisní povolenky pro energeticky náročná odvětví a omezení síťových poplatků.
Mohlo by vás zajímat:
Hmm, tak zdrovna čpavek je asi celkem zřejmý, dává jej smysl vyrábět (Holbrookova syntéza), tam kde se bude vyrábět vodík Afrika/Jih Evropy, a následně se doveze tam, kde bude potřebný.
Nedáva moc smysl vyrábět zelený vodík a z něj pak čpavek... to není příliš energeticky efektivní.
Velká otázka jsou ale úplně jiné obory - především kovovýroba (železo, hliník) a výroba stavebních materiálů (cihly, váplno, cement, vata). Nicméně tam je zásadní problém, že i doparava těchto výrobků je energeticky dost náročná, protože jsou těžké/objemné. Takže by si EU měla rozhodnout jestli toto nechat utéct pryč...
Jsou i jiné energeticky náročné obory, jako výroba skla, keramiky a celkově strojírenství. Tam to je asi na zvážení, ale nechat cokoliv "utíkat" mimo hranice EU je... problém.
Ano, cpavok by mohol byt pouzity ako "medium" - dobre zvladnute procesy a techologie na jeho prepravu a skladovanie (aj dalsie pouzitie).
Ano, aj to je pravda, ze jeho vyroba zo zeleneho vodiku je neefektivna, ale (ked uz to musi byt) mam pocit, ze je to stale rozumnejsia alternativa ako kryogenne skladovanie/prenos - pred par rokmi sme niekde riesili prave tento problem a v niektorych aspektoch to vyslo lepsie pre cpavok, len sa mi to nepodarilo zatial najst.
Všechno nakoupíme a dovezeme!
Čína se už těší.
Otázka je, čím budeme platit...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se