DIW: Německo by se mělo vyhnout dotování ceny elektřiny pro průmysl, nebylo by efektivní

Podle zprávy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) by navrhovaná dotovaná cena elektřiny pro energeticky náročný průmysl nebyla pro ekonomiku jako celek efektivní. Německé ministerstvo hospodářství prosazuje její zavedení, aby pomohlo německému průmyslu udržet si konkurenceschopnost v situaci rostoucích cen energetických komodit. Prosazení návrhu však zůstává vzhledem k neshodám ohledně jeho podpory v německé vládní koalici nejisté.

Cílem průmyslové ceny elektřiny je zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost německého těžkého průmyslu. Energeticky náročné podniky mají podle návrhu ministerstva hospodářství a klimatu získat státní pomoc v řádu miliard eur, pokud slíbí dekarbonizaci a setrvání v zemi. Návrh byl průmyslem uvítán jako "jasná změna hry", ale mezi politiky a ekonomy zůstává kontroverzní. Dostal se také pod palbu kritiky ze strany provozovatelů obnovitelných zdrojů energie, kteří se obávají, že by mohl ohrozit rozšiřování obnovitelných zdrojů.

Zpráva DIW v různých scénářích ilustruje dopady vyšších cen elektřiny na růst nákladů ve vztahu k tvorbě hodnoty energeticky náročných podniků. Ukazuje také, jak by navrhovaná dočasná dotace, která by snížila cenu elektřiny pro průmysl na 6 centů za kilowatthodinu do roku 2030, snížila zátěž podniků. Zpráva konstatuje, že i extrémní zvýšení nákladů by znamenalo výraznou zátěž pouze pro několik málo podniků v úzce vymezených průmyslových odvětvích.

Podle studie bude středně až silně ovlivněna pouze část výroby průmyslového plynu a výroba hliníku, cementu a anorganických chemikálií. Přestože tato odvětví spotřebovávají až čtvrtinu elektřiny připadající na německý průmysl, na celkové průmyslové přidané hodnotě mají jen malý podíl.

"Velká vlna migrace podniků kvůli současným cenám elektřiny se proto zdá být nepravděpodobná. Několik průmyslových podniků s obzvláště vysokou spotřebou elektřiny by však mohlo přesunout nové investice do zahraničí, aby snížily náklady," uvádí jeden z autorů studie Robin Sogalla.

Dotované ceny by pouze zmírnily náklady podniků s extrémně vysokou spotřebou elektřiny, ale zcela by je nekompenzovaly, konstatuje zpráva. Zpráva rovněž odmítá interpretaci, že navrhovaná dotace, jejíž platnost by skončila v roce 2030, je překlenovacím řešením.

DIW také zdůrazňuje, že některá energeticky náročná odvětví budou pravděpodobně i nadále čelit konkurenčním nevýhodám, zejména ve srovnání s mimoevropskými zeměmi.

"Všechna tato zjištění naznačují, že plošně zavedená průmyslová cena elektřiny není všelékem pro posílení německých podniků v mezinárodní konkurenci," uvedl ekonom DIW Tomaso Duso.

"Selektivní úlevy pro jednotlivá odvětví hospodářství by však mohly být problematické i z hlediska práva hospodářské soutěže a musela by je schválit Evropská komise," dodal Duso.

Německá vláda není ohledně průmyslové ceny elektřiny jednotná

Detaily ohledně svého návrhu průmyslové ceny elektřiny zveřejnil německý ministr hospodářství Robert Habeck v květnu. Jeho návrh počítá se zastropováním ceny silové elektřiny pro jasně vymezenou skupinu průmyslových podniků na 6 centů za kWh (v přepočtu 1,42 koruny za kWh). Strop se má vztahovat na 80 % spotřeby energie podniků a má platit do roku 2030.

Německé koaliční strany SPD a Zelení podporují zavedení průmyslové ceny elektřiny. Proti jsou však kancléř Olaf Scholz (SPD) a ministr financí Christian Lindner (FDP). Pro zavedení opatření jsou i premiéři 16 německých spolkových zemí, kteří ve společné "Bruselské deklaraci" vyzvali EU, aby umožnila dotování cen elektřiny na podporu průmyslu.

Habeck odhadl šanci na přijetí návrhu v rozhovoru pro zpravodajský časopis Der Spiegel s pravděpodobností "padesát na padesát".

“Dosud se nepodařilo dosáhnout jednotného postoje německé vlády”, uvedl Habeck v rozhovoru.