Výstavba plynovodu mezi Norskem a Polskem ještě není jistá, rozhodne poptávka

Realizace projektu plánovaného plynovodu, kterým by mohlo do Polska přes Dánsko ročně proudit z Norska až 10 miliard metrů krychlových plynu, ještě stále není jistá. Aby projekt dostal zelenou, musí poptávka po využívání plynovodu dosáhnout alespoň 75 % z jeho maximální přepravní kapacity.

Polsko je z velké části závislé na dodávkách plynu z Ruska. V minulém roce země spotřebovala přibližně 16 miliard metrů krychlových, přičemž 11 miliard m³ dodal ruský Gazprom. Polsko tak v posledních letech hledá nové cesty, jak diverzifikovat zdroje plynu.

Plánovaný plynovod Baltic Pipe by tak mohl nabídnout dostatečnou přepravní kapacitu pro plyn z Norska. Polský GAZ SYSTEM společně s dánskou společností Energinet, která v zemi provozuje přenosovou a přepravní soustavu, na začátku měsíce vyhlásily aukci, ve které se obchodníci s plynem mohou ucházet o přepravní kapacitu.

„Projekt Baltic Pipe může být realizován pouze v případě, pokud společnosti na trhu s plynem v aukci zakoupí dostatečnou kapacitu v období prvních 15 let provozu plynovodu,“ uvedl předseda dozorčí rady Energinet, Kim Andersen.

 

Trasa plánovaného plynovodu Baltic Pipe

Trasa plánovaného plynovodu Baltic Pipe. Zdroj: energinet.dk

V současné době může Polsko přijímat plyn z jiných zemí například pomocí svého terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Svinoústí, přes který mají do země ročně proudit 2 miliony tun LNG z Kataru (cca 2,76 miliardy kubíků). Na začátku měsíce taktéž dorazil první náklad LNG ze Spojených států.

Podle polského tajemníka pro energetiku může dovoz plynu z USA ohrozit pozici Gazpromu na evropském trhu. Gazprom má však názor opačný a USA si svou pozici na místním trhu snaží podle společnosti zajistit pomocí rozšíření protiruských sankcí.

Z plynovodu mohou mít prospěch i další země

Kromě Polska by nový plynovod mohl sloužit i k zásobování Ukrajiny či dalších evropských zemí včetně Německa, Švédska či Dánska. Součástí plánovaného projektu za 2 miliardy eur je totiž i posílení přepravní soustavy Polska.

„V současnosti plánovaná posílení polské přepravní soustavy jsou dostatečná, aby umožnila export na Ukrajinu,“ řekl agentuře Reuters Soeren Juel Hansen, vrchní analytik u dánského provozovatele Energinet.

První jednání o vybudování plynovodu byla zahájena v roce 2001, avšak za více než 15 let se projekt zatím realizovat nepodařilo. Pokud by však nyní došlo k jeho schválení, první plyn by do Polska mohl začít proudit již v roce 2022.

„Jedná se o první vážný pokus (vybudovat takovýto plynovod) za posledních 15 let a dost možná o jedinečnou příležitost,“ dodal Hansen.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *