Podle ruské energetické společnosti Gazprom je jedním z cílů nově navrhovaných protiruských sankcí posílení pozice USA na evropském trhu s plynem. Podobný názor zastávají i německý ministr zahraničí a rakouský kancléř, podle nichž by země neměly prosazovat své ekonomické zájmy politickými sankcemi.

Zákon by v případě jeho přijetí umožnil americkému prezidentovi uvalit sankce na osoby, které vědomě investovaly nebo prodaly, pronajaly či poskytly Ruské federaci zboží, služby, technologii, informace nebo podporu pro výstavbu exportních plynovodů či ropovodů.

Podle senátem schváleného zákona je za takovou investici považována každá, která zlepšuje schopnosti Ruska stavět potrubní vedení pro export energetických komodit. V případě prodeje či poskytování zboží, služeb, informací či další pomoci se jedná o kroky, které přímo a významně usnadňují údržbu nebo rozšiřování výstavby, modernizace nebo opravy energetických potrubí.

„Co se týče implementací sankcí, neskrývají, že jejich cílem je zajistit přístup pro americký zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropy,“ uvedl Alexander Medvedev, zástupce výkonného ředitele společnosti Gazprom.

Spojené státy se s rostoucí domácí těžbou poohlížejí po zahraničních odbytištích pro svůj plyn, včetně evropského trhu. Podle Gazpromu však americké nabídky prozatím neměly výrazný dopad na aktivity společnosti v Evropě, jelikož rozdíly v cenách plynu na jednotlivých trzích nejsou dostatečné pro pokrytí nákladů na jeho přepravu ze Spojených států.

Mezi sankce, které může v případě porušení zákona americký prezident uvalit, patří například omezení garancí či pomoci ze strany americké exportní-importní banky, zákaz vývozu zboží, omezení poskytování úvěrů ze strany amerických i mezinárodních finančních institucí a další.

Aby se však subjekty vystavily riziku sankcí, musí překročit zákonem stanovený limit, který dosahuje u jednotlivých investic či obchodů 1 milion dolarů (fair market value) a 5 milionů dolarů pro období 12 měsíců.

Evropské společnosti se cítí ohroženy

Na schválení zákona zareagovali ve společném prohlášení i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel a rakouský spolkový kancléř Christian Kern, podle kterých nelze akceptovat zavádění sankcí proti evropským společnostem, které se podílí na rozvoji evropské plynárenské soustavy.

„Politické sankce by neměly být spojovány s ekonomickými zájmy. A hrozit společnostem v Německu, Rakousku a dalších evropských zemích za účast nebo financování projektů jako Nord Stream 2 s Ruskem trestáním na americkém trhu přináší novou a velmi negativní povahu evropsko-amerických vztahů,“ uvádí politici v prohlášení.

Návrh zákona podle Gabriela a Kerna jasně popisuje, co je ve skutečnosti pro USA důležité: prodej amerického LNG v Evropě a nahrazení dodávek plynu z Ruska. Cílem je zajištění růstu pracovních pozic v americkém ropném a plynárenském průmyslu.

„Energetická bezpečnost Evropy je záležitostí Evropy, a ne Spojených států amerických. Evropa si má rozhodnout sama, kdo a jak ji zásobí energií na základě stanovených pravidel a tržní konkurence,“ uvádí v prohlášení.

Oficiální stanovisko USA: Nord Stream 2 nechceme

Součástí nového zákona je i pasáž věnovaná konkrétně výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který má významně rozšířit exportní kapacity Ruska do Evropy vedoucí mimo území Ukrajiny.

„Politikou Spojených států je pokračovat v odporu vůči plynovodu Nord Stream 2 vzhledem k jeho neblahým dopadům na energetickou bezpečnost EU, rozvoj trhu s plynem ve střední a východní Evropě a energetické reformy na Ukrajině,“ píše se v sekci zákona o sankcích věnované energetické bezpečnosti na Ukrajině.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *