Obce s úložištěm jaderného odpadu si mají finančně polepšit

Obce, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivních odpadů, si mají finančně polepšit. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který ve středu projednají ministři. Příspěvek pro obce činí v současnosti čtyři miliony korun ročně. Podle předkládaného materiálu mají mít nově obce kromě toho nárok i na příspěvek 10.000 Kč za každý metr krychlový odpadu uloženého v daném roce.

„Tím má dojít k navýšení výše příspěvku obcím, přičemž má být zohledněna míra reálného využívání jednotlivých úložišť radioaktivního odpadu a s tím spojeného zatížení dotčených obcí v souvislosti s provozem úložiště,“ uvádí v překládací zprávě dokumentu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky se v Česku ukládají v povrchovém úložišti v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, které leží v katastru obce Rouchovany. Zneškodnění nízkoaktivních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví pak řeší úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. Platby za ukládání radioaktivního odpadu jsou příjmem takzvaného jaderného účtu, ze kterého získává prostředky Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Z něj jsou pak mimo jiné vypláceny příspěvky obcím.

SÚRAO má v plánu v Česku postavit i takzvané hlubinné úložiště, jeho spuštění předpokládá v roce 2065. Záměr vyvolává řadu sporů, zástupci většiny vytipovaných obcí s ním nesouhlasí. Vláda minulý týden podpořila myšlenku věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště.

Zároveň ale MPO uložila, aby v nové verzi upravilo některá ustanovení, která by mohla být podle Legislativní rady vlády a některých dalších úřadů v rozporu s dalšími zákony nebo ústavním pořádkem. Přepracovaný návrh věcného záměru má ministerstvo vládě předložit do 30. června 2018.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Aktuální návrh nařízení počítá s navýšením finančních kompenzací obcím, v jejichž katastru průzkum SÚRAO provádí. Každá obec bude i nadále po dobu průzkumu moci čerpat ročně 600.000 korun. Z 0,30 Kč na 0,40 Kč se má ale zvýšit kompenzace, kterou obce získávají za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území.

MPO v dokumentu připomíná, že již atomový zákon, který začal platit od začátku letošního roku, stanovil výši jednorázového příspěvku obcím za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, poslanci schválili částku až 50 milionů korun.