Německé bezvětří: Výroba elektřiny z větru meziročně poklesla o čtvrtinu
Nepříznivé povětrnostní podmínky v první čtvrtině tohoto roku vedly k výraznému snížení produkce obnovitelné energie v Německu. Data zveřejněná průmyslovou asociací BDEW a výzkumným institutem ZSW ukazují, že od ledna do konce března bylo z OZE u našich západních sousedů vyprodukováno celkem 63,5 TWh. To je o 16 procent méně než za stejné období v roce 2024. Celkově obnovitelné zdroje pokryly v první čtvrtině roku 47 % německé spotřeby elektřiny.
Významný pokles produkce byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména neobvykle slabým větrem v únoru a březnu. To mělo v prvním kvartále velmi silný dopad na produkci z větrných turbín jak na pevnině, tak na moři.
Zatímco výroba německých onshore turbín klesla o 22 %, na moři to bylo dokonce o 31 %. Celková produkce mohutné německé flotily větrných turbín dosáhla 33,3 TWh, což je o 14 TWh méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Přesto větrné turbíny pokryly 25 % spotřeby elektřiny.
K natolik dramatickému meziročnímu poklesu produkce došlo i přesto, že instalovaný výkon větrných zdrojů v zemi nadále roste.
"S obvyklými povětrnostními podmínkami by produkce energie z větru výrazně vzrostla," uvedla BDEW.
Dalším faktorem negativně ovlivňujícím produkci obnovitelné energie bylo sucho, které vedlo k poklesu produkce vodních elektráren o více než čtvrtinu. Vodní energie tak pokryla pouze tři procenta německé spotřeby.
Naopak výroba elektřiny z fotovoltaiky se vyvíjela pozitivně. Další rozšiřování solárních systémů a nadprůměrně slunečný březen zajistily znatelný nárůst výroby solární energie. S nárůstem o 3,2 TWh ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla výroba fotovoltaických elektráren v prvním čtvrtletí přibližně o třetinu, což pokrylo deset procent spotřeby elektřiny v Německu. Ani tento růst však nemohl plně kompenzovat prudký pokles výroby větrných zdrojů.
Důvěra v OZE přetrvává, rozvoj flexibilních zdrojů je však nezbytný
"Vítr a solární energie nyní tvoří centrální a stále rostoucí příspěvek k pokrytí naší spotřeby elektřiny – to je velký úspěch energetické transformace a ukazuje, jak silné jsou obnovitelné zdroje již dnes," říká Kerstin Andreae, předsedkyně výkonné rady BDEW."Výroba z obnovitelných zdrojů kolísá s počasím. Abychom zajistili bezpečnost dodávek a využili cenový potenciál špičkových období, potřebujeme více akumulační kapacity, více flexibility a kontrolovatelné plynové elektrárny připravené na vodík, kromě dalšího rozšiřování obnovitelných zdrojů," dodává Andreae.
Nová federální vláda by dle asociace měla co nejrychleji, nejlépe v prvních 100 dnech svého mandátu, za tímto účelem iniciovat nový zákon s investičními pobídkami, aby zahájila plánovanou rychlou expanzi flexibilních kapacit a zdrojů.
Mohlo by vás zajímat:
Kupodivu, EU která hodlá poroučet klimatu, nedokáže poručit ani větru a ten fouká převážně jen od východu a slabý.
EU klimatu rozhodně poroučet nehodlá, a tento váš veskrze hloupý a navýsost ideologický a tedy bezobsažný příspěvek vypovídá pouze o vás jako o autorovi a vůbec nic o EU a dle pravidel diskuse sem vůbec nepatří.
Kromě toho článek je o Německu a ne o EU. Je zajímavé, jak dokážete být zcela mimo mísu naprosto ve všem.
Nehodlá poroučet klimatu?
A co tedy hodlá? O čem je celý GD?
Zbytečně to klima neničit a zbavit se dovozní závislosti na fosilních palivech jak moc to půjde.
Vám se snad líbí mít ekonomiku v permanentním ohrožení blbečkem v Bílém domě, vrahounem z Kremlu a zpovykanými parchanty od Perského zálivu?
Dunkelflaute- německá bída.
Zelený se se poněkud hroutí. Ukazuje se, že větrné elektrárny, které měly být páteří Německé energetiky, jsou stejně pofidérní a závislé na převládajícím počasí jako elektrárny fotovoltaické a vodní. Pokud by mělo Německo na tento zdroj sázet při dekarbonizaci, tak bude potřebovat obrovskou nadkapacitu, která bude schopná vyrobit dost elektřiny i v méně větrných letech. V těch větrných se pak bude Německo potýkat s obrovskými přebytky elektřiny. To všechno za šílených nákladů nejen na výrobu, ale především na sítě.
Podobně to bylo v roce 2021, který vykazoval v Německu propad ve výrobě onshore. Z oficiálního materiálu německého ministerstva (Erneuerbare Energien in Zahlen, Nationale und internationale Entwicklung im Jahr 2022).
Přes navýšení instalovaného výkonu o 2 717MW z 53,187GW (2019) na 55,904 GW (2021) poklesla jejich produkce ze 101,15TWh (faktor 0,217) na 89,795 TWh (faktor klesl na 0,183). A v menší míře to bylo i u FVE oproti roku 2020. Navýšení instalovaného výkonu o 5 724MWp, z 54,314GW (2020) na 60,038GW (2021) přineslo zvýšení produkce jen z 49,496TWh na 50,472TWh. A důsledkem byla energetická krize (ve spojitosti s putinovským blokováním dodávek plynu = dělostřelecká příprava na napadení Ukrajiny).
Pane Hájku v podstatě máte pravdu , proto je obtížné mít energetiku postavenou jen na OZE , nicméně jedním z důležitých zdrojů el. energie je také biomasa a její produkci jak víte můžete plánovat těžit i skladovat, takže když velká část odběratelů přejde na tepelná čerpadla místo využívání energie biomasy , pak bude existovat určitá flexibilita ve výrobě el. energie. To samozřejmě platí i u nás kde biomasu neefektivně pálíme v domácnostech , kterým stát nenabídl levné vytápění tepelnými čerpadly, díky zdanění elektřiny a také díky tomu, že není dostatečně využíváno odpadní teplo z JE a JEDU v teplárenství. Kdyby byly teplárenské soustavy , které nelze připojit na odpadní teplo z JE postupně rušeny a jejich odběratelé byly vytápěny tepelnými čerpadly , mohly by se teplárny změnit na špičkové elektrárny na biomasu to by vedlo kromě regulační funkce k mnohem lepší využití vyrobené energie a celkově dvojnásobné účinnosti využití primárního paliva .
"Výroba z obnovitelných zdrojů kolísá s počasím." - to překvapení! Kdo to mohl předvídat?!?
Vypadá to, že přemnožení větrníků v Německu a okolí způsobuje zpomalení rychlosti větru. Pokud tomu tak je, tak nás čekají „Dunkelflaute“ zimy s dlouhými inverzemi bez větru a slunce a tedy bez OZE elektřiny. A také bez srážek a tedy velká sucha.
Bojem proti klimatické změně můžeme způsobit klimatickou změnu.
Snad je to jen výkyv.
S ohledem na stále častěji se opakující saharský písek v Česku se obávám, že řešení klimatické změny pomocí VE, se již stalo příčinou klimatických změn vinou vlivu na proudění. Zavlažování bavlníkových plantáží z Amudarji a Syrdarji byl původně také „skvělý nápad“. Výsledkem byla sůl z bývalého Aralského jezera až ve Švédsku. Opravdu potřebujeme zúrodňovat Evropu pískem ze Sahary?
Troufnu si odhadovat, že saharský písek k nám neletí ve vrstvě několika málo set metrů nad povrchem, kde mohou cokoli ovlivnit větrníky.
@Vítězslav Novák 7. květen 2025, 14:31
Kde nalezneme důkaz, že odběr 200GW instalovaného výkonu vrtulí z nižší vrstvy atmosféry je pod „efektem motýlích křídel“, kde nepatrná změna výchozích podmínek vyústí ve zcela odlišný průběh počasí? Tedy fakt, že změny proudění ve spodních vrstvách atmosféry nebudou mít žádný vliv na tryskové proudění ve vyšších vrstvách atmosféry, které určuje průběh počasí. Kdo dá ruku do ohně, že vlivy vrtulí v nižších vrstvách nijak neovlivní polohy výší a níží, které jsou určujícím faktorem pro počasí, dlouhodoběji pak pro podnebí? Kdo zaručí, že promíchávání různé teploty vzduchu až do výšky 300m ještě dál nějak neovlivní proudění, jehož motorem je právě vyrovnávání rozdílné teploty vzduchu? Můžete uvést relevantní zdroj? Borci z Faktů o klimatu to určitě nebudou! Ti se tak jenom jmenují a tím získali punc odborníků na všechno.
Do provozu jsou již několik let nasazovány mnohem vyšší větrníky. A tam se čeká, že jejich využití výkonu bude mnohem vyšší, protože ve větší výšce je silnější vítr a tím více bude větrníkové elektřiny . Ale nic takového se zatím neděje.
Podobně to bylo v roce 2021, který vykazoval v Německu propad ve výrobě onshore. Z oficiálního materiálu německého ministerstva (Erneuerbare Energien in Zahlen, Nationale und internationale Entwicklung im Jahr 2022). Přes navýšení instalovaného výkonu o 2 717MW z 53,187GW (2019) na 55,904 GW (2021) poklesla jejich produkce ze 101,15TWh (faktor 0,217) na 89,795 TWh (faktor klesl na 0,183). A v menší míře to bylo i u FVE v 2021 oproti roku 2020. Navýšení instalovaného výkonu o 5 724MWp, z 54,314GW (2020) na 60,038GW (2021) přineslo zvýšení produkce jen z 49,496TWh na 50,472TWh. A důsledkem slabší OZE výroby byla energetická krize (ve spojitosti s putinovským blokováním zvýšených dodávek plynu = dělostřelecká příprava na napadení Ukrajiny).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se