Domů
Vodík
Hydrogen Days 2024: Komplikuje regulace využívání vodíku?
Zdroj: Klára Čeperová. Hydrogen Days 2024
Zdroj: Klára Čeperová. Hydrogen Days 2024

Hydrogen Days 2024: Komplikuje regulace využívání vodíku?

Mezinárodní konference Hydrogen Days přivedla do Prahy zástupce státních zpráv, průmyslů i akademické sféry. Společně diskutovali budoucnost vodíku v energetickém sektoru a překážky, kterým na cestě k zavádění vodíku čelí.

Je zavádění vodíku do energetického systému zdržováno regulací sektoru? Na to se snažil odpovědět další ročník mezinárodní konference Hydrogen Days. Zástupci státní správy, průmyslu i akademické sféry dostali příležitost prezentovat své zkušenosti a výsledky projektů a produktů mezinárodnímu publiku a navázat spolupráci s dalšími entitami.

Regulace

Regulace je jedním z hlavních aspektů, který udává, kudy se bude ubírat vodíková ekonomika. Podle některých řečníků, kteří na akci vystoupili, může také urychlit zavádění vodíkových technologií, což by bylo podle Karla Bouzka, předsedy Vědecké komise konference, žádoucí.

Postupuje zavádění tak rychle, jak doufáme? Z mého pohledu tomu tak není. K tomuto zpomalení přispívají různé faktory, ale jako téma letošní konference jsme se rozhodli zdůraznit zejména jeden z nich, píše v úvodním slovu na webových stránkách Hydrogen Days 2024.

Konference byla rozdělena do tří tematických okruhů. První byl věnován vzdělávání, legislativě a bezpečnosti, certifikaci obnovitelného vodíku či integraci elektrizační a plynárenské soustavy.

O problematice regulace v rámci něj diskutovali zástupci Německa, Česka, Maďarska a Slovenska o regulaci vodíku a přístupu k rozvoji vodíkového trhu. Všichni se shodli, že regulace jako taková by se měla soustředit na podporu rozvoje, všichni diskutující však kladli důraz na to, že je nutná.

Blend nebo čistý vodík?

Příkladem potřebné formy regulace může být schválená novela energetického zákona, díky které je možné do přepravní a distribuční sítě posílat nejen zemní plyn, ale také vodík či jejich směs.

„Už dnes jsou naše plynovody a plynárenská zařízení připraveny distribuovat až 20% příměs vodíku v zemním plynu. Vedle toho pracujeme na tom, aby naše síť byla v budoucnu schopna distribuovat i 100% čistý vodík. Dlouhodobě proto investujeme do rozvoje naší infrastruktury,” vysvětluje mluvčí největšího českého distributora plynu GasNet Tomáš Pernis.

Když došlo během diskuze na otázku směsi vodíku se zemním plynem (tzv. blendu), rozdělili se zástupci na dva tábory. Petr Mervart, zmocněnec ministerstva průmyslu a obchodu pro vodík, a Viktor Horváth, zástupce maďarského ministerstva energetiky, se přikláněli spíše k budování trhu s čistým vodíkem. Zástupce německé Národní vodíkové rady Michael Sterner a Ján Weiterschütz, zástupce slovenské národní vodíkové asociace, zase spíše obhajovali využití blendu jako kroku na cestě k využívání čistého vodíku.

„Jsme připraveni na každý scénář vývoje české energetiky. To může být ve střednědobém horizontu další posilování pozice zemního plynu jako přechodového paliva při odchodu od uhlí, a společně s tím i postupné zvyšování podílu nových nízkoemisních plynů, jako jsou vodík nebo biometan. Vodík je čistá a obnovitelná energie. A hlavně je to plyn, který je skvělým médiem pro uchování a přenos energie. Stejně jako elektřina ze slunce nebo větru má i plyn svoji obnovitelnou budoucnost při využití biometanu a zejména vodíku,“ vysvětlil postoj GasNetTomáš Pernis.

Automotive a vodík

Druhým tematickým okruhem byl vývoj a nasazení vodíku v dopravě. Představeny byly například palivové články pro výrobu energie, pohonné jednotky založené na spalování vodíku nebo kombinované systémy. Své vodíkové vozidlo představila společnost BMW, o výhledu pro vodíkovou mobilitu pak hovořila Isotta Cerri ze společnosti Toyota Europe.

„Předvídat, jak bude vypadat trh s vodíkovými osobními automobily, je velmi náročně. Původně jsme očekávali, že hlavním trhem bude například Japonsko, dnes ale vnímáme, že Evropa je také potenciálně zajímavým trhem,“ řekla Cerri.

Třetím okruhem pak byl vývoj a nasazení vodíku v energetice, kde se řečníci zabývali výrobou a skladováním vodíku, související infrastrukturou a kogeneračními systémy nebo palivovými články využívajícími toto palivo.

Konference probíhala v pražském multifunkčním centru Cubex mezi 20. a 22. březnem.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Petr Hariprasad Hajič
24. březen 2024, 03:02

Obávám se, že kontrétní výstup z tohoto setkání bude dost zanedbatelný. ČR nemá na rozvoj vodíkových technologiií dostatek elektrické energie z OZE. Jediný segment, kde vidím určitý potenciál je výzkum, vývoj a výroba nových komonent pro výrobu vodíku. Ale nevím, jaká bude podpora ze strany státu. Bez dotací do výzkumu se toho ani v této oblasti zřejmě nic moc neodehraje.

Petr Turek
24. březen 2024, 11:18

Vodíkové hospodářství je slepá vývojová cesta. Pokud v elektrolyzéru vyrobíme H2, pak jeho cena po započtení ceny elektřiny z OZE a odpisy s provozními náklady je absolutně nekonkurenční. Aby to ekonomicky vyšlo, tak se to musí celé dotovat obdobně jako se dotovali a stále dotují v ČR FVE...

Pokud toto bude tak činit, pak si likvidujeme domácí hospodářství a zase jen pokřivujeme trh, jak činíme s OZE od počátku...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se