Komerční zahájení provozu prvního bloku čínské jaderné elektrárny Taishan, která má být první provozovanou elektrárnou typu EPR na světě, bylo během posledních dvou letech již třikrát posunuto. Původně měl být Taishan 1 spuštěn na konci roku 2017, nyní se očekává uvedení do provozu během roku 2018.

První blok jaderné elektrárny Taishan se začal stavět v listopadu 2009. Stal se tak třetím projektem elektrárny typu EPR, který je ve výstavbě. Prvním je Olkiuoto ve Finsku a druhým Flamanville ve Francii. Jaderná elektrárna typu EPR je reaktorem generace III, což znamená, že tyto reaktory by měly být bezpečnější a efektivnější než starší generace.

EPR reaktor A - vnější plášť z armovaného betonu B - stěna vnitřního krytu z předpjatého betonu s kovovou výstelkou C - nádoba reaktoru D - parogenerátory E - kompenzátor objemu F - napájecí čerpadla G - aktivní zóna H - budova turbíny I záložní diesel-generátory Zdroj: areva.com
EPR reaktor
A – vnější plášť z armovaného betonu
B – stěna vnitřního krytu z předpjatého betonu s kovovou výstelkou
C – nádoba reaktoru
D – parogenerátory
E – kompenzátor objemu
F – napájecí čerpadla
G – aktivní zóna
H – budova turbíny
I záložní diesel-generátory
Zdroj: areva.com

Oddalování spuštění Taishan 1 a vyšší náklady

Podle původního plánu měl být první blok uveden do provozu v roce 2015. V srpnu 2017 majitel jaderné elektrárny Taishan, společnost CGN, prohlásila, že Taishan 1 zahájí komerční provoz na konci roku 2017. Na konci prosince ovšem společnost vydala nové prohlášení:

„Vzhledem k tomu, že doposud na světě není žádná komerčně využívaná jaderná elektrárna typu EPR, [stavební firma] musí provést více ověřování designu a vybavení elektrárny.“

společnost CGN

Nyní se podle prohlášení CGN očekává komerční spuštění prvního bloku elektrárny Taishan v roce 2018. Současně je ve výstavbě také druhý blok elektrárny. Ten je momentálně ve fázi instalace zařízení a spuštěn má být v roce 2019.

Poslední posunutí uvedení do provozu s sebou podle ratingové agentury Moody’s nese ztrátu možných ročních zisků o hodnotě 770 milionů amerických dolarů (16,4 miliard korun), což odpovídá přibližně 7 % ročních zisků firmy CGN v roce 2016. Potenciálně jsou zde také další kapitálové výdaje. Dalším přirozeným důsledkem oddalování zprovoznění je i zvyšování nákladů na jednotku instalovaného elektrického výkonu. Společnost CGN v rozpočtu původně počítala s náklady přibližně 14 čínských juanů (46 Kč) za watt, nicméně nyní jsou náklady odhadovány na 22 – 23 juanů (72 – 75 Kč).

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *